V Chebu dokončili solární sušárnu kalů z čistírny odpadních vod

V Chebu představili novou solární sušárnu kalů z čistírny odpadních vod. Zařízení, které je teprve třetí v Česku, umožňuje díky slunečnímu záření výrazně snížit vlhkost kalů, které vznikají při čistění vody, a tím také snížit náklady na jejich přepravu a skládkování. Společnost Chevak, která provozuje vodohospodářská zařízení na Chebsku, do stavby solární sušičky investovala téměř 90 milionů korun s DPH, 85 procent činila evropská dotace, řekl předseda představenstva Chevaku David Bracháček. V České republice se vodárenské kaly skládkují. Znamená to, že čistírny odpadních vod platí za skládkování, ale také za dopravu kalů, kterých jsou tisíce tun ročně. Sušárna, jež sníží objem kalů o vodu, kterou obsahuje, tak výrazně sníží množství kalu, který se musí na skládku odvézt. Kromě snížení nákladů jde podle Bracháčka i o příznivý dopad na ekologii, protože se také sníží potřeba nákladní dopravy.

"My tady máme, z oblasti Chebu a Aše, zhruba 4500 tun kalů ročně, pro představu je to nějakých 12 tun denně, čili 500 kilogramů za hodinu. A to se tady zpracuje, to je ten vylisovaný kal. My ho tady v podstatě odpaříme, 60 až 80 procent té vlhkosti se odpaří a k tomu nám pomůže zdarma sluníčko, a potom vozíme až tu sušinu na skládku," popsal základní princip fungování solární sušárny Bracháček.

Sušárna jsou dvě haly o šířce 12 metrů a délce 125 metrů. Na jedné straně se do nich nasypou vlhké kaly, speciální mechanismus kaly prohrabuje a postupně posouvá, zatímco uvnitř haly dochází zároveň k ohřevu vzduchu a odpařování. Na druhém konci haly je pak možno odebrat kaly s podstatně nižší vlhkostí.

První solární sušárnu zprovoznili v Mariánských Lázních v roce 2022. Investorem byla stejně jako v Chebu společnost Chevak, která tak nyní provozuje dvě ze tří takových sušáren v Česku. Třetí byla nedávno otevřená v Litovli na Olomoucku.

Chebské haly na sušení kalu jsou takzvaně hybridní, to znamená, že jsou schopny provozu i za nepříznivého počasí, kdy slunce tolik nehřeje. Je možné vzduch uvnitř ohřívat i teplem z kogenerace, které vzniká při čištění odpadní vody. Úsporná řešení byla použita i při samotné stavbě, kterou prováděla metodou Desing and Build (projekt a stavba) společnost STRABAG. Použila recyklované materiály a třeba na úpravu základní betonové desky hal použila dálniční finišer, který zkrátil dobu pokládku betonu z týdnů na několik dní.

Protože se stále zpřísňují evropské předpisy ohledně provozování čistíren směrem k jejich energetické neutralitě, ani výsledný vysušený kal nemusí v budoucnu v plném objemu mířit na skládku. Existují už i prototypy pyrolýzních technologií, které umí bez přístupu vzduchu odpad rozložit a energeticky využít. Další možností, která je blíže realizaci, je možnost použít kal pro pěstování, ne sice potravinových surovin, protože kaly mohou obsahovat i zbytky například léků nebo jiných nebezpečných látek, ale třeba pro pěstování květin.

---

reklama

---