Energetické centrum na Karvinsku první rok vyrobilo biometan z 16 000 tun odpadu
Výkonný ředitel a jednatel Organic technology Sebastian Sikora uvedl, že výjimečnost Energetického centra Horní Suchá spočívá v uspořádání jednotlivých technologických celků, v technologických procesech a jejich posloupnosti. "Právě toto uspořádání zaručuje, že z každé navezené tuny se vytěží až 90 procent jak energetické, tak i materiálové hodnoty. Obecně se má za to, že když bioplynová stanice dosahuje výtěžnosti 80-85 procent, je to velmi dobrý výsledek. A naše poslední data ukazují, že v některých případech výtěžnost překročí i 90 procent," uvedl Sikora.
Centrum zahájilo zkušební provoz v prosinci 2022 a od března 2023 dodává biometan do sítě. Zpočátku zpracovávalo 400 tun bioodpadu měsíčně, dnes je to až 2000 tun. Kromě zeleného zemního plynu vyrábí i koncentrované organické hnojivo, na které společnost získala certifikát.
Letos se Organic Technology chce zaměřit na zvýšení kapacity zpracování odpadu a zapojení více měst a obcí, kterým poskytuje například i poradenství pro třídění. "Plánujeme vyrobit více než 2,5 milionu metrů krychlových biometanu a 1200 tun organického hnojiva. Co se týká zpracování odpadů, cílíme na 23.000 tun za rok, čímž překonáme momentální povolení. Již jsme proto zažádali o navýšení kapacity zpracování na 25.000 tun za rok," uvedl Sikora.
Mluvčí třinecké radnice Stanislav Cieslar uvedl, že bez využití by kuchyňský odpad skončil ve směsném komunálním odpadu a město by muselo platit za skládkování většího množství tun. "Po městě máme rozmístěno 90 kusů 240litrových nádob, obsah nádob je kvalitní, bez nežádoucích příměsí. A meziročně nám množství vytříděného kuchyňského odpadu roste," uvedl Cieslar.
Třinec podle něj ke třídění bioodpadu chystá další informační kampaně. "Naše ulice jsou zase o něco čistější. Před zavedením svozu kuchyňského odpadu jsme se potýkali na některých ulicích s přemnožením potkanů, protože někteří občané jim u sběrných míst na odpad připravovali doslova „hody“. I díky zavedení svozu kuchyňského odpadů a třídění, spolu s dalšími opatřeními proti průniku potkanů na veřejná prostranství, je situace nyní výrazně lepší," uvedl Cieslar.
reklama
Dále čtěte |
Litovel zprovoznila solární sušárnu čistírenského kalu
Kašperské Hory rozšiřují kotelnu na biomasu, zásobuje většinu města
Biometan má klíčový potenciál pro budoucnost energetiky v Evropě, tvrdí expertiOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Pavel Hanzl
14.2.2025 14:06Jiří Svoboda
14.2.2025 15:24 Reaguje na Pavel HanzlKaždopádně, když neumíme s potravinami rozumně hospodařit a nesmí se zkrmit, líp to asi nejde.
Pavel Hanzl
15.2.2025 08:11 Reaguje na Jiří SvobodaBřetislav Machaček
15.2.2025 10:00Opěvování plných regálů zboží, které se po uzavření obchodu sypou do
kontejnerů k likvidaci je zcestné a bohužel hluboce zahnízděné v mysli
obyvatel západní společnosti. Měřítkem vyspělosti se stala spotřeba a
s ní plýtvání vším možným. Plýtváme a opájíme se tím, že to přece dál
zužitkujeme, ale to je chabá útěcha, když z potravin děláme biomethan.
Základem udržitelné společnosti je nevytvářet ty odpadní potraviny.
Dobrý hospodář nevyhodí nic, co nelze sníst v jiné podobě, nebo zkrmit
domácími zvířaty. I ve městech tato možnost je v omezené podobě možná.
Téměř každý občan města zná nějakého chovatele z vesnice, kterého
potěší nějaké to levné krmivo od spolehlivého dodavatele. Lidé jaksi
zapomněli, že ze suchého pečiva lze dělat strouhanku , pečivo vyhodí
a strouhanku si koupí. Zapomněli, že maso z polévky lze pomlít a s
mletým bůčkem z něho udělat karbenátky. Zapomněli na chlebové polévky
a krutony z chleba do polévek. Zapomněli na houskové knedlíky, kam se
přidávaly oschlé housky atd. Když už to nechtějí konzumovat, tak to
usušit a nabídnout nějakým chovatelům, kteří je často odmění vajíčky.
Mi kamarádi takové pečivo dodávají a někteří i kosti s masem k drcení
pro drůbež, zamražené zbytky z obědů a jiné potraviny. No a když jsem
choval čuníka a německého ovčáka, tak mi jeden bezdomovec za pár korun
nosil pečivo a maso z popelnic na sídlišti. Stalo se, že přinesl pět
ještě zmrzlých kuřat, nevybalené balíčkované maso, zabalené sýry atd.
Potrava pro psa a čuníka mě tak vyšla na pár korun pro toho sběrače
a navíc ten pocit, že jsem zužitkoval odpady. Kamarádova matka a žena
uklízely v gymnáziu a pouze potravinami z ˇodpadkových košů vykrmil
dva čuníky. Později se dohodl vedením školy na odběru odpadů z kuchyně
a každý rok pro zaměstnance školy uspořádal domácí zabíjačku s výslužkou.
To už ale choval čuníků 5! To je minimálně 500 kg masa z odpadků, které
by skončily na skládce a nebo jako dnes v bioplynce. Dnešní nesmyslná
nařízení o zacházení s odpadními potravinami jsou tím plýtváním, které
se pak řeší v bioplynkách jako údajná spása planety. Jdeme špatnou cestou
a navíc ji ještě dotujeme a vychvalujeme až do nebes. Velebnosti HNUS !
