Jaký je vztah české veřejnosti k lesům, k hospodaření v nich a ke způsobům jejich využívání? Tomuto tématu se věnovala Jana Stachová ze Sociologického ústavu AV ČR ve svém letošním výzkumu.

S Vojtěchem Novotným jsme si povídali si o tom, že k ochraně přírody je potřeba přistupovat kriticky a nikdy by se z ní neměla stát náboženská ideologie. Probrali jsme i evropské zemědělství, bioprodukty, GMO a klimatickou změnu.

Petr Hanzel spoluzaložil organizaci Bezobalu, která se věnuje osvětě o předcházení vzniku odpadu a v Praze provozuje dvě prodejny potravin. Jsou to prodejny netradiční v tom, že tu nenajdete držák na mikroténové pytlíky. Bezobalu u nás razí prodej potravin bez zbytečných obalů a odpadů.

Pavel Hubený je druhým Čechem, který získal Bavorskou státní medaili za mimořádný přínos pro životní prostředí (Bayerische Staatsmedaille für besondere Verdienste um die Umwelt). Povídali jsme si s ním o Šumavě, vlcích, novele zákona na ochranu přírody a kostlivcích, kteří vypadnou ze skříně při každé změně ředitele parku.

V roce 2006 se spolu se svými kolegy pustila do odvážného dobrodružství. Napravit to, jak česká společnost pohlíží na dešťovou vodu. Díky Ivaně Kabelkové už dešťovou vodu „nelikvidujeme“, ale učíme se s ní hospodařit.

Andrew J. Hoffman je americký profesor udržitelného podnikání na Michiganské univerzitě. Do České republiky přijel na křest své knihy Jak kultura utváří diskuzi o klimatické změně.

Ladislav Miko je bývalý ministr životní prostředí, v současnosti je zástupcem ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise. A zároveň je prezidentem filmového festivalu Ekofilm, který je pro něj (jak sám říká) srdcovou záležitostí.

Kateřina Kubánková při jedné z cest do Německa svezla stopařku, která jí nadšeně vyprávěla o tom, jak pomocí aplikace Mundraub sbírá veřejně přístupné ovoce. „Ta myšlenka mě uchvátila. Pracovala jsem tehdy jako grafička a dokázala jsem si živě představit, jak by se podobný projekt dal zrealizovat také v České republice,“ říká Kubánková. Po návratu sehnala několik kamarádů, pověděla o svém záměru německé organizaci Mundraub a slovenské organizaci Fruitmap.sk a za necelý rok byla platforma Na ovoce na světě.

Budoucností pražské dopravy budou tramvaje a železnice. Bude ale potřeba přesvědčit lidi, aby vystoupili z pohodlí svých aut a nastoupili do pohodlí veřejné dopravy. O pražské dopravě jsme hovořili s Markem Zděradičkou z Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

V rekultivační praxi se rozlišuje technická rekultivace, která zahrnuje úklid a mechanickou přípravu terénu, a biologická rekultivace, což je třeba osetí travní směsí nebo vysázení stromků. Když mluví o technické rekultivaci biolog, obvykle tím myslí proces, který vede ke vzniku borové plantáže nebo louky oseté komerční travní směsí. Protipólem je přírodě blízká obnova. O rekultivacích jsme hovořili s Jiřím Řehounkem, který se zabývá přírodě blízkou obnovou území po těžbě.