Rybníky nejsou jen nádrže pro chov kaprů, mají i jiné funkce. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase ze státního podniku Povodí Vltavy neumíme tyto jiné funkce ocenit. A upozorňuje na to, že v rybničním sedimentu se ukládá i fosfor, látka, která nám pomalu dochází a bez které bude naší civilizaci úzko.

Čelakovského sady v okolí pražského Národního muzea prošly nedávno výraznou proměnou. V rozhovoru s Ondřejem Fousem, autorem krajinářského řešení, se dočtete o dramatickém osudu zeleně v centru města.

Touha lidí něco pěstovat je lidem dána od pradávna, říká předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík. Po zahrádkách v zahrádkářských osadách je ve městě velká poptávka. Naráží ale na nedostatek plochy. Zahrádkářské kolonie jsou často rušeny a městské pozemky prodány developerům. Jaké jsou přínosy i problémy českého zahrádkaření ve 21. století?

Půdu není možné z podstaty vlastnit, stejně jako nelze vlastnit vodu, vzduch či člověka. Z této filosofie vychází Nadace Pro půdu, jež usiluje o ochranu zemědělské půdy před degradací a spekulací. Nákupem či darem získává půdu ze soukromých rukou, spravuje ji a pronajímá zemědělcům, kteří se zavážou k šetrnému a příznivému hospodaření. V rozhovoru s členem její správní rady Radomilem Hradilem jsme zkoumali, jak spolu souvisí zhutňování půdy, fungování ekonomiky a materialistický světonázor.

Jedním z důvodů, proč obce sekají všechny své travnaté plochy, je zvyk. Podle zahradníka Ondřeje Fouse by ale bylo mnohem vhodnější, kdyby byly intenzivně založeny a opečovávány jen trávníky, u kterých je to účelné. Ostatní plochy lze založit jako sázená či setá společenstva. Od keřů přes záhony až po louky. Podle něho není nutné mít všude hladce posekáno.

V říjnu 2018 vyšel na Ekolistu rozhovor s Přemyslem Křejčiříkem o oboře Obelisk. Podle některých lidí ale není obora Obelisk tak skvělá, jak by se z rozhovoru s jejím tvůrcem mohlo zdát. Mezi lidi, kteří mají na oboru kritický pohled, patří i přírodovědec Mojmír Vlašín.

Jak vzniká pravá sněhová vločka a jak umělý sníh? Bude u nás dostatek sněhu na lyžování? Jaké dopady bude mít to, že v zimě míváme méně sněhu? Na to jsme se ptali Michala Jeníčka, který se na Katedře fyzické geografie a geoekologie věnuje zkoumání procesů ve sněhové pokrývce a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus.

„Už jen to slovo spalovna je vnímáno velmi negativně a nedělá na lidi dobrý dojem,“ říká Martin Drozd, tiskový mluvčí brněnské společnosti SAKO, která provozuje zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO). Skutečnost je podle něho jiná, a navzdory kouřícímu komínu je prý nad ZEVO vzduch čistší, než o pár kilometrů dál nad rušným městem. Povídali jsme si s ním o spalování odpadů, ale i tom, jak dobře se v Brně třídí odpad a proč je zbytečné nad každým kouskem plastu bádat, jestli ho vyhodit do žlutého kontejneru.

Seth Siegel se proslavil jako autor bestselleru Budiž voda – Izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody, vydaného v roce 2015, v češtině pak 2017. Úspěch knihy nazývá příběhem o popelce – jeho původní publikum, totiž manželka, děti a pár přátel, se rozrostlo do desetitisíců takřka přes noc. V příštím roce by měla vyjít jeho nová kniha o kvalitě pitné vody v USA.

Obora Obelisk se nachází mezi Lednicí, Podivínem, Přítluky a Rakvicemi. Jde o asi 500 hektarů původně vysušené krajiny. Díky krajinářským úpravám v podobě obnovených mrtvých ramen řeky Dyje se do krajiny vrátila voda. Dnes toto území pumpuje do vzduch tisíce litrů vody. Dvacet let práce, která podle krajinářského architekta Přemysla Krejčiříka stála za to.