Lesům města Boží Dar se daří to, co bývá v jiných lesích problém: postupná proměna v druhově pestrý a odolný les. A velkou roli v tom hraje myslivecké hospodaření. Město Boží Dar zrušilo jakákoli privilegia lovu jelenů a motivuje myslivce k tomu, aby prostě lovili. Zároveň nevytváří v lese paseky a těží jen vybrané stromy. Za proměnou stojí hlavně jeden člověk, lesní správce Karel Picura, který má hospodaření v lesích Božího Daru na starosti od roku 1995. Povídali jsme si s ním o tom, jak se les proměňuje v pestřejší, a jestli je možné příklad lesů Božího Daru napodobit i jinde.

Kdysi jich v krajině Poodří byly tisíce. Do dnešní doby se jich zachovalo několik stovek. Řeč je tzv. hlavatých vrbách. Nejde jen o kulturní fenomén, ale také zajímavé téma ochrany přírody. Dutiny hlavatých vrb jsou důležité pro chráněné brouky páchníky hnědé. O hlavatých vrbách jsme si povídali s Ivanem V. Bartošem ze ZO ČSOP Studénka, který se coby arborista podílel na pětiletém projektu LIFE Osmoderma - Ochrana páchníka hnědého v EVL Poodří.

Děti, které chodí do lesních školek, tráví většinu času v přírodě. A pochopitelně venku také jedí. Provozovatelé školek si ale museli nejdřív se státem ujasnit, za jakých podmínek je možné venku jíst, aby to bylo v souladu s hygienickými předpisy. O prošlapávání těchto cestiček jsme si povídali s Terezou Valkounovou, šéfkou Asociace lesních mateřských škol.

Výsypka u lomu Hájek je starou ekologickou zátěží. V šedesátých letech se sem navozilo okolo 3 až 5 tisíc tun chemikálií ze Spolany Neratovice. Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli technologické řešení, jak vyčistit vodu, která z výsypky odtéká volně do potoka. Důležitou součástí systému jsou mokřadní rostliny. O unikátním projektu jsme si povídali s Miroslavem Černíkem, ředitelem Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace při Technické univerzitě v Liberci.

S lesníkem a pracovníkem České zemědělské univerzity Alešem Erberem jsme si povídali o stromech a lesích podél železnic, silnic a elektrického vedení. Probrali jsme i jeho pohled na vznik Národního parku Křivoklátsko či téma dřevostaveb jako hozené rukavice pro české lesnictví a průmysl.

„Proč jsme to nevěděli dřív? ptají se obyvatelé Ukrajiny, když pochopí, jak nebezpečný azbest je,“ pokračuje Denys Pavlovskij. Ukrajina totiž výrobky z azbestu používala ještě dlouho poté, co se prokázalo, že azbest způsobuje rakovinu a další nemoci. Zákaz výroby azbestu a prodeje nových výrobků se podařilo prosadit teprve loni. O tom, proč to tak dlouho trvalo a proč je to důležité zrovna během války, jsme si povídali s odborníkem UNDP na azbest Denysem Pavlovským.

Ochrana přírody se dá dělat různými způsoby. Česká společnost ornitologická v Česku vykupuje pozemky a zakládá na nich „rezervace“. O tom, jaké jsou výhody a nevýhody tohoto způsobu ochrany přírody jsme si povídali s Břeňkem Michálkem, správcem Ptačího parku Josefovské louky.

Loňský lesní požár v Národním parku České Švýcarsko se zapsal do historie. Plyne z něj nějaké ponaučení pro lesníky? O tématu lesních požárů jsme si povídali s lesním hospodářem a pracovníkem České zemědělské univerzity Alešem Erberem.

Ruskou invazí ničená Ukrajina se dříve nebo později bude muset vypořádat se znečištěním, které válka způsobila. Česká společnost Dekonta, která se mimo jiné věnuje průzkumu a sanaci kontaminovaných míst, má zkušenosti se sanacemi po skončení války v Jugoslávii. Její majitel Pavel Mothejl se byl na Ukrajině již dvakrát podívat. Jaký je jeho pohled na situaci na Ukrajině?