O hledání travičů, výcviku psů a nebezpečnosti karbofuranu. Rozhovor s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické

Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické. Policie 10. dubna oznámila, že se podařilo vypátrat, kdo na Příbramsku kladl otrávené návnady, které vedly k úhynu dvou orlů mořských, dvou vyder a káně lesní. Na pátrání jste se podílela i vy a psí jednotka České společnosti ornitologické. Jak z vaší strany vypadalo zapojení do pátrání? Jaká byla úloha vaše a vašich psů?

Moje odpověď bude v tuto chvíli ještě asi hodně nezajímavá. Šetření případu stále probíhá a já zatím nemohu sdělit žádné podrobnosti.

Jenom tedy velmi obecně: jako pokaždé jsme i v tomto případě pomáhali s prohledáním okolí po nálezu prvních mrtvých zvířat a také jsme asistovali policistům při ohledání místa činu a zajišťování důkazních materiálů.

Policie ve své tiskové zprávě k případu zmiňuje, že Česká společnost ornitologická u nás jako jediná disponuje psí jednotkou, tedy psy, kteří jsou speciálně vycvičení k vyhledávání otrávených zvířat. Jak moc podle Vás chybí to, že takovou jednotku nemá přímo Policie ČR?

Nevím, jestli chybí, zatím nám spolupráce funguje perfektně.

Naše jednotka vznikla v roce 2017 jako pilotní projekt a taková ukázková jednotka v rámci mezinárodního projektu Pannoneagle Life. ČSO se držela vzoru maďarských kolegů, kde jsou psovodi zaměstnanci buď maďarské ornitologické společnosti, nebo národních parků.

Naopak Slováci zkusili začlenit tyto psy pod policejní sbor a nebyli s tím úplně spokojení, protože policisté mají celou řadu dalších povinností a na hlídkování v terénu tudíž zdaleka nemají tolik času jako my.

Takže myslíte, že nemá smysl, aby psí jednotka byla pod Policií ČR?

Vzhledem k minimálnímu počtu případů, kdy se policie dostane až na podezřelého, se určitě policii nemůže vyplatit mít na toto svoje psy a lidi. Je to velmi finančně nákladné a s minimem využití.

Policie by neměla asi úplně čas a prostor se zabývat tím, co děláme ve většině času my. My totiž jezdíme do terénu i jen preventivně, prověřujeme různá hlášení a jen pokud je podezření na ptačí kriminalitu, voláme na místo policii.

Spíše by bylo super, pokud by u nás mohlo fungovat víc takhle zaměřených psích jednotek.

A kolik by bylo dobré mít psích jednotek jako je ta vaše?

Pokud budeme mluvit o našem stylu preventivního pátrání, tak by bylo nejlepší, pokud by byla aspoň jedna jednotka na kraj.

Ale i kdyby bylo aspoň pět týmů na celou republiku, už by pokrytí bylo mnohem důkladnější.

Je to nyní de facto tak, že Česká společnost ornitologická prostřednictvím vaší práce a vašich psů supluje úlohu Policie ČR?

Nemyslím si, že suplujeme, spíše se doplňujeme a spolupracujeme.

Tento druh kriminálních činů a jejich vyšetřování je vcelku nový, takže se ještě ladí postupy, metodiky, běží projekty na vývoj a zdokonalení metodiky pro vyšetřování.

Dokázala byste vyčíslit, kolik stojí měsíc či rok provozu jedné psí jednotky? A kolik stojí psí jednotku vycvičit?

Měsíční náklady na provoz psí jednotky jsou kolem 100 000 Kč.

Já si výcvik našich psů vedu sama v rámci své pracovní doby. Mám s výcvikem psů dlouholeté zkušenosti, se psy pracuji od roku 1992, věnovala jsem se převážně záchranařině, tedy vyhledávání pohřešovaných lidí v terénu. Ale samozřejmě s pomocí známých kynologů a dalších zainteresovaných lidí.

Psi samozřejmě potřebují i udržovací a motivační trénink, ten probíhá neustále, v podstatě po každém ostrém pátrání.

Když to zjednoduším, tak důležitou součástí výcviku je, že musíte dosáhnout toho, aby se vaši psi při vyhledání mrtvého zvířete či návnady ničeho nedotkli, protože by se sami mohli otrávit. Jak se takového chování dosáhne?

Už dlouhé roky používám principy pozitivní motivace, takže se psy komunikuji pomocí clickeru. Je to v podstatě způsob, kdy zvíře samo přijde na to, které chování mu odměním, a to potom opakuje, protože chce dostat výborný pamlsek.

Pomocí malinkých kroků jim vysvětluji, co mají udělat, a za každý správně provedený krok následuje kýžená odměna. Tento princip je velmi účinný a v podstatě jediný možný.

Kdybych trénovala psy tak, že je budu trestat za to, co udělají špatně, tak jejich nasazení nebude tak velké. Ale hlavně nad nimi nebudu mít kontrolu v okamžiku, kdy na ně neuvidím.

Takhle si naopak oni hlídají mě, a snaží se dosáhnout svých oblíbených dobrůtek.

A jak dlouho trvá, než je pes připravený a vycvičený, abyste ho mohla vzít na ostrou akci?

Základní výcvik začíná už přinesením štěněte domů, do půl roku se dělají hlavně takové základní věci jako je návyk na jméno, přivolání, základní ovladatelnost, návyk na různá prostředí, tak aby se pes ničeho nebál. A tak od půl roku se může začít nějaká speciální příprava. V té době už má štěně osvojený princip tréninku, a spolupráce dobře funguje.

Psa si do ostré akce troufnu vzít až v okamžiku, kdy má za sebou v tréninku všechny možné tipy situací, které vypadají jako ostrá akce, a ve všech naprosto uspěje. Což bylo v našem případě zhruba ve dvou a půl letech.

Ale v terénu samozřejmě mám ještě oči na stopkách, se psem pracuji na blízko a snažím se ho mít neustále pod kontrolou. Plně spolehlivý je pes až tak ve třetím, čtvrtém roce.

Laik by mohl mít pocit, že otrava dravého ptáka nemusí být nějaký velký zločin. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jednoho otrávené orla ocenila na hodnotu 252 tisíc korun, protože je to kriticky ohrožený druh. Ta škoda, kterou travič způsobí, je ale asi širší než jen hmotná škoda. Dokázala byste popsat tu škodu, která vzniká?

Škoda je podle mne špatné slovo.

Ta zvířata po požití jedu trpí, je to týrání a opravdu krutá, zbytečná smrt.

Navíc pokud někdo zabije kriticky ohrožený druh, což jsou třeba orli mořští nebo ještě mnohem vzácnější orli královští, způsobí velký zásah do celé populace těchto živočichů.

Takže ač lidé jsou zvyklí hodnotit škodu penězi, mne přijde to utrpení a dopad do populace vzácných druhů jako mnohem horší důsledek.

Je také potřeba myslet na to, že karbofuran je jed tak silný, že travič nikdy neví, kolik a jakých zvířat vlastně z jedné návnady může zabít. A zázrak je, že ještě nikdy nebyl zaznamenán případ otravy člověka. Už je dost případů, kdy se otrávila domácí zvířata, psi, kočky. A to už je jen „těsně“ vedle…

Pokud by otrávenou návnadu nebo mrtvé zvíře našlo dítě, sahalo na to a pak si třeba olízlo prsty….

Existuje nějaká rychlá první pomoc?

Ano, co nejdříve, a jde tu opravdu o minuty, dopravit postiženého k lékaři/veterináři a informovat jej o tom, že došlo k otravě karbofuranem. Tato informace je stěžejní proto, aby mohl lékař zahájit ihned co nejúčinnější léčbu.

Vozím s sebou pro jistotu do terénu atropin, protijed, ale sama bych jej použila jen v krajní nouzi a to ještě po konzultaci.

Karbofuran se u nás již používat nesmí. Ví se, odkud traviči mají svůj jed? Jsou to ještě zbytky z dob minulých nebo se to odněkud potají dováží?

Obojí je možné. Jednak tu stále mohou být staré zásoby, ale bohužel mimo země EU se přípravky s karbofuranem stále vyrábí a používají, takže víme, že existuje i černý trh.

Jednou z motivací travičů je, že se zřejmě snaží chránit svůj dvorek a drobné zvířectvo, které chovají, před dravci. Není nějaké opatření, které by chovatelé slepic mohli na svých dvorcích udělat, aby se jim dravci vyhnuli?

Stačí si jen dobře oplotit pozemek, kde zvířata chovají. Proti dravcům se dává pletivo i navrch nebo se používají různé plašiče. Existuje spousta návodů, jak si svoje domácí zvířata zabezpečit.

Ale stojí to čas a peníze a někomu přijde prostě jednodušší hodit na pole kus otráveného masa nebo vejce.

Co mám dělat, když někde venku v přírodě najdu mrtvého ptáka nebo něco, co vypadá jako návnada? Hrozí mi nějaké nebezpečí?

V žádném případě na nic nesahat, zabránit přístupu domácím zvířatům a dětem, místo opatrně nafotit, zaznamenat si polohu, a ideálně oznámit na naše kontakty. Buď přímo na moje číslo, nebo lze oznámit nález e-mailem, případně přes formulář na Karbofuran webu.

Pokud se bude opravdu jednat o otrávenou návnadu, nebo otrávené zvíře, je nebezpečné i se nad tím naklánět a dýchat vzduch okolo. Karbofuran se do vzduchu vypařuje a vstřebává se všemi sliznicemi, to znamená nejen při požití, ale i nadýchání nebo kontaktem s oční sliznicí.

Jak poznat, co je nebezpečné a co je podezřelé, je ideální si nastudovat v naší příručce ptačí kriminalita, která je volně ke stažení na www.karbofuran.cz.

---

reklama

---