Dobrovolníci zachraňují stepní stráně jižní Moravy i jejich obyvatele
„Opětovná péče člověka společně s pastvou tu danou plochu v několika letech promění. Pokud vše půjde dobře, postupně se tu znovu objeví kvetoucí rostliny, které dosud jen stěží přežívaly pod nánosy staré trávy a ve stínu keřů i na ně vázaný hmyz,“ vysvětluje význam takové práce Johana Drlíková, předsedkyně ČSOP Morava. Její slova potvrzují zkušenosti z minulých let: na vyčištěných morkůvských stráních lze najít dva druhy orchidejí a návrat k hospodaření ocenili i zdejší motýli. Morkůvky tak ilustrují, jak spojení sil dobrovolníků, obce i odborníků dokáže zachránit kus tradiční moravské krajiny.
ČSOP Morava pečuje celkem o více než desítku lokalit napříč jižní Moravou. Jedná se hlavně o stepní trávníky a pastviny – například stráně u Popic, Kobylí, Nenkovic či Archlebova. Tyto svahy jsou domovem celé řady vzácných druhů: rostou na nich třeba rozmanité orchideje, koniklece či hořce křížaté, z živočichů tu najdeme pestrou škálu motýlů, kudlanky, ještěrky a dudky či vlhy. Všechny tyto organismy spojuje potřeba otevřeného, mozaikovitě spásaného terénu.
Spolek na lokalitách kombinuje kosení, pastvu a drobné výřezy dřevin. V létě členové a dobrovolníci sečou části luk a seno z ploch odklízejí, aby nepřekáželo novému růstu bylin. Na jiných úsecích nechávají trávu vzrostlou jako úkryt pro hmyz či drobné živočichy. A na podzim vyřezávají náletové keře (šípky, trnky, svídy), které by jinak step pohltily.
Nedocenitelnými pomocníky jsou přitom také zvířata – stádo asi 60 ovcí a koz, které spolek chová. Jde podobně jako u spolku Arion o zvířata původně zachráněná z nevhodných podmínek. Na Moravě tak našly nový domov a zároveň smysluplnou „práci“. Členové ČSOP Morava se o ně denně starají a přemisťují je postupně na různé lokality k vypásání.
Na jaře a v létě můžete při výletě potkat kozy a ovce třeba na slunných stráních u Morkůvek, Jevišovic nebo na ostopovických terasách hned u Brna, kde se snaží zachránit hnědásky černýšové. Pastva je šetrný způsob, jak udržet stanoviště pestré – ovce a kozy totiž na rozdíl od strojů selektivně vyžírají některé rostliny a jiné nechávají růst, čímž vzniká přirozeně různorodý porost.
Zatímco v létě je práce dost, v zimě mají ochránci na jižní Moravě přece jen volnější režim. Stále je však co dělat – starají se například o zimní krmení a kontrolu zvířat, udržují nářadí a plánují nadcházející sezónu. Letos v prosinci spolek vyhlásil „virtuální adopci“ členů svého zvířecího stáda. Každý, kdo chtěl podpořit jeho aktivity, si mohl symbolicky adoptovat ovci nebo kozu na dálku – za příspěvek na krmivo dostal certifikát a dokonce příslib, že mu adoptovaný svěřenec pošle pohlednici s pozdravem.
Díky ČSOP Morava a dobrovolníkům, kteří věnují přírodě svůj čas a energii, neztrácí naše kulturní krajina druhovou pestrost, která se tu vyvíjela po staletí. Nesmírnou pomocí jsou pro nás také místní lidé, kteří jsou ochotni nám občas zkontrolovat stádo na některé z pastvin. Na akce chodí místní obyvatelé, studenti i rodiny s dětmi. Spolek přivítá každého, kdo se chce zapojit. Nemusíte být odborník ani mít předchozí zkušenosti. Aktuální termíny víkendových akcí, kde si užíváme kombinaci práce v terénu a večerů u kytary ČSOP Morava zveřejňuje na svém webu a Facebooku. Kdo si netroufá na fyzickou práci, může spolek podpořit finančně – například právě adopcí ovce nebo kozy.
Spolek ČSOP Morava je součástí Skupiny JARO – sítě organizací, které pečují o přírodu napříč českou krajinou. Obnovujeme mokřady, louky a pastviny, vracíme vodu do krajiny, chráníme ohrožené druhy, uzdravujeme zraněná zvířata a zapojujeme veřejnost. Pomáháme na stovkách míst – od nížin až po vrcholky hor. Naše práce má smysl a místo pro každého. Přidat se můžete na brigádě, darem nebo sdílením. Více na www.skupinajaro.cz
reklama

Dále čtěte |
Motýlí království na pomezí Čech a Moravy ožívá díky novým tůním a sadům
Vodáci chráněným vrankám v Jizeře neškodí, ukázala studie
Rostlinou roku 2026 se stal hořec brvitý






Martina Skohoutilová: Státní rozpočet na rok 2026 vysílá zvláštní signál
Motýli mizí z české krajiny. Za 60 let jsme přišli o téměř 20 druhů, desítky dalších balancují na hraně