Dobrovolníci zachraňují stepní stráně jižní Moravy i jejich obyvatele
13.3.2026 05:21 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Martina Skohoutilová
Zdroj | Mezinárodní ochranářská skupina JARO
Zdroj | Mezinárodní ochranářská skupina JARO
„Opětovná péče člověka společně s pastvou tu danou plochu v několika letech promění. Pokud vše půjde dobře, postupně se tu znovu objeví kvetoucí rostliny, které dosud jen stěží přežívaly pod nánosy staré trávy a ve stínu keřů i na ně vázaný hmyz,“ vysvětluje význam takové práce Johana Drlíková, předsedkyně ČSOP Morava. Její slova potvrzují zkušenosti z minulých let: na vyčištěných morkůvských stráních lze najít dva druhy orchidejí a návrat k hospodaření ocenili i zdejší motýli. Morkůvky tak ilustrují, jak spojení sil dobrovolníků, obce i odborníků dokáže zachránit kus tradiční moravské krajiny.
ČSOP Morava pečuje celkem o více než desítku lokalit napříč jižní Moravou. Jedná se hlavně o stepní trávníky a pastviny – například stráně u Popic, Kobylí, Nenkovic či Archlebova. Tyto svahy jsou domovem celé řady vzácných druhů: rostou na nich třeba rozmanité orchideje, koniklece či hořce křížaté, z živočichů tu najdeme pestrou škálu motýlů, kudlanky, ještěrky a dudky či vlhy. Všechny tyto organismy spojuje potřeba otevřeného, mozaikovitě spásaného terénu.
Zdroj | Mezinárodní ochranářská skupina JARO
Spolek na lokalitách kombinuje kosení, pastvu a drobné výřezy dřevin. V létě členové a dobrovolníci sečou části luk a seno z ploch odklízejí, aby nepřekáželo novému růstu bylin. Na jiných úsecích nechávají trávu vzrostlou jako úkryt pro hmyz či drobné živočichy. A na podzim vyřezávají náletové keře (šípky, trnky, svídy), které by jinak step pohltily.
Nedocenitelnými pomocníky jsou přitom také zvířata – stádo asi 60 ovcí a koz, které spolek chová. Jde podobně jako u spolku Arion o zvířata původně zachráněná z nevhodných podmínek. Na Moravě tak našly nový domov a zároveň smysluplnou „práci“. Členové ČSOP Morava se o ně denně starají a přemisťují je postupně na různé lokality k vypásání.
Zdroj | Mezinárodní ochranářská skupina JARO
Na jaře a v létě můžete při výletě potkat kozy a ovce třeba na slunných stráních u Morkůvek, Jevišovic nebo na ostopovických terasách hned u Brna, kde se snaží zachránit hnědásky černýšové. Pastva je šetrný způsob, jak udržet stanoviště pestré – ovce a kozy totiž na rozdíl od strojů selektivně vyžírají některé rostliny a jiné nechávají růst, čímž vzniká přirozeně různorodý porost.
Zatímco v létě je práce dost, v zimě mají ochránci na jižní Moravě přece jen volnější režim. Stále je však co dělat – starají se například o zimní krmení a kontrolu zvířat, udržují nářadí a plánují nadcházející sezónu. Letos v prosinci spolek vyhlásil „virtuální adopci“ členů svého zvířecího stáda. Každý, kdo chtěl podpořit jeho aktivity, si mohl symbolicky adoptovat ovci nebo kozu na dálku – za příspěvek na krmivo dostal certifikát a dokonce příslib, že mu adoptovaný svěřenec pošle pohlednici s pozdravem.
Zdroj | Mezinárodní ochranářská skupina JARO
Díky ČSOP Morava a dobrovolníkům, kteří věnují přírodě svůj čas a energii, neztrácí naše kulturní krajina druhovou pestrost, která se tu vyvíjela po staletí. Nesmírnou pomocí jsou pro nás také místní lidé, kteří jsou ochotni nám občas zkontrolovat stádo na některé z pastvin. Na akce chodí místní obyvatelé, studenti i rodiny s dětmi. Spolek přivítá každého, kdo se chce zapojit. Nemusíte být odborník ani mít předchozí zkušenosti. Aktuální termíny víkendových akcí, kde si užíváme kombinaci práce v terénu a večerů u kytary ČSOP Morava zveřejňuje na svém webu a Facebooku. Kdo si netroufá na fyzickou práci, může spolek podpořit finančně – například právě adopcí ovce nebo kozy.
Spolek ČSOP Morava je součástí Skupiny JARO – sítě organizací, které pečují o přírodu napříč českou krajinou. Obnovujeme mokřady, louky a pastviny, vracíme vodu do krajiny, chráníme ohrožené druhy, uzdravujeme zraněná zvířata a zapojujeme veřejnost. Pomáháme na stovkách míst – od nížin až po vrcholky hor. Naše práce má smysl a místo pro každého. Přidat se můžete na brigádě, darem nebo sdílením. Více na www.skupinajaro.cz
reklama
Martina Skohoutilová
Koordinuje interní i vnější komunikaci Skupiny JARO, která pečuje o vzácné druhy a cenná území přímo v terénu. Dlouhodobě se věnuje ochraně motýlů, návratu tradiční péče do krajiny a propojování vědy s praktickou ochranou přírody. Ve své práci kombinuje zkušenosti z terénu, strategické myšlení a srozumitelnou komunikaci odborných témat směrem k veřejnosti i politikům.
Dále čtěte |
Z české přírody mizí voňavý poklad - kriticky ohrožený lýkovec vonný
Candátů v lipenské přehradě v posledních letech mírně přibylo
ČSÚ: Chráněná území v Plzeňském kraji tvoří téměř pětinu z celkové rozlohy kraje
Další články autora |
Spolek ČSOP Jižní Čechy pečuje o louky a mokřady. Pravidelně odstraňuje invazní rostlinu lupinu
Motýlí království na pomezí Čech a Moravy ožívá díky novým tůním a sadům
Martina Skohoutilová: Státní rozpočet na rok 2026 vysílá zvláštní signálOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
MU
Michal Ukropec
13.3.2026 05:45Pěkné a chvályhodné. Akorát bych to nikde nevytruboval, aby nepřišel nějaký odborník s bezzásahem. To by šlo pak vše do kopru...
Odpovědět
ss
MU
Michal Ukropec
13.3.2026 05:45Pěkné a chvályhodné. Akorát bych to nikde nevytruboval, aby nepřišel nějaký odborník s bezzásahem. To by šlo pak vše do kopru...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 07:49Velice záslužné. Neb: "Husté lesy v Evropě neexistovaly. Nejmíň posledních 20 milionů let
https://www.osel.cz/14575-huste-lesy-v-evrope-neexistovaly-nejmin-poslednich-20-milionu-let.html
Dospěli k jasnému závěru. Od miocénu až do novověku nebyla Evropa pokrytá souvislým strašidelným temným lesem, ale veselým a prosluněným parkem, bouřlivě dynamickou mozaikou malých kousků lesa, jednotlivých stromů a květnatých luk. V tomto třetihorním a čtvrtohorním parku se proháněli sloni, nosorožci, pratuři a bizoni, kteří dlouhodobě udržovali park bez lidského zásahu. Možná právě proto děláme ve městech nebo u zámků parky a ne lesy. Máme parky v genech.
Pozoruhodné je, že parková mozaika v Evropě trvala, i když se spustily cykly ledových dob. Ať nastoupila doba ledová či meziledová, ať bylo horko či mráz, krajina byla stále mozaikou stromů a bezlesí. Jinými slovy, to, co dnes považujeme za les, je v kontextu milionů let historie nepřirozené."
A nejen to. Ničí Biodiverzitu.
Odpovědět
https://www.osel.cz/14575-huste-lesy-v-evrope-neexistovaly-nejmin-poslednich-20-milionu-let.html
Dospěli k jasnému závěru. Od miocénu až do novověku nebyla Evropa pokrytá souvislým strašidelným temným lesem, ale veselým a prosluněným parkem, bouřlivě dynamickou mozaikou malých kousků lesa, jednotlivých stromů a květnatých luk. V tomto třetihorním a čtvrtohorním parku se proháněli sloni, nosorožci, pratuři a bizoni, kteří dlouhodobě udržovali park bez lidského zásahu. Možná právě proto děláme ve městech nebo u zámků parky a ne lesy. Máme parky v genech.
Pozoruhodné je, že parková mozaika v Evropě trvala, i když se spustily cykly ledových dob. Ať nastoupila doba ledová či meziledová, ať bylo horko či mráz, krajina byla stále mozaikou stromů a bezlesí. Jinými slovy, to, co dnes považujeme za les, je v kontextu milionů let historie nepřirozené."
A nejen to. Ničí Biodiverzitu.
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2026 08:39 Reaguje na Slavomil VinklerZajímalo by mě pak, kdy se po všech horách v českých zemích i na Vysočině, rozšířily pralesy. Které byly následně spáleny v první průmyslové revoluci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 10:08 Reaguje na Jaroslav PokornýNo pokud vím, těch vln bylo více a většinou po nějaké katastrofě jako mor, války, naposledy po 30.leté. Ale nikdy to nezarostlo zcela. Vždy tu bylo dost lidi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 10:14 Reaguje na Slavomil VinklerAle velmi to zarostlo (b ylo vysazeno) po mariánské reformě.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2026 12:33 Reaguje na Slavomil VinklerJá jsem zpracovával zprávu rozvoji vinohradnictví a tak jsem se dočetl, že třebas Vysočina byla postupně kolonizována od 12. stol. a byl na ní neprostupbý hvozd, takže kolonisté se šířili podél řek a potoků. A podobné (stejné) že to bylo na hraničních horách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 14:14 Reaguje na Jaroslav PokornýJistěže zalesnění kolísalo podle množství lidí, neb megafauna už nebyla, ale zachovali se hmyzáci otevřených ploch i na vysočině a jinde na okolních horách.
V nedávné minulosti se zalesnění ale přeceňovalo, třeba pod dojmem zápisů římanů nebo arabů, kterí to tak viděli. A někteří dnešní"ochránci" to šíří doposud.
https://www.osel.cz/13185-evropa-v-minulem-interglacialu-nebyla-ani-omylem-cela-pokryta-lesy.html
Odpovědět
V nedávné minulosti se zalesnění ale přeceňovalo, třeba pod dojmem zápisů římanů nebo arabů, kterí to tak viděli. A někteří dnešní"ochránci" to šíří doposud.
https://www.osel.cz/13185-evropa-v-minulem-interglacialu-nebyla-ani-omylem-cela-pokryta-lesy.html
MU
Michal Ukropec
13.3.2026 11:28 Reaguje na Slavomil VinklerLes je produkční plantáží, a krom vlastníků jsou zde i další, co z něj mají profit. Proto nesmí být poškozován okusem.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.3.2026 11:36 Reaguje na Slavomil VinklerDoufám, že jste zrovna vy přiložil ruku k dílu.
Jen taková otázka: když se podíváte na USA (ať nezacházím do Afriky) před příchodem Evropanů, co byste viděl? Jen step a lesostep? Činsnad lesopark jak někde na zámku? Asi ne. Viděl byste i husté lesy Apalačského pohoří. Viděl byste lesy, které vidíte dnes i na západě nebo severu země táhnoucí se od Minnesoty na východ podél hranic s Kanadou. A to i přesto, že v té zemi bylo 50-70 milionů bizonů. Jak tohle vysvětlíte? Vždyť i Yellowstone je z 80% pokryt lesy. Představa, že byl v Evropě tedy samý lesopark jak někde u zámku je fakt úsměvná.
Odpovědět
Jen taková otázka: když se podíváte na USA (ať nezacházím do Afriky) před příchodem Evropanů, co byste viděl? Jen step a lesostep? Činsnad lesopark jak někde na zámku? Asi ne. Viděl byste i husté lesy Apalačského pohoří. Viděl byste lesy, které vidíte dnes i na západě nebo severu země táhnoucí se od Minnesoty na východ podél hranic s Kanadou. A to i přesto, že v té zemi bylo 50-70 milionů bizonů. Jak tohle vysvětlíte? Vždyť i Yellowstone je z 80% pokryt lesy. Představa, že byl v Evropě tedy samý lesopark jak někde u zámku je fakt úsměvná.
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 14:22 Reaguje na SlovanJistě snažím se pomoci. Afrika je jediný kontinent se zbytky megafauny, což vám nesedí pod fousy. No a i v té americe byly lesy nejprve ředěny megafaunou a v poledové době pak indiány co je vypalovali. Evropané docela oholili apalačské pohoří, po opuštění neúrodné půdy zarostly. Husté lesy Apalačského pohoří jsou většinově druhotné staré asi 200 let.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.3.2026 19:20 Reaguje na Slavomil VinklerMě jde Afrika pod vousy právě hodně. Zkuste si koupit knihu “Afrikou zevnitř”. Je tam mj. krásně popsáno, jak právě ona “megafauna” ovlivňuje tamní přírodu. Okusovači sice keřům a stromům škodí, ale nikdy ne tolik, aby zamezili zarůstání. Keře i stromy mají sice třeba méně semen, ale to je asi tak jediné. Nedokáží je likvidovat. Jediný kdo dokáže přirozeně udržovat bezlesí je slon, ale i on jen omezeně a týká se to zejména oblastí poblíž vody. I slon dokáže udělat “jen”paseky, sám o sobě ale nezabrání zarůstání pokud je v oblasti dostatečná vlhkost. Spásači pak působí opačně - spásají trávu, čímž zabraňují vzniku dostatečného množství hořlavé hmoty, takže minimálně oddalují vznik požáru = dávají dřevinám větší čas k regeneraci a tak savanu postupně zarůstají. Pokud se stane, že savana zaroste, spásači se přesunou jinam - pod keři (stromy) tráva zregeneruje a vytvoří se dostatek hořlavé hmoty. Když pak přijde požár, tak se celý cyklus restartuje. Neví se, jak je tohle pravidelné, ale tento cyklus je již dokázán. Africká megafauna tedy savanu ovlivňuje, někde i výrazně, ale sama tu savanu neudrží. K tomu je naprosto nezbytný i oheň. Což vy zcela ignorujete.
Bizon se dostal do Apalačského pohoří díky indiánům, kteří jim vypalovali plochy k pastvě. Lesy určitě nevypalovali velkoplošně, ale jen určité plochy. Takže jsme opět u toho, že tam byl přirozeně les a kdyby nebylo indiánů a jejich ohně, bizon by tam ani nebyl. A i přesto, že tam byl poté ve větších počtech, tak se jim ona pastva musela obnovovat… ohněm! Bez ohně by to přirozeně postupně zarůstalo. Les byl v okolí dál a rozhodně se nejednalo o nějaký lesopark. Bizon nebizon. Indiáni to věděli. Vy evidentně ne. Bizon si dokázal “odlesnit”pouze migrační koridory. Podobně jako to sloni dělají v konžském pralese.
Odpovědět
Bizon se dostal do Apalačského pohoří díky indiánům, kteří jim vypalovali plochy k pastvě. Lesy určitě nevypalovali velkoplošně, ale jen určité plochy. Takže jsme opět u toho, že tam byl přirozeně les a kdyby nebylo indiánů a jejich ohně, bizon by tam ani nebyl. A i přesto, že tam byl poté ve větších počtech, tak se jim ona pastva musela obnovovat… ohněm! Bez ohně by to přirozeně postupně zarůstalo. Les byl v okolí dál a rozhodně se nejednalo o nějaký lesopark. Bizon nebizon. Indiáni to věděli. Vy evidentně ne. Bizon si dokázal “odlesnit”pouze migrační koridory. Podobně jako to sloni dělají v konžském pralese.
SV
Slavomil Vinkler
14.3.2026 07:24 Reaguje na SlovanNo vy sám potvrzujete vše co píši, ale pak najednou vykřikujete, že nemám pravdu. Co nevím podle vás? Vždyť porád tvrdím, že po vyhubení mamutů člověk a tedy i indiáni rozvolňovali les. No jak píšete. Máte v hlavě naprostý chaos.
Odpovědět
Sl
Slovan
14.3.2026 11:17 Reaguje na Slavomil VinklerVy tvrdíte, že se savana (nebo jí podobné otevřené biotopy) vytvoří v místech s dostatečnou vlhkostí pro růst keřů a stromů jen díky tomu, že se tam dají velcí býložravci a hurá - z našeho lesa se stane za pár let savana nebo minimálně nějaký lesopark. Že to takhle funguje. Já tvrdím, je je to blbost a že to takhle nefunguje. Že to v přírodě funguje “trošičku” jinak. A je to evidentní na X příkladech dnešního světa, které nechcete vidět. Ještě furt nechápete rozdíl mezi námi?
Kousek za hranicemi, v Polsku, máte jeden krásný příklad. V Bělověžském pralese žije na 3000 km2 cca. 800-900 zubrů. To je už celkem slušná populační hustota a přesto nedokázali změnit to, že je to hustý les. Kdyby vaše teorie fungovala, tak by se to území postupně měnilo. Ale nemění se. Pokud by indiáni v Apalačském pohoří nevypalovali určité části území cíleně pro pastvu bizonů, bizon by se tam přirozeně možná vůbec nerozšířil. Přirozeně se totiž rozšiřoval spíše na sever - z velkých plání přes hranice do Kanady až na dnešní Aljašku. Tady bych dodal, že boreální les tam byl i před příchodem Evropanů a tedy i přes přirozený vliv bizona. Ten se tomu dokonce postupně přizpůsoboval, proto dnes existují 2 poddruhy - prérijní a lesní. V Apalačském pohoří byl vedle těch pastvin klasický hustý les. Samozřejmě, že i ten bizon ovlivňoval, ale ne tak moc, jak si představujete. Bizon ho nezměnil… chápete co tím chci říct nebo ne? Jsou záznamy objevitelů, jak to tam vypadalo.
Já absolutně nejsem proti tomu, aby se do naší krajiny vrátil do volné přírody třeba ten zubr. Naopak! Byla by naprostá paráda, kdyby se něco takového povedlo aspoň někde i u nás. Dokonce i když je to projekt alá Česká krajina (tzn. oplocený) tak to v dnešním prostředí má smysl a význam. Jednoznačně! Hlavně pokud se to dělá správně. Nejsem ani proti tomu, aby se u nás více podporovala údržba či dokonce vytváření nových stepních oblastí nebo prosvětlených lesů. Naopak! Jen do toho! Na ně je ostatně vázáno nemalé množství vzácných druhů fauny i flóry a tohle by byl nejlepší způsob jejich podpory. Ale jen tam, kde to má smysl. A ne všude, jak byste chtěl vy. V tom jste totiž celkem fanatik…
Odpovědět
Kousek za hranicemi, v Polsku, máte jeden krásný příklad. V Bělověžském pralese žije na 3000 km2 cca. 800-900 zubrů. To je už celkem slušná populační hustota a přesto nedokázali změnit to, že je to hustý les. Kdyby vaše teorie fungovala, tak by se to území postupně měnilo. Ale nemění se. Pokud by indiáni v Apalačském pohoří nevypalovali určité části území cíleně pro pastvu bizonů, bizon by se tam přirozeně možná vůbec nerozšířil. Přirozeně se totiž rozšiřoval spíše na sever - z velkých plání přes hranice do Kanady až na dnešní Aljašku. Tady bych dodal, že boreální les tam byl i před příchodem Evropanů a tedy i přes přirozený vliv bizona. Ten se tomu dokonce postupně přizpůsoboval, proto dnes existují 2 poddruhy - prérijní a lesní. V Apalačském pohoří byl vedle těch pastvin klasický hustý les. Samozřejmě, že i ten bizon ovlivňoval, ale ne tak moc, jak si představujete. Bizon ho nezměnil… chápete co tím chci říct nebo ne? Jsou záznamy objevitelů, jak to tam vypadalo.
Já absolutně nejsem proti tomu, aby se do naší krajiny vrátil do volné přírody třeba ten zubr. Naopak! Byla by naprostá paráda, kdyby se něco takového povedlo aspoň někde i u nás. Dokonce i když je to projekt alá Česká krajina (tzn. oplocený) tak to v dnešním prostředí má smysl a význam. Jednoznačně! Hlavně pokud se to dělá správně. Nejsem ani proti tomu, aby se u nás více podporovala údržba či dokonce vytváření nových stepních oblastí nebo prosvětlených lesů. Naopak! Jen do toho! Na ně je ostatně vázáno nemalé množství vzácných druhů fauny i flóry a tohle by byl nejlepší způsob jejich podpory. Ale jen tam, kde to má smysl. A ne všude, jak byste chtěl vy. V tom jste totiž celkem fanatik…
SV
Slavomil Vinkler
14.3.2026 12:35 Reaguje na SlovanA jak jste přišel na to, že chci všude? Jen tam kde to má smysl. Ale i to je velké množství rezervací.
No a vy začínáte v americe bisonem. Ale před ním tam byli 3 druhy slonovitých, koně, velbloudi....
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/prvotni-hrich-lidstva-extinkce-megafauny.pdf
Odpovědět
No a vy začínáte v americe bisonem. Ale před ním tam byli 3 druhy slonovitých, koně, velbloudi....
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/prvotni-hrich-lidstva-extinkce-megafauny.pdf
SV
Slavomil Vinkler
14.3.2026 12:43 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba (NP) Křivoklátsko má mnoho lesů co byly řídké a místy stepní plochy pomístně zvané pleše. Kousek dál je tzv Komárkova lesostep. To vše a i ostatní je třeba udržovat. Sečí, kácením náletu a pastvou.
Odpovědět
Sl
Slovan
14.3.2026 19:07 Reaguje na Slavomil VinklerPřišel sem na to z vašich názorů. Viz. bezzásahovost v NP je fuj, začněme tam všude zasahovat apod.
Jeden pohled tvrdí, že za vyhynutí těch druhů může člověk. Ten druhý, že za to může zejména změna klimatu a prostředí. Já zastávám názor, že to je ta druhá možnost. Lidé nebyli tak rozšíření a ani neměli palné zbraně. Navíc jiná velká zvířata (pokud se budeme bavit konkrétně o S.Americe), jakými jsou bizon, medvěd grizzly, los nebo jeleni… ti všichni dokázali přežít. Mamut nebo třeba nosorožec nebyl moa. Třeba zdivočelá verze koně v mnoha oblastech S. Ameriky dnes žije a je pro mě popravdě těžko představitelné, že by takto pohyblivé zvíře dokázal vyhubit člověk s lukem a šípem…
Křivoklátské lesy byly loveckou oblastí. Jak to bylo ale před vznikem lovecké obory?
“Když v roce 1685 zakoupili Křivoklátsko Valdštejnové, převzali na sebe závazek, že zde budou chovat vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře pro velkolepé hony. V roce 1713 zřídil hrabě Jan Josef z Valdštejna v severní části křivoklátského panství rozlehlou oboru o rozloze 9 207 ha.”
Co udělají nepřirozeně vysoké stavy těchto druhů asi není to, co by mělo být cílem…
Jinak ano.. o pleše nebo Komárkovu lesostep je třeba se starat. O tom žadná.
Odpovědět
Jeden pohled tvrdí, že za vyhynutí těch druhů může člověk. Ten druhý, že za to může zejména změna klimatu a prostředí. Já zastávám názor, že to je ta druhá možnost. Lidé nebyli tak rozšíření a ani neměli palné zbraně. Navíc jiná velká zvířata (pokud se budeme bavit konkrétně o S.Americe), jakými jsou bizon, medvěd grizzly, los nebo jeleni… ti všichni dokázali přežít. Mamut nebo třeba nosorožec nebyl moa. Třeba zdivočelá verze koně v mnoha oblastech S. Ameriky dnes žije a je pro mě popravdě těžko představitelné, že by takto pohyblivé zvíře dokázal vyhubit člověk s lukem a šípem…
Křivoklátské lesy byly loveckou oblastí. Jak to bylo ale před vznikem lovecké obory?
“Když v roce 1685 zakoupili Křivoklátsko Valdštejnové, převzali na sebe závazek, že zde budou chovat vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře pro velkolepé hony. V roce 1713 zřídil hrabě Jan Josef z Valdštejna v severní části křivoklátského panství rozlehlou oboru o rozloze 9 207 ha.”
Co udělají nepřirozeně vysoké stavy těchto druhů asi není to, co by mělo být cílem…
Jinak ano.. o pleše nebo Komárkovu lesostep je třeba se starat. O tom žadná.
SV
Slavomil Vinkler
14.3.2026 19:52 Reaguje na SlovanProč jen MOA, že je to zaznamenáno písemně?
Opět začínáte až na konci tj, bizon, medvěd, los.. "Pozvolný průběh je doložen v severní Eurasii. Od konce posledního glaciálu zde vyhynulo přes 40 % zástupců megafauny. První vlna extinkcí postihla teplomilné zástupce, slony a nosorožce před více než 50 tisíci let v době, kdy byli výskytem omezeni na klimaticky příhodná refugia v jižní Evropě. K jejich vymírání patrně přispěl člověk neandertálský (H. neanderthalensis), který se ironií osudu sám stal prvním druhem vyhynulým následkem expanze moderního člověka asi 5 000 let po jeho příchodu do Evropy před 45 tisíci let. Než se tak stalo, došlo v Asii před 60–50 tisíci let mezi oběma druhy rodu Homo k hybridizaci, která je dnes jasně patrná genetickou introgresí neandertálského původu vpopulaci H. sa piens zejména mimo Afriku (blíže včlánku na str. 274). Většina megafauny severní Eurasie (a Severní Ameriky) prodělala vlivem klimatických oscilací koncem pleistocénu výrazné kontrakce areálů výskytu a ztrátu genetické diverzity. Předpokládá se dříve, že vliv změn klimatu na extinkci některých zástupců megafauny v Eurasii, konkrétně srstnatého nosorožce (Coelodonta antiquitas) a tzv. jednorohé nosorožce rodu Elasmotherium, převažoval nad působením člověka. V posledních letech byla u řady druhů metodou radiokarbonového datování prokázána mnohem pozdější ex tinkce, než se dříve předpokládalo. Různě hluboko do holocénu přežíval v kontinentální Eurasii např. mamut (11,07 tisíce let, severosibiřské poloostrovy; na Wrangelově ostrově ještě déle, obr. 4), bizon stepní (Bison priscus, 8,9 tisíce let, severo východní Sibiř), veledaněk Megaloceros giganteus (7,66 tisíce let, západ evropského Ruska a západní Sibiř), pižmoň (Ovibos moschatus, 3,23 tisíce let, severosibiřské poloostrovy) a osel evropský (Equus hydruntinus, 3,0 tisíce let, Kavkaz a Írán) data uvádějí stáří nejmladších kosterních nálezů přímo zjištěných radiokarbonovou metodou ajejich původ. Posledními zatím vyhynulými zástupci megafauny severní Eurasie jsou pratur (Bos primigenius), di voký předek skotu, počátkem 17. století v Polsku, a divoký předek domácího koně (Equus ferus), u kterého zůstává navzdory značnému badatelskému úsilí datace nejasná. Posledním žijícím zástupcem megafauny Evropy ve velikostní kategorii více než 500 kg je zubr evropský (Bison bonasus), který vyhubení ve 20. století unikl jen o vlásek." Neb:
Velká zvířata neměla přirozené nepřátele a strach z lidí. Velká zvířata měla velice malou rozmnožovací schopnost. Člověk si uměl (a i bez pušky) umí poradit se slonem či mamutem protože to byla zejména prestiž, nejen hromada masa. Vemte si křováky dodnes. Kde nestačí luk a šíp, tam nastoupí jedovaté střely. Nebo v amazonii kurare, nebo jed používali inuité...
No nevím co dokazujete Křivoklátskem, ale to byla před tím lovecká obora českých knížat posléze králů, tj. spíše přezvěřená.
Odpovědět
Opět začínáte až na konci tj, bizon, medvěd, los.. "Pozvolný průběh je doložen v severní Eurasii. Od konce posledního glaciálu zde vyhynulo přes 40 % zástupců megafauny. První vlna extinkcí postihla teplomilné zástupce, slony a nosorožce před více než 50 tisíci let v době, kdy byli výskytem omezeni na klimaticky příhodná refugia v jižní Evropě. K jejich vymírání patrně přispěl člověk neandertálský (H. neanderthalensis), který se ironií osudu sám stal prvním druhem vyhynulým následkem expanze moderního člověka asi 5 000 let po jeho příchodu do Evropy před 45 tisíci let. Než se tak stalo, došlo v Asii před 60–50 tisíci let mezi oběma druhy rodu Homo k hybridizaci, která je dnes jasně patrná genetickou introgresí neandertálského původu vpopulaci H. sa piens zejména mimo Afriku (blíže včlánku na str. 274). Většina megafauny severní Eurasie (a Severní Ameriky) prodělala vlivem klimatických oscilací koncem pleistocénu výrazné kontrakce areálů výskytu a ztrátu genetické diverzity. Předpokládá se dříve, že vliv změn klimatu na extinkci některých zástupců megafauny v Eurasii, konkrétně srstnatého nosorožce (Coelodonta antiquitas) a tzv. jednorohé nosorožce rodu Elasmotherium, převažoval nad působením člověka. V posledních letech byla u řady druhů metodou radiokarbonového datování prokázána mnohem pozdější ex tinkce, než se dříve předpokládalo. Různě hluboko do holocénu přežíval v kontinentální Eurasii např. mamut (11,07 tisíce let, severosibiřské poloostrovy; na Wrangelově ostrově ještě déle, obr. 4), bizon stepní (Bison priscus, 8,9 tisíce let, severo východní Sibiř), veledaněk Megaloceros giganteus (7,66 tisíce let, západ evropského Ruska a západní Sibiř), pižmoň (Ovibos moschatus, 3,23 tisíce let, severosibiřské poloostrovy) a osel evropský (Equus hydruntinus, 3,0 tisíce let, Kavkaz a Írán) data uvádějí stáří nejmladších kosterních nálezů přímo zjištěných radiokarbonovou metodou ajejich původ. Posledními zatím vyhynulými zástupci megafauny severní Eurasie jsou pratur (Bos primigenius), di voký předek skotu, počátkem 17. století v Polsku, a divoký předek domácího koně (Equus ferus), u kterého zůstává navzdory značnému badatelskému úsilí datace nejasná. Posledním žijícím zástupcem megafauny Evropy ve velikostní kategorii více než 500 kg je zubr evropský (Bison bonasus), který vyhubení ve 20. století unikl jen o vlásek." Neb:
Velká zvířata neměla přirozené nepřátele a strach z lidí. Velká zvířata měla velice malou rozmnožovací schopnost. Člověk si uměl (a i bez pušky) umí poradit se slonem či mamutem protože to byla zejména prestiž, nejen hromada masa. Vemte si křováky dodnes. Kde nestačí luk a šíp, tam nastoupí jedovaté střely. Nebo v amazonii kurare, nebo jed používali inuité...
No nevím co dokazujete Křivoklátskem, ale to byla před tím lovecká obora českých knížat posléze králů, tj. spíše přezvěřená.
Sl
Slovan
15.3.2026 10:05 Reaguje na Slavomil Vinkler“Velká zvířata neměla přirozené nepřátele a strach z lidí.”
Jako vážně? A co vlci, lvi, šavlozubí tygři, hyeny, medvědi? To nejsou přirození nepřátelé? A pokud je člověk lovil tak moc, jak tvrdíte, tak je nelogické, že by z něj neměla ta zvířata strach…
Když už zmiňujete ty Křováky z Afriky. Není vám trochu divné, že by člověk před tisíci (desetitisíci) lety dokázal vyhubit takového mamuta, zatímco sloni dokázali s přehledem přežít právě v Africe ale i Asii? A co další druhy, jejichž příběh je srovnatelný s mamutem a slonem? Zní to, jako by tehdejší člověk nedělal nic jiného, než lovil a ještě k tomu byl vlastně všude. Přitom lidí bylo pomálu, zatímco zvířat a prostoru hodně. Vždyť ani dnes nepředstavuje lov člověka tradičními způsoby pro zvířata nějakou existenční hrozbu. Těch logický otázek, které obhájci teorie “overkill” nedokáží dostatečně vysvětlit je zkrátka pořád hodně na to, abych to přijal jako pravděpodobnou verzi událostí. Spíš naopak.
Původní koně nebo pratury kontinentální Evropy pak dokázal vyhubit úplně jiný člověk, než ten z doby ledové (ale i poledové). Člověk vlastnící palné zbraně. Něco, co naprosto změnilo “hru”.
Moa byl nelétavý velký pták, jenž žil na relativně malé ploše ostrova, který do příchodu lidí neznal ani žádné jiné savčí predátory. On prostě nevěděl, co má dělat. Jediné nebezpečí do té doby bylo z nebe. Nesrovnatelné třeba s mamutem a jinými. Navíc věřím tomu, že tím větším problémem mohl být spíše sběr vajec.
Odpovědět
Jako vážně? A co vlci, lvi, šavlozubí tygři, hyeny, medvědi? To nejsou přirození nepřátelé? A pokud je člověk lovil tak moc, jak tvrdíte, tak je nelogické, že by z něj neměla ta zvířata strach…
Když už zmiňujete ty Křováky z Afriky. Není vám trochu divné, že by člověk před tisíci (desetitisíci) lety dokázal vyhubit takového mamuta, zatímco sloni dokázali s přehledem přežít právě v Africe ale i Asii? A co další druhy, jejichž příběh je srovnatelný s mamutem a slonem? Zní to, jako by tehdejší člověk nedělal nic jiného, než lovil a ještě k tomu byl vlastně všude. Přitom lidí bylo pomálu, zatímco zvířat a prostoru hodně. Vždyť ani dnes nepředstavuje lov člověka tradičními způsoby pro zvířata nějakou existenční hrozbu. Těch logický otázek, které obhájci teorie “overkill” nedokáží dostatečně vysvětlit je zkrátka pořád hodně na to, abych to přijal jako pravděpodobnou verzi událostí. Spíš naopak.
Původní koně nebo pratury kontinentální Evropy pak dokázal vyhubit úplně jiný člověk, než ten z doby ledové (ale i poledové). Člověk vlastnící palné zbraně. Něco, co naprosto změnilo “hru”.
Moa byl nelétavý velký pták, jenž žil na relativně malé ploše ostrova, který do příchodu lidí neznal ani žádné jiné savčí predátory. On prostě nevěděl, co má dělat. Jediné nebezpečí do té doby bylo z nebe. Nesrovnatelné třeba s mamutem a jinými. Navíc věřím tomu, že tím větším problémem mohl být spíše sběr vajec.
SV
Slavomil Vinkler
15.3.2026 07:50 Reaguje na SlovanV americe byly objeveny lebky několika slonic z konce jejich existence. Údajně z klů lze odečíst laktaci a jejich délku. Tyto samice nedochovaly mladé do věku 3 let. Pravděpodobnost ulovení lidmi je vysoká a pak byly uloveny samy. Jak mohla populace se udržet?
A co tisíce lebek mamutů na nalezištích Přerov, Věstonice, Červený kopec.
Mežyrič, Pravděpodobně nejslavnější lokalita, kde byly objeveny pozůstatky čtyř kruhových obydlí postavených z mamutích kostí. Na stavbu jednoho domu bylo spotřebováno přibližně 150 mamutů (celkem cca 20 tun kostí,) Mizin,...
Odpovědět
A co tisíce lebek mamutů na nalezištích Přerov, Věstonice, Červený kopec.
Mežyrič, Pravděpodobně nejslavnější lokalita, kde byly objeveny pozůstatky čtyř kruhových obydlí postavených z mamutích kostí. Na stavbu jednoho domu bylo spotřebováno přibližně 150 mamutů (celkem cca 20 tun kostí,) Mizin,...
EB
Emil Bernardy
15.3.2026 16:47 Reaguje na Slavomil VinklerPřirození nepřátelé?Hlad,parazitozy a infekce.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2026 06:56 Reaguje na Emil BernardyAle jo, to všechno má vliv. I ty výkyvy klimatu hrají. Ale lidi to dotáhli do konce, jak to umí. Poslední je záznam tur a zubr v historické době. Jak jistě víte funguje to, že čím je populace řidší, tím je pravděpodobnost napadení nějakým predátorem nižší. A tomu se vymyká lidský, pokud je to trofej, prestiž, pohodlí, pokrok v lovu, nakonec válka a hlad...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.3.2026 08:00 Reaguje na Slavomil VinklerDnes jsme tu my,lidé.Nikdo tu nezná přírodu bez lidské regulace.Asi zajet na safari do Afriky.Tam zvířata vypadají úplně jinak než v našich zoo.Nasycená a ošetřovaná.Člověkem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2026 08:48 Reaguje na Emil BernardyV širším smyslu Antropocenu není bez lidského vlivu nikde nic. I ta afrika jsou (často oplocené) hlídané a ovlivňované rezervace.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.3.2026 11:41 Reaguje na Slavomil VinklerTak respektujme že žijeme v anthropocénu...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2026 17:05 Reaguje na Emil BernardyAno, ale to znamená (bohužel) udržovat přírodní prostředí k přežití činností lidí, nikoli že se udrží vhodné pro lidi (a celou přírodu) samo.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
17.3.2026 11:57 Reaguje na Slavomil VinklerPřežití čeho?Pochopil jsem že lidí ne.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.3.2026 13:26 Reaguje na Emil BernardyTak to chápete špatně (záměrně?). Přežití míněno všeho, včetně lidí...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
18.3.2026 07:17 Reaguje na Slavomil VinklerVíte,pane Slavomile,já prožil celý život řekněme v exterieru a mezi zvířaty.Taková diskuze mně připadá , promiňte,jako jalové přežvykování nějakých slůvek,která jsou jen materiál pro povídání a dost.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.3.2026 07:54 Reaguje na Emil BernardyOmlouvám se. Ale asi to zanechalo profesionální deformaci.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2026 08:37všechno vyřezané klestí jsme proměnili na biouhel, který uloží uhlík do půdy a ještě zlepší její kvalitu........
Jaký je rozdíl mezi "úplně normálním uhlem" a "biouhlem"??
A myslím si, že kdyby klestí nechali na hromadách, že by to přírodě prospělo více.
Odpovědět
Jaký je rozdíl mezi "úplně normálním uhlem" a "biouhlem"??
A myslím si, že kdyby klestí nechali na hromadách, že by to přírodě prospělo více.
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 10:12 Reaguje na Jaroslav PokornýUhel myslíte dřevěné uhlí? No to je to samé jako biouhel, akorát kratší slovo. Myslím , že ty hromady větví na stepi nejsou to pravé ořechové. A ani ohniště.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2026 12:38 Reaguje na Slavomil VinklerJá si myslím, že ty hromady větví jsou účelnější. Poskytují úkryt hromadě živočichů, během tlení jsou živným médiem pro brouky, mechy a houby. A nakonec z nich uhlík také je.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 15:44 Reaguje na Jaroslav PokornýTaky je to biotop, ale travnaté plochy není příliš vhodné zasypávat větvemi, pod nimi vyhynou zejména vzácnější kytky. Ale ani spálení hromad není ono.
Odpovědět
JD
Johana Drlíková
17.3.2026 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerZdravím. Máte pravdu, lze říct, že "biouhel" je prostě jen moderní slovo pro dřevěné uhlí. Zrovna na této lokalitě je klestí více než dost, i přes všechny naše snahy o úklid, protože je skutečně intenzivně zarostlá. Pro biodiverzitu nejvíce slouží staré umírající třešně v sadu, které poskytují možnost líhnutí se různým broukům. Ty hromady k pálení dosahovaly cca 10 metrů do šířky a tak 3 metrů do výšky. Navíc se jednalo o tenké výhonky svídy, které v této podobě ničemu speciálnímu neprospějí. Větší kusy dřeva, jakožto "broukoviště" na lokalitě ponecháváme. Zanechat je na místě by vedlo k postupné eutrofizaci, pod nimi by nemohl vzniknout slušný trávník a vzhledem k tomu, že podobné množství se vyřezalo za poslední čtyři roky pokaždé, za chvíli by z lokality nebylo nic než velké shromaždiště chrastí.
Přeměnou chrastí v onen biouhel jsme se zbavili obrovské částibiomasy, kterou jsme díky tomu byli následně schopni z lokality odnést a tudíž jsme ubrali živin - což je na stepích, které bojují s eutrofizací, potřeba.
Odpovědět
Přeměnou chrastí v onen biouhel jsme se zbavili obrovské částibiomasy, kterou jsme díky tomu byli následně schopni z lokality odnést a tudíž jsme ubrali živin - což je na stepích, které bojují s eutrofizací, potřeba.
BM
Břetislav Machaček
17.3.2026 17:37 Reaguje na Johana DrlíkováZajímalo by mne, jak lze zařídit výjimku ze
zákazu pálení klestí, abych nebyl pokutován.
Osobně bych chtěl legálně část klestí pálit
na ten "dřevohuhel" při kterém nějaký ten
dým při řízeném uhelnatění vzniká. Kdysi
jsem na to používal ocelový sud, ve kterém jsem uvedl dřevní hmotu do žáru a pak už
reguloval hoření malými otvory jako kdysi
uhlíři v milířích. Je to dost dlouhý proces
se spoustou dýmu z nedokonalého hoření a
už neriskuji, že za to budu popotahován.
Odpovědět
zákazu pálení klestí, abych nebyl pokutován.
Osobně bych chtěl legálně část klestí pálit
na ten "dřevohuhel" při kterém nějaký ten
dým při řízeném uhelnatění vzniká. Kdysi
jsem na to používal ocelový sud, ve kterém jsem uvedl dřevní hmotu do žáru a pak už
reguloval hoření malými otvory jako kdysi
uhlíři v milířích. Je to dost dlouhý proces
se spoustou dýmu z nedokonalého hoření a
už neriskuji, že za to budu popotahován.
BM
Břetislav Machaček
13.3.2026 10:12 Reaguje na Jaroslav PokornýBiouhel je módní označení dřevěného uhlí kdysi vyráběného i pro průmyslové využití. V "ekologockých" kotlech a kamnech je tvorba
biouhlu nežádoucí a požaduje se dokonalé spálení se "zmizením"
popelovin do vzduchu díky tahu nucenou ventilací. Naopak se pak
pálí dříví na výrobu "dřevouhlu", ale otázkou je, kde skončí.
Pokud jako zbytek z mého topení zapraven do půdy, tak to je OK,
ale pokud bude zvětrávat někde na povrchu půdy, tak je k ničemu.
Já osobně vlastní klestí nepálím a nechávám je trouchnivět v kompostech a hadnících. Po pár létech zetlelou hmotu zapravím do zahradní půdy a tam proces rozkladu pokračuje. Nechci nikoho poučovat, ale to je nejmoudřejší způsob využití darů přírody. Velkými kusy topit a ty drobné nechat zetlít. Bohužel pálit
totéž co ochranáři v přírodě někdo na zahradě, tak se nedoplatí pokut. Z klestí pálím pouze to z růží, které tlí strašně dlouho
a pálím ho až po důkladném vysušení. Na oheň mám zdůvodnění,
že se jedná o táborák na pečení buřtů, které mám po ruce pro případnou kontrolu. Už jsem byl takto kontrolován, ale táborák
na pečení buřtů dosud zakázán není.
Odpovědět
biouhlu nežádoucí a požaduje se dokonalé spálení se "zmizením"
popelovin do vzduchu díky tahu nucenou ventilací. Naopak se pak
pálí dříví na výrobu "dřevouhlu", ale otázkou je, kde skončí.
Pokud jako zbytek z mého topení zapraven do půdy, tak to je OK,
ale pokud bude zvětrávat někde na povrchu půdy, tak je k ničemu.
Já osobně vlastní klestí nepálím a nechávám je trouchnivět v kompostech a hadnících. Po pár létech zetlelou hmotu zapravím do zahradní půdy a tam proces rozkladu pokračuje. Nechci nikoho poučovat, ale to je nejmoudřejší způsob využití darů přírody. Velkými kusy topit a ty drobné nechat zetlít. Bohužel pálit
totéž co ochranáři v přírodě někdo na zahradě, tak se nedoplatí pokut. Z klestí pálím pouze to z růží, které tlí strašně dlouho
a pálím ho až po důkladném vysušení. Na oheň mám zdůvodnění,
že se jedná o táborák na pečení buřtů, které mám po ruce pro případnou kontrolu. Už jsem byl takto kontrolován, ale táborák
na pečení buřtů dosud zakázán není.
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 11:01 Reaguje na Břetislav MachačekNo na zahradě štěpkuji a dávám kolem keřů. Nicméně zarývat biouhel, chcete-li dřevěné uhlí, je výborné nadlepšení struktury.Rozhodně by to bylo lepší postup než elektrárny na štěpku,.
Odpovědět
EB
BM
Břetislav Machaček
13.3.2026 17:21 Reaguje na Emil BernardyTak mne by taky zajímal typ pro hobby použití, který zvládne rozsochaté větve ovocných dřevin,
aby si je sám vtahoval k nožům. Běžné hobby štěpkovače jsou tak leda dobré na rovné pruty
a větve bez rozsoch. No a profi štěpkovač je
zase pro běžné zahrádkáře nevyužitým luxusem.
Mým nástrojem je dubový špalek a mačeta na
pokrácení větších kusů a zbytek zvládnou houby
v kompostu a hadnících. Mám dost místa na ty
hromady větví, listí, trávy a jiného biodpadu,
takže mohu takové hromady nechat tlít až do
totálního rozpadu.
Odpovědět
aby si je sám vtahoval k nožům. Běžné hobby štěpkovače jsou tak leda dobré na rovné pruty
a větve bez rozsoch. No a profi štěpkovač je
zase pro běžné zahrádkáře nevyužitým luxusem.
Mým nástrojem je dubový špalek a mačeta na
pokrácení větších kusů a zbytek zvládnou houby
v kompostu a hadnících. Mám dost místa na ty
hromady větví, listí, trávy a jiného biodpadu,
takže mohu takové hromady nechat tlít až do
totálního rozpadu.
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2026 19:01 Reaguje na Břetislav MachačekTeda přesněji jde o drtič. Má rotační pomaluběžnou frézu, 2 kW a dokáže mokré větve do 40 mm. Je to už asi 10 letý stařík, ale vyrábí se jiní. Ale potřebuje síť a benzinákem jsem to v cenové relaci do 10 tisíc neviděl.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.3.2026 19:09 Reaguje na Slavomil VinklerJasně.Mám ho,Hecht....ale je to hračička na zahradě.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.3.2026 12:39 Reaguje na Břetislav MachačekJen počkejtem až si buřty budete muset opékat nad letlampou.
Odpovědět
ca
17.3.2026 22:15 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Biouhel je opravdu dřevěné uhlí, ale "biouhel" z něj dělá účel, ke kterému dál slouží. Biouhlem se nepřitápí pod grilem, ale naopak, uhlík v něm obsažený se ukládá zpět do půdy a tam bude další tisíce let zakonzervovaný. Navíc slouží jako obohacení zemědělské půdy. Kdybychom řekli, že z klestí na lokalitách uděláme dřevěné uhlí, bude to zní tak, že jím pak chceme topit. A biouhel je naopak mitigátor klimatické změny.
Nechat klestí na hromadách na Morkůvkách k ničemu není. Křoví a klestí je tam okolo plno a není dobré přidávat tam další živiny v podobě popela nebo další biomasy. Udělat z klestí biouhel je v tomto případě nejužitečnější krok. Členové i příznivci ho pak rádi využívají do zahráděk.
Odpovědět
Nechat klestí na hromadách na Morkůvkách k ničemu není. Křoví a klestí je tam okolo plno a není dobré přidávat tam další živiny v podobě popela nebo další biomasy. Udělat z klestí biouhel je v tomto případě nejužitečnější krok. Členové i příznivci ho pak rádi využívají do zahráděk.
