První čáp v Čapí oáze nebo ochrana "motýlího krále". Skupina JARO obnovuje mokřady i louky

Rekordní brigáda dobrovolníků, první čáp v nově obnovované Čapí oáze u Dvora Králové nad Labem, péče o zraněná zvířata i práce na návratu ohrožených motýlů. Tak vypadají poslední měsíce Skupiny JARO, která obnovuje mokřady, louky i další cenná místa v krajině napříč regiony. Jednou z významných událostí byl říjnový dobrovolnický den v přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové, který se nesl i v mezinárodním duchu. Na tradiční brigádu dorazilo přes 170 dobrovolníků, kteří pomáhali s vyřezáváním náletových dřevin a údržbou cenných písčitých ploch.

Ve stejný čas zorganizovali ochránci přírody z Jaroměře a Hradce Králové obdobnou akci i za hranicemi – na slovenském Vršatci padesátka dobrovolníků obnovovala stanoviště pro ohroženého motýla jasoně červenookého. Celkem se tak v jediný den zapojilo přes 230 lidí, což je opravdu nevídaný počin.

„Společně se nám podařilo otevřít zarostlé louky slunci. Zmizely křoviny a na jaře tu vykvete záplava bylin pro motýly a samotářské včely,“ hodnotí akci slovenský koordinátor Jakub Cíbik. Obnovený prostor už nyní láká zpět například pestrého motýla jasoně nebo drobné ještěrky, které potřebují otevřená prosluněná místa.

Během letošní zimy pak Skupina JARO využila své praktické zkušenosti s ochranou motýlího krále jasoně červenookého na Slovensku k další obnově prostředí pro návrat tohoto ikonického druhu do Krkonoš.

„Je daleko jednodušší snažit se udržet jasoně tam, kde dosud žijí, než se je snažit vracet na místa, odkud už vymizeli. Proto se je snažíme přednostně aktivně chránit odbornou péčí o jejich prostředí – na jediné moravské lokalitě ve Štramberku, ve slovenských Karpatech i v rakouských Alpách. Ochrana motýlů je v praxi často velmi složitá a stále je v ní mnoho neznámých. Jak nejlépe motýly chránit, nám ukazují právě pokusy o jejich návrat na místa, kde již vyhynuli. Když se návrat podaří, je to pro nás potvrzení, že ochranu v přírodě děláme správně. Proto jsme velmi zvědaví, zda se nám podaří pokus o návrat jasoně do Krkonoš, kde již několik let obnovujeme prostředí nejen pro tento druh,“ vysvětluje Tereza Macečková, projektová koordinátorka mezinárodního projektu Apollo, zaměřeného na ochranu jasoně v českých a polských Krkonoších i v rakouských Alpách.

Zima patří také péči o mokřady. V lednu se členové Skupiny JARO zapojili do prací na Josefovských loukách u Jaroměře, prvním českém ptačím parku, kde tradičně zimuje řada vodních ptáků. U příležitosti Světového dne mokřadů pomáhali s předjarní údržbou – vysekávali přestárlé rákosí a vyřezávali vrby na někdejších vlhkých loukách. Tím připravovali ideální podmínky pro bahňáky, obojživelníky i hmyz, kterému prospívá mozaika otevřených vodních ploch a ostrůvků vegetace.

„Mokřady jsou přírodní zázrak – zadržují vodu, ochlazují okolí a poskytují domov celé řadě vzácných druhů. Jsme rádi, že můžeme vrátit vodu tam, odkud v minulých desetiletích zmizela,“ říká David Číp, hlavní koordinátor Skupiny JARO.

Nově obnovené mokřady pomáhají zadržet více vody v krajině a přitahují zpět žáby, vážky i čolky. Podobnou práci dělají ochránci přírody také na své lokalitě nedaleko Jaroměře, které říkají Čapí oáza. Postupným vyřezáváním vrb a hloubením mělkých tůní se zde podařilo obnovit mokřadní louky natolik, že se sem za potravou začali stahovat i první bílí čápi.

„Máme z toho velkou radost. Je to pro nás potvrzení, že i částečná obnova zničené krajiny může fungovat, když se spojí nadšení lidí, dobrovolnická práce a odborné zkušenosti,“ říká David Číp.

Skupina JARO nezapomíná ani na osvětu veřejnosti. V prosinci uspořádala tradiční akci Vánoce pro zvířátka v areálu záchranné stanice pro handicapované živočichy v Jaroměři. Návštěvníci si mohli odpočinout od předvánočního shonu, projít se areálem stanice a dozvědět se více o její činnosti.

Pro děti bylo připraveno loutkové divadlo a ukázky tropických i domácích zvířecích příběhů. Adventní odpoledne tak propojilo lidi s přírodou – mnozí návštěvníci tak poprvé viděli zblízka zachráněné sovy, ježky či vydry a zjistili, jak péče o zraněná zvířata probíhá. Významnou část činnosti Skupiny JARO totiž tvoří péče o zraněná volně žijící zvířata – ročně jich stanice v Jaroměři přijme přes 1 200.

Skupina JARO tak ukazuje, že i v zimních měsících je v ochraně přírody co dělat. Ať už jde o záchranu motýlích lokalit, obnovu mokřadů či péči o zvířecí pacienty, všechny tyto aktivity mají konkrétní dopad na krajinu v našem regionu. Navíc sbližují lidi – dobrovolníky všech generací – při společné smysluplné práci.

Spolek vítá nové pomocníky a podporovatele. Každý se může zapojit třeba na některé z jarních brigád, přispět finančně na tvorbu dalších tůní, nebo jen navštívit ptačí park a záchrannou stanici a šířit myšlenku, že chránit přírodu má smysl pro nás pro všechny.

Skupina JARO je síť organizací, které pečují o přírodu napříč českou krajinou. Obnovujeme mokřady, louky a pastviny, vracíme vodu do krajiny, chráníme ohrožené druhy, uzdravujeme zraněná zvířata a zapojujeme veřejnost. Pomáháme na stovkách míst – od nížin až po vrcholky hor. Naše práce má smysl a místo pro každého. Přidat se můžete na brigádě, darem nebo sdílením. Více na www.skupinajaro.cz

---

reklama

---