Stromy jako kronika klimatu. Letokruhy odhalují extrémní srážky tropických cyklón v minulosti
Kombinací analýzy letokruhů a dlouhodobého monitoringu tvorby dřeva vědci analyzovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt cyklón častý. Výzkum ukázal, že stromy dokážou na extrémní srážky spojené s tropickými cyklónami velmi citlivě reagovat a dlouhodobě je „ukládat“ do své růstové struktury.
Při srovnání s moderními měřeními zjistili, že model založený na letokruzích vysvětluje více než 60 % variability cyklónových srážek v období červenec–září. To je na poměry klimatických rekonstrukcí, především extrémních událostí, jakými jsou tropické cyklóny, mimořádně silný vztah. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu cyklónových srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dále, než sahají systematická meteorologická měření.
Co se mění od 40. let a proč na tom záleží
Zásadním výsledkem je zjištění, že od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Tento nárůst variability je statisticky propojen se změnami Pacifické dekádní oscilace – přirozeného kolísání podmínek v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek, četnost extrémního počasí a klima v oblasti Pacifiku i mimo něj.
Lepší pochopení historické variability extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, zejména v regionech ohrožených tropickými bouřemi.
„Naše výsledky ukazují mechanismus, který propojuje proměnlivost oceánu a atmosféry s růstem stromů na pevnině a pomáhá lépe porozumět tomu, jak může oteplování klimatu zesilovat hydroklimatické extrémy. Zároveň přinášíme klíčovou dlouhodobou referenci pro pochopení vývoje srážek spojených s tropickými cyklónami a pro zlepšení regionální připravenosti na přírodní katastrofy napříč oblastmi kolem Tichého oceánu,“ říká Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR, seniorní autor této studie.
reklama
Dále čtěte |
Zvyšující se riziko horkých vln je rizikem i pro zemědělce, říká klimatolog
Lidé mohou do soutěže Adapterra Awards přihlašovat projekty na zvládání změn klimatu
Chcete zachránit planetu? Jezte vnitřnosti
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
vaber
16.1.2026 09:10Jednou ,před pár lety jsem šel na jeden kopec na Šumavě. Při cestě byl vykácený velký kus lesa a zůstaly tam i velké pařezy. Jen zběžně jsem prohlédl letokruhy na různých pařezech a nemohu říci ,že bych našel totožný vzor letokruhů od kůry do středu. Některé stromy měly v posledních letech přírůstky minimální a některé naopak maximální. Docela mě to překvapilo, ale celou paseku jsem podrobně nezkoumal.
Břetislav Machaček
18.1.2026 09:46 Reaguje na vaberrostoucích stromů mohou být rozdíly s úživností půdy kolem nich a
když už je půda vyčerpána, tak stromy nerostou a nebo když jsou třeba napadeny škůdci a houbami. Uvedu příklad smrků vysazených do bývalé pískovny jako kryt pro zvěř myslivci před 55 roky, které
sice přežívají, ale mají 2 metry a průměr kmínku 5 cm. Tam by
ty letokruhy asi museli hledat pod mikroskopem a přitom okolní
listnáče mají za tu dobu 20 metrů a průměr kmene půl metru. Je
to o druhu, podmínkám k růstu a samozřejmě i o vodě a teplotě.
Divím se, že vědci neustále sledují pouze srážky a nikoliv ty
zbývající růstové podmínky. Je to jako dávat u člověka jako
podmínku růstu pouze kvalitní potravu a nezabývat se genetikou
a jinými aspekty ovlivňujícími růst.
Petr Elias
19.1.2026 10:26 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.1.2026 12:51 Reaguje na Petr Eliaspůdu a pokud to neberou vědci v úvahu, tak mají údaje zkreslené. Nestačí zkoumat letokruhy, ale i obsah živin v půdě a dokonce ve vzduchu. Pokud stromům stavební látky schází, byť mají dost vody,
tak nebudou růst stejně, jako ty, co ty živiny
mají. Argument, že mají nižší přírůstky pouze
kvůli nedostatku vody je nesmysl, když nezkoumají, zda mají v dosahu ještě nějaké živiny. Ty mohou
být vyčerpány iž jimi, jinými stromy, splachem po
přívalových srážkách atd. To se ale zkoumá hůře,
když to nebylo zkoumáno pravidelně v čase celého
růstu stromu. Na růst stromu mají vliv i výbuchy
sopek, které je buď zahubí, zbrzdí růst a nebo
naopak dodají živiny va formě sopečného popela.
Pak nastává prudký nárůst hmoty a zkoumal to kdo,
když jsou ty stromy staré 500 let? To vaše Wiky
nepopisuje a neřeší? V článku popisují pouze vliv
srážek a proto poukazuji i na jiné vlivy o kterých
se mlčí.
Petr Elias
19.1.2026 14:51 Reaguje na Břetislav MachačekTo že čteš jen wiki a myslíš si, že o ostatních vlivech se mlčí, je pouze tvá hloupost. :D
Kdyby si se zamyslel, tak bys možná (ale v tvém případě opravdu jen možná) přišel na to, že variabilita živin nebude taková jako variabilita srážek.
Ale jako chápu, že ty jako hlavní státní odborník, můžeš autory studie školit.
Jan Šimůnek
19.1.2026 14:08MMCH dendrochronologie se používá jako "cejch" metody stanovení stáří kdysi živých materiálů pomocí obsahu C14, právě proto, že sluneční aktivita, a tedy i tvorba tohoto radioizotopu v čase kolísají.
Petr Elias
19.1.2026 14:29 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.1.2026 16:03Petr Elias
19.1.2026 20:45 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.1.2026 10:22Břetislav Machaček
25.1.2026 16:48 Reaguje na Jan Šimůnekdělá dobře urážet jiné a mít radost, když reagujete. Já už je
z 90% ignoruji a to je vytáčí ze všeho nejvíc. Oni se totiž chtějí
vynadávat a pourážet oponenty i za cenu smazání. Totéž činí i na
jiných fórech a evidentně je to jejich jediná zábava, když se v
zaměstnání nudí. Vyjímečně sem píšou mimo pracovní dobu a hlavní
čas příspěvků je Po-Pa od 8.00 do 15.00, což je běžná pracovní
doba v zaměstnání nevyužitých a nudících se zaměstnanců.



„Bílý“ buk z Moravského krasu žije asi 30 let bez fotosyntézy
Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce - unikátní kříženec lakušníků
Jeden název, sedm druhů: Vědci odhalili chyby ve světových sbírkách