Stromy jako kronika klimatu. Letokruhy odhalují extrémní srážky tropických cyklón v minulosti

Les v jihovýchodní Číně.

Foto | Nela Altmanová / Botanický ústav AV ČR

Kombinací analýzy letokruhů a dlouhodobého monitoringu tvorby dřeva vědci analyzovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt cyklón častý. Výzkum ukázal, že stromy dokážou na extrémní srážky spojené s tropickými cyklónami velmi citlivě reagovat a dlouhodobě je „ukládat“ do své růstové struktury.

Při srovnání s moderními měřeními zjistili, že model založený na letokruzích vysvětluje více než 60 % variability cyklónových srážek v období červenec–září. To je na poměry klimatických rekonstrukcí, především extrémních událostí, jakými jsou tropické cyklóny, mimořádně silný vztah. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu cyklónových srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dále, než sahají systematická meteorologická měření.

Co se mění od 40. let a proč na tom záleží

Zásadním výsledkem je zjištění, že od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Tento nárůst variability je statisticky propojen se změnami Pacifické dekádní oscilace – přirozeného kolísání podmínek v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek, četnost extrémního počasí a klima v oblasti Pacifiku i mimo něj.

Lepší pochopení historické variability extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, zejména v regionech ohrožených tropickými bouřemi.

„Naše výsledky ukazují mechanismus, který propojuje proměnlivost oceánu a atmosféry s růstem stromů na pevnině a pomáhá lépe porozumět tomu, jak může oteplování klimatu zesilovat hydroklimatické extrémy. Zároveň přinášíme klíčovou dlouhodobou referenci pro pochopení vývoje srážek spojených s tropickými cyklónami a pro zlepšení regionální připravenosti na přírodní katastrofy napříč oblastmi kolem Tichého oceánu,“ říká Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR, seniorní autor této studie.