https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/stromy-jako-archiv-klimatu.letokruhy-odhaluji-extremni-srazky-tropickych-cyklon-v-minulosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stromy jako kronika klimatu. Letokruhy odhalují extrémní srážky tropických cyklón v minulosti

16.1.2026 05:31 | PRAHA (Ekolist.cz) | Miroslava Dvořáková
Les v jihovýchodní Číně.
Les v jihovýchodní Číně.
Foto | Nela Altmanová / Botanický ústav AV ČR
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.
 
Tropické cyklóny přinášejí nejen silný vítr, ale často i přívalové srážky, které patří k nejničivějším dopadům těchto bouří. Tým vědců zkoumal, zda se náhlý přísun velkého množství vody během cyklón projeví v růstu stromů a zda lze tyto události z letokruhů zpětně vyčíst.

Kombinací analýzy letokruhů a dlouhodobého monitoringu tvorby dřeva vědci analyzovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt cyklón častý. Výzkum ukázal, že stromy dokážou na extrémní srážky spojené s tropickými cyklónami velmi citlivě reagovat a dlouhodobě je „ukládat“ do své růstové struktury.

Při srovnání s moderními měřeními zjistili, že model založený na letokruzích vysvětluje více než 60 % variability cyklónových srážek v období červenec–září. To je na poměry klimatických rekonstrukcí, především extrémních událostí, jakými jsou tropické cyklóny, mimořádně silný vztah. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu cyklónových srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dále, než sahají systematická meteorologická měření.

Co se mění od 40. let a proč na tom záleží

Zásadním výsledkem je zjištění, že od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Tento nárůst variability je statisticky propojen se změnami Pacifické dekádní oscilace – přirozeného kolísání podmínek v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek, četnost extrémního počasí a klima v oblasti Pacifiku i mimo něj.

Lepší pochopení historické variability extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, zejména v regionech ohrožených tropickými bouřemi.

„Naše výsledky ukazují mechanismus, který propojuje proměnlivost oceánu a atmosféry s růstem stromů na pevnině a pomáhá lépe porozumět tomu, jak může oteplování klimatu zesilovat hydroklimatické extrémy. Zároveň přinášíme klíčovou dlouhodobou referenci pro pochopení vývoje srážek spojených s tropickými cyklónami a pro zlepšení regionální připravenosti na přírodní katastrofy napříč oblastmi kolem Tichého oceánu,“ říká Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR, seniorní autor této studie.


reklama

 
foto - Dvořáková Miroslava
Miroslava Dvořáková
Autorka je pracovnice Botanického ústavu AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

16.1.2026 09:10
Že stromy mají v letokruzích zapsanou historii počasí odborníci říkají a ještě víc lidí to opakuje. Vypadá to pravděpodobně.
Jednou ,před pár lety jsem šel na jeden kopec na Šumavě. Při cestě byl vykácený velký kus lesa a zůstaly tam i velké pařezy. Jen zběžně jsem prohlédl letokruhy na různých pařezech a nemohu říci ,že bych našel totožný vzor letokruhů od kůry do středu. Některé stromy měly v posledních letech přírůstky minimální a některé naopak maximální. Docela mě to překvapilo, ale celou paseku jsem podrobně nezkoumal.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2026 09:46 Reaguje na vaber
Je to tak. Na přírůstcích se podepisuje více faktorů. U vedle sebe
rostoucích stromů mohou být rozdíly s úživností půdy kolem nich a
když už je půda vyčerpána, tak stromy nerostou a nebo když jsou třeba napadeny škůdci a houbami. Uvedu příklad smrků vysazených do bývalé pískovny jako kryt pro zvěř myslivci před 55 roky, které
sice přežívají, ale mají 2 metry a průměr kmínku 5 cm. Tam by
ty letokruhy asi museli hledat pod mikroskopem a přitom okolní
listnáče mají za tu dobu 20 metrů a průměr kmene půl metru. Je
to o druhu, podmínkám k růstu a samozřejmě i o vodě a teplotě.
Divím se, že vědci neustále sledují pouze srážky a nikoliv ty
zbývající růstové podmínky. Je to jako dávat u člověka jako
podmínku růstu pouze kvalitní potravu a nezabývat se genetikou
a jinými aspekty ovlivňujícími růst.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.1.2026 10:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono, oni určitě sledují jen to, co si ty myslíš, že oni sledují... :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.1.2026 12:51 Reaguje na Petr Elias
S věkem strom ve svém dosahu vyčerpává stále více
půdu a pokud to neberou vědci v úvahu, tak mají údaje zkreslené. Nestačí zkoumat letokruhy, ale i obsah živin v půdě a dokonce ve vzduchu. Pokud stromům stavební látky schází, byť mají dost vody,
tak nebudou růst stejně, jako ty, co ty živiny
mají. Argument, že mají nižší přírůstky pouze
kvůli nedostatku vody je nesmysl, když nezkoumají, zda mají v dosahu ještě nějaké živiny. Ty mohou
být vyčerpány iž jimi, jinými stromy, splachem po
přívalových srážkách atd. To se ale zkoumá hůře,
když to nebylo zkoumáno pravidelně v čase celého
růstu stromu. Na růst stromu mají vliv i výbuchy
sopek, které je buď zahubí, zbrzdí růst a nebo
naopak dodají živiny va formě sopečného popela.
Pak nastává prudký nárůst hmoty a zkoumal to kdo,
když jsou ty stromy staré 500 let? To vaše Wiky
nepopisuje a neřeší? V článku popisují pouze vliv
srážek a proto poukazuji i na jiné vlivy o kterých
se mlčí.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.1.2026 14:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Břéťo, prosím tě, něco si o tom nastuduj. :D V letokruzích se neřeší jen voda, ale i živiny. Pomocí různých chemických a izotopových analýz.

To že čteš jen wiki a myslíš si, že o ostatních vlivech se mlčí, je pouze tvá hloupost. :D

Kdyby si se zamyslel, tak bys možná (ale v tvém případě opravdu jen možná) přišel na to, že variabilita živin nebude taková jako variabilita srážek.

Ale jako chápu, že ty jako hlavní státní odborník, můžeš autory studie školit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2026 20:26
To jsou ty sluneční cykly, které klimatologická "věda" popírá.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.1.2026 10:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Žvaníš nesmysle ty cyklisto...
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2026 14:08
Pane Eliasi, bohužel pro vás ty cykly objektivně existují. Dokonce ani pan Metelka se neodvážil jejich existenci explicitně popřít (a nějak to "vědecky" zdůvodnit), jen je vymlčuje.
MMCH dendrochronologie se používá jako "cejch" metody stanovení stáří kdysi živých materiálů pomocí obsahu C14, právě proto, že sluneční aktivita, a tedy i tvorba tohoto radioizotopu v čase kolísají.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.1.2026 14:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Jenže cykly nikdo nepopírá ty cyklisto. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2026 16:03
Pane Eliasi, v současné době jsme v teplé fázi několika cyklů, takže řešit nějaký CO2 je naprostý nesmysl. Až se to provalí, půjdou klimatologové k lopatě (pokud ne rovnou do lochu jako podvodníci a defraudanti). Proto taky ten jejich vztah k cyklům sluneční aktivity.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.1.2026 20:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Jediný, kdo by měl dostat lopatu (nebo lopatou?) jsi ty. Jsi akorát přihlouplej šašek, blábolající kalendovic kraviny. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2026 10:22
Pane Eliasi, budu ošklivý: Identifikace cyklů sluneční aktivity a jejich vztahu k teplotám je poctivá vědecká práce. Identifikace antropogenního CO2 coby příčiny oteplování je práce organizace, vedené spekulantem s emisními povolenkami.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2026 16:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Nenechte se vyprovokovat p. Eliasem a jinými provokatéry, kterým
dělá dobře urážet jiné a mít radost, když reagujete. Já už je
z 90% ignoruji a to je vytáčí ze všeho nejvíc. Oni se totiž chtějí
vynadávat a pourážet oponenty i za cenu smazání. Totéž činí i na
jiných fórech a evidentně je to jejich jediná zábava, když se v
zaměstnání nudí. Vyjímečně sem píšou mimo pracovní dobu a hlavní
čas příspěvků je Po-Pa od 8.00 do 15.00, což je běžná pracovní
doba v zaměstnání nevyužitých a nudících se zaměstnanců.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist