Horské ekosystémy se mění v důsledku oteplování pětkrát rychleji než lesy a louky
Druhy nestíhají reagovat na oteplování klimatu
Prvním klíčovým zjištěním je, že rostlinná společenstva se mění pomaleji než teplotní poměry. Tím se vytváří takzvané klimatické zpoždění („klimatický dluh“) – rozdíl mezi současným klimatem a dosud pozorovanou reakcí druhů. V dalších letech proto mohou následovat rychlejší posuny ve složení vegetace, jak budou druhy nové podmínky dohánět; jejich míra se bude lišit podle místních poměrů.
Různá rychlost, různé příčiny
Zcela novým zjištěním je, že ve třech zkoumaných ekosystémech probíhá reakce na oteplování různě.
„Ilustruje to naše kvantitativní srovnání: u každého druhu jsme podle jeho rozšíření a map průměrných teplot určili jeho teplotní preference. Na dlouhodobě sledovaných plochách jsme z těchto údajů sestavili souhrnný ukazatel za celé společenstvo a porovnali stav dříve a dnes. Z rozdílů mezi historickými a současnými daty jsme zjistili o kolik se změnila indikovaná teplota v jednotlivých typech vegetace. Ukázalo se, že průměrná změna na horských vrcholech je asi pětkrát větší než v lesích a na loukách — proto říkáme, že tam posun probíhá pětkrát rychleji,“ říká Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR.
Horské vrcholy se mění nejrychleji – horské oblasti procházejí změnami přibližně pětkrát rychleji než lesy a louky. To odpovídá závěrům klimatologů, že nárůst průměrných teplot je nejrychlejší právě na horách. Chladnomilné druhy zde postupně mizí, protože mají omezené možnosti přesunu do jiných chladnějších míst.
Louky vykazují hlavně nárůst druhů teplomilných.
Lesy ukazují kombinovaný trend: ústup některých chladnomilných druhů a zároveň přibývání teplomilnějších.
Tyto nové poznatky pomáhají lépe porozumět tomu, jak se evropská příroda vyvíjí v čase. Ukazují, že každý typ prostředí reaguje vlastním způsobem a že k vysvětlení rozdílů je třeba brát v úvahu více vlivů než jen samotnou teplotu. Dopad může mít například i místní hospodaření, stav půdy a její znečištění či odlišné srážkové režimy.
Vědci proto chtějí v budoucnu podrobněji zkoumat, jak se tyto faktory kombinují a jak ovlivňují dlouhodobý vývoj krajiny.
Více informací: Contrasting thermophilization among European forests, grasslands and alpine summits. Nature (2026), doi 10.1038/s41586-025-09622-7
reklama
Dále čtěte |
Mrazy nadělaly ovocnářům zatím zřejmě jen lokální škody na peckovinách
Listnaté lesy v pahorkatinách více tlumí povodně než jehličnaté
Ovocné stromy, mnohde už v plném květu, ohrozí od pátku do neděle mráz
Další články autora |
„Bílý“ buk z Moravského krasu žije asi 30 let bez fotosyntézy
Stromy jako kronika klimatu. Letokruhy odhalují extrémní srážky tropických cyklón v minulosti
Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce - unikátní kříženec lakušníkůOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Miloš Zahradník
23.3.2026 15:32No a co se zmeny teploot na horskych vrcholech tyce, prosim prihodte nejake rozumne data. Mate je treba i z Ceska? Stanice na Snezce, Labske boude
prosly znacnou promenou za poslednich par desitek let a na Pradedu dokonce
CHMU nebyl schopen udrzet aspon mereni teplot na tamni meteorologicke stanici na nejvyssi moravske hore - a prestehoval to mereni na Serak
No a pokud se opravdu Snezka otepluje petkrat rychleji proti Peci pod Snezkou - tak zaprve: sem s patricnymi daty - a zadruhe: no budiz to muze mit i rozumne vysvetleni ze treba intensita tvorby inversnich situaci
(ktere silne ovlivnuji pocasi dole v Peci ale ne nahore) zavisi spis na ruzne intensite slunce behem roku a nikoliv tak na menicich se meteorologickych faktorech - zmene typickych usporadani tlakovych meteo utvaru behem roku
Ukázalo se, že průměrná změna na horských vrcholech je asi pětkrát větší než v lesích a na loukách — proto říkáme, že tam posun probíhá pětkrát rychleji,“ říká Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR.
Horské vrcholy se mění nejrychleji – horské oblasti procházejí změnami přibližně pětkrát rychleji než lesy a louky. To odpovídá závěrům klimatologů, že nárůst průměrných teplot je nejrychlejší právě na horách. Chladnomilné druhy zde postupně mizí, protože mají omezené možnosti přesunu do jiných chladnějších míst.
