„Bílý“ buk z Moravského krasu žije asi 30 let bez fotosyntézy
30.1.2026 05:31 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Miroslava Dvořáková
Bílý buk v Moravském krasu objevil Zdeněk Špíšek před 20 lety. Vyživuje jej buď jiný cizí strom, se kterým srostl, nebo houby. Bez této „rodičovské“ podpory by strom samostatně nedokázal existovat. Listy bez chlorofylu nejsou schopné jej samostatně uživit. Zahyne-li zdroj jeho obživy, brzy zahyne také.
Zdroj | Botanický ústav AV ČR
„Rostlina bez chlorofylu je jako auto bez motoru – sama daleko nedojede. Náš buk si cukry nevyrábí, někdo ho musí ‘krmit’. Z přírody víme, že například panašované rostliny (rostliny s částečně bílými listy) vyživuje zelená část listu, parazitické rostliny jejich hostitel a mykoheterotrofy houba,“ říká Tomáš Figura z Botanického ústavu AV ČR.
Botanici prozkoumali tři možnosti:
-
(i) buk je kořenovým výmladkem blízkého stromu,
-
(ii) jde o přirozený srůst kořenů s cizím stromem (adjunkci) nebo
-
(iii) cukry přijímá prostřednictvím mykorhizních hub (mykoheterotrofie).
Genetické srovnání okolních zelených buků ukázalo, že bílý jedinec není jejich výmladkem. Nejpravděpodobnějším vysvětlením tedy je, že se jedná o přirozený srůst kořenů s jiným stromem, nelze vyloučit ani podíl houbového partnera.
Foto | T. Figura / Botanický ústav AV ČR
Pozorování také odhalila, že buk má v porovnání se zelenými jedinci křehčí pletiva (tenčí kutikulu, měkčí listy) a zároveň vysoký obsah rozpustných cukrů – zejména glukózy a fruktózy. Právě to může vysvětlovat výrazně častější okus zvěří i hmyzem.
Zároveň má kratší vegetační sezónu a časnější opad listů, k němuž může přispívat jak vysoká koncentrace monosacharidů (urychlení stárnutí listů), tak nedostatečné chlazení listů při nízkém výparu vody povrchem, případně vodní stres v suchých létech. Celkově jde o „strategii na přísun“ – jedinec neukládá zásoby ani neinvestuje do obrany a jeho přežití závisí na stálém podzemním přívodu cukrů; jakékoli přerušení této „infuze“ by se na jeho kondici rychle projevilo.
„Bílý buk je jedinečný model pro studium podzemních toků uhlíku a propojení mezi stromy a houbami. Ukazuje, jak silně mohou být lesní organismy provázané, i když to na první pohled nevidíme,“ doplňuje Tomáš Figura.
Výzkum prozatím pokračuje neinvazivními metodami. Definitivní důkaz konkrétního napojení by mohlo přinést až zkoumání kořenového systému po přirozeném zániku stromu. Zjištění však už nyní rozšiřují porozumění tomu, jak v lese fungují „záložní“ cesty přísunu uhlíku a proč mohou výjimečně přežívat i zcela nezelené dřeviny.
Více informací: Z. Špíšek, E. Tylová H. Konrádová, Z. Lhotáková, Marc-André Selosse, J. Korecký, T. Figura (2025). Tree Physiology: Survival without photosynthesis: Physiological characterization of long-lived albino beech (Fagus sylvatica) https://doi.org/10.1093/treephys/tpaf154
reklama
Dále čtěte |
Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce - unikátní kříženec lakušníků
Jeden název, sedm druhů: Vědci odhalili chyby ve světových sbírkách
Vzácný leknín trpasličí obohatil sbírku ostravské zoo. Neobvyklý druh potřebuje mělké bahno a kořeny v teple
Další články autora |
Stromy jako kronika klimatu. Letokruhy odhalují extrémní srážky tropických cyklón v minulostiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
am
30.1.2026 09:12
Zajímavé. Proč ho neoplotí? Dalo by se tak pozorovat, jak vysoko by vyrostl, kdyby ho pořád zvěř neokusovala.
Odpovědět
va
vaber
30.1.2026 10:33To malá chudinka nepotřebuje žádné světlo a roste i ve tmě, nebo je to úplně jinak a má vzácnou chorobu.
Některé stromy jsou červené.
Odpovědět
Některé stromy jsou červené.
JŠ
Jan Šimůnek
30.1.2026 13:55Proč ho nepomnoží? Řízky by se daly pěstovat za řízených podmínek a bylo by možné s nimi experimentovat. Semenáčky by zase více řekly o tom, jak moc je odlišný geneticky.
to vaber
Stromy s červenými listy provádějí fotosyntézu na chlorofylu, jen je ten chlorofyl "přehlušen" červenými barvivy. Krom toho existují některé červeně zbarvené rostliny fotosyntetizující na karotenoidech (čili "světlá" fáze fotosyntézy je odlišná, tmavá je +- shodná se zelenými rostlinami), které mají záchyt světla odlišné vlnové délky oproti fotosyntéze na chlorofylu (raději pomíjím žluté, oranžové a červené chlorofyly fotosyntetizujících bakterií a archeí). Karoteny snad, pokud si to správně pamatuji, mohou využívat až blízké IR záření.
Odpovědět
to vaber
Stromy s červenými listy provádějí fotosyntézu na chlorofylu, jen je ten chlorofyl "přehlušen" červenými barvivy. Krom toho existují některé červeně zbarvené rostliny fotosyntetizující na karotenoidech (čili "světlá" fáze fotosyntézy je odlišná, tmavá je +- shodná se zelenými rostlinami), které mají záchyt světla odlišné vlnové délky oproti fotosyntéze na chlorofylu (raději pomíjím žluté, oranžové a červené chlorofyly fotosyntetizujících bakterií a archeí). Karoteny snad, pokud si to správně pamatuji, mohou využívat až blízké IR záření.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.1.2026 15:42 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud nemá chlorofyl, řízky by určitě nezakořeniky. Lepší by bylo jej naroubovat na podnože buku. Roubovance by určitě byly vzrůstnější než ten pravokořený semenáč.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.1.2026 15:47 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaViděl jste někdy jak vypadá tráva po pár dnech pod plachtou? A co se s ní stane, když tu plachtu odstraníte? Tak přesně to se stane s těmi řízky
Odpovědět
Jakub Graňák
30.1.2026 15:43 Reaguje na Jan ŠimůnekA proč by to kdo dělal? Řízky budou zcela obligátními zelenými buky...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.1.2026 17:22 Reaguje na Jakub GraňákZkuste se vyjadřovat k tématům, o kterých něco víte. O řízkování a roubování dřevin víte kulové a vypadáte potom jako pitomec. Vaše dva příspěvky tomu napovídají. Já se dané problematice věnuji amatérsky skoro padessát let a určitě bych nevyplodil takovou pitomost jako je ta Vaše poznámka o trávě pod plachtou.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.1.2026 07:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo právě dělám, zkuste si zodpovědět otázku, zda byl daný jedinec albinotický ještě před pokácením... jako profesionální školkař s 30 lety praxe o tom vím násobně víc než nějaký kaktusář.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
30.1.2026 20:10 Reaguje na Jan ŠimůnekNebojte se. Vědci z Botanického ústavu vědí velmi dobře, jakými metodami tento úkaz nejlépe studovat. Má to nemalý potenciál pro nové poznání ekofyziologie rostlin, a to s velmi zajímavými aplikacemi. Pevně doufám, že na tento výzkum jsou připraveny všechny potřebné prostředky.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
31.1.2026 23:00 Reaguje na Jan ŠimůnekTady nejde o rozmnožení toho neobvyklého stromu, ale o to, kdo a jak ho vyživuje. A to prostě nezduplikujete :-). Jde o tu jedinečnou situaci. Jak jí zkoumat a celé to zároveň nezničit :-).
Ostatně, poznatků o sdílení látek mezi stromy napřímo nebo prostřednictvím hub je už docela dost.
Odpovědět
Ostatně, poznatků o sdílení látek mezi stromy napřímo nebo prostřednictvím hub je už docela dost.
JŠ
Jan Šimůnek
30.1.2026 17:24Pane Graňáku, řízky by měly být geneticky totožné s tou rostlinou, tedy bez chlorofylu. Ano, daly by se roubovat na zelenou podnož, jako se to dělá u zmutovaných kaktusů od jaderných střelnic, které taky ztratily schopnost tvorby chlorofylu (občas jsou k mání i u nás). Semena by ukázala, jak moc je to vázáno na genetiku (je třeba si uvědomit, že chloroplasty jsou geneticky částečně samostatné, podobně jako mitochondrie, takže některé jejich geny jsou nezávislé na genech v jádře rostlinné buňky.
Kdyby bylo nejhůř, daly by se získat řízky tím způsobem, že se kůra větvičky poškrábe, natře růstovým stimulátorem a obalí půdou na řízkování (která se musí vlhčit) a po zapuštění kořenů se odřízne od mateřské rostliny.
Taky by bylo zajímavé zjistit, co tu bezchlorofylovost vyvolalo, zda nějaká mutace, nebo virová infekce (jaká je za většinou panašovaných rostlin).
Odpovědět
Kdyby bylo nejhůř, daly by se získat řízky tím způsobem, že se kůra větvičky poškrábe, natře růstovým stimulátorem a obalí půdou na řízkování (která se musí vlhčit) a po zapuštění kořenů se odřízne od mateřské rostliny.
Taky by bylo zajímavé zjistit, co tu bezchlorofylovost vyvolalo, zda nějaká mutace, nebo virová infekce (jaká je za většinou panašovaných rostlin).
JO
Jarka O.
30.1.2026 18:46 Reaguje na Jan ŠimůnekMyslíte, že by virus způsobil trvalé albínství? Souhlasím s těmi řízky.
@ zajímavý článek, chudák keřík, nemá sílu na vytvoření kmenu.
Odpovědět
@ zajímavý článek, chudák keřík, nemá sílu na vytvoření kmenu.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.1.2026 19:50 Reaguje na Jan ŠimůnekObecně platí že čím méně má exemplář chlorofylu, tím menší je ochota řízků kořenit. Proto se v podobnýchch případech upřednostňuje roubování na zelenou podnož. Ta je mnohem vitálnější a zajistí rychlejší růst roubu. Vaše metoda zakořenení řízků přímo na rostlině je sice zajímavá, ale obávám se, že by nevedla k cíli. Když se podíváte na celkovou fotku dřeviny, tak po třiceti létech růstu má tak metr v průměru. Čili je to zákrslík, který roste hodně pomalu. Proto se mi jeví nejvhodnější metodou namnožení roubování.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.1.2026 07:27 Reaguje na Jan ŠimůnekBezchlorofilnost u tohoto jedince je vyvolána vlivem absence dostečné intenzity světla a nepotřebou asymilace díky propojení s kořenovým systémem některého z vedlejších jedinců, nejde o nic až tak neobvyklého - nevidím to zdaleka poprvé, ani nejde o typický (jak správně uvádíte) projev panašování způsobeného virózou.
Co je na tomto případu výjimečné je intenzita propojení albína s některým okolním stromem, který ho vyživuje, nikoli jeho genetická výbava. Dám krk za to, že jakmile by jste ho vyprostil ze zástinu, tak se zazelená úplně stejně jako každý jiný buk v okolí. Termín deetiolace jistě znáte.
Odpovědět
Co je na tomto případu výjimečné je intenzita propojení albína s některým okolním stromem, který ho vyživuje, nikoli jeho genetická výbava. Dám krk za to, že jakmile by jste ho vyprostil ze zástinu, tak se zazelená úplně stejně jako každý jiný buk v okolí. Termín deetiolace jistě znáte.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.2.2026 13:17 Reaguje na Jakub GraňákTo s tou barvou je druhá pitomost, kterou jste po té trávě vyplodil. Těžko srovnávat buk bez chlorofylu s trávou, která je chlorofylem doslova nabušená. Mám doma tropický ibišek kultivar Hot pepper. Přes zimu, když je doma, má listy temně zelené a přes léto na balkóně se listy vybarví dokonce v pěti barvách. Je to kombinace bílé, žluté, hnědé, červené a zelené. Kdyby platila ta Vaše teorie, nemělo by to být naopak? A co se týče toho kaktusaření, trefil jste se jen částečně. Mám na balkóně menší kolekci mrazuvzdorných kaktusů a sukulentů. Jinak jsem se už od základky amatérsky věnoval vegetativnímu i generativnímu množení jehličin, magnólií, rododendronů, azalek a dalších vřesovištních rostlin. A kromě odborné literatury byla tehdy mým odborným guru paní Vlasta Luňáčková (jestli Vám to jméno něco říká, Vy nedouku). Ta mě naučila spoutu praktických věcí a dodneška na ni vzpomínám.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.2.2026 16:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVíte mistře raději by jste měl provézt to "záchranné" množení prý vzácného kultivaru vy - ani nemusíte moc daleko - nejbližšího jedince postiženého stejným handycapem najdete po cestě z Dobroslavic do Háje ve Slezsku (po levé ruce při průjezdu lesem je starý bukový porost, kde roste to samo co na ilustračním fotu vyrůstaje z pařezu asi 100 letého jedince), další stejně postižený jedinec se nachází v bučině po cestě z Vidlí k pramenu střední Opavy.
No a do třetice kolem stejně postiženého jedince jírovce chodím celý život, viz: https://www.zameklinhartovy.cz/zamek-linhartovy/fotogalerie-2006-2016/fotogalerie-park/nekde-maji-bilou-pani-my-mame-nevestu-149cs.html - rozmnožit tohoto jedince již mnohokrát zkoušeli místní i přespolní amatéři i profesionálové s jediným výsledkem - z albinotického očka úplně obyčejný zelený jírovec - nejde totiž (už poněkolikáté opakuju) o vzácný kultivar, nýbrž o fyziologickou reakci na specifické podmínky prostředí - jak také dokládají fotky z odkazovaného článku kde si jistě všimnete, že osluněné partie stromu jsou obligátně zelené, zatímco nedostatečně osluněné jsou bílé. Definice, že jde o čarověník je dost sporná, nejen vlivem nedostatečné taxonomie - nýbrž také z důvodu habituálních proporcí.
Již dříve jsem vám ukázal kde má prase ... osvětlením důvodu úbytku rorýsů v té vaší honosné Porubě poukázáním na likvidaci hnízdních stanovišť zateplením budov, nyní jste si opět naběhl.
Dovolte mi prosím na závěr jednu osobní otázku: jako křupani se v Ostravě už rodíte, nebo to je vlastnost získaná dlouhodobou inhalací uhelného prachu?
Odpovědět
No a do třetice kolem stejně postiženého jedince jírovce chodím celý život, viz: https://www.zameklinhartovy.cz/zamek-linhartovy/fotogalerie-2006-2016/fotogalerie-park/nekde-maji-bilou-pani-my-mame-nevestu-149cs.html - rozmnožit tohoto jedince již mnohokrát zkoušeli místní i přespolní amatéři i profesionálové s jediným výsledkem - z albinotického očka úplně obyčejný zelený jírovec - nejde totiž (už poněkolikáté opakuju) o vzácný kultivar, nýbrž o fyziologickou reakci na specifické podmínky prostředí - jak také dokládají fotky z odkazovaného článku kde si jistě všimnete, že osluněné partie stromu jsou obligátně zelené, zatímco nedostatečně osluněné jsou bílé. Definice, že jde o čarověník je dost sporná, nejen vlivem nedostatečné taxonomie - nýbrž také z důvodu habituálních proporcí.
Již dříve jsem vám ukázal kde má prase ... osvětlením důvodu úbytku rorýsů v té vaší honosné Porubě poukázáním na likvidaci hnízdních stanovišť zateplením budov, nyní jste si opět naběhl.
Dovolte mi prosím na závěr jednu osobní otázku: jako křupani se v Ostravě už rodíte, nebo to je vlastnost získaná dlouhodobou inhalací uhelného prachu?
Jakub Graňák
1.2.2026 17:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPs. Jistěže by to v tom vašem příkladě s ibiškem nemělo být naopak - barva plastidů se v průběhu času mění v závislosti na intenzitě slunečního záření a růstové fázi (tedy aktuální potřebě tvorby asimilátů). Ten váš ibišek je v zimě tmavě zelený protože intenzita slunečního záření je nízká a tak všechny plastidy obsahují z důvodu zajištění dostatečného objemu fotosyntézy chlorofyl. Zato v létě je intenzita světla dostatečná na to aby část plastidů mohla býti transformována z důvodu "převisu výroby nad poptávkou" na chromoplasty - což jsou ty barvičky, které vidíte na listě.
Naopak náš případ bílého buku chlorofyl netvoří, protože asimiláty čerpá odjinud (tudíž chybí základní důvod proč plastidy vytvářejí chlorofyl) a tak zůstávají plastidy v podobě etioplastů - což je i důsledek nedostatečného slunečního výkonu na stanovišti (poněvadž chloroplast vzniká za bezpodmínečné přítomnosti dostatečné intenzity slunečního záření).
Nicméně jste tímto svým příkladem dokázal, že ani paní Luňáčková do vás nebyla schopna dostat botanické trivium a základy fyziologie rostlin, tudíž holt jste za idiota:-)
Odpovědět
Naopak náš případ bílého buku chlorofyl netvoří, protože asimiláty čerpá odjinud (tudíž chybí základní důvod proč plastidy vytvářejí chlorofyl) a tak zůstávají plastidy v podobě etioplastů - což je i důsledek nedostatečného slunečního výkonu na stanovišti (poněvadž chloroplast vzniká za bezpodmínečné přítomnosti dostatečné intenzity slunečního záření).
Nicméně jste tímto svým příkladem dokázal, že ani paní Luňáčková do vás nebyla schopna dostat botanické trivium a základy fyziologie rostlin, tudíž holt jste za idiota:-)
LB
Lukas B.
30.1.2026 17:42velmi zajímavé! bez veškeré ambice někoho poučovat nebo machrovat, prostě velmi zajímavé!
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
31.1.2026 10:06to Fred Rooks 30.1.2026 20:10
Má více než 50 letá práce ve vědě mi prostě říká, že u takových unikátů by mělo být prvním bodem jejich "odunikátování". Ostatně, pokud jsem jako fotograf dělal nějaká kouzla s negativem, tak nikdy s originálem, ale vždy s kopií. A pro digi fotografii platí to samé.
Odpovědět
Má více než 50 letá práce ve vědě mi prostě říká, že u takových unikátů by mělo být prvním bodem jejich "odunikátování". Ostatně, pokud jsem jako fotograf dělal nějaká kouzla s negativem, tak nikdy s originálem, ale vždy s kopií. A pro digi fotografii platí to samé.
JD
Jindřich Duras
31.1.2026 23:04 Reaguje na Jan ŠimůnekUž jsem to psal. Tady nejde primárně o to zjistit, proč je ten buk bez chlorofylu, ale jak se to stalo, že neuhynul a kdo a jak (a třeba i proč) ho vyživuje. A to žádným roubováním atd. nezjistíte.
No, to nic :-).
Odpovědět
No, to nic :-).
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.2.2026 15:40 Reaguje na Jindřich DurasPodle mě by se měla nejdřív provést záchrana vzácného kultivaru, na což je roubování nejvhodnější a teprve pak, až by byl dostatečný počet exemplýřů, mělo by se experimentovat
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2026 10:04to Jakub Graňák 31.1.2026 07:27
Je doloženo, že ten buk byl původně zelený, a že "vybělal"? Nebo se mu podařilo to, co zvládají některé parazitické rostliny bez chlorofylu, že se už jejich klíční rostlinka chytne něčího kořene?
To propojení by se asi muselo prokázat, prostředky na to zcela jistě jsou.
Přiznávám, že termín deetiolace chápu jen jako opak vybělení, popisovaného třeba ve Wikipedii.
to Jindřich Duras 31.1.2026 23:04
Naroubováním a přenesením na světlo zjistím přinejmenším to, že ta teorie o ztrátě produkce chlorofylu z důvodu nedostatku světla je správná, aniž bych musel zvýšit insolaci unikátního albína třeba proklestem okolních stromů. Pokud by se vybělila i ta podnož, asi by bylo vhodné pátrat po nějakém viru nebo jiném podobném patogenu.
Odpovědět
Je doloženo, že ten buk byl původně zelený, a že "vybělal"? Nebo se mu podařilo to, co zvládají některé parazitické rostliny bez chlorofylu, že se už jejich klíční rostlinka chytne něčího kořene?
To propojení by se asi muselo prokázat, prostředky na to zcela jistě jsou.
Přiznávám, že termín deetiolace chápu jen jako opak vybělení, popisovaného třeba ve Wikipedii.
to Jindřich Duras 31.1.2026 23:04
Naroubováním a přenesením na světlo zjistím přinejmenším to, že ta teorie o ztrátě produkce chlorofylu z důvodu nedostatku světla je správná, aniž bych musel zvýšit insolaci unikátního albína třeba proklestem okolních stromů. Pokud by se vybělila i ta podnož, asi by bylo vhodné pátrat po nějakém viru nebo jiném podobném patogenu.
Jakub Graňák
1.2.2026 16:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJednoduše se odvolávám na empyrii, jak jsem už napsal výše: ani zdaleka nevidím podobné postižení poprvé a prakticky vždy se jedná o vybělené jedince rostoucí z pařezů... viz výše odpověď mistru Šeděnkovi. Další odkazovaný příklad je klasifikován jako čarověník (o čemž lze nejen vzhledem k habitu pochybovat), nicméně dokládá - že vybělení listů u podobně postižených jedinců je reverzibilní (odtud odkaz na deetiolaci) a je podmíněno intenzitou dopadajícího slunečního svitu.
Propojení mezi jedinci a toky asimilátů jsou právě předmětem studia AV.
Odpovědět
Propojení mezi jedinci a toky asimilátů jsou právě předmětem studia AV.
BM
Břetislav Machaček
1.2.2026 11:01Se zkoumáním budou čekat na jeho "přirozený úhyn" a přitom ho nechrání
před zvěří ani obyčejným oplocením? Je to klasické NICNEDĚLÁNÍ a čekání
na zkoumání až bude pozdě. Každopádně pokus o namnožení by nebyl marný
a mnohé dohady by vyloučil a nebo potvrdil. Nicneděláním to ale nezjistí.
Kdysi jsem narazil v lese na netradiční černý bez s podivně členitými
listy, kterému hrozila při plánované těžbě likvidace. Neváhal jsem a
přenesl ho na zahradu a pak našel nedaleko ještě jeden. Za pár dnů tam
došlo k těžbě, ale obě rostliny ji přežily na mé zahradě. Totéž dělají pěstitelé čarovějníků, kteří množením uchovávají tyto anomální stromy, kterým dřevorubci s harvestory nevěnují pozornost. Věda by měla mít
zájem ho zkoumat už za života a nečekat až na jeho zmar bez možnosti zachovat jeho potomstvo pro zkoumání dalším generacím vědců.
Odpovědět
před zvěří ani obyčejným oplocením? Je to klasické NICNEDĚLÁNÍ a čekání
na zkoumání až bude pozdě. Každopádně pokus o namnožení by nebyl marný
a mnohé dohady by vyloučil a nebo potvrdil. Nicneděláním to ale nezjistí.
Kdysi jsem narazil v lese na netradiční černý bez s podivně členitými
listy, kterému hrozila při plánované těžbě likvidace. Neváhal jsem a
přenesl ho na zahradu a pak našel nedaleko ještě jeden. Za pár dnů tam
došlo k těžbě, ale obě rostliny ji přežily na mé zahradě. Totéž dělají pěstitelé čarovějníků, kteří množením uchovávají tyto anomální stromy, kterým dřevorubci s harvestory nevěnují pozornost. Věda by měla mít
zájem ho zkoumat už za života a nečekat až na jeho zmar bez možnosti zachovat jeho potomstvo pro zkoumání dalším generacím vědců.
Jakub Graňák
1.2.2026 16:51 Reaguje na Břetislav MachačekOdkdypak vy jste propagátorem okrasařiny a množení "defektních jedinců" z nichž nelze vytěžit pořádnou kulatinu?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.2.2026 07:57 Reaguje na Jakub GraňákArboreta jsou cenná muzea v přírodě a proti nim a ani proti neprodukčním částem lesů nic nemám. Například netěžitelné strže, skalnaté ostrohy a svahy lze z lesního hospodaření
vyřadit, ale dobře dostupné porosty nikoliv. Ono se zdá,
že lesů máme nadbytek, ale věková a druhová struktura jde cestou nekvalitní suroviny pro energetiku a už nyní mají
polaři nouzi o kvalitní kulatinu. Místy se na řezivo řeže
to, co končívalo v kamnech a koupit kvalitní řezivo za
rozumnou cenu je nadlidský výkon. Takže rozděluji lesy
na VHODNÉ k hospodářskému využití a ty NEVHODNÉ, které
lze s opatrností využít k různým pokusům. Každopádně
nechat sežrat kůrovcem prvotřídní porosty je zločin a
viníci by to měli nejen zaplatit, ale taky napravit a ne
aby byli opěvováni jako hrdinové, kteří ničili Šumavu
a jiné lesy po celé ČR. To, co se stalo u nás ve velkém
se nestalo nikde v Evropě a přitom měli zhruba stejné
podmínky. Poláci přes zákaz z EU těžili kůrovčáky i v
Bělověži a smrky tam zachránili. Jejich strana hor je
zdravější než naše a jejich těžaři těží u nás, protože
u nich tak plošně kůrovci řádit nedovolili.
Odpovědět
vyřadit, ale dobře dostupné porosty nikoliv. Ono se zdá,
že lesů máme nadbytek, ale věková a druhová struktura jde cestou nekvalitní suroviny pro energetiku a už nyní mají
polaři nouzi o kvalitní kulatinu. Místy se na řezivo řeže
to, co končívalo v kamnech a koupit kvalitní řezivo za
rozumnou cenu je nadlidský výkon. Takže rozděluji lesy
na VHODNÉ k hospodářskému využití a ty NEVHODNÉ, které
lze s opatrností využít k různým pokusům. Každopádně
nechat sežrat kůrovcem prvotřídní porosty je zločin a
viníci by to měli nejen zaplatit, ale taky napravit a ne
aby byli opěvováni jako hrdinové, kteří ničili Šumavu
a jiné lesy po celé ČR. To, co se stalo u nás ve velkém
se nestalo nikde v Evropě a přitom měli zhruba stejné
podmínky. Poláci přes zákaz z EU těžili kůrovčáky i v
Bělověži a smrky tam zachránili. Jejich strana hor je
zdravější než naše a jejich těžaři těží u nás, protože
u nich tak plošně kůrovci řádit nedovolili.
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2026 12:02Pane Machačku, naprostý souhlas. Ještě si dovolím připomenout, že podobným způsobem byl někdy v polovině 20. století ztracen mutant dubu, který neměl v žaludech tříslovinu, a tudíž byly jeho žaludy poživatelné (s docela slušnou nutriční hodnotou, srovnatelnou s některými suchými plody).
Asi by dnes nebyl problém takový dub vygenerovat, ale byla by to GMO, zatímco přírodní mutant by směrnice EU neporušoval.
Odpovědět
Asi by dnes nebyl problém takový dub vygenerovat, ale byla by to GMO, zatímco přírodní mutant by směrnice EU neporušoval.
BM
Břetislav Machaček
1.2.2026 16:41 Reaguje na Jan ŠimůnekVíte mi se už to NICNEDĚLÁNÍ vědců a ochranářů přejídá. Zkoumají,
konstatují, ale řešení žádné a nebo žalostné. Kdysi šel vědec s objevem ven, až už k němu měl řešení, ale dnes mu stačí objev jen
publikovat a strčit do šuplíku. Teorie bez praktické aplikace je
pouhé mlácení prázdné slámy a nemá praktický význam, ale teorie
uvedená do praxe ten význam má. Co vlastně ti vědci o tom buku
zjistili? No vlastně nic a zkoumat ho budou až po jeho úhynu !
Tak budou řešit i hynutí živočišných druhů a nebo dokonce lidí ?
Tu fotku a polemiku o původu anomálie zvládne i amatér!
Odpovědět
konstatují, ale řešení žádné a nebo žalostné. Kdysi šel vědec s objevem ven, až už k němu měl řešení, ale dnes mu stačí objev jen
publikovat a strčit do šuplíku. Teorie bez praktické aplikace je
pouhé mlácení prázdné slámy a nemá praktický význam, ale teorie
uvedená do praxe ten význam má. Co vlastně ti vědci o tom buku
zjistili? No vlastně nic a zkoumat ho budou až po jeho úhynu !
Tak budou řešit i hynutí živočišných druhů a nebo dokonce lidí ?
Tu fotku a polemiku o původu anomálie zvládne i amatér!
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2026 17:46Tuhle degradaci vědy předpovídal už I. Asimov v jednom z počátečních dílů Nadace.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.2.2026 08:30 Reaguje na Jan ŠimůnekBože, tady se dehonestuje věda, když někdo uveřejní botanickou zajímavost, jako bylo dříve dvouhlavé tele.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.2.2026 11:15 Reaguje na Slavomil VinklerPředpokládám, že v Akademii Botanického ústavu jsou pracovníky vědci a nikoliv pouze novináři, kteří nafotí a popíšou buk stejně, jak to může náhodný kolemjdoucí.
Autorka je totiž označena za jejich pracovnici a POUZE
popisuje zajímavost bez zveřejnění PŘÍČINY. Připadá mi
to jako bych nesplnil úkol, neřekl proč a řekl, že si
počkám na dopady nečinnosti a pak na to teprve odpovím.
Anomálie se mají chránit, zkoumat za života a případně
množit k uchování na zkoumání těm, kteří to umí lépe.
To mohl nafotit kdokoliv a napsat taky i bez titulů
a státem placené práce.
Odpovědět
Autorka je totiž označena za jejich pracovnici a POUZE
popisuje zajímavost bez zveřejnění PŘÍČINY. Připadá mi
to jako bych nesplnil úkol, neřekl proč a řekl, že si
počkám na dopady nečinnosti a pak na to teprve odpovím.
Anomálie se mají chránit, zkoumat za života a případně
množit k uchování na zkoumání těm, kteří to umí lépe.
To mohl nafotit kdokoliv a napsat taky i bez titulů
a státem placené práce.
JŠ
Jan Šimůnek
3.2.2026 16:19to Slavomil Vinkler 2.2.2026 08:30
Ano, věda se zabývá dvouhlavými telaty, ba dokonce i dvouhlavými lidmi, ale právě pracuje na objasnění příčin, proč k takové anomálii došlo.
Odpovědět
Ano, věda se zabývá dvouhlavými telaty, ba dokonce i dvouhlavými lidmi, ale právě pracuje na objasnění příčin, proč k takové anomálii došlo.
SV
Slavomil Vinkler
3.2.2026 16:26 Reaguje na Jan ŠimůnekNo popisují, proč to neudělali a neb, že by museli odkrýt kořeny. A s tím chtějí počkat, až buk případně uhyne.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.2.2026 07:52 Reaguje na Slavomil VinklerNo přečti znovu p. Macháčku.:"Výzkum prozatím pokračuje neinvazivními metodami. Definitivní důkaz konkrétního napojení by mohlo přinést až zkoumání kořenového systému po přirozeném zániku stromu...." Ale naco číst, je lepší plivnout, že.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.2.2026 10:59 Reaguje na Slavomil VinklerNeplivu na to, že neodkopávají kořeny, ač i to se dá
udělat opatrně bez jejich poškození, ale vadí mi, že
to není oploceno a že strom trpí okusem. No a taky to, že se nikdo nepokouší o namnožení řízky a nebo třeba roubováním. U těch nových jedinců pak mohou
dělat pokusy se zastíněním, s kořenovými houbami
atd. o kterých pouze spekulují a čekají na úhyn.
Po úhynu bez nástupců už může být ta anomálie
navěky ztracena a už nebude co zkoumat. Dovolili
by někomu vzít si pár roubů, když to může okusovat
zvěř? Asi nikoliv!
Odpovědět
udělat opatrně bez jejich poškození, ale vadí mi, že
to není oploceno a že strom trpí okusem. No a taky to, že se nikdo nepokouší o namnožení řízky a nebo třeba roubováním. U těch nových jedinců pak mohou
dělat pokusy se zastíněním, s kořenovými houbami
atd. o kterých pouze spekulují a čekají na úhyn.
Po úhynu bez nástupců už může být ta anomálie
navěky ztracena a už nebude co zkoumat. Dovolili
by někomu vzít si pár roubů, když to může okusovat
zvěř? Asi nikoliv!
