Komunitní zahrady nejsou jen o pěstování. Jsou o tom, jak se dá ve městech lépe žít, říká Lucie Lankašová

V Krči vyrostla dosud největší komunitní zahrada v Praze. Na rozloze asi pěti hektarů je tu místo nejen pro záhony nebo posezení s ohništěm, ale i pro včely a koně. Za vznikem zahrady stojí společensky prospěšný podnik Kokoza. Zahradu blíže popsala jeho zakladatelka Lucie Lankašová.

Jsou Češi a Češky, kteří jsou považováni spíš za individualisty, naklonění komunitnímu životu a sdílení společné zahrady?

Nemyslím si, že by Češi a Češky nebyli komunitní. Spíš často potřebují konkrétní a bezpečný důvod, proč se potkat. A právě zahrada je k tomu ideální. Není nutné si hned sednout do kruhu a mluvit o sousedských vztazích. Stačí společně zalít rajčata, přehodit kompost, upéct koláč na zahradní slavnost nebo si půjčit motyčku. Komunita pak vzniká přirozeně, přes společnou práci a sdílenou radost z místa, které se mění před očima.

Kdo převažuje mezi pěstujícími? Rodiny s dětmi?

Ve většině komunitních zahrad tvoří zhruba 60 % členů rodiny s dětmi. Není to ale pravidlo, které by platilo všude stejně. Komunitní zahrady přitahují i seniory, jednotlivce, páry, lidi pracující z domova nebo sousedy, kteří sami pěstovat nechtějí, ale chtějí mít v okolí živé místo, kam mohou přijít na akci, pomoci se zaléváním nebo se jen potkat s ostatními.

Právě to je na komunitních zahradách důležité. Nejsou jen pro lidi, kteří chtějí maximální úrodu. Často přitahují i ty, kdo hledají vztah k místu, sousedům, přírodě nebo jen příležitost trávit víc času venku.

Na komunitní zahradě Velký háj budou koně, včely, možná i slepice. Je zahrada v Krči první komunitní zahradou se zvířaty?

Není, nejen v Praze už funguje několik komunitních zahrad, kde jsou součástí života i zvířata. Nejznámější je asi Pastvina. Velký háj je ale výjimečný svým rozsahem a tím, že se tu může přirozeně propojit pěstování, péče o krajinu, komunitní život i kontakt se zvířaty.

Zvířata do komunitní zahrady přinášejí další rozměr péče, odpovědnosti a vztahu k místu. Není to ale automatická součást každé zahrady. Vždy záleží na velikosti pozemku, bezpečnosti, pravidlech a hlavně na tom, jestli se komunita dokáže o zvířata dlouhodobě dobře postarat.

Jak se bude řešit péče o zvířata? Kdo se o ně stará a kdo za ně bude zodpovědný?

Aktuálně je u zahrady umístěna kobyla na dožití, která má svého majitele, a ten se o ni stará. Slepice by měly být společné, komunitní, a konkrétní podoba péče bude záležet na domluvě zahradnic a zahradníků.

U podobných aktivit je pro nás vždy důležité, aby nevznikly jen z prvotního nadšení, ale aby za nimi stála jasná dohoda, rozdělení služeb a odpovědností. Komunitní chov může krásně fungovat, ale musí být dobře nastavený od začátku. Stejně jako u zahrady obecně platí, že nejde jen o to něco založit, ale hlavně o to se o to dlouhodobě a dobře starat.

Jak funguje provoz? Kdo všechno ji může využívat a navštěvovat? Platí uživatelé členské poplatky?

Zahradu může využívat každý, kdo vyplní dotazník a odsouhlasí pravidla fungování. Ano, členové platí členské poplatky. Díky nim je možné hradit investiční i provozní náklady, například vodu, nářadí, údržbu společného zázemí, kompostérů nebo postupný rozvoj zahrady.

Členský příspěvek zároveň pomáhá tomu, aby lidé zahradu nevnímali jen jako službu, kterou někdo připraví za ně, ale jako společný prostor, o který se pečuje. Komunitní zahrada funguje nejlépe tehdy, když se lidé necítí jen jako uživatelé, ale jako spolutvůrci místa.

Pro kolik zahradníků jsou v zahradě připraveny záhony?

Zahrada má přibližně 50 000 m², takže prostorově nabízí opravdu velkorysé možnosti. Aktuálně je připraveno devět vyvýšených záhonů a společné záhony. Další záhony v rostlém terénu pak bude postupně připravovat samotná komunita.

Velký háj je výjimečný právě tím, že nejde jen o několik záhonů ve vnitrobloku, ale o velký živý prostor, který se může rozvíjet po etapách podle potřeb lidí, kteří se do něj zapojí. Nechceme ho od začátku celý „nalajnovat“. Naopak chceme, aby část jeho podoby vznikala přirozeně společně s komunitou.

Proč právě Krč? Jaká byla cesta k tomuto pozemku a rozhodnutí o vytvoření komunitní zahrady právě na tomto místě?

Pozemek nám byl nabídnut spolkem založeným rodinou původních majitelů. Pro nás bylo důležité, že jde o místo s velkým potenciálem, blízko zástavby, ale zároveň v kontaktu s přírodou.

Krč je lokalita, kde dává smysl nabídnout sousedům prostor pro pěstování, kompostování, odpočinek i společné aktivity. Takto velký pozemek je v Praze opravdu výjimečná příležitost. Vnímáme ho jako místo, které může ukázat, že komunitní zahrada nemusí být jen pár záhonů, ale může fungovat jako živá součást městské krajiny.

Musela se na místo dovézt kvalitní půda? Nebo v čem jiném spočívá technická příprava na vznik komunitní zahrady?

Půdu jsme naváželi pouze do vyvýšených záhonů. Jinak se budeme snažit o postupnou rekultivaci za pomoci organické hmoty a dobré péče. Pozemek byl dlouhou dobu pouze sečený a využívaný jako pastvina.

To znamená, že nechceme místo rychle „přestavět“, ale spíše ho postupně kultivovat. Klíčová bude práce s kompostem, mulčem, vodou a výsadbou, která pomůže zlepšovat kvalitu půdy i biodiverzitu celého prostoru. Komunitní zahrada totiž není jen o záhonech, ale také o péči o půdu. Bez zdravé půdy není zdravé pěstování.

Co všechno už je na zahradě hotové a připravené a co se ještě chystá?

Velký háj je živý projekt, který se mění každý týden. Založili jsme sad s 51 ovocnými dřevinami, připravili záhony, kompostér, vykopali ohniště, dovezli nádrže na vodu a umístili kontejner. Vzniklo tak základní zázemí pro začátek pěstování a komunitní fungování.

Postupně bude přibývat další vybavení, místa pro setkávání, prvky pro práci s vodou i další typy záhonů. Velký háj bereme jako zahradu, která se bude vyvíjet společně s komunitou, ne jako hotový projekt předaný k užívání. To je pro nás důležité. Když se lidé podílejí na vzniku místa, mají k němu úplně jiný vztah.

Je hotový i zmiňovaný mural?

Ano, mural je hotový a výrazně pomohl proměně kontejneru. Z praktického skladového zázemí se díky němu stal výrazný a přátelský prvek zahrady.

Na jeho realizaci se podílela společnost PPG, konkrétně značky Balakryl a Dům barev, které zahradě poskytly nátěry a pomohly s renovací zahradního zázemí. Jeden ze zaměstnanců PPG navíc připravil autorský návrh muralu, takže nejde jen o praktickou úpravu kontejneru, ale i o hezký příklad toho, jak může firemní partnerství konkrétně proměnit veřejný komunitní prostor.

Jak by mohla zahrada vypadat za pár let? Co všechno by tam mohlo ještě přibýt?

Rádi bychom ve Velkém háji měli i terapeutickou část a další typy nejen záhonů, ale i kompostérů. Výhledově si umíme představit také větší políčka, ideálně i s návazností na komunitou podporované zemědělství. Velký háj by mohl fungovat jako venkovní showroom městského pěstování a kompostování.

Umíme si představit, že si tu lidé prakticky vyzkouší různé způsoby pěstování, péče o půdu, kompostování i hospodaření s vodou. Zároveň by mohl fungovat jako inspirace pro školy, firmy, městské části i další komunity, které chtějí podobná místa zakládat jinde. Ne jako dokonalý model, který se má přesně kopírovat, ale jako živá ukázka toho, co všechno může ve městě vyrůst, když se propojí prostor, lidé a dobrá péče.

Kolik funguje v současnosti v Praze komunitních zahrad? Kdo je nejčastěji zřizuje a stará se o ně?

V Praze dnes funguje téměř 70 komunitních zahrad. I když v současné době už nejsou zakladateli jen sousedé, jsou to právě oni jako komunitní zahradníci, kteří se o zahrady starají.

Zahrady dnes vznikají také z iniciativy městských částí, škol, developerů, firem nebo neziskových organizací. Dlouhodobě ale platí, že bez aktivní komunity žádná komunitní zahrada skutečně nežije. Založit ji je první krok, ale udržet ji vyžaduje péči, komunikaci a sdílenou odpovědnost.

Jaké jsou vaše další plány ohledně rozvoje komunitních zahrad? V Praze i mimo ni.

Komunitní zahrady nejsou jen místa, kde si členové mohou vypěstovat rajčata nebo bylinky. Vnímáme je jako součást systému, který ve městech pomáhá zmírňovat dopady klimatické změny, a to skrze zeleň, prostor pro lokální zpracování bioodpadu nebo šetrné zacházení s vodou.

Důležitou součástí jsou i komunity, které se v zahradách zapojují do zlepšování kvality života ve městech, městských částech, školách i firmách. Taková místa jsou pak zdravější, odolnější a udržitelnější. Naším cílem je proto podpořit růst sítě komunitních zahrad v České republice tak, aby byla pro každého komunitní zahrada dostupná v dochozí vzdálenosti od bydliště nebo práce.

Chceme také víc pracovat s městy, městskými částmi a firmami, aby komunitní zahrady nevznikaly nahodile, ale jako přirozená součást plánování veřejného prostoru, rezidenčních projektů, školních areálů nebo firemních kampusů. Komunitní zahrada by neměla být vnímaná jako doplněk pro pár nadšenců, ale jako praktický nástroj péče o město, klima, bioodpad i sousedské vztahy.

Co by pomohlo většímu rozvoji komunitních zahrad v Česku?

Většímu rozvoji by pomohla systematičtější podpora ze strany měst a firem. Není nic složitého zahrnout komunitní zahradu do revitalizace parku, nevyužitého pozemku nebo vnitrobloku. Podobně se to děje třeba ve Vídni. V komunitní zahrady by se mohly proměnit i některé školní pozemky, respektive jejich části.

Také by pomohlo jednodušší zpřístupňování vhodných pozemků, dlouhodobější smlouvy, základní metodická podpora a ochota vnímat komunitní zahrady ne jako volnočasovou drobnost, ale jako praktickou městskou infrastrukturu. Protože komunitní zahrady nejsou jen o pěstování. Jsou o tom, jak se ve městech dá lépe žít.

---

reklama

---