Ministerstvo životního prostředí aktualizovalo Národní akční plán adaptace na změnu klimatu

Jistě je tam spousta podporovaných aktivit velmi rozumných. Bohužel jsou tam i aktivity, které si finanční podporu nezaslouží a měly by být prováděny na dobrovolné bázi za vlastní peníze.

Není uvedeno, (chybí?)to nejdůležitější. Vodu co máme, zejména už použitou vyčistit, ne pouštět sračky k sousedům.

K žádným sousedůmn žádné sračky nepouštíme, do řeky jde voda už jenom přečištěná. Jenže do řeky, ne na pole nebo do zahrad.
Z celé aglomerace Tel Avivu nejde do moře prakticky žádná odpadní voda, vše se přečistí na poušti a posílá do závlah a písek se použije na hnojení. Tudy vede cesta i pro nás (včetně té pouště).

nebylo by nejlepší cestou se věnovat lesům a ukončit všechny hokusy a pokusy s bezzásahovostí......
pro hospodaření s vodou jsou vzrostlé živé lesy absolutně nejlepším opatřením

Kde málo prší, les uschne...

Les a les je rozdíl, stejný jako pole a pole a louka a louka. Mám letos možnost srovnání u čerstvě vykáceného lesa s okraji bez těžby(jiný vlastník). Z pařezů vykácených stromů raší letorosty, ale vedle usychají plytce kořenící náletové stromky. Totéž u nevytěžených 70 let starých stromů na okrajích, které se zelenají a dokonce obrážejí na kmenech, které kvůli zastínění pokácenými stromy byly bez větví.
Čím to je? Je to hloubkou kořenového systému na stejné půdě
a se stejnou výškou spodní vody! Staré stromy na ni dosáhnou
a mladé nikoliv a usychají. O tom to je a že někde usychají
i ty velké stromy, tak je to o jejich zakořenění a výšce
spodní vody, kterou jim ještě rabují lidé čerpadly. A co
na závěr? Rok, dva, tři staré nálety tam usychají, ale
čerstvě letos vyklíčené akáty už mají půl metru, pokud
je nezkrátily zuby srny a jejich dvou srnčat. Není na
čase vzít na milost i nepůvodní dřeviny ochotné růst i
za sucha tam, kde původní usychají? A nebo je lepší nic,
než alespoň akáty? Víte proč se na kamenitých suchých
svazích pařezilo ( produkce palivového dřeva z výmladků
pařezů)? No protože kořeny vyšších pařezů si vodu našly
snáze, než mladé stromky s plytkými kořeny. Učme se od
předků, kteří to měli vše odzkoušené za tisíce let a ne
od "vědců" bez praxe, kteří pouze teoretizují. Teorie
bez dlouholeté praxe se osvědčí v příznivé době, ale
selže při prvé nepříznivé situaci.
No a taky úměrnost koruny vůči kořenovému systému je
limitující. Před měsícem !!! jsem sázel několik bříz
a osik do 70 cm výšky, ale nechal jsem jim pouze
zakrácený terminál zbavený dokonce listů až na dva.
Vody jim stačil denně každému litr a ujaly se z 16
VŠECHNY! Nyní už obrážejí nové listí, ale pouze tolik
na co stačí kořeny a nenutím je udržet celou korunu
s hrstkou kořenů z nějakých kontejnerů. Jde o náletové
prostokořenné stromky, které jsem přesadil bez balu
a uprostřed údajně extrémně suchého léta.

Na Vysočině v nejvyšších oblastech (9 skal, Žákovka) jsou všude po lesích odvodňovací kanálky a strouhy. A velmi dobře fungují, pokud prší, odvádějí vodu nejkratší cestou dolů, do potoka. Kolik by stálo je jenom místy zasypat, nadělat hrázky a prolehy?? Malý bagřík a dvě party Ukrajinců by měli celé léto co dělat, ale výsledek by mohl být velmi solidní pro dost velkou oblast napořád.

V rámci obnovy zeleně a vegetačních prvků se z fondu jistě nakoupí i nové modernější sekačky...

Jaká je výhled do budoucna. Vedra a nedostatek vody.
Nedostatek vody zničí trávu, stromy i všechny tvory co v takovém prostředí žijí . Kolik trávy ,zeleně a stromů bude zničeno po tomto létě. Jak to ovlivní zadržování vody, pokud bude vůbec co zadržovat . Jak nedostatek vody ovlivní výrobu potravin, na polích i v potravinářských podnicích.
Nebudeme potřebovat ,aby se veškerá použitá voda vyčistila tak, aby se dala opět použít? Jsou na to průmyslové technologie ,ne laboratorní.
Je nějaké vysvětlení současné situace od odborníků na počasí,které by objasnilo co se děje,kromě nic neříkající pohádky ,že je tu Niňo. Kde zmizely deště. Vysvětlení je , prý prší stále stejně a je víc povodní. Není tedy nutné nic vysvětlovat.
Kdysi nás učili ,že je přímořské podnebí a vnitrozemské ,nyní už nic takového neexistuje. Co se změnilo. Je nějaká naděje, že se dřívější stav obnoví? Setrvačnost vývoje v změn v planetárním měřítku je obvykle časově dlouhá. Současná stav se vyvyíjí nejméně 30let a není žádný náznak ,že by se měl otočit. Znamená to nejméně dalších 30let zde bude . Pokud to nevezme ještě rychlejší švuňk.

Víte ono prší, ale místně a nárazově a to se budeme muset naučit
využít a zadržet k zavlažování a dotování toků pod nádržemi. Píšu
pod NÁDRŽEMI S MOŽNOSTÍ REGULACE ODDTOKU, kterými nejsou tůně,
rybníky k chovu ryb, bobří hráze a mokřady. Jsou to POUZE přehrady
u kterých je třeba změnit hlavní účel vzniku na dotování toků pod
nimi a na zadržení přívalových srážek. Všechny ostatní důvody
vzniku budou mimo vodárenských nádrží podružné a nikoliv ty hlavní.
Hlavní nesmí být ani jejich využití jako OZE i kdyby mělo zachránit
podnebí na planetě, protože nejdůležitější je starat se NYNÍ POUZE
o naši přírodu, pokud si ji v zájmu záchrany planety ničíme OZE
na kdejakém potoku, poli zničenými biopalivy a solárními parky a
zastavíme krajinu větrníky. Každopádně i u toho zadržování vody
v krajině opatrně, ať zůstane i pro sousedy, kde na ni čekají, že
k nim od nás přiteče. Zadržujme POUZE tu PŘEBYTEČNOU a nikoliv
všechnu, včetně té poslední, co v tocích zůstala. Uzurpovat si
zbytek vody pouze pro sebe je zločin a povede k válkám o vodu!

Srážky místně a nárazově ,pokud jsou stejné jako bývaly musí naplnit řeky,ale řeky jsou prázdné. Samozřejmě takové srážky jsou pro přírodu špatné.
Všechnu vodu nikdy nezadržíme a brzy bude platit právo na vodu ,která spadne na tom kterém území. Proč by jsme ji měli nechávat někomu jinému. O ropou na jiném území se taky nikdo nedělí. To je myšlení kapitalismu. Jsou války o ropu a možná přijde doba kdy bude voda cenější než ropa.
My si svoji přirodu nezničíme když bude pršet a budou správné teploty. Když nebudou, bude postižena celá Evropa, někdo víc, někdo méně.

To co spadne na mém území je mé? V horách prší a sněží více a nížiny jsou na ty srážky v horách odkázány.
Pokud si budeme uzurpovat tu vodu spadlou u nás na
horách, tak odsoudíme sousedy z nížin k nedostatku
vody, která k nim dosud od nás přitékala. Oni si
bez hor nemohou zajistit takové srážky jako my a
musíme mít rozum neodsoudit je k žízni. Nejde jen
o lidi, ale o ryby v těch nížinných tocích, když
zadržíme veškerou vodu my? Navíc ji zadržujeme
místně pouze proto, aby se bez užitku odpařila.
Doporučuji všem zastáncům plytkých mokřadů a tůní
následující pokus. Naplnit několik zavařovacích sklenic stejného průměru různým množstvím vody a
po pár dnech změřit její úbytek. Nejvíce ji ubude
ze sklenice, kde voda sotva pokryla dno. O něco
méně ze sklenice s centimetrem vodního sloupce a
nejméně se odpařilo z plné sklenice a proč? Protože
méně vody se více prohřívá a více odpařuje a proto
se při stejné ploše odpařuje z hluboké přehrady
vody méně, než z plytkého mokřadu a navíc není z
čeho dotovat potok pod ním, jak se to dělá z té přehrady. Módní tůně a mokřady mají na svědomí
vysušení vodotečí pod nimi a zmar všeho živého
v nich. Mám to za humny a je mi z toho smutno!