Osvěžující sprchy, led nebo koule ze zmraženého ovoce. Jak prožívají letní vedra zvířata v zoologických zahradách?
Lemurům nebo rosomákům sibiřským podávají v ústecké zoo v rámci ochlazovacího enrichmentu tzv. „zmrzliny“ v podobě zmrzlého ovoce. Speciální zamražené koule z ovoce připravují svým svěřencům také ošetřovatelé z olomoucké zoo. Podobně si užívají kromě bazénu lední medvědi v pražské zoo výrobník ledu.
Vysoké teploty snáší hůře především zvířata ze severských oblastí s hustou srstí. „Jelen wapiti, medvěd ušatý nebo panda červená jsou zvířata, kterým nevadí, když teploměr ukazuje mínus 30 °C, ale naopak plus 30. Proto má např. panda ve výběhu nainstalovanou mlžnou sprchu,“ vysvětluje Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. „Medvědi ušatí mají k dispozici velký přírodní výběh v lesním prostředí. K ochlazení mohou využít nejen stín stromů, ale také přírodní jezírko. Jeleni mají k dispozici bahniště, které rádi využívají k ochlazení,“ pokračuje.
Expozice pandy červené kropí nebo mlží, aby se osvěžil vzduch i místo, kde se zvířata pohybují, také v ústecké zoo. Ochlazování proudem vody z hadice si v zoo na severu Čech užívají třeba lamy alpaky nebo pštrosi dvouprstí. Lamy „sprchují“ chovatelé v největších vedrech také v Zoo Hodonín.
Rozprašovače vody, které pomocí jemných kapiček lokálně ochlazují vzduch ve výběhu, instalovali v posledních letech do některých expozic – třeba ďáblů medvědovitých, tučňáků Humboldtových nebo sobů karelských – také v Zoo Praha.
„Obecně se ale dá říci, že i mnoho spíše chladnomilných druhů zvládá české léto bez obtíží právě proto, že jde o jedince narozené v zoologických zahradách mírného pásma a na středoevropské podnebí jsou tak adaptovaní,“ dodává Filip Mašek, tiskový mluvčí Zoologické zahrady hl. m. Prahy.
Na horko jsou pak přirozeně zvyklá zvířata z tropických a subtropických oblastí. „Ale i ta jsou přes poledne, v době největších veder méně aktivní, před sluncem se schovávají, tlumí svou aktivitu, odpočívají ve stínu,“ popisuje Šárka Nováková z ostravské zoo.
Chovatelé zvířata podle Simony Kubičkové ze Zoo Jihlava během horkých dní kontrolují častěji. Zjišťují, zda jsou v pořádku a také opakovaně kontrolují dostatek a čerstvost vody pro zvířata.
Zatímco v pražské zoo mají chovaná zvířata už často k dispozici klimatizované zázemí, v jiných zařízeních o klimatizaci nyní neuvažují a snaží se příbytky zvířat upravovat přirozeně zastíněním.
Například v ostravské zoo představuje většina pavilonů teplé tropické biotopy. S vysokými teplotami nemají problém ani v Safari parku ve Dvoře Králové nad Labem, kde chovají zvířata původem z Afriky a přizpůsobená teplejším podmínkám.
Mnoho zoologických zahrad má zároveň tu výhodu, že se nachází uvnitř přirozené zeleně. Areál Zoo Ostrava se nalézá ve Velkém ostravském lese a je tak z více než poloviny zarostlý vzrostlými stromy. „Ty, jak je známo, jsou nejúčinnějšími klimatizačními jednotkami, takže v parných dnech poskytují blahodárný stín řadě zvířat ve výbězích i návštěvníkům zoo,“ dodává mluvčí Šárka Nováková. V lesním prostředí se nachází i Zoo Hodonín, Jihlava nebo Zoo Olomouc.
Zoo připravují „chladnější zázemí“ i pro své návštěvníky. Pod mlžítky se mohou ve vedrech osvěžit lidé na několika místech třeba v pražské, královédvorské, ústecké nebo hodonínské zoo.
V ostravské zoo mají návštěvníci k dispozici také pítka rozprostřená po celém areálu. Velmi oblíbená je v ostravské zoo i expozice Vodní svět s tryskami a dalšími vodními hrátkami.
Safari park ve Dvoře Králové nad Labem nabízí zase možnost ochladit se na šlapadlech na jedné z vodních nádrží.
V zoo Ústí nad Labem, kam je povolený vstup se psy, myslí i na ně a na několika místech jsou pro ně nachystané misky s vodou.
Horká a suchá období zvyšují i nároky na zálivky rostlin v areálech zoologických zahrad. „Zalévání je hlavně nyní v období dlouhodobého sucha a také větru častější,“ potvrzuje Ivo Cencinger, tiskový mluvčí hodonínské zoo. V zoo na jihu Moravy zachytávají do několika nádrží dešťovou vodu, kterou k tomu využívají.
Přečtěte si také |
Když slova „potit se u tabule“ dostávají nový význam. Jak se školy připravují na častější vlny veder?
K závlaze využívají dešťovou vodu z podzemních nádržích také v ostravské zoo. „Nemáme přesně vyčíslené, jak moc se nároky zvyšují, ale určitě ano. Jsme i botanickým parkem, v areálu je řada květinových záhonů, které dotvářejí zoologické expozice i prohlídkové trasy. V zázemí je pak skleníkový areál s tropickými a subtropickými rostlinami,“ vysvětluje Šárka Nováková.
reklama
Dále čtěte |
Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody
Rozsáhlé oblasti korálových útesů by podle vědců mohly odolat klimatickým změnám
OSN: Téměř všechny děti jsou vystaveny nejméně jednomu klimatickému riziku
Další články autora |
Komunitní zahrady nejsou jen o pěstování. Jsou o tom, jak se dá ve městech lépe žít, říká Lucie Lankašová
Když slova „potit se u tabule“ dostávají nový význam. Jak se školy připravují na častější vlny veder?
K potřebné odolnosti nám mohou pomoci i drobná „zastavení se“ v přírodě, říká instruktorka finské metody Lesní mysl







