Osvěžující sprchy, led nebo koule ze zmraženého ovoce. Jak prožívají letní vedra zvířata v zoologických zahradách?
Lemurům nebo rosomákům sibiřským podávají v ústecké zoo v rámci ochlazovacího enrichmentu tzv. „zmrzliny“ v podobě zmrzlého ovoce. Speciální zamražené koule z ovoce připravují svým svěřencům také ošetřovatelé z olomoucké zoo. Podobně si užívají kromě bazénu lední medvědi v pražské zoo výrobník ledu.
Vysoké teploty snáší hůře především zvířata ze severských oblastí s hustou srstí. „Jelen wapiti, medvěd ušatý nebo panda červená jsou zvířata, kterým nevadí, když teploměr ukazuje mínus 30 °C, ale naopak plus 30. Proto má např. panda ve výběhu nainstalovanou mlžnou sprchu,“ vysvětluje Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. „Medvědi ušatí mají k dispozici velký přírodní výběh v lesním prostředí. K ochlazení mohou využít nejen stín stromů, ale také přírodní jezírko. Jeleni mají k dispozici bahniště, které rádi využívají k ochlazení,“ pokračuje.
Expozice pandy červené kropí nebo mlží, aby se osvěžil vzduch i místo, kde se zvířata pohybují, také v ústecké zoo. Ochlazování proudem vody z hadice si v zoo na severu Čech užívají třeba lamy alpaky nebo pštrosi dvouprstí. Lamy „sprchují“ chovatelé v největších vedrech také v Zoo Hodonín.
Rozprašovače vody, které pomocí jemných kapiček lokálně ochlazují vzduch ve výběhu, instalovali v posledních letech do některých expozic – třeba ďáblů medvědovitých, tučňáků Humboldtových nebo sobů karelských – také v Zoo Praha.
„Obecně se ale dá říci, že i mnoho spíše chladnomilných druhů zvládá české léto bez obtíží právě proto, že jde o jedince narozené v zoologických zahradách mírného pásma a na středoevropské podnebí jsou tak adaptovaní,“ dodává Filip Mašek, tiskový mluvčí Zoologické zahrady hl. m. Prahy.
Na horko jsou pak přirozeně zvyklá zvířata z tropických a subtropických oblastí. „Ale i ta jsou přes poledne, v době největších veder méně aktivní, před sluncem se schovávají, tlumí svou aktivitu, odpočívají ve stínu,“ popisuje Šárka Nováková z ostravské zoo.
Chovatelé zvířata podle Simony Kubičkové ze Zoo Jihlava během horkých dní kontrolují častěji. Zjišťují, zda jsou v pořádku a také opakovaně kontrolují dostatek a čerstvost vody pro zvířata.
Zatímco v pražské zoo mají chovaná zvířata už často k dispozici klimatizované zázemí, v jiných zařízeních o klimatizaci nyní neuvažují a snaží se příbytky zvířat upravovat přirozeně zastíněním.
Například v ostravské zoo představuje většina pavilonů teplé tropické biotopy. S vysokými teplotami nemají problém ani v Safari parku ve Dvoře Králové nad Labem, kde chovají zvířata původem z Afriky a přizpůsobená teplejším podmínkám.
Mnoho zoologických zahrad má zároveň tu výhodu, že se nachází uvnitř přirozené zeleně. Areál Zoo Ostrava se nalézá ve Velkém ostravském lese a je tak z více než poloviny zarostlý vzrostlými stromy. „Ty, jak je známo, jsou nejúčinnějšími klimatizačními jednotkami, takže v parných dnech poskytují blahodárný stín řadě zvířat ve výbězích i návštěvníkům zoo,“ dodává mluvčí Šárka Nováková. V lesním prostředí se nachází i Zoo Hodonín, Jihlava nebo Zoo Olomouc.
Zoo připravují „chladnější zázemí“ i pro své návštěvníky. Pod mlžítky se mohou ve vedrech osvěžit lidé na několika místech třeba v pražské, královédvorské, ústecké nebo hodonínské zoo.
V ostravské zoo mají návštěvníci k dispozici také pítka rozprostřená po celém areálu. Velmi oblíbená je v ostravské zoo i expozice Vodní svět s tryskami a dalšími vodními hrátkami.
Safari park ve Dvoře Králové nad Labem nabízí zase možnost ochladit se na šlapadlech na jedné z vodních nádrží.
V zoo Ústí nad Labem, kam je povolený vstup se psy, myslí i na ně a na několika místech jsou pro ně nachystané misky s vodou.
Horká a suchá období zvyšují i nároky na zálivky rostlin v areálech zoologických zahrad. „Zalévání je hlavně nyní v období dlouhodobého sucha a také větru častější,“ potvrzuje Ivo Cencinger, tiskový mluvčí hodonínské zoo. V zoo na jihu Moravy zachytávají do několika nádrží dešťovou vodu, kterou k tomu využívají.
Přečtěte si také |
Když slova „potit se u tabule“ dostávají nový význam. Jak se školy připravují na častější vlny veder?
K závlaze využívají dešťovou vodu z podzemních nádržích také v ostravské zoo. „Nemáme přesně vyčíslené, jak moc se nároky zvyšují, ale určitě ano. Jsme i botanickým parkem, v areálu je řada květinových záhonů, které dotvářejí zoologické expozice i prohlídkové trasy. V zázemí je pak skleníkový areál s tropickými a subtropickými rostlinami,“ vysvětluje Šárka Nováková.
reklama
Dále čtěte |
Jen přehrada nestačí. Odborníci v Krnově ukázali, jak lépe chránit města a krajinu před povodněmi i suchem
Europoslanci podpořili odklad pravidel metanového nařízení o tři roky
Britská vláda i přes protesty schválila těžbu plynu z ložiska v Severním moři
Další články autora |
Zdeňka Vítková: Hlasujte pro Ekolist v anketě Křišťálová lupa
Návrat tygrů, karet, tuňáků a slonů ukazuje, že ochrana přírody funguje. Trend zmenšujících se populací obratlovců ale podle zprávy WWF trvá
Domácnosti plní „fast tech“. Drobná levná elektronika se zakrátko stává elektroodpadem. Do směsného odpadu nepatří


