Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR předkládá k využití několik poznámek a návrhů na opatření v zemědělství v souvislosti s negativními dopady válečné situace na Ukrajině. Jde o průřezové náměty pro všechny segmenty v zemědělském sektoru – tj. pro zemědělce a jejich nevládní organizace a především pro ministerstvo zemědělství (a pro vládu). Hlavním východiskem je nepodléhat panice a katastrofickým předpovědím a zároveň počítat s tím, že žádným spásným opatřením nebo dalšími dotacemi bez některých systémových změn a bez spolupráce všech účastníků se mnohovrstevnatý problém spojený s jakoukoli válkou vyřešit nedá. Je třeba:

V posledních letech sledujeme stále rostoucí úsilí některých zemí bojovat proti změně klimatu. Toto téma je velmi populární mezi ekology a také některými členskými zeměmi EU. Je jasné, že covidová pandemie a v poslední době zejména invaze Ruska na Ukrajinu způsobují, že téma klimatické změny přišlo trochu do pozadí, ale určitě můžeme očekávat, že se znovu objeví a zejména Evropská unie mu bude věnovat velkou pozornost. Navíc bude nutné přihlížet i k nedostatečnému zabezpečení elektrické energie a plynu, což rovněž přispěje k momentálnímu upozadění boje proti změnám klimatu nebo k přehodnocení některých dřívějších návrhů. Avšak bude to pouze dočasné, a proto je třeba i v této době připravovat strategie a zejména aktivní opatření pro snížení dopadů změny klimatu.

Jako sedlák si myslím, že kvůli dotacím jsme se po třiceti letech vrátili velkým obloukem zpět do socialismu. A bohužel hrozí, že stejně jako v socialismu skončíme – totálním ekonomickým debaklem.

Je potřeba neprodleně změnit situaci, kdy pouze 42 % plastů a méně než třetinu plechovek v Česku skutečně recyklujeme. Plošný zálohový systém PET lahví a plechovek přinese opakovanou recyklaci v uzavřeném koloběhu zpět do stejného výrobku – z lahve do lahve, z plechovky do plechovky. Řešení podporuje většina nápojového trhu a jeho zavedení by uvítali čtyři z pěti Čechů. Osvědčilo se již ve 12 evropských zemích, dalších 15 zemí v Evropě se na jeho zavedení připravuje a může se stát, že již brzy budeme na mapě Evropy osamoceným ostrůvkem bez záloh.

Klimatická změna i napjaté mezinárodní vztahy ohrožující energetickou bezpečnost celých kontinentů. To jsou podle studie poradenské společnosti Enerdata a Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti hlavní důvody pro urychlený rozvoj vodíkové energetiky a ekonomiky.

Česká politická reprezentace již několik let sází na další rozvoj jaderné energetiky. Jednak z důvodu údajné vlastní soběstačnosti, ačkoli řadu let patříme mezi největší evropské vývozce elektřiny, jednak s cílem snížit emise skleníkových plynů, i když úspory a podpora obnovitelných zdrojů energie vyjdou snadněji a také bezpečněji, neboť se tak snižuje závislost na dovozu fosilních paliv.

Cena zemního plynu činí 80 eur, zatímco před rokem byla 18 eur. Podle současných odhadů i příští zimu zůstanou ceny na podobně vysoké úrovni. Vlády se snaží snížit dopad prudce rostoucích cen energií na domácnosti a na dosah mají řešení: zvýšení výroby udržitelného biometanu.

Nález dvou uhynulých divočáků hned za plotem nemocnice v červnu 2017 předznamenal hrdinské úsilí všech zainteresovaných složek ve snaze zbavit vymezenou oblast rizika šíření afrického moru prasat (AMP), který byl u padlin zjištěn. Bylo to jako blesk z čistého nebe, protože nejbližší výskyt této obávané nemoci byl v pobaltských zemích. Vyvstávala otázka Jak se to sem dostalo?

Dovoz uhlí z Ruska do Evropské unie bude v rámci sankčních opatření kvůli válce na Ukrajině zastaven a rostoucí ceny energií dál dopadají na každého z nás. Miliony tun uhlí na Heřmanické haldě na Ostravsku přitom hoří bez užitku.

Ve světové ochraně přírody se čím dál víc ukazuje, že je třeba skloubit ekologii s ekonomikou. Na to, abychom zavřeli přírodní procesy a ohrožené druhy do rezervací, mimo lidi, už není místo; spíš se musíme naučit žít s přírodou dohromady. V lesnictví, což je můj obor, to znamená, že lesy musí plnit nejen funkci produkční, ale i poskytovat ekosystémové služby. Aby to dlouhodobě fungovalo, vlastníkům za to musí někdo zaplatit. Jde o to, aby vlastníci pěstovali lesy, které chrání půdu, vodu a ptáčky, a zároveň produkují kvalitní dřevo. Zkrátka, aby si lesy na svojí ochranu vydělaly.