Aktuální diskuse spojená s novelou zákona o myslivosti odkrývá řadu složitých otázek, které s péčí o volně žijící živočichy označované jako zvěř souvisejí. Populace zvěře nejsou neměnné, nezajímají je hranice našich pozemků a péče o ně je složitou a odpovědnou činností, která má řadu pravidel a parametrů. Na jedné straně by měla zohledňovat prostorovou a kvalitativní strukturu ekosystémů v krajině, na straně druhé by měla zohlednit vlastnické vztahy, protože ať chceme nebo ne, stále se jedná o objekt lidské péče v člověkem silně pozměněné a aktivně využívané krajině.

Větší spolupráce mezi vládou, výrobci a provozovateli dopravy může z vodíku učinit rozhodující součást řešení pro celosvětové dosažení nulových emisí skleníkových plynů.

Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů.

Dnes je Světový den vody. A venku má dnes být 18 °C, přestože je teprve 22. března. Jak to souvisí?

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES), který se právě schvaluje, zřejmě umožní i kácení dřevin bez uložení náhradní výsadby. Pokud úředníci nerozhodnou včas. Bude se na něj totiž vztahovat tzv. fikce souhlasu bez podmínek, pokud jej orgán životního prostředí nevydá v zákonné lhůtě (to se může stát opomenutím „v návalu práce“ i záměrně). To by nemělo zaniknout v diskuzi, která se vede kolem nového stavebního zákona a jednotného environmentálního stanoviska. Připomeňme, že JES má urychlit povolování staveb tím, že bude zahrnovat v zásadě všechna dosavadní závazná stanoviska a povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny (s výjimkou záměrů ve zvláště chráněných územích, EVL nebo ptačích oblastech), zákona o ochraně ZPF, lesního zákona, vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší, popřípadě i dalších zákonů z oblasti životního prostředí.

Od ledna 2023 sousedé a spolky na Malé straně upozorňují na vážné ohrožení nádherného památného stromu ve Velké strahovské zahradě. Tento památný strom je nejmohutnějším jasanem v ČR a jeho stáří se odhaduje na 250 let. Se svojí výškou 35 metrů je už na první pohled důležitou biologickou, krajinotvornou, ekologickou a v neposlední řadě historickou i kulturní dominantou Petřína a okolí Strahovského kláštera a Pražského hradu. Hodnotu tohoto výjimečného stromu odhaduje dendrolog na více než 8,5 milionu korun.

Vážení přátelé,
lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká.

Závazný dokument pražského magistrátu má hodně bodů, které vedou k jedinému cíli. Vylepšit stávající nelichotivou situaci v oblasti životního prostředí. Ovšem ne vždy se daří dostat do souladu zájmy nás politiků, kteří máme vytvářet podmínky pro životní prostředí, se zájmy vlastníků pozemků.

Minimální výměra honiteb je jedním ze zásadních témat, diskutovaných v rámci projednávání novely Zákona o myslivosti. Republikový výbor České lesnické společnosti, z. s. zastává postoj pro zachování stávající minimální výměry 500 ha. Toto stanovisko je založeno na prakticky i vědecky ověřených faktech a nijak nesouvisí se zájmy jednotlivců či lobbistických skupin. Úvodem je nutné konstatovat, že ani současná minimální výměra honiteb dle nejnovějších vědeckých poznatků zcela nerespektuje biologické nároky většiny druhů spárkaté zvěře, žijící na našem území.

Evropský trh s elektřinou je dobrá věc. Umožňuje totiž relativně snadno sehnat elektřinu v situaci, kdy se v domácí výrobě elektřiny něco pokazí. A takové případy máme v Evropě za loňský rok hned dva.