Vláda Andreje Babiše předložila návrh státního rozpočtu, v němž nejvíce škrtá výdaje na ochranu přírody a zdravého životního prostředí. Rozpočet ministerstva životního prostředí klesá o 2,7 miliardy korun. Škrty jsou částečně způsobeny změnami v čerpání dotací z evropských fondů, bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík ale upozornil, že základní rozpočet ministerstva na běžnou agendu je o 500 milionů nižší než v minulých letech. To znamená přímé škrty v provozu úřadu a jím zřizovaných organizací.

Zastupitelstvo včera několik hodin velmi detailně probíralo nastavení veřejného osvětlení v Praze, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska ochrany zdraví lidí a nočního prostředí pro přírodu. Byla to skutečná diskuze, která jasně ukázala, že potřebujeme aktualizovat Koncepci veřejného osvětlení tak, aby reagovala na kritiku odborníků i veřejnosti a opírala se o nejnovější poznatky i normu ČSN 36 0459 zaměřenou na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Zastupitelstvo jednomyslně uložilo za úkol:

Řekněte mi, kolik druhů plastů se používalo, když jste se narodili, a já vám povím, kolik je vám let. Asi tušíte, že u těch nejstarších mezi námi to bude nejjednodušší. Začínali bychom totiž u bakelitu, prvního plně syntetického plastu. Dnešní sortiment těchto materiálů čítá již na tisíce druhů. Ovšem problém s plasty není ani tak v tomto počtu, jako především v množství stále rostoucí produkce a na ní navazující likvidaci použitých plastových výrobků.

Musíme reagovat na vyjádření SRVO k petici „Chraňme pražskou noc“. Je dobré připomenout, že nejde o ideologii ani odpor k technologiím. Jde o biologické a ekologické dopady spektra nočního osvětlení, které jsou dnes už velmi dobře popsané.

Přiznám se, že mi to nedává smysl.

Mravenečníci nevidí, co vidíme my mravenci, nezajímá je to. Pro ně jen tak pobíháme okolo. A tak se asi těší, že nás vysajou svými dlouhými nosy a slizkými jazyky.

Veřejný prostor v posledních týdnech zaplnila debata o tom, jak má vypadat veřejné osvětlení v Praze. Tedy jakou má mít intenzitu, barevnost a zda nám ve městě vlastně svítí „dobře“, nebo „špatně“. Před několika lety jsem stál u rozhodnutí, že Praha potřebuje ucelenou koncepci veřejného osvětlení, kterou dnes při aktuálních sporech znovu otevíráme.

Kapitola Ministerstva životního prostředí je výrazně krácena, zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu jde na více než dvojnásobek. MŽP má nejmenší rozpočet ze všech ministerstev.

Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) se vymezuje vůči veřejné petici „Chraňme pražskou noc, nechceme bílé světlo v ulicích“. Upozorňuje na šíření neúplných a zavádějících informací o LED technologiích a veřejném osvětlení v Praze, odmítá politizaci odborného tématu a vyzývá k věcné, odborné debatě v souladu s platnými normami.