Klimatická konference v Katovicích vstupuje do druhého týdne, na jehož konci se mají státy světa dohodnout na pravidlech sledování a navyšování závazků Pařížské dohody z roku 2015.

Kolegové z ČMMJ drnkají za souhlasného přizvukování kolegů z ČRS a rybníkářů pořád stejnou písničku. Není čemu se divit. Spíše se divím státní ochraně přírody, že se z jejich dřívějšího drnkání nepoučila. Především ona by měla být pohotovější a lépe a dříve pracovat s veřejností na téma chráněné druhy, které mohou ale nemusejí být v konfliktu s člověkem.

Každé malé dítě v Česku ví, že zlý vlk sežral babičku i s Červenou Karkulkou a že hodný myslivec babičku i Karkulku zachránil a zlého vlka zabil. Zoologové zase vědí, že zdravá příroda potřebuje masožravé predátory, kteří jsou schopni udržovat rovnováhu v přírodních společenstvech býložravců či všežravců. Do jisté míry bychom přitom do skupiny “masožravých predátorů” mohli zařadit i myslivce, kteří se o redukci přemnožené zvěře také (občas) snaží.

V říjnu jsme se společně s kolegy z České zemědělské univerzity, Ministerstva životního prostředí a s rodinou Hegerových, kteří hospodaří na Šluknovsku, vydali na exkurzi do Saska-Anhaltska za místním farmářem Swenem Kellerem. Ten má letité zkušenosti jak s chovem hospodářských zvířat, tak s chovem pasteveckých psů.

Přínos včel zahrnuje vedle opylování a produkce medu i výrobu včelího vosku, propolisu, mateří kašičky a dalších včelařských výrobků. Včelařství je nedílnou součástí evropského zemědělství, zdravotní péče, kosmetického i potravinářského průmyslu. Roční ekonomický přínos včelařství bývá ohodnocován na 14,2 mld. eur. Celkově je hodnota všech služeb, které nám opylovači poskytují vyčíslena asi na 131 mld. eur. Podle vědeckých výzkumů je na opylovačích závislá asi ¾ světově nejdůležitějších plodin, což odpovídá 35 % celkové váhy všech vyprodukovaných potravin. Jejich vymizení by tak nezpůsobilo okamžitou potravinovou krizi, významně by ale změnilo kvalitu a pestrost naší stravy.

Otevřený dopis Platformy proti hlubinnému úložišti ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové, žádající odvolání ředitele Jiřího Slováka z funkce ředitele SÚRAO.

Naše lesy jsou právem národním bohatstvím. Dnes však lesy mizí rychlostí, jaká tu zřejmě nebyla od počátku lidských dějin. Rozhodně tuto situaci nezažila dosud žádná generace lesníků. Jde opravdu o katastrofu.

Po dvou a půl letech vyjednávání jsme dnes s Radou EU dohodli kompromis týkající se limitů znečišťujících látek, jako je kadmium, olovo či arzen, v minerálních hnojivech. Jakkoli je většina textu velkým krokem kupředu pokud jde o kvalitu hnojiv, kamenem úrazu se stal povolený obsah nebezpečného kadmia ve fosforečných hnojivech.

Při léčení zvířat jde v prvé řadě o to jim ulevit, nejlépe je samozřejmě vyléčit, a až pak jde o inkasování odměny za veterinární úkon. Tak se tomu učí budoucí veterinární lékaři. Vzhledem velkému množství domácích miláčků se na tento „segment trhu“ vrhá řada podnikatelů, kteří nabízejí na první pohled odborné veterinární úkony, které se však tak jen jeví a v případě vzniklých problémů pak jen krčí rameny.

Zemědělci, průmyslníci a dopravci reagují na výsledky studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe zveřejněné Ministerstvem dopravy vesměs pozitivně. Studie ale mohla podle nich hodnotit více do hloubky některé aspekty a obávají se také dlouhé přípravy projektu. Projekt D-O-L podporuje Agrární komora ČR, Hospodářská komora ČR i Svaz dopravy. ČR podepsala v roce 2017 s Polskem a Slovenskem memorandum o přípravě D-O-L. Polská vláda k vodní dopravě přistupuje jako k prioritě, investuje do modernizace Oderské vodní cesty a hodlá ji zařadit do transevropské sítě TEN-T. Pro zastánce projektu je vzorem německý průplav Rýn-Mohan-Dunaj dokončený v roce 1992 a právě budovaný francouzský průplav Seina-sever, o kterém prezident Miloš Zeman nedávno jednal s francouzským prezidentem Emannuelem Macronem.