Svaz moderní energetiky: Rychlejší rozvoj větrných a solárních elektráren v ČR zlevní elektřinu a podpoří energetickou bezpečnost

„Česku se podařilo během posledních tří let nastartovat renesanci solární energetiky, další obnovitelné zdroje jako zejména větrné elektrárny však zůstávají dál zabrzděné zejména zdlouhavými povolovacími procesy. Výsledky modelování přitom jasně ukazují, že rychlejší akcelerace všech typů obnovitelných zdrojů energie je v zájmu konkurenceschopnosti Česka. Vyšší podíl větrné a solární energie podpořený akumulací či energetickou flexibilitou přináší levnější ceny elektřiny pro spotřebitele a posiluje energetickou bezpečnost Česka napříč celou Evropou díky úspoře až dvou miliard kubíků zemního plynu,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Simulační model Fakt o klimatu tak vedle scénáře podle NKEP testoval i variantu s pomalejším (0,55 GW větrných a 6 GW solárních elektráren) a rychlejším (1,8 GW větrných a 12,5 GW solárních elektráren) rozvojem obnovitelných zdrojů do roku 2030 a dalším pokračováním rozvoje do roku 2035. Matematický optimalizační model zohledňuje vývoj v celé propojené Evropě a vedle pokrytí spotřeby elektřiny dokáže porovnávat vývoj cen silové elektřiny pro různé varianty rozvoje zdrojů elektřiny.
Jan Krčál, vedoucí analytik Fakt o klimatu, uvedl: „Výsledky modelování ukazují, že je v dalších letech potřeba současně pracovat jak na intenzivním rozvoji větrné a solární energetiky, tak na budování potřebných flexibilních plynových elektráren a tepláren. Tyto dva kroky jsou vzájemně propojené a jeden bez druhého by nedával smysl. Pokud by se v Česku stavěly jen nové plynové zdroje bez významného rozvoje obnovitelných zdrojů, vedlo by to k příliš vysokým cenám silové elektřiny oproti sousedním zemím. Zároveň by to přineslo vyšší závislost na importu fosilního plynu a s tím spojené riziko kolísání jeho cen.”
Scénáře s rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů dosahují nižší ceny silové elektřiny než scénáře s rozvojem pomalejším. Vzhledem k tomu, že v sousedních zemích bude rozvoj obnovitelných zdrojů prakticky jistě pokračovat nasazeným tempem, hrozí v případě pomalého startu České republiky další nárůst rozdílu v ceně silové elektřiny. V případě rozvoje obnovitelných zdrojů podle pomalejšího scénáře by v roce 2035 byla cena silové elektřiny v ČR o 32 €/MWh dražší než v Německu.
Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů je výhodný i z pohledu omezení dovozní závislosti. Zatímco i ve scénáři podle NKEP vykazuje Česká republika v letech 2030 i 2035 převahu dovozu elektřiny nad vývozem, u ambiciózního scénáře zůstává Česká republika v celoroční bilanci exportní zemí.
Akcelerace obnovitelných zdrojů energie také potvrzuje, že větrné a solární elektrárny jsou klíčovým nástrojem pro snížení emisí oxidu uhličitého. Model potvrzuje, že ambiciózní scénáře rozvoje využití obnovitelných zdrojů v Česku povedou ke snížení emisí skleníkových plynů. Rozdíl mezi scénářem s pomalým rozvojem obnovitelných zdrojů a tím nejambicióznějším z pohledu využití čistých zdrojů energie činí již v roce 2030 více než 3 Mt CO2. V roce 2035 pak využití českého potenciálu obnovitelných zdrojů sníží emise již o 4,5 Mt CO2.
Výstupy modelu dále ukazují, že i při rychlém rozvoji obnovitelných zdrojů bude v roce 2035 možné prakticky veškerou jejich produkci uplatnit (nelze využít jen 1 % roční výroby, a to v obdobích s nejpříznivějšími meteorologickými podmínkami). Zároveň se díky souběžnému rozvoji flexibilních plynových zdrojů bude dařit celoročně pokrývat spotřebu i v případě zimních týdnů, kdy je výroba obnovitelných zdrojů malá. Významnou roli sehrává rozvoj akumulace a flexibility na straně spotřeby.
Aktuální tempo výstavby ukazuje, že bez zásadní změny zejména v oblasti výstavby větrných elektráren, potřebného instalovaného výkonu včas nedosáhneme. Klíčovým předpokladem pro dosažení potřebného tempa rozvoje je urychlení povolovacích procesů včetně schválení připravené legislativy (například zavedení akceleračních zón).
Studie vznikla v rámci projektu From Plans to Reality: Renewable Chance for Future podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou. Projekt běží v Česku, Slovensku a Chorvatsku. Cílem projektu je mapování příležitostí a bariér využití potenciálu obnovitelných zdrojů a objektivní zhodnocení Národních klimaticko-energetických plánů jako zásadních strategií pro naplnění cílů v oblasti dekarbonizace do roku 2030.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Ladislav Pícha
15.5.2025 11:21FV vyrobí asi 1/6 instalovaného výkonu. VE (větrné elektrárny) podle Fakta o klimatu 1/3 (už jsem na to koukal docela dávno, možná je tam dnes něco trochu jiného). Dohromady (FV má být výrazně víc) tedy řekněme 1/5.
Ať koukám, jak koukám - buď musí záložní plynové elektrárny vyprodukovat zhruba(!!!) 80% elektřiny, NEBO musí být instalován mnohonásobek OZE doplněný šeredně drahými úložišti.
To vše v zájmu snížení světových antropogenních emisí o nějakých 7% (pokud tedy budu zdroje OZE budovány jen za pomoci energie z OZE, a to včetně těžby železné rudy a její přeměny na ocel). A jestli je pravda (kdysi jsem četl "vlevo dole" a nedokážu to jednoduše ověřit), že antropogenní emise tvoří 10% emisí celkových (sopky...), tak se v EU fakt bavíme o ničem.
Nemluvě o tom, že se mi fakt nechce věřit, že klima velikosti a mohutnosti planety lze ovlivnit drobnou změnou jednoho parametru. A ano - vím, co je to efekt motýlích křídel.
Jiří Svoboda
15.5.2025 15:11 Reaguje na Ladislav PíchaTady vůbec nejde o efekt motýlích křídel. Je to prostá energetická bilance pro celou planetu, ze které to poměrně přesně vyjde.
Jinak řada vašich argumentů výše je relevantní. Ta sopka je jistě pitomost. Musíte ale rozlišovat emise uhlíku, který v přírodě cirkuluje (uhlík v atmosféře nepřibývá) a emise ze spalování fosilních paliv, které uhlík v atmosféře navyšují.
Pavel Hanzl
22.5.2025 09:25 Reaguje na Ladislav PíchaPokud dnes vše vyfučíme rychlostí nárazu asteroidu (v geologickém vnímání času) zpět do atmosféry, celý systém to rozvrátí.
Jak prosté milý Watsone.
Jiří Svoboda
15.5.2025 14:48Předně je třeba připustit, že vítr (VE) se s FVE jaksi doplňuje a tedy chceme-li mít v mixu velký podíl OZE, pak je třeba mít i vyvážený podíl FVE s VE. Zajistit ale už jen 50 % výroby elektřiny z OZE bude obrovský oříšek a zdaleka tak daleko tato optimistická studie nesahá.
Jakési matení je argumentace zlevňováním silové elektřiny díky OZE s tím, že OZE jsou pořád dotovány. Nás by měla zajímat celková cena, která zahrne i náklady na dotace a náklady na vylepšování sítí, kterou nakonec musíme zaplatit.
A pak je tu věta:
"Významnou roli sehrává rozvoj akumulace a flexibility na straně spotřeby."
Flexibility na straně spotřeby jsme schopni dosáhnout jen motivací, že za elektřinu budeme platit ceny, které platí v daný okamžik, a nikoliv konstantní zprůměrované ceny. Nic takového současný systém účtování nenabízí a hrábnout do toho bude spojeno s obdovským odporem. Pokud to ale neuděláme, můžeme na masivnější flexibilitu na straně spotřeby zapomenout. Pokud si autoři studie toto neuvědomují, provádějí jen výkřik do tmy.
Radek Čuda
15.5.2025 15:02 Reaguje na Jiří SvobodaProtože svolávat lidi do háku podle toho jak svítí či fouká je čirá fantazie a dělat nějakou finanční rozvahu za situace, kdy moc nevím, na kolik mne ty energie vyjdou, bo samozřejmě nevím jak bude slunit a fučet, by byla skutečně radost.
Jiří Svoboda
15.5.2025 15:19 Reaguje na Radek ČudaMyslím, že značnou část spotřeby elektřiny lze přesunout na jiný čas a od toho by měla být rozumná síť a příslušné krabičky, které to zařídí tak, aby to fungovalo bezstarostně. Tak mohou lidé ušetřit. Kdo bude tyto možnosti ignorovat, nic neušetří.
Radek Čuda
16.5.2025 12:32 Reaguje na Jiří SvobodaPokud vezmeme v úvahu údaje o spotřebě el-energie podle sektorů, například zde ... statistikaamy.csu.gov.cz/kolik-a-na-co-se-spotrebuje ... tak vámi popisovaná variabilita je ve větším rozsahu možná využitelná v sektoru domácností (a i to je otázkou), zatímco v sektoru průmyslu a služeb bude velmi nízká.
Jinak pokud byste chtěl podrobnější členění, tak si ze stránek ERÚ lze stáhnout Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy ČR (poslední jsem našel za 2023) a tam je to ještě více zřejmé.
Prostě ve většině sektorů, od toho průmyslu přes dopravu až po školství či zdravotnictví fakt nelze fungovat podle toho, jakou má sv. Petr zrovna náladu.
A na konec pro jistotu ještě jednou ... samozřejmě netvrdí, že nějaká taková optimalizace nepůjde vůbec, ale očekávat, že se tak bude dít v nějaké makroekonomicky významné míře je iluzorní. To fakt nejsou nějaké ad absurdum argumenty.
Jiří Svoboda
16.5.2025 12:59 Reaguje na Radek ČudaJá rozhodně nechci, aby kvůli přizpůsobení spotřeby vznikala jakákoliv citelná omezení. Je však treba nastavit systém tak aby to spontánně motivovalo k přizpůsobení spotřeby a každý bude mít svobodnou volbu to s profitem využít či ne. U elektromobilů by jistě bylo motivační, kdybyste jej večer zapojil do zásuvky a krabičku požádal o nabití během noci za nejnižší možnou cenu.
Myslím, že odvolávat se na ERÚ a brát to jako pádný argument není přínosné. Například úloha ERÚ ve fotovoltaické tunelu je velmi dobře známa.
Radek Čuda
19.5.2025 14:15 Reaguje na Jiří SvobodaPokud jde o to vytápění a ten vztah této optimalizace a zateplení budov ... tam jsem absolutní laik a tak prostě nevím, resp. vůbec nemám šajna jak významné úspory by to přineslo. Osobně bych si od toho moc nesliboval, protože pořád tu máme ten rozpor mezi tím, že potřeba vytápění se primárně koncentruje do období, kdy výroba z OZE zejména u nás nebude nic moc (FVE v zimě žádná velká sláva, a občas prakticky vůbec žádná, VtE u nás ... potenciál nic moc a radost obyvatel ze stavby těch oblud je nevelká), max pokud tam započteme biomasu, ale té se obávám bude s ohledem na ty všechny plány stěží dostatek.
A například u toho emobilu je spíš na zvážení, zda jeho pořízení nezkombinovat s FVE (ideálně s baterií) a nabíjení ze sítě se snažit nevyhnout co to půjde.
ERÚ jsem vzal čistě jako zdroj statistických dat a tady si nemyslím, že by byl problém.