Odborné stanovisko akademických pracovníků Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze nedoporučuje snížení minimální výměry honiteb v ČR. Současná výměra 500 ha, která je stanovena zákonem 449/2001 Sb. o myslivosti, je minimální vhodnou výměrou z pohledu zachování biologických potřeb spárkaté zvěře, jakožto přírodního bohatství státu. Snížení výměr honiteb není nástrojem pro snížení početních stavů této zvěře a škod na zemědělských a lesních pozemcích. Klíčem k řešení problémů je zavedení účinných kontrolních mechanismů odlovu zvěře a změna systému plánování, který by měl být založen na biologických základech potřeb zvěře, hodnocení stavu ekosystému a míře jeho poškození.

Ekologické organizace představily hlavní úkoly, které bude muset zvládnout Petr Hladík, jmenovaný dnes prezidentem Pavlem do funkce ministra životního prostředí.

Občas slyším od lidí dotazy na to, jestli solární panely nepřispívají k růstu teploty, když se z nich přeci odráží/odpařuje/sálá teplo. Chápu, jak otázka vzniká. Problém, na který naráží, se týká takzvaných městských tepelných ostrovů. To je pro zjednodušení stav, kdy část území – typicky hustě osídlená a vybavená infrastrukturou – systematicky vykazuje vyšší teplotou než její okolí. Jenže vztah tepelných ostrovů a solárních panelů je složitější, než by se dalo čekat.

Mají-li moderní zoologické zahrady plnit svá hlavní poslání, musejí se zaměřit především na populace, a nikoliv na jedince. A zájmy populací si mohou často protiřečit se zájmy jedince. Jednou z nejviditelnějších situací, kde dochází ke střetu těchto zájmů, je problematika zvaná regulace populace, neboli problém „nadbytečného jedince“. (Ve skutečnosti se jedná o střet zájmů lidí „lpících“ na jedinci a těch „lpících“ na populaci, tedy o záležitost spíše kulturní a nikoliv biologickou).

Výměna prezidenta přináší do Česka po dlouhých letech čerstvý vzduch, neboť až dosud obsazovali tento post lidé úzce spjatí s nejvyšší politikou polistopadové éry. Petr Pavel a jeho tým už také deklarovali, že jsou připraveni na Hradě pořádně vyvětrat. Lze díky tomu čekat závan čerstvého vzduchu i v dlouho zatuchlých tématech české společenské diskuse?

Postup Ministerstva zemědělství při přípravě novely zákona o myslivosti nenaplňuje závazky programového prohlášení. Ve společném dopise představitelům vládní koalice na to upozorňují zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR, Hnutí DUHA, ProSilva Bohemica, Českého svazu ochránců přírody, České společnosti ornitologické a Spolku vlastníků honebních pozemků. Na dnešní tiskové konferenci vyjádřili znepokojení nad postojem ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který se odpovědnosti za plnění programu vlády vyhýbá, když rozhodnutí o bodech, které se nelíbí Českomoravské myslivecké jednotě, zvažuje ponechat až na poslancích .

Dovoluji si zde uvést pár poznámek ohledně připravované novely zákona o myslivosti, jehož změna je dlouhodobým tématem. Nicméně mne k tomuto přivedlo přečtení článku Novela zákona o myslivosti má zavést plány lovu podle míry poškození lesů na stránkách Silvarium.cz, kde jsou z mého pohledu vysokými úředníky Ministerstva zemědělství uváděny úmyslné nepravdy, nebo to svědčí o jejich nekompetentnosti.

20. února 2023 zrušil Nejvyšší správní soud zásadní části prvního českého klimatického rozsudku a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. V tomto komentáři vysvětlíme, s jakými právními argumenty původního rozhodnutí Nejvyšší správní soud nesouhlasil a proč, zdůrazníme, že zrušení prvoinstančního rozhodnutí neznamená, že česká ministerstva konají ve věci klimatu dostatečně, a nastíníme, jaký vývoj v této kauze můžeme dále očekávat.

Před pár dny jsme si s manželkou v e-shopu objednali pánvičku a tuto posléze i obdrželi. Naprosto běžná záležitost, snad až na to, že předmět, který manželka přinesla z výdejny, jako pánvička moc nevypadal. Spíš připomínal igelitem silně zafačovanou tenisovou raketu.

Hluk v životním prostředí představuje v Evropě i v České republice jeden z hlavních zdravotních problémů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že dlouhodobá expozice hluku ve venkovním prostředí v Evropě každoročně způsobí 12 000 předčasných úmrtí a přispěje ke 48 000 nových případů ischemické choroby srdeční. Dále se uvádí, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž k chronickému značnému narušení spánku. Podle výsledků z hlukových map, které Česká republika vytváří a reportuje do EEA na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku, je vystaveno ve dne nadlimitnímu hluku 1,7 milionu lidí a 1 milion lidí v noci. Limity pro hluk jsou založeny na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale jsou i předmětem politických rozhodnutí, která zohledňují jejich dosažitelnost. O to se právě vede spor.