Rakousko je země, která nemá ráda jadernou energii. To je prostý fakt. Má na to dokonce vlastní ústavní zákon z roku 1999, který jasně říká, že alpská republika je a bude jádruprostá země. Ani česká veřejnost o tom nemusí pochybovat, protože jí v blahé paměti jistě uvízla vzpomínka na traktorové blokády hraničních přechodů a bojovné transparenty proti Temelínu. Dnes naprosto samozřejmý rakouský odpor k atomu ovšem před čtyřiceti lety rozhodně samozřejmý nebyl.

Naše vláda chce vybudovat na Labi, Vltavě a Berounce velké stavby, aby zajistila trvalou splavnost těchto řek a podpořila tím rozvoj říční dopravy v ČR. Představa je taková, že tu poplují velké nákladní lodě, výletní parníky, motorové čluny i jachty v hustém provozu sem a tam z Hamburku až do Černošic, Pardubic a Týna nad Vltavou. V době dlouhodobého sucha a chronicky nízkých stavů vody mají na Labi zajistit splavnost především velké jezy a kanály, které prý na potřebných úsecích (u Děčína a u Přelouče) trvale zvednou vodní hladinu, takže velké lodě s hlubokým ponorem v pohodě projedou a nebudou drhnout svým dnem o dno řeky. Naše stále ještě tekoucí Labe se tak stane kaskádou malých přehrad s jedním jezem za druhým a líně tekoucí vodou.

Shrňme si důvody k zákazu cirkusů se zvířaty - tedy alespoň s divoce žijícími druhy.

Jak se tak plní stránky různých obecných i odborných periodik kalamitou v našich lesích, která bývá nesprávně nazývaná kůrovcová, je veřejnost neustále masírovaná informací, že za to může sucho a teploty posledního roku. Stojí za to se zamyslet nad tím, k čemu tato mediální kampaň povede a o co vlastně jde. Pak bude možné lépe pochopit, proč to vlastně v takovém rozsahu nastalo a co máme aspoň zkusit udělat, abychom zabránili zkáze.

Řízky jsou dosmažené a nedělní oběd může začít. Než je naservíruji, ve spěchu umývám nádobí a zbylý olej na pánvi vylévám do dřezu. Tato na první pohled nevinná nedělní aktivita ale způsobuje velké environmentální problémy. Jenom za rok 2016 vyprodukovaly české podniky 2817 tun odpadů z jedlých olejů a tuků. Dalším typem odpadu je třeba i tuk z odlučovačů jedlých olejů – toho se vyprodukovalo 23 045 tun. Do těchto statistik však není započítána produkce olejů v domácnostech a taky odpad, který končí v kanalizacích. 23 045 tun oleje se rovná zhruba deseti plným padesátimetrovým bazénům na plaveckém stadionu v pražském Podolí.

S výročím 100 let od vzniku Československa se zamýšlím nad tím, proč investuji na obrácené straně zeměkoule, a ne doma. Za něco může intenzívní sluníčko a čistý horský vzduch, který přeje účinnosti našich fotovoltaických elektráren v Chile. Za něco může i politické klima, kdy chilský prezident, který je stejně jako ten český vystudovaný ekonom, dává v energetice jasnou budoucnost obnovitelným zdrojům – do roku 2040 má s nimi Chile dosahovat minimálně 70% podílu.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybírá, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v procesu vyhledávání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Do konce roku by měla ocejchovat čtyři z nich. Obce i spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti však nemají důvěru, že vybrány budou skutečně nejvíce bezpečné lokality. Přitom požadavky na tuto stavbu jsou zcela mimořádné, musí garantovat bezpečnou izolaci radioaktivních látek po příští několik set tisíc let. Výběr probíhá zcela netransparentně za zavřenými dveřmi bez předem jasných pravidel. Není zveřejněn postup, podle kterého se mají pomocí dostupných dat vybrat nejvhodnější území, starostům nejsou poskytnuty ani dříve slíbené výsledky geologických prací, které mají být podkladem pro výběr.

Ohňostroj na oslavu výročí republiky má být odpálen z hladiny Vltavy! Vltava je ovšem v této době plná vodních ptáků. Od 1.1.2013, kdy ohňostrojem vyplašení a nárazem do trolejí zkrvavení ptáci padali přímo mezi diváky, se ohňostroje přesunuly z bezprostřední blízkosti Vltavy na okolní kopce. Nyní se však bude střílet opět na Vltavě! V letu méně obratní vodní ptáci jako jsou labutě a kachny, pokud budou ve tmě vyplašeni ohňostrojem, nemají moc šancí na záchranu.

Vážení přátelé,
dlouhodobě se zabývám změnami klimatu a dalšími globálními problémy, problematikou sucha a zádrže vod apod., a naposledy se nám podařilo s Koalicí STOP HF (když stát selhal v kauze břidlicových plynů) zachránit pitnou vodu pro 1,5 milionů obyvatel ČR.

Případ kontroverzní „Obory Radějov“ Leoše Novotného, která devastuje vzácnou a chráněnou přírodu Bílých Karpat a jež byla opakovaně předmětem kritiky ekologů, Nejvyššího kontrolního úřadu i ombudsmana, dostal nový, pikantní rozměr: obora zřejmě ani neexistuje.