V době po „Sametové revoluci“ jsme všichni vzhlíželi k nastupující renesanci. Ta zasáhla i do lesnického stavu. Celá lesnická generace ve věku 45 let a mladší toho z uplatňovaných odborných zájmů neznala. Věděli, jak sledovat mechanizované přibližování, socialistickou soutěž, jak zajistit olej, naftu a rukavice, z pěstování lesa snad to, že smrk se musí zalesnit „tím zeleným nahoru“. A že „po sekyře musí jít motyka a vše je v pořádku“. Zařizovatelé nám předávali těžební mapy s červenými zákresy, které se nerealizují, jelikož za nás hospodaří nahodilé těžby v rozsahu 70-100 % etátu. Vítr, námraza, sníh a samozřejmě jako důsledek kůrovec. České lesy jsou lesnickým skanzenem, kde se stále věří na všemožný účinek trvalosti hospodaření, zařízením lesa věkových tříd se smrkem a s jeleny.

Jak jsem se dočetl, náš pan premiér na konferenci Ochrana vody v přírodě vyzval regionální správy, aby nečekaly na pomoc od státu a přijmuly opatření k odpovědnému nakládání s vodou. Rada dobrá, leč jen těžko splnitelná.

Je tomu 65 let, co skupina vědců 25. dubna 1954 představila světu vůbec první křemíkový fotovoltaický článek, který dokázal pohánět elektřinou malé zařízení. Technologie, která se na začátku uplatňovala například v kosmonautice nebo místech, kam nevedly elektrárenské sítě, se dnes běžně používá na střechách rodinných domů. Díky masivnímu zlevnění v posledních deseti letech může každá domácnost šetrným způsobem vyrábět vlastní elektřinu. Fotovoltaika je také globálně nejrychleji rostoucí zdroj energie. Celkem bylo na konci loňského roku nainstalováno přes 500 gigawattů solárních elektráren. Česko však ve svých plánech dostatečně nevyužívá možnosti levné solární energetiky.

Minulý týden se člověk začínal bát otevřít jogurt, aby na něj zpod víčka nevyskočila nějaká další zpráva o požáru katedrály v Notre Dame. Shořela jí střecha, a vybralo se dost peněz na opravu. Se slíbenou rekonstrukcí to lehké nebude. Stromy, které byly užity při původní stavbě, už totiž v Evropě nerostou.

Ekolist.cz je na webu od roku 1997. (Ano, je to vlastně internetová fosílie.) A protože tehdy nebyly mobily (fakt ne), neměl ani Ekolist.cz mobilní verzi.

I nejpřísněji chráněným prvním a druhým zónám, které zaujímají nejcennější části našich 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), hrozí při dalším šíření smrkové kalamity plošné kácení způsobující velké holoseče a také používání jedovatých pesticidů.

Vypadá to, že pršet už u nás nikdy nebude, a média se v této lokální katastrofičce pěkně bahní a předhánějí se v pesimistických výhledech.

Začátkem dubna jsem se zúčastnil diskuze mezi vědci a českými organizátory středoškolské stávky za klima. Pořádala ji organizace Paralelní polis v rámci cyklu Enviro meetup. Více než dvouhodinové moderované diskuze se zúčastnili tři středoškolští studenti a tři vědci.

Nezájem nebo hloupost zodpovědných úředníků na Ministerstvu, u státního podniku LČR, VLS a ostatních majitelů lesů? Na stránkách Lesnické práce se dočítám, že vlastníci lesů nemají odborné informace jak zdolávat nové kalamitní plochy obnovou. Není v žádném dostupném tisku návod pro výkonného lesního hospodáře a tak všichni improvizují v dobré víře, že činí dobře.

Vybrat 800 milionů Eur na opravu katedrály Notre-Dame netrvalo ani den od jejího požáru. V obecném vzepětí zájmu a odhodlání se na sociálních sítích ozvaly i překvapivě četné trpké hlasy ochránců přírody, stěžující si při této příležitosti na nezájem o každoroční požáry tropických lesů či vymírání živočišných druhů ve srovnání s katastrofou v Notre-Damu. Přitom biologická rozmanitost je přece zjevně cennější než katedrála, neboť je výsledkem milionů let evoluce a my nejsme schopni ji sami znovu vytvořit.