My, níže jmenovaní laureáti Ceny Josefa Vavrouška, podporujeme ve 2. kole volby prezidenta České republiky občanského kandidáta pana profesora Jiřího Drahoše.

Město Brno má od jara 2016 městského architekta, který vytvořil kolem sebe pracovní tým a jeho kancelář již začala úspěšně pracovat na zvelebení města a jeho budoucím rozvoji. Má důvěru veřejnosti i pracovníků správy města, protože jako u jiných architektů je známo a předpokládá se, že se dovedou věci posuzovat s nadhledem a řešit je v širších souvislostech.

Minulý rok byl v Národním parku České Švýcarsko zpřístupněn skalní hrad Falkenštejn. Samotné technické provedení vyvolalo debatu. Jan Moravec následně napsal Správě národního parku České Švýcarsko tento otevřený dopis.

Otevřený dopis Hnutí DUHA adresovaný ministrovi životního prostředí. Podle Hnutí DUHA je nutné bezodkladně zabezpečit zákaz skládkování, zvýšit skládkovací poplatek a ekonomicky motivovat obce k recyklaci.

Brno má vzácnou výhodu, že má hlavní nádraží umístěné těsně u hlavního uzlu tramvají a ve vzdálenosti přímé pěší docházky do celého historického centra. Jeho nevýhodou je jenom to, že má krátká a křivá nástupiště, kterých by mělo být víc. Je ale velké štěstí, že hned vedle něho je prostor, kam lze nástupiště narovnat, prodloužit a přidat další. A navíc, že stejným směrem pokračuje v Nádražní ulici svazek tramvajových linek až k Hybešově ulici, kde je ještě druhá velká stanice a teprve pak se zase linky rozdělují do různých směrů.

Jaderných reaktorů po světě ubývá a nové prakticky nikde nerostou. Končící uhlí a jádro je postupně nahrazováno udržitelnou energetikou. Do české kotliny ale změny vždy pronikaly pomalu. A tak zbývající jaderní lobbisté hledají azyl právě u nás. Potřebují jediné - přesvědčit Andreje Babiše, aby se zachoval jako nezodpovědný dobrodruh.

Po bezpočtu průtahů byla vypracována a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) dne 30. října 2017 zveřejněna studie proveditelnosti přestavby železničního uzlu Brno (dál SP ŽUB), fakticky jeho centrální části, ohraničené přibližně nádražími Brno Maloměřice, dále prostorem u nádraží Šlapanice, Brno Modřice a Brno Chrlice ve variantě zachování stávajícího hlavního osobního železničního nádraží v centru Brna na hlavním uzlu brněnských tramvají, tzv. varianta Pod Petrovem (též historicky Horní nádraží, varianta B) a varianta U řeky (též historicky Rosické, Dolní nádraží, dosud nákladní nádraží, v odsunuté poloze v záplavovém území řeky Svratky, varianta A). Zvažovala se i varianta Z, tj. nic podstatného nedělat a omezit se jen na běžnou údržbu a mírnou modernizaci stávajícího ústředního osobního železničního nádraží v Brně a okolních tratí a nádraží.

„Zábavná“ pyrotechnika škodí zvířatům i lidem. Záblesky a hluk způsobují u zvířat paniku. Divoká zvířata se při ní mohou zranit, ta domácí i ztratit. Výbuchy uvolňují do vzduchu řadu jedovatých látek, těžkých kovů, karcinogenů. Požáry, utržené prsty, oslepnutí. Otrocká práce v jedovatém prostředí při jejich výrobě. Co ještě přinášejí rachejtle a petardy? Spoustu peněz obchodníkům. Kdy už u nás konečně někdo řekne, že takováto rádoby zábava do civilizovaných zemí nepatří? Pravomoc k tomu mají obce.

Vztah lidí k přírodě a životnímu prostředí je předmětem environmentální sociologie. Každé objektivní vědění o okolním světě je historicky a kulturně podmíněné, a z toho důvodu bývá vždy vystaveno zpochybňování. Stejně tak současné environmentální problémy, jejichž existence jako taková zpochybňována není, podléhají nejrůznějším sociálním interpretacím. Zdá se, že na poli poznání existuje několik odlišných a navzájem neslučitelných tvrzení a přesvědčení o situacích a problémech, kterým společnost čelí. To vyplývá i z výsledků studie názorů odborníků na stav a hospodaření v českých lesích s ohledem na klimatickou změnu.

Tento můj článek je svým způsobem reakcí na článek pana Vladimíra Wagnera uveřejném zde. Pan Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR. To do jisté míry vysvětluje i jeho vztah k jaderným reaktorům. Chápu, že má tak trochu obavu o své zaměstnání. Nicméně z pohledu veřejnosti ČR se musíme zabývat riziky provozu jaderných reaktorů z poněkud jiného pohledu.