Je to skoro na den pět měsíců, kdy jsem se odhodlala ponořit do obrovské hory odpadků, a začala se věnovat novele zákona o obalech z pera ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), která na konci legislativního procesu, pokud bude schválena, má přinést do života obyvatel České republiky povinné zálohování petek a plechovek od nápojů. Napsala jsem o tom pár článků i do Ekolistu v rámci seznamování se s problematikou.

Jak se stává, bez varování k nám, dále do Polska, Rakouska, na Slovensko a do Rumunska na tlakové níži Boris vtrhly vytrvalé deště, které způsobily další velkou povodeň. Předpovězena byla 9. září 2024, takže byl určitý čas na přípravu na transformaci povodňových vln i na další opatření protipovodňové ochrany. K hlavním povodňovým dešťům došlo 12. – 16. září, kdy se nad Moravou a dalšími regiony zastavila velká tlaková níže a dlouho stála na místě. Od 15. září postupně kulminovaly jednotlivé vodní toky. Doběh povodňových vln byl relativně dlouhý. Teprve 1. října 2024 byl na území ČR zrušen poslední povodňový stupeň (na Lužnici), čímž skončila přinejmenším vodohospodářská část povodně a definitivně se ČR posunula do období náprav škod způsobených povodní a do jejího vyhodnocování. Pravda, na podrobné vyhodnocení povodně je ještě brzy. Nejspíš bude zadán velký projekt „Vyhodnocení povodně v Česku v září 2024“. Určitou průběžnou analýzu považuji za nutné udělat už nyní s vědomím, že mnohé je jen přibližné a bude se dále upřesňovat.

V pátek 11.10. 2024 jsme opět pod vedením a díky veterinární lékařce Jitce Humpové zrealizovali další náš „Pitevní den“.

Povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku a Horka na Třebíčsku Ministerstvem životního prostředí neznamená, že Správa úložišť radioaktivních odpadů může zahájit zpožděné geologické práce. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou. Když ministerstvo v předchozí etapě v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily.

Škody na zvěři a majetku způsobené uživatelům honiteb povodněmi 2024 byly doposud vyčísleny na 1 205 200 Kč. Významněji byly postiženy 4 lokality v okresech Zlín, Mělník, Jindřichův Hradec a Opava. Řadu těchto škod přitom ani do budoucna nelze pojistit.

Těsně před úderem hurikánu Milton udeřilo na Floridě několik tornád. Překvapivě se hurikány a tornáda dost často pletou. Ano, jsou to dva víry a je to divoké počasí. Pojďme se podívat, jaké jsou rozdíly.

Se získanými zkušenostmi při projednávání novely mysliveckého zákona nám nezbývá než hořce konstatovat, že tvrdý boj kolem tohoto zákona, na jehož změnu čekáme (nejen) jako sedláci již mnoho let, jen ukazuje na nedobrý stav naší společnosti. Ačkoli se zdánlivě může jednat v kontextu celého státu o spíše podružnou záležitost, je naopak pravdou, že činnost, kterou nazýváme myslivostí, má velké ekonomické dopady na nejméně dvě zásadní odvětví národního hospodářství. Tím jsou zemědělství a lesnictví jako celky. V období stále silnějších projevů klimatické změny také potřebujeme rychle adaptovat krajinu na novou situaci, která nám svojí silou a rychlostí ne zcela představitelným rozsahem a projevy způsobuje ekologické škody. Dlouhodobě špatně nastavený systém myslivosti v České republice opakovaně způsobuje zemědělcům a lesníkům miliardové škody a minimálně v lesích jde o škody v krátkém horizontu zcela nenapravitelné. Bez jasných změn v české myslivosti je náprava ekologických i ekonomických škod absolutně nemožná.

Diskuse o elektromobilitě, tak jak ji u nás vedeme, je ukázka strategické slepoty. A nemyslím tím jen nářky klubu přátel psaní na hliněné tabulky, ale i pohled státu, který elektromobilitu vidí jako ohrožení pro průmysl.

Na každém životě záleží. Přesně tímhle heslem se řídí Pražská zvířecí záchranka. Má za sebou 25 let praxe a ročně vyjede k 1 000 případů. Osud této služby je nyní ve vašich rukou. Ke své práci potřebuje záchranný vůz, dosavadní totiž dosloužil. A její poslední nadějí jsou dárci.

Tři příběhy farmářů, které jsem slyšel během tohoto týdne, ukazují, že současný model produkce a zpracování potravin naráží na své limity. Perspektiva je špatná, stárnoucí hospodáři farmy prodávají a na venkově zůstávají převážně větší podniky s centrálami v Praze, které svou produkci dodávají do stále větších zpracovatelských závodů, a ty pak do stále hustší sítě supermarketů. Celý tenhle systém oligopolní produkce „levných“ potravin pak dotujeme z našich daní částkou přes 40 miliard korun ročně. Naše země opravdu nevzkvétá.