Více než 360 vědců a odborníků žádá poslance a senátory, aby schválili navržené změny mysliveckého zákona, které zajistí dlouhodobé zlepšení odolnosti našich lesů, ochranu lesní půdy a biodiverzity.

Není nic staršího než včerejší noviny, zvlášť ty čtené s denním zpožděním. Pondělní Právo: obří továrnu na baterky má v Dolní Lutyni postavit korejský Samsung - ministr průmysl Vlček dělá, že neví, protože je investorovi zavázán mlčenlivostí, ale že to prý rozhodně musí být v nivě řeky Olše. Fakt, že byla celá krajina po zářijových deštích po několik dní zatopena vodou zřejmě nezaznamenal.

Přestože ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že stáhne pozměňovací návrh k veterinárnímu zákonu, který by umožnil masové provádění rituálních porážek bez omráčení, ve Sněmovně toto téma nadále rezonuje. Někteří poslanci hledají způsoby, jak docílit toho, aby se o jeho přijetí hlasovalo. Ministr Výborný, který v minulosti návrh aktivně obhajoval, se této iniciativě nebrání. Jestli k hlasování o přijetí návrhu na rozvolnění pravidel pro rituální porážky nakonec dojde, by mohlo být jasné už tento týden.

Aneb proč nejsou lesy starší 120 let jen „průtokovým ohřívačem“ na uhlík a nevýznamným prostředím pro biodiverzitu?

Importy masa probíhají do Turecka i ze zemí EU. Turecko má infrastrukturu pro skladování masa. Zvířata z ČR by nemusela trpět v krutých transportech a špatným zacházením, hrůzou a bolestivou smrtí na porážkách bez předchozího omráčení, jak je prováděno v Turecku. Muslimská většina v Turecku akceptuje rituální hallal usmrcení zvířete s předchozím omráčením.

Osmdesátá léta minulého století byla, nejen v souvislosti s početními stavy zvěře, z dnešního pohledu poněkud rozporuplná. Ve druhé polovině 20. století došlo postupně k intenzifikaci zemědělské výroby (nyní se to nazývá zelenou revolucí, což je příčinou přemnožení lidské populace nad celoplanetární únosnou úroveň, v důsledku toho došlo k poklesu početních stavů drobné zvěře a zároveň se postupně začaly zvyšovat početní stavy jelení, černé zvěře a plíživě též stavy zvěře sičí a daňčí, protože se znásobila potravní báze spárkaté zvěře. Tyto příčinné souvislosti však nebyly v té době vnímány a mnozí, je bohužel nepochopili dodnes. Paradoxně byla v té době, v rámci státní podpory myslivosti, vysazována daňčí, mufloní a viržinská zvěř jako náhrada za mizející drobnou zvěř.

Páté zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru OSN, který řeší uzavření Globální smlouvy o plastech, skončilo v jihokorejském Busanu včera odpoledne, aniž by se podařilo finální dohodu vyjednat. Globální plastová dohoda se vyjednává téměř tři roky a jejím hlavním smyslem je omezit plastové znečištění. Přestože měla silná úmluva podporu naprosté většiny světových vlád, ropný průmysl a státy produkující ropu a zemní plyn - konkrétně Rusko, Saudská Arabíe, Kuvajt či Irán - přispěly ke krachu jednání. Delegáti se dohodli na dalším kole jednání v příštím roce.

Synantropie označuje soužití člověka a divokých zvířat. Znamená to situaci, kdy neochočené divoké zvíře využívá lidských sídel nebo civilizovaného prostředí samo pro sebe. Typickým příkladem synantropních druhů zvířat jsou například potkani, holubi nebo v posledních desetiletí stále častější lišky. K synantropii lišek dochází obvykle proto, že výhody plynoucí z pobytu mezi lidmi jsou silnější než strach a možná hrozba.

21. listopad, těžké půdy na Žatecku, řepařská produkční oblast. Sečka zapřažená za těžký pásový traktor zápasí se setím potravinářského obilí. Je víc nežli měsíc po nejzazším doporučovaném termínu pro výsevek ozimých pšenic. "Všechno je letos hrozně zpožděné. Od začátku září tu spadlo víc jak 200 milimetrů srážek, byla zima a mlha, vůbec to nezasychalo," láteří hospodář. Vynechal proto setí zamokřených souvratí, půdu nářadím "nadzvedával", ale i tak mu minulý týden zbývalo přes 150 neosetých hektarů.

My, níže podepsaní vědci a další odborníci vyjadřujeme podporu vyššímu zastoupení přírodě blízké (též ekologické) obnovy těžebních prostorů a průmyslových deponií. Vědecké výzkumy, zkušenosti ze zahraničí i praktické projekty dokládají, že využití přírodních procesů vede obvykle k lepším výsledkům, než rekultivace technického typu.