Dušan Utinek: Mýty a pověry v lesnictví
16.10.2025 | Dušan Utinek |
Střední les se vyznačuje výstavky dubu s mohutnými korunami a spodní výmladkovou etáží, 2017. Ilustrační foto.
Foto | Dušan Utinek
Prales Hojná Voda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dušan Utinek
Bohužel ti, co lesnictví „vládnou“, tedy rozhodují, jak se v lesích musíme všichni chovat a co a jak máme dělat, si stále představují péči o lesy z doby Káji Maříka, kdy svěřené hvozdy každodenně obcházel jeden zelený mužík s flintičkou, kterého se báby bály. A měl těch svěřených lesů jen tolik, aby to za den a s potřebnými zastávkami stihl obejít. A protože ho všichni potřebovali, tak jej v rámci korupčního jednání nalévali, a většina z nich ve finále tiše zesnula na cirhózu jater. Jenomže staré dobré Rakouskou-Uhersko odešlo do hlubin dějinného zapomnění před více než sto lety a dnes nám už nikdo nenaleje, protože je přesvědčen, že nás nepotřebuje.
Základem a hlavním vyzněním knihy je snaha o změnu chápání toho, proč lesy máme a proč se o ně staráme. Že to není jen ten zdroj dříví pro nás či různý průmysl, ale zdroj a podmínka kvality našich životů. Krajina kolem nás, nejen ty milované hluboké lesy, už dávno není jen zdrojem surovin pro naše přežití. Pro zajištění základních životních potřeb se naši dávní předkové lopotili od slunka do slunka. My to máme trochu snadnější. Jenom pro opatření si těch potřeb trochu víc devastujeme krajinu, která nám je dává. Je nás holt taky o hodně víc než před několika málo sto nebo dokonce tisíci lety. Zároveň tím však riskujeme, že krajina nám jednou dávat přestane a začne si pro změnu brát zpátky.
Je dobře, že si to uvědomujeme, jen abychom ještě začali konat tak, aby očekávání v podobě změny našeho chování podložená už dostatkem odborných údajů, byla naplněna. A pro to je potřeba učinit spoustu kroků, úkonů, či připravit a následně vydat řadu legislativních dokumentů, a také se jimi řídit, aby se zájem lidské společnosti na lesích změnil z prostředí pro lov a sběr plodů, přes sklízení a pěstování obnovitelné suroviny na prostředí pro zajištění našich životů, které má nějaké kvalitativní znaky.
Motivace k sepsání knihy byla v tom, že aktuálně provozované lesní hospodaření a celý soubor disciplín nazývajících se lesnictvím z řady důvodů neodpovídá dnešní a asi i budoucí době a očekávané situaci. Co je však horší a úspěšně tajené, že nastavenými způsoby hospodaření a jejich jednotlivými kroky ani nedokáže dojít ke svým dnešním cílům, jen donekonečna bude žádat další a další finance na uskutečnění své marné snahy k návratu do starého mocnářství. Pod heslem „Zachraňme naše lesy“ budeme utrácet další a další veřejné prostředky na hrazení následků své odborné nedostatečnosti. A dál budeme provozovat „hospodaření“, které vede jen ke zhoršení stavu. Zhoršení o to škodlivější, protože jeho výsledky se zákeřně objeví až za řadu let.
Dnes snad už víme, byť to nahlas raději nepřiznáváme, že neutěšený stav našich lesních porostů nemá jen jednu příčinu a svádět to jen na změněné klimatické podmínky stejně jako jim neodpovídající pěstební postupy by nebylo zodpovědné a ani pravdivé. Jako téměř u každého jevu a zejména v přírodě je příčin spousta a každý má tu svou, jen za jedinou…..
Konzervativnost, respektive lpění na starých „pravdách“, jejichž pravdivý základ je častokrát velmi sporný, je umožněna nebo umocněna tím, že naše omyly častokrát napravuje někdo jiný. A pokud něco začneme měnit, také výsledky těchto změn v lepším případě uvidí až další generace, Zároveň každý hodnotitelný jev v nakládání s přírodou má řadu příčin. Bohužel je častokrát pouze na hodnotiteli, kterousi vybere za základní a klíčovou. Protože ne vše, co se tváří jako věda, vychází z objektivního a zejména úplného posouzení skutečností a častokrát je možná, a bohužel pravdě bližší, úplně jiná interpretace zjištěných výsledků. Protože zadavatel výzkumu těžko přijímá, že nebyly zjištěny očekávané skutečnosti, respektive že výzkum neposkytl jednoznačné předem stanovené závěry, tak nezbývá než tvůrčím způsobem přistoupit k interpretaci výsledků. U výzkumů týkajících se lesa a různě zalesněné (porostlé stromy) krajiny, je to o to složitější, že jeho výsledky častokrát nejsou dnes vidět a není je možné ověřit. Ověřit se dá až jejich interpretace prováděná našimi vnoučaty a pravnoučaty.
Je mi jasné, že u zastánců a představitelů tzv. tradičního lesnictví, kdy jeho ideálem je všechno honem osázet, nejlépe dřevinami, které nejvíc přirůstají, abychom je pak mohli co nejefektivněji pokácet a co nejlépe prodat, asi nedojdu k pochopení. Už nemám ambice něco měnit, postačí mi, když zaseju semínko či zapustím výhonky pochybností, zda víme, proč to děláme a zda jak to děláme, vede k naplnění toho proč. A nejen pro tuto chvíli, ale v dlouhém toku času.
Pokud se mi podaří znejistět neotřesitelné vnímání lesa a v něm prováděných činností, které nazýváme hospodařením v lesích, alespoň u některých čtenářů, nebylo mé úsilí zbytečné.
reklama
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů. V minulosti působil jako vedoucí oddělení národních parků na MŽP.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Dušan Utinek: Varování všem vlastníkům lesů před Ivanem Brezinou
Dušan Utinek: Nominace na cenu Josefa Vavrouška pro bitcoinového Pavla Blažka
Dušan Utinek: O ujařmení lidu Podluží aneb konečně máme CHKO Soutok!Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (72)
MU
Michal Ukropec
16.10.2025 08:41Blíží se zima, a mohl by být čas na přečtení knížky. Zatím budu doufat, že lesům pomůže vlk, medvěd a vystřílení zvěře od zajíce po jelena. Lesu zdar!
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
16.10.2025 08:44Jestli je ten článek PP nebo reklama na knížku tak mi to přijde velmi obecné a ocenil bych víc konkrétních příkladů, kde autor spatřuje ty hlavní mýty a co konkrétně by navrhoval změnit. Něco se dá asi vytušit z názvů kapitol ale není toho mnoho. Jelikož jsem spíš zastánce "přírodě blízkého hospodaření", výběrných principů a "Dauerwaldu" a celkem se o ty věci zajímám mohl bych být "cílová skupina". Takhle ale nevím jestli to je spíš další osvětová publikace nebo knížka nabitá praktickými zkušenostmi s dekádami hospodaření podle přírodních principů.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.10.2025 09:29 Reaguje na Dalibor MotlKde spatřujete mýty a pověry, konzervatizmus, staré nyní dávno neplatné pravdy? Nečtete ekolist?
- smíšený pestrý les, ponechání mrtvých stromů na zemi, bezpasečné způsoby, výběrová těžba, samovýsevy, nic vám to neříká? Zadržování vody!! = přírodě blízké způsoby hospodaření, bez člověka samy nebudou!! Příroda sama v monokultuře to zvládne za 1000 let, to je dlouho!
- hlavně ne zafixovat neutěšený stav NP = pro dnešní podmínky již zcela nepřirozená monokultura, kde k radosti ekologů celý les sežere kůrovec (důkaz, že je nepřirozená) - alespoň se jejich zcela přírodní les trochu přiblíží normální přírodě. Úplně to nebude, schází přípravné dřeviny!!
Odpovědět
- smíšený pestrý les, ponechání mrtvých stromů na zemi, bezpasečné způsoby, výběrová těžba, samovýsevy, nic vám to neříká? Zadržování vody!! = přírodě blízké způsoby hospodaření, bez člověka samy nebudou!! Příroda sama v monokultuře to zvládne za 1000 let, to je dlouho!
- hlavně ne zafixovat neutěšený stav NP = pro dnešní podmínky již zcela nepřirozená monokultura, kde k radosti ekologů celý les sežere kůrovec (důkaz, že je nepřirozená) - alespoň se jejich zcela přírodní les trochu přiblíží normální přírodě. Úplně to nebude, schází přípravné dřeviny!!
LB
Lukas B.
16.10.2025 12:18 Reaguje na Honza Honzaneznáte tohoto diskutéra? je lesnicky vzdělán a má své (byť nevelké) selské lesy a bdí nad nimi jak starostlivá matička nad spícím nemluvnětem.
ergo otázka zní, jaká je cílovka knihy. jestli "inteligentní laik" (a la pinkavova-křesadlova slavná kniha), nebo odborník s praxí, který si po desetiletích praxe dobře uvědomuje, že zatím ví ještě strašně málo, a chce vědět ještě víc.
Odpovědět
ergo otázka zní, jaká je cílovka knihy. jestli "inteligentní laik" (a la pinkavova-křesadlova slavná kniha), nebo odborník s praxí, který si po desetiletích praxe dobře uvědomuje, že zatím ví ještě strašně málo, a chce vědět ještě víc.
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.10.2025 12:55 Reaguje na Dalibor Motlsi tu knížku pořiďte, když máte takový zájem.... nebo jí sem chcete celou nascanovat?
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
17.10.2025 08:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNechci kupovat zajíce v pytli. V jabloneckém knihkupectví asi k prolistování nebude... A jako promo mi zkrátka ten článek přijde o ničem.
Odpovědět
va
vaber
16.10.2025 09:42Jako laik si myslím,že rozhodující pro hospodaření v lesích je a bude zisk peněz. Doporučení a rady mohou být ,ale rozhodne zisk. Vždyť jsou to hospodářské lesy.
Byl jsem v lese ,který znám 70let. Je tam po kůrovci třetina stromů než kdysi, je to nyní světlý les, kde roste tráva ,ostružiní a jiné vysoké rostliny. Řekl bych ošklivý a opět rozrytý les. Po kůrovci jsem si myslel,že tam dřevorubci nevkročí 20let. Ale je to jinak, zase kácí a hledají stromy co se dají prodat. Musí něco vydělat, to je prvořadé. Stále musí v lese ,,hospodařit,, . Co se stane až tam zůstanou jen neprodejné stromy ,netuším.
Odpovědět
Byl jsem v lese ,který znám 70let. Je tam po kůrovci třetina stromů než kdysi, je to nyní světlý les, kde roste tráva ,ostružiní a jiné vysoké rostliny. Řekl bych ošklivý a opět rozrytý les. Po kůrovci jsem si myslel,že tam dřevorubci nevkročí 20let. Ale je to jinak, zase kácí a hledají stromy co se dají prodat. Musí něco vydělat, to je prvořadé. Stále musí v lese ,,hospodařit,, . Co se stane až tam zůstanou jen neprodejné stromy ,netuším.
JŠ
Jan Šimůnek
16.10.2025 09:55V principu s tím dřevem a dalšími funkcemi máte pravdu. Problém vidím v tom, že majitel / nájemce lesa vidí peníze akorát za to dřevo. A musí ho tudíž vyprodukovat tolik, aby pokryl náklady na svou činnost a ještě zůstalo i pro něj.
V souvislosti s ekologickým vyhubením lesů na Šumavě se řešilo mj. i to, že jehličnaté, ale i listnaté stromy, produkují do atmosféry řadu látek, které působí příznivě na zdraví, především dýchacích cest, a že po vyhubení lesů ekology došlo u místních lidí k postupnému zhoršování zdraví, především nárůstu nemocí dýchadel. Bohužel pak do toho přišel covid a sesypalo se to do ztracena.
Takže nějaký, asi spíš ekonomický než lesnický, génius bude muset vymyslet, jak ty další funkce lesa jeho majiteli honorovat, aby se mu vyplatilo je při svých aktivitách zohlednit.
Nějaké dotace asi nebudou to pravé ořechové už pro zprofanovanost tohoto pojmu.
Odpovědět
V souvislosti s ekologickým vyhubením lesů na Šumavě se řešilo mj. i to, že jehličnaté, ale i listnaté stromy, produkují do atmosféry řadu látek, které působí příznivě na zdraví, především dýchacích cest, a že po vyhubení lesů ekology došlo u místních lidí k postupnému zhoršování zdraví, především nárůstu nemocí dýchadel. Bohužel pak do toho přišel covid a sesypalo se to do ztracena.
Takže nějaký, asi spíš ekonomický než lesnický, génius bude muset vymyslet, jak ty další funkce lesa jeho majiteli honorovat, aby se mu vyplatilo je při svých aktivitách zohlednit.
Nějaké dotace asi nebudou to pravé ořechové už pro zprofanovanost tohoto pojmu.
MU
Michal Ukropec
16.10.2025 10:00 Reaguje na Jan ŠimůnekTo už běží. Za rok nebo dva se bude vyplácet majitelům lesa odměna za zachytávání CO2. Lidem se naopak naúčtuje eko poplatek. ( daň ze vzduchu)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.10.2025 10:56 Reaguje na Michal UkropecAle ta CO2 odměna by měla být vyplacena jen za vytěžené dřevo, které je dlouhodobě uloženo v konstrukcích. Prales žádné CO2 z atmosféry neodebírá. Co tam někde naroste to jinde v odumřelém dřevě zetlí.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.10.2025 18:54 Reaguje na Jiří SvobodaJste naiva. Tady jde o ekologický tunel a ne o řešení uskladnění CO2. Prostě chudí se budou odírat pro blaho a zisky bohatých majitelů.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.10.2025 06:41 Reaguje na Jiří SvobodaTo je taky zkrácený názor, v lesích pokud je nevykácíte, je uloženo (dočasně na 100 let) velké množství uhlíku, i při jeho zpracování se část dřeva uloží trvale (i v popelu). Určitě by se toto ukládání mohlo podpořit technologicky- např třetinu paliv. dřeva nespálit ale uložit.
Za 100 let snad bude jiný bezuhlíkový zdroj energie: fůze, FV ve vesmíru a budeme za vodou.
Odpovědět
Za 100 let snad bude jiný bezuhlíkový zdroj energie: fůze, FV ve vesmíru a budeme za vodou.
LB
Lukas B.
17.10.2025 09:40 Reaguje na Honza Honzav popelu žádný uhlík vázaný není. nějaký uhlík najdete najdete v uhlících ve vystydlém ohništi a v sazích a dehtu v rourách a v komíně když špatně topíte a nedokonale spalujete.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.10.2025 09:44 Reaguje na Honza HonzaAle když ten les vykácím, dřevo uložím v kostrukcích a les obnovím, uložím mnohem více uhlíku. Navíc ty dřevené konstrukce nahradí spoustu uhlíkově náročných materiálů a umožní stavět mnohem lépe zateplené budovy s velmi nízkou uhlíkovou stopou.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.10.2025 21:07 Reaguje na Jiří SvobodaAno, toto dřevo by se nemuselo pálit, nechat shnít, ale uložit tak, aby se rozkládalo co nejdéle.
Ale kdo to bude dělat, jaký objem by to byl v zadrženém uhlíku?
Ale třeba by to byla také pomoc v zachycování CO2 - správná cesta.
Odpovědět
Ale kdo to bude dělat, jaký objem by to byl v zadrženém uhlíku?
Ale třeba by to byla také pomoc v zachycování CO2 - správná cesta.
RZ
Radim Zaňka
25.10.2025 21:46 Reaguje na Jiří SvobodaLes jako systém ukládá uhlík z atmosféry do půdy. Stromy a další rostliny v lese absorbují oxid uhličitý a využívají jej k tvorbě organické hmoty. Když listy, větve nebo celé stromy odumírají, jejich organická hmota se začíná rozkládat. Část uhlíku se během rozkladu uvolní zpět do atmosféry, ale významná část se váže v půdě ve formě půdní organické hmoty, hl. humusu. Kořeny uvolňují uhlíkaté exsudáty do půdy, ty zas podporují mikrobiální aktivitu a přispívají k tvorbě stabilních organických sloučenin, přičemž některé organické látky se vážou na minerální částice půdy nebo se ukládají v hlubších vrstvách, kde se rozkládají velmi pomalu. Tohle funguje stovky až tisíce let.
Kdežto ve dřevě staveb jen po dobu jejich životnosti, tj. zpravidla jen desítky let, pak se s tím akorát tak zatopí a uhlík skončí v atmosféře. Stavby nejsou řešením. Nejvíce lze uložit do půdy, lesní i zemědělské, a tomu je třeba se věnovat.
Odpovědět
Kdežto ve dřevě staveb jen po dobu jejich životnosti, tj. zpravidla jen desítky let, pak se s tím akorát tak zatopí a uhlík skončí v atmosféře. Stavby nejsou řešením. Nejvíce lze uložit do půdy, lesní i zemědělské, a tomu je třeba se věnovat.
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2025 11:03 Reaguje na Jan ŠimůnekProblém vidím v tom, že majitel / nájemce lesa vidí peníze akorát za to dřevo. A musí ho tudíž vyprodukovat tolik, aby pokryl náklady na svou činnost a ještě zůstalo i pro něj..............
Takže nějaký, asi spíš ekonomický než lesnický, génius bude muset vymyslet, jak ty další funkce lesa jeho majiteli honorovat, aby se mu vyplatilo je při svých aktivitách zohlednit. Nějaké dotace asi nebudou to pravé ořechové už pro zprofanovanost tohoto pojmu. ................
Tak právě toto vidím jako problém společenského zřízení zvaného kapitalismus. Soukromý vlastník čehokoliv musí vydělávat, nemůže moc zohledňovat veřejné zájmy. Bez toho zahyne. Jenže v případě statků, které mají společenský charakter se narazí právě na to, co popisujete. Les, voda, vzduch, Slunce .... to vše jsou zdroje pro všechny a tudíž by také měly - nějak - patřit všem (znáte Čapkovu povídku O milionáři, který ukradl Slunce?) - měly by být ve veřejné správě. Pak by bylo možno zohledňovat mnohotvárné funkce lesa.
Ostatně - do veřejného statku by se měla asi zařadit i půda. Tedy vše, co člověk nevyrobil vlastníma rukama.
Odpovědět
Takže nějaký, asi spíš ekonomický než lesnický, génius bude muset vymyslet, jak ty další funkce lesa jeho majiteli honorovat, aby se mu vyplatilo je při svých aktivitách zohlednit. Nějaké dotace asi nebudou to pravé ořechové už pro zprofanovanost tohoto pojmu. ................
Tak právě toto vidím jako problém společenského zřízení zvaného kapitalismus. Soukromý vlastník čehokoliv musí vydělávat, nemůže moc zohledňovat veřejné zájmy. Bez toho zahyne. Jenže v případě statků, které mají společenský charakter se narazí právě na to, co popisujete. Les, voda, vzduch, Slunce .... to vše jsou zdroje pro všechny a tudíž by také měly - nějak - patřit všem (znáte Čapkovu povídku O milionáři, který ukradl Slunce?) - měly by být ve veřejné správě. Pak by bylo možno zohledňovat mnohotvárné funkce lesa.
Ostatně - do veřejného statku by se měla asi zařadit i půda. Tedy vše, co člověk nevyrobil vlastníma rukama.
PB
Petr Brok
16.10.2025 12:40 Reaguje na Jaroslav PokornýPůda je i na zahradě. Tu byste také znárodnil?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2025 09:36 Reaguje na Petr BrokZa socialismu stát (komunisté?) podporoval výstavbu rodinných domků. Dostali jsme malou stavební parcelu, jen 307 m2, půda zůstala státní, ale byla zadarmo a my jsme nebyli nijak omezeni, jak ji využívat.
Odpovědět
PB
Petr Brok
20.10.2025 16:20 Reaguje na Jaroslav PokornýJá jsem tedy nemohl hospodařit na tolik půdě, jako dnes.
Odpovědět
JP
DM
Dalibor Motl
16.10.2025 12:46 Reaguje na Jaroslav PokornýMým cílem jako majitele malého lesa je hospodařit dlouhodobě tak aby to vyloženě nebyla provozní ztráta a při tom postupně zlepšovat druhové, věkové složení lesa a zvyšovat celkovou porostní zásobu kumulací přírůstu v silném cenném dříví. Lepší dříví (pokud je) se prodá na místní pilu. Nekvalitním zbytkem vytápíme rodinný dům. Mzdy za práci v lese sami sobě nevyplácíme. Ročně odhaduji, že na našich 5ha odpracujeme asi 160-200hodin. Většinou jde o vyžínání, stavby a opravy oplocenek, nátěry proti okusu, prořezávky mlazin nebo nastávajících kmenovin, omezování šíření patogenů (kůrovec, hlívenka), pokládání lapáků a jejich odkorňování, opravy lesních cest atp. Je to pochopitelně koníček. Velkou část lesa jsme koupili v dost zuboženém stavu. Za mého života se "investice" nemá šanci vrátit natož vydělávat. V běžném lesnickém podniku by se s tím nikdo tolik necrcal, protože by to opravdu neměl z čeho zaplatit. Dotace neřešíme. Na tu malou rozlohu to nemá cenu. Píšu to jako odpověď na ty teze, že "majitel vidí jen peníze za dřevo..." a "soukromý vlastník čehokoliv musí vydělávat, nemůže moc zohledňovat veřejné zájmy". Je dost zejména drobných ale i větších vlastníků, kteří dost rozvíjejí mimoprodukční funkce lesa, hospodaří přírodě blízkým způsobem, zadržují v lesích vodu, provádějí přeměny a převody na nepasečné způsoby hospodaření a tak dále.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2025 09:41 Reaguje na Dalibor MotlBudiž čest vašemu nadšení a úsilí. Táta, který v mládí pracoval jako čeledín u sedláka v Českém ráji, vyprávěl, v jak špatném stavu byly malé selské lesy, oproti rozsáhlým lesům hraběte Rohana, který měl odborný personál a plánovitě hospodařil, aby z lesů měl zisk. Sedláci že les chápali jako uložený kapitál pro horší časy a nechávali stromy přestárnout.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
17.10.2025 13:02 Reaguje na Jaroslav PokornýTo se děje i dnes. Nejlépe vedené lesní podniky jsou "šlechtické" majetky, potom následují větší obecní a církevní lesy. Za nimi jsou LČR, které jaksi postrádají toho vlastníka a jsou pod politickým tlakem na krátkodobou tvorbu zisků "ber kde ber". Malolesy do 50ha mají úroveň velmi různorodou od "bezzásahu"(kdy majitel bydlí daleko a vůbec neví co se s jeho lesy děje), přes "minimální nezbytnou" péči, dobrou angažovanou správu až po prodej pochybným těžařům a vyrubání na holo.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2025 21:07 Reaguje na Dalibor MotlLesy ČR vlastníka majíé, stát, jenže jak píšete - politici nejsou hospodáři a ŽÁDNÝ není hmotně a trestně zodpovědný, když něco zničí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.10.2025 22:07 Reaguje na Jaroslav PokornýBývala trestná hospodářská kriminalita, rozkrádání majetku ve vlastnictví státu, a ničení národního bohatství, kam lesy patřily. To ředitelé věděli nebo jim to nekdo připomněl. Níže jste psal o "umělé" plné zaměstnanosti, asi nebyla tak úplně umělá ani zbytečná, aspoň v LZ, čímž jsme u tématu a titulku článku "Mýty..."
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
16.10.2025 14:16 Reaguje na Jaroslav PokornýTo už tady tak nějak bylo ... výsledky nebyly fakt nic moc. Ono co je všech není ničí a podle toho to s tím taky nakonec dopadne.
Jistě, byly výjimky ... vždy ... a jsou a rovněž vždy budou. Ale spoléhat na výjimky není opravdu řešení.
Odpovědět
Jistě, byly výjimky ... vždy ... a jsou a rovněž vždy budou. Ale spoléhat na výjimky není opravdu řešení.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2025 09:50 Reaguje na Radek ČudaZa socialismu byly státní lesy odborně vedeny a byla v nich zaměstnána spousta lidí, např. i manželka mého spolupracovníka. Úspěšně a ziskově hospodařit se dá jen ve velkých celcích. Malý les je spíše jen hobby, jak píše pan Motl. Např. takový milionář Fabičovic, který si udělal oboru Obelisk, 1,5 km2, tam obnovil původní přírodní stav a chová si tam stádečko jelenů, přímo výstavních, protože je dobře živí. Má na to. Pokud by se z té plochy měl i uživit, hospodařil by tam jinak.
Nebezpečí soukromého majetku spočívá v tom, že může být zcizen (pozor, ne odcizen, tedy ukraden), prodán, i třebas cizincům, který pak bude/může hospodařit i proti zájmům lidí, kteří tam žijí. To kdekterý liberál obhajuje aniž si uvědomuje, že by i mohl přijít o půdu pod nohama? Jak bývalo v mnoha koloniích obvyklé.
Odpovědět
Nebezpečí soukromého majetku spočívá v tom, že může být zcizen (pozor, ne odcizen, tedy ukraden), prodán, i třebas cizincům, který pak bude/může hospodařit i proti zájmům lidí, kteří tam žijí. To kdekterý liberál obhajuje aniž si uvědomuje, že by i mohl přijít o půdu pod nohama? Jak bývalo v mnoha koloniích obvyklé.
RČ
Radek Čuda
17.10.2025 12:31 Reaguje na Jaroslav PokornýMyslíte ty lesy, které bolševici po válce lidem sebrali?
A argumentovat nebezpečím, že soukromý majetek může být zcizen, takže je nej když těm majetek stát lidem rovnou sebere ve jménu vyššího dobra ... cywe, jako ne že by nebylo fajn si připomenout mládí, ale že by to zrovna muselo mít formu přednášek z vědeckého komunismu, to teda fuck ne.
Ale máme svobodu slova, furt ještě slušnou a vyspělá pluralitní společnost by se měla umět vypořádat i s tímhle, takže váš vědecký světový názor vám brát nebudu.
Odpovědět
A argumentovat nebezpečím, že soukromý majetek může být zcizen, takže je nej když těm majetek stát lidem rovnou sebere ve jménu vyššího dobra ... cywe, jako ne že by nebylo fajn si připomenout mládí, ale že by to zrovna muselo mít formu přednášek z vědeckého komunismu, to teda fuck ne.
Ale máme svobodu slova, furt ještě slušnou a vyspělá pluralitní společnost by se měla umět vypořádat i s tímhle, takže váš vědecký světový názor vám brát nebudu.
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2025 21:10 Reaguje na Radek ČudaVíte, v dobách, kdy doly vlastnili majitelé žijící někde v palácích ve Vídni, ženy havířů i s dětmi přebíraly haldy a vybíraly kousky uhlí, jednak, aby se doma ohřáli a pak i na prodej.
Pak ale také byli státní zaměstnanci a přečtěte si něco o tom, jak tehdy žili - učitelé, pošťáci, železničíři .....
Odpovědět
Pak ale také byli státní zaměstnanci a přečtěte si něco o tom, jak tehdy žili - učitelé, pošťáci, železničíři .....
JP
Jaroslav Pokorný
22.10.2025 12:05 Reaguje na Radek ČudaVíte vůbec, co ten "vědecký světový názor" vlastně je??
Odpovědět
JM
Jiří Matuš
22.10.2025 12:50 Reaguje na Jaroslav PokornýJen malá drobnost, tu pohádku napsal Jiří Wolker.
Odpovědět
JP
JS
Jiří Svoboda
16.10.2025 10:59Článek jsem si se zájmem četl s očekáváním, že se něco zajímavého dozvím. A najednou jsem byl u konce. Pokud je ta kniha napsána stejně...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
16.10.2025 14:19 Reaguje na Jiří SvobodaTak článek je spíš taková obsáhlá anotace ... fakt nelze očekávat, že půjde jakkoli do hloubky. Je to jako když si v knihkupectví vezmete knížku a zadní straně si čtete, o čem to tak zhruba může být, u e-knih na netu vám tam ještě hodí pár stránek jako ukázku.
Za mne ok, tohle autorovi myslím rozhodně nelze vyčítat.
Odpovědět
Za mne ok, tohle autorovi myslím rozhodně nelze vyčítat.
JS
Jiří Svoboda
16.10.2025 16:28 Reaguje na Radek ČudaČlánek se jmenuje "Dušan Utinek: Mýty a pověry v lesnictví". Tak jsem si naivně myslel, že se tam něco o mýtech a pověrách v lesnictní dočtu.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
17.10.2025 12:33 Reaguje na Jiří SvobodaNo mně právě z toho titulku přijde zjevné, že se nejedná o článek na dané téma, ale základní info o tom, že taková kniha vyšla ...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.10.2025 14:05to Jiří Svoboda 16.10.2025 10:56
Lesy a pralesy mírného pásma utilizují část uhlíku do humusu, kde může přetrvávat i desítky let. Jen tropický deštný prales tohle nedělá.
Odpovědět
Lesy a pralesy mírného pásma utilizují část uhlíku do humusu, kde může přetrvávat i desítky let. Jen tropický deštný prales tohle nedělá.
JS
Jiří Svoboda
16.10.2025 16:31 Reaguje na Jan ŠimůnekJistě, ale protože toho humusu ani dřevní hmoty v ustálenám stavu nepřibývá, musí být bilance uhlíku nulová.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.10.2025 15:28to Jaroslav Pokorný 16.10.2025 11:03
Platí, že dobře manažovaný kapitalismus sloučí sobecké zájmy ekonomických subjektů se zájmem celé společnosti.
Odpovědět
Platí, že dobře manažovaný kapitalismus sloučí sobecké zájmy ekonomických subjektů se zájmem celé společnosti.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2025 09:51 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, to je ideální stav-. Ale jak známo, ideálu prakticky nelze dosáhnout.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
16.10.2025 16:34Souhlasím s Jiřím Svobodou. Při čtení článku jsem si myslel, že se dozvím, jak lépe v lese hospodařit, ale žádného návrhu na konstruktivní změnu jsem se nedočkal. Nemyslím si, že je lesní hospodářství v takovém úpadku, jak nám autor předestírá. Taky už neplatí, že máme jen jeden určitý typ hospodáře, máme mnoho různých majitelů lesa, a každý v něm může experimentovat podle libosti. Stát hospodaří tak, jak mu ukládá zákon, další polovina vlastníků lesa si své hospodaření může přizpůsobovat svým idejím a možnostem. Stále věřím na dobrý základ diferencovaného hospodaření s vědomím, že čím je v lese více dřevin, tím lépe. Že je dobré situaci hodnotit podle lesních typů, souborů, podle stavu stanovišť, expozice, kvality půdy a podloží, a vydatnosti srážek, - podle typu ekosystému. Autor má pravdu v tom, že bychom měli předvídat měnící se klimatické vlivy, a vcelku reálně reagovat na budoucí změny. Doporučil bych proto všem, aby se seznámili s teorií, a snažili se svůj les vychovávat a obnovovat tak, aby zdravotně obstál i při postupném snižování vegetačních pásem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.10.2025 17:20 Tak další článek vysloveně o ničem. Jestli to má být reklama na knihu tak bych řekl, že se nepovedla. No a pokud kniha odpovídá kvalitám článku tak je asi zbytečné ji kupovat.
Osobně proti romantickému lesnictví z dob Káji Maříka nic nemám. Na rozdíl od autora bych také vše z těchto dob úplně nezavrhoval. Máme tu i lesnictví z dob poněkud mladších. Komunisty nemusím ale tehdejší Státní lesy měly něco do sebe. Řekl bych, že pokud by se ta Utínkem nazvaná kalamita století udála za tehdejších Státních lesů nebyla by ani třetinová. Ono celková koncepce , tak jak byla v roce 1993 nastavena je špatná. Nejde třeba o to, že se již nikdy nevrátíme k výměrám lesnických úseků z dob R-U. Jde o to, že lesník dnes zná svůj les tak akorát z okna auta. Kdo dovolil rozprodej hájenek? Kolik bytových domů měli pro své zaměstnance tehdejší lesní závody. Tenkrát hajný znal svůj les a znal lidi které mu v tom lese celý život pracovali. Všichni věděli, že tam nejsou na jednu sezónu a s výsledkem své práce budou potkávat další roky. Dnes..........škoda mluvit. Jo a to, že les není pouze dřevo se ví už celkem dlouho pane Utínku. Nemyslíte si snad, že jste objevil Ameriku.
Odpovědět
Osobně proti romantickému lesnictví z dob Káji Maříka nic nemám. Na rozdíl od autora bych také vše z těchto dob úplně nezavrhoval. Máme tu i lesnictví z dob poněkud mladších. Komunisty nemusím ale tehdejší Státní lesy měly něco do sebe. Řekl bych, že pokud by se ta Utínkem nazvaná kalamita století udála za tehdejších Státních lesů nebyla by ani třetinová. Ono celková koncepce , tak jak byla v roce 1993 nastavena je špatná. Nejde třeba o to, že se již nikdy nevrátíme k výměrám lesnických úseků z dob R-U. Jde o to, že lesník dnes zná svůj les tak akorát z okna auta. Kdo dovolil rozprodej hájenek? Kolik bytových domů měli pro své zaměstnance tehdejší lesní závody. Tenkrát hajný znal svůj les a znal lidi které mu v tom lese celý život pracovali. Všichni věděli, že tam nejsou na jednu sezónu a s výsledkem své práce budou potkávat další roky. Dnes..........škoda mluvit. Jo a to, že les není pouze dřevo se ví už celkem dlouho pane Utínku. Nemyslíte si snad, že jste objevil Ameriku.
JO
Jarka O.
16.10.2025 17:38V článcích od p. Řezáče nacházím zajímavější informace. Nevšimla jsem si, ze by stromy rostly jinak nez před 1000 lety, proto se ani postupy v lesích nedají nejak revolučně měnit, jak se tu naznačuje, ale konkrétně to není napsané. Co tím autor míní, mohl by napsat pár bodů? Obvykle udržitelné je, že tam, kde se bere, se dává zpět, což bývala práce lesáků, a pak les i ekosystémové funkce udržuje sám od sebe. Pokud se nic nebere, nemusí se vracet, ale pak v takové krajině nemůže žít člověk. A důsledky kurovcového zločinu se ukázaly celkem rychle, do 20-30 let, od vysychání krajiny až k otupění lidí.
Sběr lesních plodů neškodí (lesu??), nýbrž přispívá ke zdraví lidí.
...továrna na dřevo - nechcete už s tím tvrzením přestat, vždyť je to lež, tak zařiďte, aby těžaři obnovovali lesy nebo opět patřili pod LZ. A kdyby chodili po lese hajní, byli by i trampi hodní, netřeba by bylo Brezinů:)
Odpovědět
Sběr lesních plodů neškodí (lesu??), nýbrž přispívá ke zdraví lidí.
...továrna na dřevo - nechcete už s tím tvrzením přestat, vždyť je to lež, tak zařiďte, aby těžaři obnovovali lesy nebo opět patřili pod LZ. A kdyby chodili po lese hajní, byli by i trampi hodní, netřeba by bylo Brezinů:)
Pe
Petr
16.10.2025 21:41 Reaguje na Jarka O.Ta poslední věta je směšná. Kolik tak asi by podle vás takových hajných mělo být a kolik by měli denně nachodit, aby to mělo smysl, který očekáváte?
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.10.2025 22:38 Reaguje na PetrAutor o hajných psal v nadsázce, já též (skoro). Čísla nevím.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.10.2025 14:06 Reaguje na PetrCo je na tom směšné? Tedy mimo to, že nevíte o čem mluvíte. Dřív ( přes r. 1991) mělo nějaké průměrné polesí o výměře 3 tis ha , polesného, dva techniky a pět hajných. Tedy jednoho hajného na 600 ha, jednoho THP zaměstnance na 375 ha. Myslíte si, že to obejít nešlo? Kolik si myslíte že těch zaměstnanců na státním ( LČR ) asi tak nyní je?
Odpovědět
Pe
Petr
17.10.2025 21:45 Reaguje na Jarek SchindlerSměšný je teď i váš příklad. Popisujete dobu, kdy byla tzv. plná (rozuměj umělá) zaměstnanost. Tím bychom se měli inspirovat?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.10.2025 01:06 Reaguje na PetrOpět demonstrujete vlastní hloupost a fakt, že o věci nic nevíte. Popisuji dobu kdy ta vaše plná zaměstnanost říkala, že bylo v lesnictví méně THP než je tomu v dnešní době. LČR v současnosti zaměstnávají přes 3700 lidí.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2025 02:30 Reaguje na Jarek SchindlerS hloupostmi vydávanými za chytrost a znalost tu chodíte stále jen vy. Mluvilo se tu o hajných co chodí po lese, na době plné zaměstnanosti jste tu zkoušel dokazovat, že v té době to obejít šlo. Jaký je to dnes nesmysl dobře víte, tak se to snažíte skrýt počtem THP. Jenže nesouvisející fakt je stále jen nesmyslem a ani vaše arogance z toho důkaz opravdu neudělá.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.10.2025 05:58 Reaguje na PetrCo to tu pořád kecáte. Co má být podle dnešní doby nesmysl? To že tenkrát měl hajný 600 ha a dnes má revírník 2000 ha. Že dřív bydlel u lesa a dnes dojíždí. Co se snažím skrýt počtem THP kecale? Tak porovnání počtu zaměstnanců tehdy a dnes je nesouvisejícím faktem hlupáku. Jaké jsou asi ty související fakty?
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2025 09:16 Reaguje na Jarek SchindlerNo vida jak jste hezky konkrétní a místo nesmyslného blábolení mluvíte hezky přesně o tom, na co jsem se ptal. Takže, pane chytrý a znalý, řekněte jak a kdy to takový revírník bude obcházet a kolik by asi tak měl podle vás denně nachodit, aby tam byl vidět.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2025 09:28 Reaguje na Jarek SchindlerNemůžu za to jak jste nechápavý a natvrdlý.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.10.2025 15:35 Reaguje na PetrProboha, vždy´t je to to samé co jsem uvedl 17.10.2025 14:06 jen je to řečeno jinými slovy. K těm zaměstnancům Lčr si musíte přičíst ještě zaměstnance akciovek. Minimálně jeden na nednoho a můžete pokračovat v nesmyslech o umělé zaměstnanosti. Dnes to žádný revírník neobejde. No ale o tom snad byla řeč. Dřív dělal lesník vše. Plánoval, těžil , odvážel. Dnes revírník většinou pouze plánuje a kontroluje akciovku. Takže systém bývalých Státních lesů a nemusíte mít strach, že to hajný neobejde.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
20.10.2025 01:15 Reaguje na Jarek SchindlerPrávě o tom to je, Jarku, o té přítomnosti hajného a nedostupnosti revírníka. A vše s tím související. Lesu zdar. <rl>
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2025 11:21 Reaguje na rýpal lesníNevím o jaké nedostupnosti revírníka mluvíte? Jeden si bez druhého pomalu ani neuprdne. Akorát ten hajný od akciovky tahá za hodně ale hódně krátký konec provázku.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.10.2025 07:31 Reaguje na Jarek SchindlerJe mně sedmdesát pryč.V životě jsem byl nezaměstnaný tři měsíce.Za bolševika. :-)))
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.10.2025 11:24 Reaguje na Emil BernardyTo snad spíš říkejte tomu co tady mluví o minulé umělé plné zaměstnanosti.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2025 21:17 Reaguje na PetrTeď tu "umělou" zaměstnanost nemáme. Zato máme hodně žebráků, nezaměstnaných, částečně zaměstnaných, samoživitelek, dětí, prý cca 100 000, na které se vybírají peníze, maby dostaůly ve škole oběd, a další, kteří se nemohou uživit, vyplácí se jim miliardy v různých sociálních dávkách, máme spoustu sociologů, psychologů, všelijakých manažerů, kteří mají sice slušné platy, ale nic nevyprodukují.
Za socialismu jsme si dokázali vyrobit zboží, od "špendlíků, po jaderné elektrárny". Jak jsme na tom nyní??
Odpovědět
Za socialismu jsme si dokázali vyrobit zboží, od "špendlíků, po jaderné elektrárny". Jak jsme na tom nyní??
EB
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.10.2025 10:11To se nedá číst. Tolik lží. Tak za prvé. Naše lesnictví bývalo až do rozdělení v 90 letech na vysoké úrovni. To , že zde převažoval smrk, přinesla doba dávno před námi. Prostě byla potřeba dřevní hmoty a to na krov, barák, kolébku a rakev, samozřejmě topení. Toto vše nejlépe splňoval smrk. Jedle měla problém a tak se v mnoha případech nahradila, právě smrkem. A nyní ke kalamitě. Od toho aby nedocházelo ke kalamitám takového rozsahu zde byl lesník. Jenže se stalo něco špatně. Nejprve likvidace Šumavy, kde je stejně smrk zpátky. Ale i vnitrozemí. Pamatuji likvidace po kalamitě větrné a zde se zastavím. Po nástupu LČR se obrovsky navýšili těžby. Na to les nebyl připraven. Vemte si že jsme těžili za Lesních závodů na polesí 6000 m3 a po zničení LZ nárust na revíru kde já dělal 6000 m3 i s probírkami, bylo najednou 25 000 m3. Museli se dělat holiny 1 hektar, jinak by se to nedalo splnit. Předtím jsme dělali do půl hektaru. To znamená min délka 150 m krát 60, dvě délky ze zákona. Když foukl vítr, nepřipravená stěna o délce 150 m nemá šanci, zde stačí malý větřík a již to padá. A to bylo na tom Opavsku. Ale místo zpracování se vyhlásilo výběrové řízení. To se psal rok 2006. To chvíli trvalo, takže první rojení a brouk se namnožil. Již zde tedy je i kůrovec. Když jsme přišli mi na výpomoc, zákaz zpracování nalítlých stromů a stromů Již vylítlých ale měli zelené větve., on tam brouk ještě byl, ale již dospělÝ. My zpracovávali pouze souš. Koncem srpna jsem se vrátil a již zde byli dva harvestory. LČR dokázali ze z desítek kubíků dřeva udělat tisíc za dva měsíce. A tak to šlo dál, ono těch tisíc se rozlítlo po lese a kalamita se opět zvýšila. Přišel rok 2008 byla kalamita u nás a asi z 20 000 m3, do zimy bylo 100 000 m3. Jenže nikdo nebránil ve zpracování i těch napadených, kde vývoj teprve začal. Firma tehdy dostala výpověď misto aby dělala a proto tak velké namnožení. Tehdy se možná po té bouřce rozmnožil dvakrát. Příští rok 2009 se jelo na tvrdo, firma to znova vyhrála. Do dvou let se to zvládlo a pomohli deště. Jenže zájmy LČR a někoho, nejspíš biznis a nebo v jiné zemi neměli zájem o konkurenci , nevím a tak se pomalu ale jistě rozjel kůrovec na Vysočině a to z Moravské strany. Dlouho jsem doufal, že se stát probere a něco s těmi Lesočechy udělá, udělal. Měnil generální ředitel za dobrý odstupní plat, ale na les se vykašlal. Stálé výmluvi na smlouvy. Nyní již byli v ohrožení a taky napadány obecní a soukromé lesy. Soukromníci ze začátku prodávali a pak najednou to nešlo. Naše velké firmy se na lidi vykašlaly a objevili se překupníci a ti ač teprve začínali, prodávaly. Kůrovec se šířil již nekontrolovatelně. U nás několik malých kalamit za sebou, většinou u oněch otevřených lesů. LČR výběrové řízení, jedno až páté a nic se nedělo. Já jen koukal jak od jara se kola zvětšují ze všech stran. Tak př. na HOMOLI, padlo asi 100 m3, než to zpracovali, bylo již souší skoro 2000m3 a další lítali. Nyní jsme to odnesli i mi a dřevo nešlo prodat. Já obchodoval pro obce dvacet let a všechny firmy se na nás vykašlaly. Najednou přišel překupník a šlo to, ale ceny již pokrývali jen těžbu, tehdy to soukromníci do těch deseti hektaru vzdali, že si to nechají na palivo a zdělají postupně sami. A dnes si někdo dovolí tvrdit, že to bylo kvůli způsobu hospodaření. Ne ten způsob, který přišel z první republiky a za komunistů, tedy s vlastními lidmi, za první republiky to zajišťovali sedláci, proto byl i problém s mniškou, kdy bylo potřeba zakročit, ale sedlák musel na pole a dřevorubců bylo málo. Za LZ ale mi měli lidí dost, vyhnal je až nový sistém který rozbil lesnictví. A vše je vidět, když část lesů které přešli u nás z LS na LZ Konopiště, oba LČR, tak na LZ to fungovalo a podařilo se kůrovce zastavit, ač zde byl rozjetý hodně. Jen ty výběrové řízení. Škoda , že se nesnaží zaměstnat místní lidi a jejich výběrové řízení je vyhnalo z lesa. Jenže u nás došlo od roku 2018 až do roku 2021 k totální likvidaci lesů. Není již co těžit. LČR že měly u nás velké zastoupení lesů, tak jim něco zbylo, ale mi nemáme nic. Takže ne hospodaření jako takové, ale něčí zájmy. Prostě likvidace lesů řízená státem. Možná přijdu nyní o práci.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.10.2025 20:57 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNevím, kdo lesnictví obnoví, není zájem. Pamatuji (z vyprávění), že hádky o způsob těžby a vývozy byly i v 80kách, ale tehdy ještě byla povolená diskuze a rozum. V 90kách zvítězili těžaři a rabování, nahradili je progresivní ekolesníci, není nic mezi tím, čili 100 let tráva ani smrk neporoste. Za kalamity přece může klima, příroda, ne hlupáctví a rabování lesů. Ale tedy, když ekologové mají za úkol zničit smrk, jaký je Váš názor na buk. Může nahradit smrk ve stavebnictví, interiérech, nábytkářství - na obklady nebo ty kolébky třeba? Jako topivo je buk lepší.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
18.10.2025 09:07 Reaguje na Jarka O.Buk v nábytkářství ano. Rakev ne tu neunesou a na krov není. Asi bude jen beton. Četl jsem od Německého lesníka PETER WOHLLEBEN, MOUDROST LESA, o tom jak v Bavorsku likvidovali celé porosty buku. Použili Americkou válečnou látku z Vietnamu. Nejdříve natírali, bylo to prý pomalé a tak to stříkli letecky. Já s ním v mnoha případech souhlasím, ale on pak došel až ne eko a to se nedá již číst, dělá se mi špatně. Víte vše by vyřešila jedle, jenže ta skoro neroste a toto prostředí jí nevyhovuje. Ono totiž z buku neuděláte ani srub, z dubu ano. Nevím já začínal jako lesník v osmdesátých letech a problémy jsem neměl. Vše jsem řešil s technikem na polesí, který tady sloužil jako polesný a znal to zde. Množit kůrovce by byl trestní čin. Jinak kůrovce měli Němci namnoženého začátkem 90 let, vím od těžařú, kteří sem jezdili. Němec vydělával hodně a tak bylo nereálné aby ořezal strom, dojel do koruny a tam to uřízl. Když jsme se tam byli podívat od lesnické společnosti, zahrazovali potoky a dřevo tam házeli aby se brouk nemohl vyvíjet. Jenže v těch korunách jel a právě naši těžaři přišli, museli vrch ořezat, na silném konci bylo 20cm plus, pak onen zbytek rozřezat na krátké špalíky a tak se již nemohl množit. U nás při kalamitě těžaři začali dělat něco podobného, pak se to nahrnulo do hromad a brouk se všude rozlítal, bylo najednou dost práce. Za komunistů se na pasekách po mýtní těžbě objevil kůrovec, dával se proto lapač a pokládaly lapáky a brouk se nešířil. Až tato doba chce likvidaci lesů. A jinak mluvíte o buku, na kalamitních holinách to budou min. dvě generace. Ale mi všude okolo sázíme opět smrk, naše děti a vnoučata budou dřevo potřebovat. Je jen potřeba likvidace něčeho co nemá zájem. Ono bude také na Západě zájem, VŽDYŤ TAM CHODILO TO NEJLEPŠÍ DŘEVO A ONI S TĚMI JEJICH SUKÁČI NEOBSTÁLI. A co Američané, jejich dovoz. Mi jako stát jsme jen loutka. Ale jsou tu naše děti, vnuci a další generace, přeci je nenecháme být závislí. Ten , kdo toto dovolil, je hamoun a myslí jen na sebe a jeho děti to poznají, prachy no nevím. Jinak víte , když toto vše ono množení kůrovce začalo, tak jak mne chtěli zlikvidovat, v jednom případě se nám podařilo podchytit udělanou kalamitu, někdo zde nakácel stromy. Jenže nejspíš ta samá firm co mi to zdělával, se vrátila nakácela znova, a brouk se rozjel a na dalších místech jsem našel feromony zahrabané v zemi a dvě třetiny byli venku a okolo a dál do porostu napadené stromy. Našel jsem jich dost a obrana nulová, prý nějaká klukovina. Kde to jsme. Já tolik věřil v lepší dobu v 90 roce, ale jen dva měsíce. Toto je trestní, ale nikdo to neřešil jen se to svedlo na změnu klimatu, takové keci. Ale jak nám to stále podsouvají, tak se to nacpe člověku do mozku, to je i s tím kůrovcem. Lidé se radši o nic nezajímají. Ulita je bezpečí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2025 16:14 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKSouhlasím s Vámi. A jaktože z buku nedá postavit roubenka na rozdíl od jehličnanů. Když je to dřevo pevnější a trvanlivější, mohly by se na stavby používat tenší kmeny, teoreticky. Ano, buk roste dlouho a na Vysočině neporoste nikdy, není pravda, že mu pomůže jejich klimanesmysl, a je více důvodů, proč na Vysočině neporostou nikdy podobně kvalitní buky (habry, duby) jako např. v Buchlovských kopcích.
Kdybyste se projel od Aše k Dyji, viděl byste, co udělali z bývalých smíšených lesů. Všude se tyčí neskácená torza jehličnanů, schne i borovice, takový nenáročný strom, modřín je podle ekologů nepůvodní a je pryč, douglaska taky nepůvodní, a smrk pro ně není strom. Tak jak to dopadne? Vždyť ty nápady s lesy spějí právě k sukáčům a k nedostatkovému a drahému dřevu. Beton jakbysmet mimochodem.
Ty debaty v 80.letech se odehrávaly na plánovací a ekonomických úsecích, k Vám se nedostaly, nebyly to likvidační hádky. Argument proti navyšování plánů těžby byla devastace lesa nevhodnou těžbou. Od 90tek vyhrál jen trh a Vy jste už neměl zastánce ve vedení.
Odpovědět
Kdybyste se projel od Aše k Dyji, viděl byste, co udělali z bývalých smíšených lesů. Všude se tyčí neskácená torza jehličnanů, schne i borovice, takový nenáročný strom, modřín je podle ekologů nepůvodní a je pryč, douglaska taky nepůvodní, a smrk pro ně není strom. Tak jak to dopadne? Vždyť ty nápady s lesy spějí právě k sukáčům a k nedostatkovému a drahému dřevu. Beton jakbysmet mimochodem.
Ty debaty v 80.letech se odehrávaly na plánovací a ekonomických úsecích, k Vám se nedostaly, nebyly to likvidační hádky. Argument proti navyšování plánů těžby byla devastace lesa nevhodnou těžbou. Od 90tek vyhrál jen trh a Vy jste už neměl zastánce ve vedení.
JS
Jarek Schindler
19.10.2025 06:04 Reaguje na Jarka O.Pochopíte někdy jednu maličkou věc. Ti vaši těžaři mohou těžit pouze to co jim určí revírník. Tak jaké rabování? No a revírník má zase závazný LHP který říká co může a nemůže a kolik může.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
22.10.2025 11:15 Reaguje na Jarek SchindlerZde se baví o kůrovci a správně revírník ze strachu o místo podporoval kůrovce. LHP ano, ale přišlo obrovské navýšení a již se přírust nepočítal př. dříve na Východočeské státní lesy, ale na malou oblast, REVÍR. To je konec lesa, pouze ekonomika a likvidační procesy otevřít trh Západu, my to zaplatíme.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.10.2025 14:30 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKRevírník ze strachu o místo by měl mít zdravý les bez kůrovce. Jinak nevím co to povídáte o přírůstu. Ten můžete řešit pouze celkově. Těžby se ovšem podle celkového přírůstu neřeší, že.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2025 21:23 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJo, už pár let pozoruji u chalupy, jak lýkožrout žere soukromé smrky. Začalo to s 5 stromy.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.10.2025 10:11To se nedá číst. Tolik lží. Tak za prvé. Naše lesnictví bývalo až do rozdělení v 90 letech na vysoké úrovni. To , že zde převažoval smrk, přinesla doba dávno před námi. Prostě byla potřeba dřevní hmoty a to na krov, barák, kolébku a rakev, samozřejmě topení. Toto vše nejlépe splňoval smrk. Jedle měla problém a tak se v mnoha případech nahradila, právě smrkem. A nyní ke kalamitě. Od toho aby nedocházelo ke kalamitám takového rozsahu zde byl lesník. Jenže se stalo něco špatně. Nejprve likvidace Šumavy, kde je stejně smrk zpátky. Ale i vnitrozemí. Pamatuji likvidace po kalamitě větrné a zde se zastavím. Po nástupu LČR se obrovsky navýšili těžby. Na to les nebyl připraven. Vemte si že jsme těžili za Lesních závodů na polesí 6000 m3 a po zničení LZ nárust na revíru kde já dělal 6000 m3 i s probírkami, bylo najednou 25 000 m3. Museli se dělat holiny 1 hektar, jinak by se to nedalo splnit. Předtím jsme dělali do půl hektaru. To znamená min délka 150 m krát 60, dvě délky ze zákona. Když foukl vítr, nepřipravená stěna o délce 150 m nemá šanci, zde stačí malý větřík a již to padá. A to bylo na tom Opavsku. Ale místo zpracování se vyhlásilo výběrové řízení. To se psal rok 2006. To chvíli trvalo, takže první rojení a brouk se namnožil. Již zde tedy je i kůrovec. Když jsme přišli mi na výpomoc, zákaz zpracování nalítlých stromů a stromů Již vylítlých ale měli zelené větve., on tam brouk ještě byl, ale již dospělÝ. My zpracovávali pouze souš. Koncem srpna jsem se vrátil a již zde byli dva harvestory. LČR dokázali ze z desítek kubíků dřeva udělat tisíc za dva měsíce. A tak to šlo dál, ono těch tisíc se rozlítlo po lese a kalamita se opět zvýšila. Přišel rok 2008 byla kalamita u nás a asi z 20 000 m3, do zimy bylo 100 000 m3. Jenže nikdo nebránil ve zpracování i těch napadených, kde vývoj teprve začal. Firma tehdy dostala výpověď misto aby dělala a proto tak velké namnožení. Tehdy se možná po té bouřce rozmnožil dvakrát. Příští rok 2009 se jelo na tvrdo, firma to znova vyhrála. Do dvou let se to zvládlo a pomohli deště. Jenže zájmy LČR a někoho, nejspíš biznis a nebo v jiné zemi neměli zájem o konkurenci , nevím a tak se pomalu ale jistě rozjel kůrovec na Vysočině a to z Moravské strany. Dlouho jsem doufal, že se stát probere a něco s těmi Lesočechy udělá, udělal. Měnil generální ředitel za dobrý odstupní plat, ale na les se vykašlal. Stálé výmluvi na smlouvy. Nyní již byli v ohrožení a taky napadány obecní a soukromé lesy. Soukromníci ze začátku prodávali a pak najednou to nešlo. Naše velké firmy se na lidi vykašlaly a objevili se překupníci a ti ač teprve začínali, prodávaly. Kůrovec se šířil již nekontrolovatelně. U nás několik malých kalamit za sebou, většinou u oněch otevřených lesů. LČR výběrové řízení, jedno až páté a nic se nedělo. Já jen koukal jak od jara se kola zvětšují ze všech stran. Tak př. na HOMOLI, padlo asi 100 m3, než to zpracovali, bylo již souší skoro 2000m3 a další lítali. Nyní jsme to odnesli i mi a dřevo nešlo prodat. Já obchodoval pro obce dvacet let a všechny firmy se na nás vykašlaly. Najednou přišel překupník a šlo to, ale ceny již pokrývali jen těžbu, tehdy to soukromníci do těch deseti hektaru vzdali, že si to nechají na palivo a zdělají postupně sami. A dnes si někdo dovolí tvrdit, že to bylo kvůli způsobu hospodaření. Ne ten způsob, který přišel z první republiky a za komunistů, tedy s vlastními lidmi, za první republiky to zajišťovali sedláci, proto byl i problém s mniškou, kdy bylo potřeba zakročit, ale sedlák musel na pole a dřevorubců bylo málo. Za LZ ale mi měli lidí dost, vyhnal je až nový sistém který rozbil lesnictví. A vše je vidět, když část lesů které přešli u nás z LS na LZ Konopiště, oba LČR, tak na LZ to fungovalo a podařilo se kůrovce zastavit, ač zde byl rozjetý hodně. Jen ty výběrové řízení. Škoda , že se nesnaží zaměstnat místní lidi a jejich výběrové řízení je vyhnalo z lesa. Jenže u nás došlo od roku 2018 až do roku 2021 k totální likvidaci lesů. Není již co těžit. LČR že měly u nás velké zastoupení lesů, tak jim něco zbylo, ale mi nemáme nic. Takže ne hospodaření jako takové, ale něčí zájmy. Prostě likvidace lesů řízená státem. Možná přijdu nyní o práci.
Odpovědět
rl
BM
Břetislav Machaček
18.10.2025 20:33Po revoluci v roce 1989 bylo trendem popřít vše minulé, ač to bylo ověřeno
generacemi předků, včetně lesníků. Kdo chtěl hospodařit postaru, tak byl
označen za starou strukturu a z obavy ze ztráty zaměstnání mnozí konali
pravý opak toho, co v minulosti. Lesním hospodářům zprivatizovali hájenky,
lesní dělníky, strojní vybavení, pily a vše potřebné k hospodaření v lese.
Z lesníků-znalců svého revíru udělali sprejera, který se zabývá pouze co
největší ziskovostí lesa. Lesní dělníci jsou odtržení od okolních lesů a
ti z Beskyd těží na Šumavě a ti z Šumavy opačně podle vysoutěžených prací.
V globále to není levnější, protože se cena navyšuje o cestovné, ubytování
a zisk majitelů těžařských firem. Klesla operativnost zasáhnou v počátku
kalamity a čeká se až na propuknutí, aby se přesun personálu a techniky
vyplatil. Kdysi se lesník prošel často i ve volnu lesem a večer v hospodě
dohodl s dřevorubci těžbu a nebo totéž se samotěžaři z řad sousedů.
Dnes to označí, vypíše žádost na polesí, to vyhlásí výběrové řízení a kůrovec mezi tím vyletí na jiné stromy. Firma, která v soutěži prohraje
se odvolá a těžba se odkládá, až je zasažený celý les a těží se plošně.
V mém okolí je malý 2 ha les vedený v minulosti jako hospodářský les
jiného určení (zeleň a rekreace). Nyní bude vytěžen plošně bez ohledu
na věkovou a druhovou strukturu, aby měla nějaká firma zájem o těžbu.
O akutních 30 stromů mizerné kvality(palivové dříví) nemá žádná firma
zájem a tak je označen téměř každý strom, aby se firmě těžba vyplatila.
Tak toto je zcela zcestný způsob hospodaření, ale bohužel ekonomika je
neúprosná a tak spolu s přestárlými a defektními stromy půjdou k zemi
i ty mladší a zdravé, aby jejich kvalitní dříví vykompenzovalo ztrátu
z těžby těch defektních a dobrých tak leda k otopu. Je mi smutno
a nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy mi revírník doslova vnutil ty
defektní stromy za symbolickou cenu k samotěžbě s šetrným vyvezením
metrových kuláčů na kárce z porostu. Tak čeká les lakatoš a totální
devastace i okolních pozermků (louka) při vyvážení dřeva z lesa.
To je to nové porevuluční myšlení, kdy LČR musí za každou cenu
generovat zisky, aby je mohla vláda jinde rozházet.
Odpovědět
generacemi předků, včetně lesníků. Kdo chtěl hospodařit postaru, tak byl
označen za starou strukturu a z obavy ze ztráty zaměstnání mnozí konali
pravý opak toho, co v minulosti. Lesním hospodářům zprivatizovali hájenky,
lesní dělníky, strojní vybavení, pily a vše potřebné k hospodaření v lese.
Z lesníků-znalců svého revíru udělali sprejera, který se zabývá pouze co
největší ziskovostí lesa. Lesní dělníci jsou odtržení od okolních lesů a
ti z Beskyd těží na Šumavě a ti z Šumavy opačně podle vysoutěžených prací.
V globále to není levnější, protože se cena navyšuje o cestovné, ubytování
a zisk majitelů těžařských firem. Klesla operativnost zasáhnou v počátku
kalamity a čeká se až na propuknutí, aby se přesun personálu a techniky
vyplatil. Kdysi se lesník prošel často i ve volnu lesem a večer v hospodě
dohodl s dřevorubci těžbu a nebo totéž se samotěžaři z řad sousedů.
Dnes to označí, vypíše žádost na polesí, to vyhlásí výběrové řízení a kůrovec mezi tím vyletí na jiné stromy. Firma, která v soutěži prohraje
se odvolá a těžba se odkládá, až je zasažený celý les a těží se plošně.
V mém okolí je malý 2 ha les vedený v minulosti jako hospodářský les
jiného určení (zeleň a rekreace). Nyní bude vytěžen plošně bez ohledu
na věkovou a druhovou strukturu, aby měla nějaká firma zájem o těžbu.
O akutních 30 stromů mizerné kvality(palivové dříví) nemá žádná firma
zájem a tak je označen téměř každý strom, aby se firmě těžba vyplatila.
Tak toto je zcela zcestný způsob hospodaření, ale bohužel ekonomika je
neúprosná a tak spolu s přestárlými a defektními stromy půjdou k zemi
i ty mladší a zdravé, aby jejich kvalitní dříví vykompenzovalo ztrátu
z těžby těch defektních a dobrých tak leda k otopu. Je mi smutno
a nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy mi revírník doslova vnutil ty
defektní stromy za symbolickou cenu k samotěžbě s šetrným vyvezením
metrových kuláčů na kárce z porostu. Tak čeká les lakatoš a totální
devastace i okolních pozermků (louka) při vyvážení dřeva z lesa.
To je to nové porevuluční myšlení, kdy LČR musí za každou cenu
generovat zisky, aby je mohla vláda jinde rozházet.
rl
