Jan Ptáček: Bez střechy nad hlavou: proč naše tropické rostliny potřebují nové zázemí
Od současného zázemí po projekt
Současné zásobní skleníky jsou dva, jeden menší o půdorysných rozměrech 30,1 × 9,8 m, který má jedinou sekci a uchovává mobilní zeleň a subtropické rostliny. Velký skleník je o půdorysných rozměrech 75,1 × 19,6 m a rozdělen je na 4 sekce. Jedna je věnovaná sukulentním rostlinám a cibulovinám, dvě sekce patří tropickému klimatu a jedna sekce je množárna kombinovaná se sbírkami subtropických rostlin. Nachází se zde přibližně 2 400 druhů, 5 400 taxonů (máme druhy z více lokalit) a přibližně 15 000 květináčů. To vše na ploše 1750 m2.V letech 2023 až 2024 proběhla architektonická studie zásobních skleníků, které se zhostilo Apaté Studio s.r.o. a představilo tři varianty řešení. První byla prostou náhradou současného zázemí za nové, druhá zvětšila zázemí o jednu skleníkovou loď a třetí navrhovala konstrukci skleníku na novém půdorysu a rovnoběžně s expozičním skleníkem. Na základě diskuzí a debat v rámci zahrady i se zřizovatelem (statutárním městem Teplice) byla vybrána posledně jmenovaná varianta. Již v roce 2024 se soutěžila projektová dokumentace a 1. října 2024 byla podepsána smlouva s vítěznou firmou ateliér Salaba spol. s r. o, která započala s pracemi na jednotlivých fázích dokumentace.
Nový skleník je navržen o rozměrech 25,9 × 84,3 m s výškou 5,085 m o celkové ploše 2 232,2 m2 do 11 samostatně řiditelných sekcí. Jedna ze sekcí bude chlazená a jedna bude sloužit jako karanténní prostor. Součástí je i zázemí pro práci s rostlinným materiálem, technologická místnost a nechybí ani kompletní sběr dešťové vody.
Proč moderní botanická zahrada potřebuje kvalitní zázemí?
Moderní botanická zahrada je nejen místem odpočinku a objevování, ale především živou laboratoří, která uchovává rostlinnou rozmanitost pro budoucí generace. Tropické deštné lesy mizí alarmující rychlostí a s nimi i tisíce druhů, které ještě nebyly plně prozkoumány. Sbírky rostlin pěstované pod kontrolovanými podmínkami jsou proto zásadní pojistkou – dávají vědcům i veřejnosti šanci poznat, pochopit a chránit to, co ve volné přírodě postupně zaniká.Zahrady dnes nesou odpovědnost i za další mimořádně ohrožené regiony. Patří mezi ně i Kapská květenná říše v Jižní Africe nebo biotopy v Chile. Oba patří ke světovým hotspotům biodiverzity, kde unikátní flóra čelí tlaku urbanizace, zemědělství i klimatických změn. Uchovávat jejich zástupce ve sbírkách znamená přenášet kousek těchto jedinečných ekosystémů do bezpečí, kde mohou být chráněny, studovány a představeny návštěvníkům.
Součástí našeho záměru je ale i péče o vlastní přírodní dědictví. Nové zázemí nabídne prostor pro dlouhodobé uchovávání rostlin české flóry – od chráněných a ohrožených druhů po ty, které mají nenahraditelný ekologický a kulturní význam. Zároveň je potřeba uchovávat historické sběry našich předchůdců včetně kulturních rostlin. Ať si říká, kdo chce, co chce, my v Teplicích na naše předchůdce nezapomínáme a napínáme všechny naše síly, abychom historii a jejich sbírky přenášeli do současnosti.
Nerudovská otázka: kam s ním (resp. s nimi)
Nechci a nebudu zlehčovat žádnou část přípravy na stavbu nového zázemí, ale jedna z věcí je nejpalčivější – co dělat s 15 000 rostlinami během rekonstrukce. Postupná rekonstrukce nepřipadá v úvahu – jde o kompletní přestavbu včetně terénních prací a staré skleníky musí být před zahájením stavby zbourané. Mít rostliny přes léto venku je určité řešení, ovšem stavba bude trvat více jak rok. Je tedy nutné hledat alternativy pro umístění rostlin.Nejprve ze všeho jsme obeslali kolegy z jiných botanických zahrad se žádostí o umístění, případně s radami, jak podobné problémy řešili oni. Samozřejmě jsme od tohoto kroku nic neočekávali – skleníky kolegů známe a víme, že je mají zaplněné do posledního místa. Navíc se zdá, že v současnosti nikdo takový problém neřešil. Když se stavěla Fata Morgana v Botanické zahradě hl. m. Prahy, rostliny byly umístěné v Plzni a sbírek nebylo tolik. Zároveň když se stavělo zázemí v roce 2008, část sbírek byla umístěna u nás v Teplicích, protože skleníky nebyly zaplněné rostlinami. Botanická zahrada Univerzity Karlovy v Praze postavila při rekonstrukci expozice dočasné foliové zázemí a Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně požádala o dočasné umístění v komerčních sklenících.
Druhou možností bylo požádat komerční pěstitele, tak jak to provedla zahrada v Brně. Někteří nás rovnou odmítli, s jinými se dalo jednat, jenže nikdo nemá teploty tropické, které potřebujeme nejvíce. Zároveň jsme oslovili Střední zahradnické školy, které disponují zázemím, a v neposlední řadě jsme napsali kolegům do Německa, protože Teplice mohou těžit z té výhody, že některé botanické zahrady jsou blíže za hranicemi než ty v rámci České republiky.
Zároveň je pro nás důležité, aby skleníky byly v blízkosti Teplic (myšleno třeba hodinu jízdy), protože náš zahradnický tým musí pečovat o vzácné rostliny a držet nad nimi kontrolu. Nejenom pro celou zahradu, ale pro celý tým pečující o skleníkové rostliny bude doba rekonstrukce velice náročná.
Nicméně abych se dostal k tomu, kam jsme se posunuli, co máme a co chybí. Zároveň bych tímto článkem chtěl dopředu poděkovat našim partnerům, kteří se nám ozvali a nabídli pomocnou rukou. Tohoto gesta si velmi vážíme.
Část rostliny zůstane u nás v zahradě, zvláště ty, které se dají přesunout přes vegetační období do venkovní expozice. U nich předpokládáme stavbu provizorního a vytápěného fóliovníku v blízkosti expozičního skleníku. Zároveň předpokládáme využití skalničkového a subtropického skleníku pro uskladnění subtropických rostlin a určitých částí tropického skleníku (zábradlí lávky využijeme pro epifyty, vypuštěné jezírko pro choulostivé a stínomilné tropické rostliny).
Za nabídnutí tropického skleníku (kterých je opravdu málo) děkujeme Střední odborné škole technické a zahradnické Lovosice, kam předpokládáme umístění orchidejí. Základní škola Buzulucká v Teplicích disponuje skleníkem, který využijeme pro umístění sukulentů a cibulovin a Střední zahradnická škola v Malešicích nabídla prostory pro subtropické rostliny. Podobné prostory nabídla i Zoologická zahrada v Ústí nad Labem, kam plánujeme uskladnit některé choulostivé rostliny z jižní Afriky, vzácné léčivky, případně rostliny využívané přes léto ve venkovní expozici. Menší prostory nabídla i Botanická zahrada v německém Chemnitz. Všem předem děkujeme a jsme nesmírně vděční za nabídnutou pomoc. Stejně tak naše poděkování míří i lidem, kteří nás odmítli, ale nabídli pomoc při stěhování, které bude další oříškem v cestě k novému zázemí.
Prosíme, vnímejte tento text jako výzvu k pomoci, nikoliv jako projev nenasytnosti. Rostlin máme opravdu velké množství, a i když se snažíme sbírky zjednodušovat – například udržováním menšího počtu jedinců nebo přeřízkováním větších dřevin – některé exempláře jsou jedinečné a nenahraditelné. Pokud proto disponujete vhodným prostorem, který lze přes zimu stabilně vytápět na 22 °C, a chcete přispět k ochraně cenných rostlin, budeme vděční za každou nabídku pomoci. Kontaktovat nás můžete prostřednictvím webových stránek Botanické zahrady Teplice.
Jsem životní optimista a věřím, že i v provizorních podmínkách dokážeme všechny naše sbírky uchovat. Naší povinností není jen přečkat období rekonstrukce, ale především chránit rostliny, které jsou součástí bohatství celé planety. Botanické zahrady mají dnes větší význam než kdy dříve – jsou místy, kde se příroda setkává s člověkem a kde nacházíme naději, že rozmanitost života nezmizí. Pokud se nám podaří zajistit nové zázemí, nebude to jen vítězství naší zahrady, ale i malý krok k ochraně přírody pro budoucí generace.
reklama
