https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-bobek-miliardova-prisera
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Miliardová příšera

31.5.2025
Korovec jedovatý žije v pouštních oblastech na jihozápadě USA a severozápadě Mexika.
Korovec jedovatý žije v pouštních oblastech na jihozápadě USA a severozápadě Mexika.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Jestli chcete vidět zvíře, jehož výzkum přinesl v důsledku miliardy dolarů, a co víc, pomohl v léčbě nespočtu lidí, zajděte se do Terária v Zoo Praha podívat na korovce jedovatého.
 
Přiznávám, není to tvor, který by budil příliš sympatií – ostatně v angličtině má jméno Gila monster, příšera z (povodí severoamerické řeky) Gila –, ale je dokonalou ukázkou toho, jak důležití se mohou ukázat zdánlivě bezvýznamní tvorové. (Ostatně právě příklad korovce byl v uplynulých dnech opakovaně zmiňován v reakci na pohrdavý výrok Tomáše Mikolova o „autistech studujících žáby v Amazonii“.)

Jak říká jeho české druhové jméno, korovec je jedovatý ještěr. Jeho jedové žlázy jsou umístěny v dolní čelisti a jed proudí rýhami na zubech; proto když se korovec zakousne, svou kořist – či ruku neopatrného chovatele – důsledně „sežvýkává“, aby se do tkáně dostalo co nejvíc jedu. A byla to právě jedna z analýz jeho jedu, která vedla k fascinujícímu objevu i praktickému využití. Provedl ji dr. John Eng a její výsledky roku 1992 publikoval spolu se svými spolupracovníky v časopise The Journal of Biological Chemistry. Postačily jim přitom pouhé čtyři strany.

Dr. Eng, který pracoval v Lékařském centru pro válečné veterány v Bronxu, chtěl navázat na předchozí výzkumy, jež ukázaly, že jed některých zvířat by potenciálně mohl u lidí regulovat hladinu cukru v krvi a pomáhat tak léčit cukrovku. Ze serpentaria v Utahu si proto objednal vzorky jedu korovce – a v nich objevil doposud neznámý peptid, který pojmenoval exendin-4. Zásadní přitom bylo zjištění, že tento peptid se vyznačuje podobnými vlastnostmi jako lidský GLP-1, tedy že pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, ale současně má delší biologickou dostupnost, jinými slovy funguje déle než GLP-1. To otevíralo cestu k vývoji zcela nových léků proti cukrovce a obezitě.

Korovec je jedovatý ještěr
Korovec je jedovatý ještěr
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Hamerník / Zoo Praha

Nejprve to byl v roce 2005 syntetický analog exendinu-4 nazvaný exenatid. V další dekádě pak přišel exendinem-4 inspirovaný semaglutid, který dánská firma Novo Nordisk uvedla na evropský trh roku 2018 pod názvem Ozempic. Ten znamenal naprostý zvrat v léčbě cukrovky 2. typu a začal být využíván i k podpoře hubnutí. Byl o něj neuvěřitelný zájem! Ostatně určitě jste o něm už slyšeli… pokud vám ho lékař rovnou nepředepsal. Společnost Novo Nordisk se díky němu s jednou kratičkou přestávkou držela od září 2023 až do 24. března letošního roku na pozici vůbec nejcennější evropské firmy a tvořila 5 % HDP Dánska. Kdo by něco takového v roce 1992 čekal!

Dr. John Eng, jehož zaměstnavatel svého času odmítl objev exendinu-4 patentovat, investoval v první polovině 90. let spoustu času a peněz do vlastního patentu, ale dál potom pracoval jako lékař. S živým korovcem se tváří v tvář setkal poprvé až v létě 2006, kdy ho televizní společnost kvůli natáčení dokumentu o jeho objevu letecky přepravila do arizonské pouště.

„Je to opravdu krásný ještěr,“ řekl tehdy dr. Eng. „Stejně jako mnoho jiných živočišných druhů je pod tlakem kvůli rozvoji a dalším ekologickým problémům. Otázkou je, které další zvíře nás může naučit něco hodnotného pro budoucnost. A co rostliny? Nikdy se to nedozvíme, pokud zmizí.“


reklama

foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha a autor řady knih, například knihy Ryšavý knihovník či Snídaně s Její Excelencí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist