https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-bobek-pravda-o-olgoji-chorchojovi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Pravda o olgoji chorchojovi

26.3.2024
Hroznýšek tatarský doslova vpluje do písku.
Hroznýšek tatarský doslova vpluje do písku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Bájný olgoj chorchoj býval ohromnou záhadou. To již neplatí, pravdu o něm známe. Nyní se dokonce na zvíře, které bylo jeho předobrazem, můžete přijít podívat.
 
Nejprve si však shrňme, jakou sumu informací o olgoji chorchojovi shromáždili nejrůznější badatelé. Tak tedy: Má připomínat střevo naplněné krví a vůbec nejčastěji se o něm píše jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu, kde „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa.

Těmto přirovnáním nahrává, že oba konce olgoje chorchoje vypadají stejně; nemá patrnou hlavu ani ocas. Jeho rozměry se prý pohybují od půl do jednoho a půl metru a má žít v písečných dunách mongolské Gobi. Tam je zahrabán v písku, ale v červnu a červenci se objevuje na povrchu. Při pohybu se neplazí dopředu, ale jakoby se koulí do strany. Je extrémně nebezpečný: Člověka dokáže zabít na vzdálenost několika metrů. Snad vystřikuje jed, snad generuje elektrický výboj. Před útokem přitom zvedá jeden konec těla a mění barvu.

Kurátor plazů Petr Velenský ukazuje současně hlavu a ocas hroznýška tatarského.
Kurátor plazů Petr Velenský ukazuje současně hlavu a ocas hroznýška tatarského.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha

Ruský paleontolog a spisovatel I. A. Jefremov, který Mongolsko velmi dobře poznal, ve 40. letech minulého století o olgoji chorchojovi napsal: „Je to legenda, ale mezi obyvateli Gobi je rozšířená natolik, že tento tajemný červ je v nejrůznějších oblastech popisován identicky až do nejmenších detailů. Člověka to vede k přesvědčení, že jádro legendy je pravdivé. Zdá se, že v poušti Gobi skutečně žije podivný tvor, který je vědě dosud neznámý – možná se jedná o pozůstatek dávných, vyhynulých obyvatel Země.“

Desítky let pátrání však objev žádného vědě neznámého tvora nepřinesly. Ani přinést nemohly. Olgoje chorchoje totiž stvořila pověrčivost a fantazie mongolských pastevců, a to z tvora, se kterým se mohou setkat jen vzácně a který se vymyká jejich každodenní zkušenosti – z hroznýška tatarského. Právě tomuto hadovi odpovídá většina charakteristik olgoje chorchoje, které jsem popsal v úvodu. Výjimkami jsou pouze nadouvání části těla před útokem, změny zbarvení a ovšem schopnost usmrtit člověka na dálku.

Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku.
Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha

Hroznýšek tatarský žije v Mongolsku přibližně tam, kde by se měl vyskytovat i olgoj chorchoj, a stejně jako on se objevuje ponejvíce plném v létě. Skutečně se pohybuje zvláštním způsobem; vklouzne do písku a po několika zavlněních v něm zmizí. Samci měří obvykle do půl metru a samice většinou nepřesahují 70 cm, ale někteří jedinci mohou dosáhnout délky přes metr. To už je pořádný „červ“! Zbarvení hroznýška je velmi variabilní, takže při troše fantazie může připomínat i „střevo naplněné krví“.

Nejdůležitější ale je, že hroznýšek má silné, válcovité tělo, takže při zběžném pohledu jde jen stěží rozeznat hlavu od ocasu. Má to souvislost nejen s tím, že se prohrabává pod povrchem, ale i s obranou. Když je ohrožen, může schovat hlavu a nastavit nepříteli ocas. Vedle defekace je přitom schopen také vyměšovat silně páchnoucí kloakální výměšky. Není nejmenších pochyb! Shoda s popisy olgoje chorchoje je mimořádná.

Ostatně přijďte si hroznýška tatarského alias olgoje chorchoje sami prohlédnout. Máme ho v nově otevřené expozici Gobi v Zoo Praha.

Chcete více příběhů od ředitele pražské zoo? Přečtěte si knihu Ryšavý knihovník.


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha a autor řady knih, například knihy Ryšavý knihovník či Snídaně s Její Excelencí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

26.3.2024 06:49
Jak si pana Bobka jinak vážím, v tomto případě si nemyslím, že řešení se v podobě hroznýška našlo. Jsem racionální člověk, ale konkrétně olgoj dosud uspokojivé řešení nemá.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.3.2024 06:54
Jak v tom případě vysvětlí pan Bobek to, že když po záhadě Olgoj Chorchoje pátral pan Ivan Mackerle, jednoho dne se ve stanu probudil s popálením a typickými zdravotními příznaky po útoku tohoto červa. Tohle by totiž onen hroznýšek způsobit nemohl. Nebo to byla psychóza?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.3.2024 07:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To samé napadlo mě, pouze je otázkou, zda si p. Mackerle trochu příběh nepřibarvil. Ale jinak ty případy po celém Mongolsku mají stejný popis a je otázkou, proč by si to místní zgruntu vymysleli.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.3.2024 08:00 Reaguje na pavel peregrin
Viděl jsem i fotky toho poškození. To nenasimulujete.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.3.2024 14:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je otázka, nicméně skutečně si myslím, že v tomto případě p. Bobek střílí vedle.
Odpovědět
ZS

Zuzana Steklá

26.3.2024 12:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mám pocit, že pan Mackerle vyprávěl, že ten Olgoj k němu přišel jen "ve snu", ale je fakt, že ty popáleniny po tom snu měl. Myslím, že měl i nějaké pohmožděniny. A poměrně zanedlouho na to vlastně zemřel (dnes ani nevím, co bylo podle lékařů příčinou).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.3.2024 17:03 Reaguje na Zuzana Steklá
Je otázka zda se jednalo o sen, protože Mongolové tvrdili že před Olgoj Chorchojem si není člověk jistý ani v obydlí. A na písčité půdě se Vám klidne podhrabe i do stanu.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.4.2024 12:59 Reaguje na Zuzana Steklá
Tak to si s tím ,,zanedlouho,, dal docela načas když ho ten ,,červ,, napadl 92/93 a on zemřel 2013. :)

A takto se milé děti šíří pověsti - když někdo dává přednost ,,tvrzením,, záhadologů před fakty.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.4.2024 13:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A jaký je tedy ten typický příznak napadení Olgojem Chorchojem? Dle legend je to x věcí - třeba i sežrání na Arrakisu. :D
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.3.2024 15:00
Olgora neznám, ale hroznýška choval kamarád už za totáče.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.3.2024 17:01 Reaguje na Michal Ukropec
Podobný druh hroznýška žije i v Bulharsku. Hezké zvíře, akorát moc ho v terárku neuvidíte, protože je pořád zahrabaný.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.3.2024 21:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já měl viditelné druhy. Užovku, gekona, leguána a brouky. Jo a chvíli želvu žlutohnědou. Tu jsem našel ve vedlejší ulici. Tu jsem potom daroval kolegovi.
Odpovědět
IB

Ivan Babůrek

27.3.2024 07:19
Lidé mají rádi mystiku, jednoduché vysvětlení, i když by bylo pravdivé, moc nezaujme.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist