Miroslav Bobek: Exkluzivita vykoupená utrpením

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých. Netrhali tedy kávové třešně na plantážích, ale sbírali hovínka těchto cibetkovitých šelmiček s nestrávenými kávovými zrny. A znáte to. Určitě se hned špitalo, že „cibetková káva“ je vlastně lepší než ta obyčejná. Pak už zbývalo, aby celou věc někdo obchodně a hlavně marketingově uchopil a nejvzácnější – tudíž i nejdražší – káva označovaná kopi luwak se mohla vydat na tažení světem. Očekává se, že letošní obrat byznysu s kopi luwak vzroste z loňských 6,94 miliard na 7,39 miliardy amerických dolarů. Svou značku kopi luwak už zavedl i americký rapper Snoop Dogg, ovšem největší zásluhu na její globální popularitě je nutno přiznat moderátorce Oprah Winfrey a scénáristovi Justinu Zackhamovi. První z uvedených představila roku 2003 kopi luwak ve své talk show a druhý této kávě zajistil roku 2007 neslýchaný product placement ve filmu Než si pro nás přijde s Jackem Nicholsonem a Morganem Freemanem v hlavních rolích. Tím začaly pro cibetkovou kávu zlaté časy, které sice stále trvají, ale rozhodně nejsou bez poskvrnky.

Kopi luwak je hodně drahá káva, ale její ceny se velice liší, takže se ani nebudu pokoušet odhadovat, kolik jí bylo za 6,94 miliardy dolarů. Určitě hodně. Úplná hora. A kolik asi tak ovíječů by se na kávových plantážích muselo cpát kávovými boby, aby vykadili zrnka za 6 940 000 000 dolarů? Celé armády.

Vtip je v tom, že naprostá většina cibetkové kávy (když už pominu tu část, které se žádná cibetka nikdy ani nedotkla a jde o čirý podvod) pochází od ovíječů držených v zajetí, které místní podnikatelé láduji kávovými třešněmi. Jeden ovíječ vyprodukuje za den tolik suroviny, kolik vystačí asi na 120 gramů kopi luwak. No… Když jsme se před lety pokoušeli nabízet kávové třešně ovíječům u nás v zoo, vesměs nad nimi ohrnovali nos. Po dobrém jsme s nimi nic nepořídili a nad pražskou kopi luwak jsme raději zlomili hůl. V komerčních chovech zřizovaných za účelem produkce cibetkové kávy je to ale jiná. Tam jsou ovíječi po jednom v těsných klecích a volky nevolky se ládují kávovými třešněmi. Welfare a většinou i veterinární péče jsou neznámé pojmy. Vítejte v pekle.

Právě utrpení ovíječů je velkou skvrnou na úžasném byznysu s kopi luwak. Část zákazníků se od této „nejvzácnější kávy světa“ sice odvrátila, ale noví kupci přibývají, často jistě z nevědomosti. Reklama na cibetkovou kávu je přesvědčivá navzdory tomu, že někteří kávoví experti nehodnotí její chuť zrovna pozitivně. Navíc se vedle příběhu a exkluzivity kopi luwak začalo argumentovat také jejími zdravotními přínosy – a to už je stejný nesmysl jako léčení kocoviny práškem z nosorožčího rohu.

Chcete více příběhů ředitele pražské zoo? Přečtěte si knihu Ryšavý knihovník.

---

reklama

---