Klára Kocmanová: Dekarbonizace, levnější náklady na energie a nová pracovní místa

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Tyto změny významně zrychluje množství emisí skleníkových plynů. Proto se většina světa domluvila na tom, že tyto emise je potřeba snižovat. Proto jak Evropská unie, tak třeba i Čína nebo USA přistoupily k plánům dekarbonizace – procesu vedoucímu ke snižování množství emisí uhlíku (zejména oxidu uhličitého) v atmosféře. Ten evropský plán se jmenuje Zelená dohoda.

Jak to uděláme?

Nejvíc skleníkových plynů se vypouští v průmyslu a energetice, ale mnoho také v zemědělství nebo v dopravě. Pro tyto jednotlivé sektory pak existují konkrétní plány jak dosáhnout toho, abychom se v nich v roce 2050 obešli zcela bez emisí.

Emise ČR v roce 2021

Zdroj | Evropská agentura pro životní prostředí

Konkrétní opatření vedoucí k tomuto cíli jsou pak často podrobovány kritice, protože už zasahují do našich životů. Ať už se to týká konce výroby aut se spalovacími motory nebo ukončení spalování uhlí – jde o změny, které se nás mohou dotknout nejen v tom, co každý den používáme, ale také se můžou promítnout do cen všeho, co v procesu výroby potřebuje energii. Nutno ovšem podotknout, že například i největší česká automobilka Škoda má vlastní plán dekarbonizace výroby, a to dokonce už od roku 2021. Tedy i významná část českého průmyslu je na změny připravená.

Důležité je ale říct druhou stranu mince – možné zvýšení cen některých produktů či služeb bude pouze dočasné a vláda bude mít velké prostředky na to, aby zařídila, že na lidi a domácnosti dopadne co nejméně. Už nyní máme jistý 1 bilion korun, který EU pro Česko vyčlenila na investice do modernizace. K tomu dalších 50 miliard na zmírňování dopadů získá Česko prodejem dalších emisních povolenek. Pro srovnání - 1 bilion je víc než polovina příjmů státního rozpočtu v minulém roce.

Je tu i další důležitý faktor. V roce 2022 jsme na vlastní kůži pocítili, jak nebezpečná je závislost na fosilních zdrojích od autokratických režimů. Skutečnou suverenitu a energetickou bezpečnost zajistí decentralizace energetiky a obnovitelných zdrojů.

Piráti k výše popsaným problematikám jako téměř jediní přistupují s vážností a urgencí, jakou si zaslouží. Zároveň jasně říkáme, že tenhle přechod na čistou ekonomiku musí mít středně a dlouhodobě zásadní přínosy pro všechny a ani krátkodobě nesmí zhoršit situaci těch nejzranitelnějších.

Investice musíme naplánovat nejen na modernizaci průmyslu, ale také přímo pro lidi a pro samotnou přírodu. Aby se naše příroda se změnami klimatu co nejvíce vyrovnala, musíme podpořit obnovu přirozených funkcí a zvyšování odolnosti krajiny. Tím přispějeme i k ukládání uhlíku a můžeme pomoci zpomalit ztrátu biologické rozmanitosti. Naším cílem je také modernizace energetiky, která zahrnuje modernizace distribučních sítí, podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ukládání energie a využívání jaderné energie jako stabilního a bezemisního zdroje. Věříme, že modernizace energetiky nejen sníží emise, ale také zlevní lidem náklady na energie a přinese nová pracovní místa, čímž posílí ekonomiku.

Strategické dokumenty ČR

Česká republika má připravenou revizi několika klíčových strategických dokumentů, které dnes už existují, a které jsou naším tuzemským plánem na dekarbonizaci a modernizaci energetiky. Jsou to následující:

1. Státní energetická koncepce (SEK): Jejím cílem je zajistit spolehlivou, cenově přijatelnou a ekologicky šetrnou dodávku energie, a to i v krizových situacích.

2. Politika ochrany klimatu v ČR (POK): Zaměřuje se na snižování emisí skleníkových plynů a adaptaci na klimatickou změnu.

3. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NECP): Tento plán obsahuje konkrétní kroky, které ČR podnikne do roku 2030, aby zajistila dodávky čisté a dostupné energie v souladu s našimi závazky.

Bez těchto plánů můžeme modernizaci energetiky připravit jen těžko. Není to záležitost na jedno volební období, musíme mít jasný plán, jakým způsobem to provedeme. Právě proto je potřeba tyto aktualizované strategie schválit.

ETS 2 a jeho dopady

EU ETS 2 (Emission Trading System 2) je nový systém obchodování s emisemi, který Evropská unie plánuje zavést pro sektory, jako je silniční doprava a budovy. Jeho cílem je dále snižovat emise uhlíku, což je klíčové pro dosažení klimatických cílů EU. Nicméně zavedení ETS 2 povede ke zvýšení nákladů na fosilní paliva, což by se mohlo promítnout do konečných cen pohonných hmot, energií a tepla pro domácnosti.

Veřejným prostorem v posledních dnech proběhla debata o tom, že schválení výše zmíněných strategií bude znamenat zdražení benzínu. Tyto strategie s tím ale přímo nesouvisí. Zavedení systému ETS 2 schválil evropský parlament už v minulém roce, stejně tak jako rok předtím členské státy zastoupené v Radě. Bez ohledu na to, jestli strategie schválíme nebo ne, to budeme dříve či později řešit v Poslanecké sněmovně. Pokud bychom se jako politici nechali zahnat do kouta a strategie bychom neschválili s odůvodněním, že nechceme lidem zdražovat energie - je to čirý populismus. Bez strategií akorát připravíme české občany a průmysl o jistotu, o plán, jak bude stát v kontextu mezinárodních závazků postupovat. Ke zrušení systému ETS 2 tím ale nedojde.

Připravujeme plán, jak snížit dopady zdražení a zajistit levnější energie

Ať už bude debata na evropské úrovni pokračovat jakkoliv, musíme připravit plán, jak zmírníme dopady zavedení dalšího trhu s povolenkami. Za Piráty chceme co nejefektivněji využít následující nástroje:

1. Sociálně klimatický fond: Podpora zranitelným domácnostem a malým podnikům, aby se snížil dopad zvýšených nákladů na energie.

2. Podpora energetické účinnosti: Investice do zateplování budov a energeticky účinných technologií, což povede k dlouhodobým úsporám.

3. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie: Zvýšení podílu solární a větrné energie, což pomůže v důsledku také zlevnit ceny energií.

Mnoho stran se teď ohání tím, jak na evropské úrovni zavedení systému ETS 2 zruší. Mezitím nám ale může ujet vlak, pokud nebudeme mít plán, jak s chystanými změnami naložit. Na to nestačí silná vyjádření, ale spolupráce s odborníky, ekonomy a dalšími, kteří pomohou připravit konkrétní opatření.

Potřebujeme klimatickou radu

Jak jsem psala výše, Česká republika má k dispozici kolem jednoho bilionu korun z evropských zdrojů na dekarbonizaci, modernizaci průmyslu, dopravy a energetiky. K tomu pomůže zřízení klimatické rady, což je něco jako „klimatický NERV“. Ta zajistí, že tyto finanční prostředky budou využity efektivně a smysluplně, že bude docházet k průběžnému vyhodnocování a plánování, na co mají být využity. Tak zajistíme, že miliardy nebudou končit jako dotace v rukou oligarchů, ale půjdou tam, kde je to třeba: menším firmám, do nových inovativních projektů, anebo lidem jako kompenzace zdražení.

Přečtěte si také |

Klára Kocmanová: Lesy nejsou jenom dřevo

Zřízení klimatické rady za Piráty navrhujeme v rámci klimatického zákona. Podobné klimatické rady pracují i v jiných zemích - inspirovat se můžeme např. v Estonsku nebo v Dánsku.