https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/klara-kocmanova-lesy-nejsou-jenom-drevo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klára Kocmanová: Lesy nejsou jenom dřevo

31.5.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Stát vlastní více než polovinu českých lesů. Většina je ve správě Lesů ČR, celkem 15 % rozlohy státu. Jak spravují veřejný majetek? Je těžba hlavním kritériem dobrého hospodáře? Potřebujeme lesy především životaschopné, plnící své přirozené funkce.
 

Péče o les

Státní podnik Lesy České republiky hospodaří s našimi lesy. Základní strategií takového hospodaření by mělo být trvale udržitelné obhospodařování lesů. Cílem je vytvoření stabilního, kvalitního, druhově, prostorově a věkově smíšeného lesa, který je samozřejmě v hospodářské části i ekonomicky rentabilní. Takový je ideál. Protože takto obhospodařované lesy fungují jako zdroj trvale obnovitelné dřevní suroviny, lesních hub, plodů atd.

Zároveň takový les poskytuje společnosti mnohostranný užitek v zachování a podpoře druhové pestrosti všech v něm žijících organismů, hub, rostlin a živočichů, také slouží k ochraně klimatu, vody a půdy a poskytuje i významný rekreační užitek mnoha lidem.

Jaká je ale realita?

Lesy jsou nejčastěji LČR spravovány především za účelem výnosu z těžby. Do určité míry je to pochopitelné, lesní hospodářství je a musí v ČR zůstat ekonomicky životaschopné. To ale není dostatečné a s takto úzkým pojetím jako Piráti nemůžeme souhlasit. Potřebujeme, aby lesy začaly rychleji obnovovat své přirozené funkce a mimo jiné třeba začaly vázat více CO2. Mnoho lidí automaticky předpokládá, že k tomu dochází - necitlivá těžba ale naopak uhlík ve velkém uvolňuje a to i prostřednictvím obnaženého půdního substrátu.

Co prosazujeme

Jak uvádím v úvodu, stát vlastní více než polovinu českých lesů, většina je ve správě LČR, jde celkem o 15 % rozlohy státu. Jenže Lesy ČR dlouhodobě nemají dostatečným způsobem definováno hospodaření ve veřejném zájmu. To vede k dominantní orientaci tohoto podniku na hospodářský výsledek (což je těžba dřeva). Paradoxní zároveň je, že ani tento byznysový cíl nevedl za celou dobu existence LČR k realizaci jednoduché úvahy, že ne na všech místech se těžba dřeva vyplácí. Kde? Typicky jde o prudké svahy a nedostupná údolí, skalnaté lokality nebo vzdálené odloučené pozemky.

I díky práci našich náměstků na resortech životního prostředí Jiřího Lehejčka a zemědělství Milana Daďourka, se podařilo s vedením podniku dojednat, aby LČR v tomto upravily svůj přístup a v těchto lokalitách do budoucna těžbu zcela vyloučily. Přínos nebude zdaleka jenom ekonomický, ale zajistí i ostrůvkovitou podporu biologické rozmanitosti skrze postupně stárnoucí a biologicky hodnotnější porosty. Právě biologická rozmanitost v Česku (i celosvětově) setrvale klesá a společně s klimatickou změnou a znečištěním je považována za největší ohrožení lidské civilizace.

Staré lesy jsou přitom obecně nedoceněným rezervoárem druhové pestrosti. Jejich důsledná ochrana, zejména těch ve vlastnictví státu, je proto klíčovým nástrojem pro odvrácení důsledků výše zmíněných krizí.

Vracíme lesům jejich přirozenou funkci

Proto se dlouhodobě společně s vědeckou komunitou a dalšími odborníky zasazujeme mimo jiné o vyhlašování bezzásahových území, která budou pokrývat nejstarší porosty lesů ve správě Lesů ČR. Nejblíže vyhlášení jsou lesy ve východních Krušných horách a ve Ždánickém lese. Pracujeme ale i na vyhlášení dalších. Výsledkem by tedy měla být síť větších celků se smluvní ochranou, doplněná po celé republice o plošky, kde se nevyplatí těžba. Na úrovni jednotlivých porostů také po těžbě ponechané nejcennější biotopové stromy, jakožto nášlapné biologické kameny. Celkově půjde o vyšší jednotky procent rozlohy lesa. Tedy nic dramatického z pohledu dostupnosti dřeva jakožto klíčové suroviny například pro ukládání uhlíku ve stavebnictví. Je třeba také férově dodat, že právě ponechávání biotopových stromů k dožití je iniciativa samotného státního podniku LČR, které tleskáme.

Máme za to, že státní lesy nemají plnit pouze státní kasu, být zásobárnou dřeva k prodeji, ale mají sloužit celé společnosti i dalšími přirozenými funkcemi lesa. To znamená:

      ● retence vody,
      ● biodiverzita,
      ● ochlazování,
      ● rekreační příležitost,
      ● půdoochranné funkce a další.

Tím vším společnost chrání. Navíc, prosazování toho, aby stát a státní instituce šly při své činnosti příkladem, je dlouhodobou prioritou Pirátské strany.


reklama

 
foto - Kocmanová Klára
Klára Kocmanová
Autorka je česká politička, od roku 2021 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, členka Pirátů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

31.5.2024 06:22
No jo, no. Lesy ČR s občany vykývaly. Protože byl odpor k těžbě dlouhodobý a v lesích byla veliká zásoba dřeva z doby dřívější (za posledních 60-90 let), no tak s pomocí kůrovce vytěží souše.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.5.2024 07:21
Už před " sametem ", bylo uváděno, že více dřeva přiroste, než je vytěženo a po něm, se to opakovalo - do broučkové kalamity, kterou mají na svědomí zelený a novodobí svazáci.
Odpovědět
PE

Petr Elias

31.5.2024 09:00 Reaguje na smějící se bestie
Tááák určitě. :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.6.2024 09:44 Reaguje na Petr Elias
Určitě
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.5.2024 09:32
Myslím, že tu zazněl velmi rozumný a vyvážený soubor názorů.

Je ale otázkou, jak relativně rychle dosáhnout stavu: "stabilního, kvalitního, druhově, prostorově a věkově smíšeného lesa, který je samozřejmě v hospodářské části i ekonomicky rentabilní." To může být tak trochu jen zbožné přání.

Každopádně dřevo je velmi cenný kostrukční materiál, jeho cena by klidně ještě mohla stoupat a rentabilita lesů by se tak zvyšovala. Tak by byl vyvozen tlak, aby se ve stavebnictví užívalo efektivně a sloužilo hlavně v nosných konstrukcích pasivních domů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.6.2024 08:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Jsou to jen fráze o " stabilním, kvalitním, druhově, prostorově a věkově smíšeném lese" a to vše ještě nejlépe formou bezzásahu. Ve skutečnosti v přírodě nic takového, co by se dalo nazvat dlouhodobě stabilním, není. Vždy to bude o růstu, optimu a rozpadu.
Navíc, kdy konečně "zelení soudruzi a pirátští svazáci" pochopí, že ani ten les neukládá ten uhlík do nekonečna. Čím starší je tak ho víc uvolňuje než zachytává.
Pokud chtějí piráti a další zelení politici udělat něco pro tento stát a jeho přírodu tak by se měli spíš zasazovat o lepší využitelnost dřeva jako suroviny a její zpracovávání u nás v ČR. Dřevo jako biopalivo je ve své podstatě také zelený nesmysl a mělo by se to týkat pouze jinak nezpracovatelných zbytků. Atd.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.6.2024 12:11 Reaguje na Jarek Schindler
Shoduji se s vámi.
Odpovědět
MM

Milan Milan

31.5.2024 11:54
A realita? Lesy po kůrovcové a kalamitní těžbě většinou ponechané svému osudu s odborným výkřikem o spasitelné samoobnově, zarůstající z velké části nekulturními dřevinami.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

31.5.2024 12:41
Rád bych se s paní Kocmanovou sešel a probral, co je pravda, a co dogma. Teze, že jsou LČR spravovány především za účelem výnosu z těžby je přinejmenším přehnaná. "Základní strategií hospodaření by mělo být trvale udržitelné obhospodařování lesů". --- K tomu dodávám: Copak tomu tak není?
Plně souhlasím s tím, že je žádoucí mít lesy rozmanité. To ale podporuje i zákonná strategie nejen státních lesů, - jenže aby tomu tak mohlo být, tomu brání přemnožení zvěře. Politika typu "nechť se stane" je k pláči.
Odpovědět
Ra

Radek

31.5.2024 13:50 Reaguje na Josef Střítecký
Obnově lesa brání přístup zaměstnanců LČR a v podstatě žádná ochrana cílených porostů , lépe ochrana jenom jako . Uděláme oplocenku ,sebereme na ni dotace a jak je ,nebo není funkční už nás nezajímá . Svádět něco na obyvatele lesa , zvěř je tak trošku mimo mísu ,pokud má jít o biodiverzitu ,plnohodnotný les , že .
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

31.5.2024 17:48 Reaguje na Radek
Samozřejmě zvěř do lesa patří, ale její stavy nesmějí mařit obnovu listnatými dřevinami. Vy si snad myslíte, že povinností vlastníka lesa je poskytovat zvěři životní prostor v jakémkoliv rozsahu? Vlastně tím říkáte, že lesníci jsou povinováni myslivcům přikrmovat zvěř. A kdo ochranu listnáčů platí? Myslíte že myslivci? --- Jeden si užívá bonusy, a druhý to platí. To je podle Vás dobře?
Odpovědět
Ra

Radek

31.5.2024 22:56 Reaguje na Josef Střítecký
Nevím co myslíte tím že si jeden užívá a druhý to platí , pokud máte na mysli že se budují oplocenky a sází se z dotací tak potom s vámi souhlasím . Jinak každý vlastník má právo výkonu myslivosti a může ovlivňovat v jakém množství se chová v honitbě zvěř a také muže ovlivnit její stavy . To že tak nečiní , buď z neznalosti a nebo v horším případě z lenosti je jenom jeho věc a i nato má samozřejmě právo . Tvrdit že zvěř dělá v lese škody a chtít je platit a nic proti tomu nedělat , chtít to všechno po myslivcích je prostě nesmysl . Tak jako je nesmysl vytvořit malé honitby tak aby pár vlastníků co tu výměru splňuje mohli mít svoji honitbu a v ní vše co se jim nelíbí nechat pozabíjet .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.6.2024 09:04 Reaguje na Josef Střítecký
I zvěř je snad vedena jako přírodní bohatství státu. Je celkem usměvné jak jedno bohatství ničí to druhé. Lesníci samozřejmě nemusí myslivcům přikrmovat zvěř. V první řadě by měli hospodařit tak aby ten les rostl i s tou zvěří. Bohužel to se jaksi poslední roky neděje. Kdo platí ochranu lesa? Kdo platí ochranu před vlky? Jinak náklady na ochranu lesa se dříve přibližně shodovali s výší nájmu za honitby. Takže o jakých bonusech to mluvíte a kdo co platí?
Odpovědět
MK

Milan Košulič

2.6.2024 09:26 Reaguje na Jarek Schindler
Náklady na ochranu lesa proti zvěři byly pokud si pamatuji vždy podstatně vyšší než výnosy z nájmů honiteb. Kde jste viděl, že se "dříve přibližně shodovaly"? Navíc - do nákladů vyvolaných nepřiměřenými stavy zvěře je nutno zahrnovat také náklady na umělou obnovu lesa, které by mohly být za přiměřených stavů zvěře zlomkem dnešních nákladů, protože potenciál přirozené obnovy lesa se u nás blíží 100 % (samozřejmě že za splnění dalších podmínek, zejména delší lhůty k zalesnění a omezení holosečí).
Odpovědět
Ra

Radek

2.6.2024 10:35 Reaguje na Milan Košulič
Takže oplocenky tedy ochrana porostu před zvěří , jsou hrazeny z veřejných peněz, sazenice jsou také dotovány , všichni pomáháme z obnovou lesa . Kolik zvěře si představuje dnešní majitel v lese aby mu neškodila , pokud bude na 100 ha jeden srnec a zajíc , nebudou tam nijak chráněny sazenice ,listnáčů a řekněme jedle , což jsou stromy které jim prostě chutnají , tak je tito 2 sežerou . Moje otázka zní , chceme abychom měli dotované lesy soukromých vlastníku ,bez ochrany před zvěří a tedy bez zvěře ? a co je potom biodiverzita , je to ten všude deklarovaný bohatý zdravý les ? na který vlastníkovi poskytuje stát dotace .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.6.2024 07:42 Reaguje na Milan Košulič
Tak ta čísla pocházejí někdy z počátku fungování Lčr. Časem je možná i se zdrojem najdu. Je zajímavé, že ve Výročních zprávách LČR tyto čísla už neobjevíte. Nenajdete tam v přijmech samostatnou položku za pronájem honiteb a ve vydáních nenajdete samostatné číslo nákladů na ochranu lesa proti zvěři. Nebo jsem se snad špatně díval ? Samozřejmě, nájmy za pronájem honiteb sice každoročně rostou ale na druhou stranu ubývá pronajatých honiteb. Lesům zase rostou náklady na jejich provoz. Nemíním, pokud by to nebylo opravdu nutné, vysčítávat přes 800 položek abych zjistil výši nájmů. Odhadnu to na 300 mil. No a výše nákladů na péči o kultůry byla nepříklad v roce 2020 792 mil. Kč. Kolik z toho ale jde na podstatně dražší vyžínání a další výkony? Na ochranu lesa bylo ve stejném roce vykázáno 348 mil.Kč. Ale zase, kolik z toho jde na kůrovce a další škodlivé činitele?
Opravdu se potenciál přirozené obnovy blíží 100 %? Jaký asi bude ten váš potenciál na těch kalamitních kůrovcových holinách ve smrkových 40 až 80 let starých porostech? Na druhou stranu pokud nepokosíte louku kolem listnatého lesa tak za pět let posunete hranici lesa o deset metrů a to i se zvěří a bez lesnické péče. Není to zajímavé a o mnohém vypovídající? No a pokud máte buky tak zalesňovat nemusíte ani dnes. Spíš je problém dostat tam , mimo buk, nějakou další dřevinu.
Ano, prosazujete posunutí doby zalesnění a zajištění kultůr. Jinými slovy prosazujete hlavně podstatné zvýšení nákladů na zajištění kultůr ( nutné ožínaní po podstatně delší dobu) a snažíte se navíc vytvářet zabuřenělé nezalesnitelné plochy.
Ale zpět ke zvěři. Proti škodám zvěří má být "ochráněno" 1 % ploch. Kolik toho budete ochraňovat proti buřeni a hlavně jak dlouho? No a škody zvěří vykazují Lčr v roce 2020 ve výši 23,129 mil Kč. Z toho v režijních honitbách Lčr to bylo 2,675 mil Kč. Ve vlastních pronajatých 13,479 mil a ve společenstevních 6,975 mil. Neříká se tomu " mnoho povyku pro nic" No a ještě jedny čísla k zamyšlení. Náklady na režijní honitby Lčr jsem v roce 2020 nenašel. V roce 2001 to ale bylo 161 mil. Kč. Tehdy bylo režijních honiteb ale jen asi 10%. Kolik bude stát myslivost v podání L4R když chtějí ve vlastní režii mít 25% honiteb?
No ale pokud máte jiná čísla... sem s nimi. Rád podiskutuji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.6.2024 08:56 Reaguje na Josef Střítecký
Ještě že je tu ta zvěř a je to na co svést.
Odpovědět
MM

Milan Milan

31.5.2024 13:57
Na jiném místě netu je dnes info ČSÚ o hospodaření Lesů ČR. Ze statistiky vyplývá, že nejvíce se těží jehličnany a celkově těžba zvýšená po letech neschopnosti (neochotě?) státu účinně zabránit kůrovcové infekci klesla.... Bohužel realita je, že kam jsem před covidem chodíval po léta na houby, jsou dnes holiny.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

31.5.2024 15:33
"Stát" není dobrý hospodář a majitel čehokoliv. Stát hospodařit neumí, často mění cíle a koncepce. Zadání pro management v současnosti dávají odborně nevzdělaní politici se 4 letým mandátem a křiklouni na demonstracích. Tedy systémově je všechno špatně. Pokud se někde a někomu dobře hospodařit ve státních nebo vojenských lesích daří je to spíš navzdory systému než díky němu. Takovým lesníkům a hospodářům patří hluboká poklona. V nejlepším ekonomickém i ekologickém stavu bývají lesy patřící šlechtě nebo jiným velkým vlastníkům. Majitelé hospodaření většinou rozumí. Hospodaří se v nich odborně dobře a nákladově úsporně. Nejtragičtější jsou malolesy ve spoluvlastnictví několika majitelů, kde nikdo z nich hospodaření nerozumí ale všichni by chtěli zbohatnout. Někde uprostřed jsou církevní a obecní lesy a potom i potom LČR, zvlášť pokud mají štěstí na zapálené a aktivní správce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2024 15:52 Reaguje na Dalibor Motl
Až tak tragicky (v porovnání se světem) bych to neviděl, u těch několika spoluvlastníků ale máte pravdu. Byl jsem svědkem návštěvy ze Švédska někdy po sametu, jak obdivovali naše několikakubíkové buky, ovšem nejvíc je dostala zpráva, že v jedné blízké vsi je funkční stoletý katr, původem z jejich země, což chtěli vidět na místě. Oni je dávno vyměnili za moderní a kývali uznale hlavou nad jeho pečlivou údržbou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.5.2024 17:39 Reaguje na Dalibor Motl
Chcete privatizaci LČR? No už se o tom špitá. myslíte že to povede k lepšímu? Každý akcionář (a zejména penzijní fondy) chce zisky hned, ne za století, neb podniká za účelem zisku.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

31.5.2024 17:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Měl byste přestat špitat především Vy. Co to je za argument? : jedna bába povídala. To mát z hospody?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.6.2024 09:01 Reaguje na Josef Střítecký
Asi před pěti roky mně to špitali přátelé,co pro LČR pracují s pilou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.6.2024 09:08 Reaguje na Emil Bernardy
Tak to jsou určitě ti praví co určují strategii státu ohledně lesů.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.6.2024 09:29 Reaguje na Jarek Schindler
Ale po drobečcích to fungovalo.Nebudu tu tyto obchody rozvádět.Ne strategie,ale v tomto případě ,mikromanagement..?....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.6.2024 09:52 Reaguje na Emil Bernardy
O jakých drobečcích je řeč? On snad stát již " nějaké drobečky" státních lesů zprivatizoval? Tedy kromě vrácení majetku zabaveného komunisty.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

2.6.2024 09:31 Reaguje na Dalibor Motl
Říkáte, že "Nejtragičtější jsou malolesy ve spoluvlastnictví několika majitelů, kde nikdo z nich hospodaření nerozumí ale všichni by chtěli zbohatnout..."
To je trochu jinak. Ty "nejtragičtější malolesy" jsou i po kůrovcové kalamitě většinou stále porostlé lesem, byť to není "ekonomicky výhodná" monokultura.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.6.2024 09:47 Reaguje na Milan Košulič
Do určité míry máte pravdu v tom, že po kůrovci a bez péče takové lesy směřují přes sukcesní stádia k přirozenému lesu :D Ale taky jsem viděl holiny v 500m zasázené "pěkně na husto" smrkem, protože "tak se to přece dělá". Já sukcesi využívám k dosažení cíle ale při prořezávkách a probírkách směřuji ke smíšenému lesu s nějakým ekonomickým a ekologickým "potenciálem". Osiku a břízu odstraňuji pouze pokud škodí a využívám třeba k výchově vtroušených buků, dubů, javorů... Někde je vyvětvím a zkouším dopěstovat do jejich obmýtí. Zkrátka mi přijde lepší s tím pracovat a nečekat až přeštíhlené břízy, které mezi tím potlačí modříny, smrky nebo "cennější listnáče" rozvrátí mokrý sníh.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2024 08:23 Reaguje na Dalibor Motl
Co to je za zaklínadlo přirozený les? Vyrostlý jak? Bezzásahově? Ale nikdy dříve k tomu nedocházelo. Buď o les dbala velká zvěř (Mamut, zubr, jelen, kůň,..) a potom člověk sekerou a domácí zvěří. To co děláte výchovou je ten "přirozený" les.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.6.2024 08:39
Hospodářské lesy by se měly měnit směrem k přírodě - směrem k NP, hlavně max. ponecháním dřeva v lese, místy i bezzásahové zóny.
Nesmyslně bezzásahové lesy v NP by se měly měnit směrem k hosp. lesům: změna struktury lesa- směrem k listnáčům, boj proti kůrovci, umělé zavodňování, mokřady, jezírka, hráze. Měly by obsahovat i bezzásahové zony ale ne 40% NP - jen min. chráněné cenné oblasti.
Každý způsob má své výhody a nevýhody, my ale potřebujeme měnit les, ne jej zafixovat, proto lepší je hospodářský les. I z důvodu financí - vše nelze stále dotovat.
Lepší hospodář je lesník, ne přírodovědec, který je fanatik, důsledky vidíme nyní - ve zničených lesích po kůrovci, je třeba dělat i protipožární opatření- např omezením pyrofytů, ale ne odvozem dřevní hmoty z lesa. Takové lesy, které po čase kompletně zničí klůrovec, nepotřebujeme, nemohou plnit svoji přírodní funkci.
Nejdůležitější je rozumný, tolerantní, kompromisní přístup, ne zafixovaný úřední byrokratický zkostnatělý přístup svázaný předpisy, zákony= netolerantní správa NP přírodovědci fanatiky.
Nejlepší proto je neoliberální efektivní kapitalizmus omezující stát a posilující svobodu jednotlivce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.6.2024 08:04 Reaguje na Honza Honza
Vy jste opravdu "dobrej". Tak v bezzásahových lesích NP budeme zasahovat a hospodářské lesy necháme místy bez zásahu abychom je nasměrovaly k bezzásahovému NP, kde je ale podle vás ta bezzásahovost nesmyslem. Splácal jste to krásně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.6.2024 08:04 Reaguje na Jarek Schindler
On ten Honza má pravdu. Je potřeba od každého kousek a pěkně prostřídané. To se jmenuje biodiverzita.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.6.2024 17:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když už, tak od každého kousek a pěkně prostřídáno.... to máte ten les věkových tříd.
Odpovědět
ez

erik zajíček

4.6.2024 09:54
zase jen PR politické strany
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist