https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/existuje-internet-stromu-nesmysl-kteremu-chceme-verit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Existuje Internet stromů? Nesmysl, kterému chceme věřit

15.5.2024
Licence | Volné dílo (public domain)
To, když nějaká teorie hezky zapadá do našeho vidění světa, ještě neznamená, že je pravdivá. Názorně to dokládá koncept tzv. mateřských stromů. Představa, že se svými potomky udržují podzemní houbovou sítí kontakt, sdílí spolu živiny, informace a vzájemně si propojením pomáhají, se na pravdě zkrátka nezakládá.
 

Ruku nahoru ti, kdo už četli něco od Petera Wohllebena.

Koho že? Jen nedělejte, že nevíte. V branži populárních publikací s přídomkem „eko“ je to momentálně jeden z nejčtenějších a nejprodávanějších spisovatelů světa. Wikipedie ho představuje jako německého lesníka, který se věnuje ekologickým tématům. A protože o nich píše lidsky, srozumitelně, tak se čtenářům moc líbí.

Hodí se doplnit, že na úspěch si musel počkat. Jeho první a poněkud střízlivá díla o tajemstvích přírody zase tak moc čtená nebyla. Knihu knih, která ho nesmírně proslavila – vytištěna byla ve více než třech milionech kopií v celkem pětatřiceti edicích – napsal až v roce 2015. Jmenovala se Tajný život stromů. Z mnoha ohledů je dílem naprosto fantastickým. Doslova.

Až sem je vše v naprostém v pořádku. Wohlleben může být po zásluze veleben za svůj spisovatelský talent, za nepopiratelný publikační úspěch, čtenost. Ale jen potud, budeme-li jeho knihu chápat jako dílo poutavě fantastické, sepsané dobrým vypravěčem.

Jeho Tajný život stromů je totiž jednou velkou fikcí.

Složenou ze střípků líbivých polopravd, překroucených informací, smyšlenek divokých teorií. A silné potřeby autora obhájit si vlastní víru ve vědomí rostlin. I když se ta kniha tak urputně snaží vypadat, není dílem odborným, vědeckým. O skutečném životě a ekologii stromů vypovídá asi tolik, jako příběhy Mašinky Tomáše o běžném fungování železnice.

Že to zní příkře?

Mezi námi buky

Jedním takovým příkladem může být Wohllebenovo obsáhlé a poetické vyprávění o tom, jak jsou k sobě jednotlivé exempláře buku lesního přátelské. Že například nemají zájem ztrácet kvůli boji o zdroje své nejmladší a nejslabší členy. A proto schválně rostou těsně u sebe, doslova se k sobě tulí, aby se vzájemně sytili a staří předávali energii mladším. Konkurenční boj prý zaměřují vně, na jiné druhy, ale dohromady mezi sebou si hezky pomáhají.

Když si něco takového přečte někdo, kdo o lesích anebo ekologii alespoň trošku málo tuší, chce si jen poklepat na čelo.

Mortalita semenáčků buků je totiž ohromná, mladí a slabí hynou po tisících, vnitrodruhová konkurence je enormní. Není v tom nic nepřírodního, naopak – tohle je ta skutečná příroda. A funguje dobře. Porost buků se tím samozřeďuje, v  souboji o místo limitované dostupnými zdroji se počet jedinců ustálí na maximální nosné kapacitě prostředí. Buky přirozeně nerostou „hustě“, jen by tím zvyšovaly vzájemný konkurenční tlak, svou náchylnost k napadení škůdci, škody způsobené suchem, větrem, ohněm či sněhem.

Wohllebenovo poetické vyprávění o tom, jak jsou k sobě jednotlivé buky přátelské, rostou těsně u sebe, doslova se k sobě tulí, aby se vzájemně sytili a staří předávali energii mladším se nezakládá na pravdě. Mortalita semenáčků je ohromná, mladí a slabí hynou po tisících, vnitrodruhová konkurence je enormní.
Wohllebenovo poetické vyprávění o tom, jak jsou k sobě jednotlivé buky přátelské, rostou těsně u sebe, doslova se k sobě tulí, aby se vzájemně sytili a staří předávali energii mladším se nezakládá na pravdě. Mortalita semenáčků je ohromná, mladí a slabí hynou po tisících, vnitrodruhová konkurence je enormní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Je též třeba doplnit, že buky rostou tak, jak rostou, nikoliv proto, že by o tom přemýšlely a považovaly to nějak za logické a rozumné. Jsou to stromy. Nepřemýšlí. Wohlleben ale předpokládá u stromů vědomí a jakousi jejich společenskou utopii, a naprosto při tom ignoruje vše, co za poslední staletí bylo o rostlinách, lesích, stromech a bucích vybádáno a potvrzeno.

Vyvracet jeho představy je z principu komplikované a pracné, protože na každé zjednodušující nebo senzační tvrzení, které on popíše jednou větou, by bylo třeba sepsat celý separát těch zjevný nesmysl vyvracejících faktů. A kdo by to nakonec četl?

Fakta jsou suchá a nudná, zatímco senzační Wohlleben je fantaskní a čtivý.

Stromy, které se cítí

Tajný život stromů čtenářům tak jako hotovou věc předkládá neuvěřitelné věci. Věci, které vám dosud nikdo neprozradil. To, že stromy cítí bolest, mohou být šťastné, umí se starat o ostatní stromy, jsou schopné s nimi komunikovat a též vytvářet strategie ve prospěch svých vlastních potomků.

Kdo to tvrdí? To je právě to. Píše to Wohlleben.

Pro svá tvrzení, že stromy takhle hezky vykazují znaky vědomých organismů, nepředkládá žádný věrohodný důkaz. Přesněji řečeno, předkládá pro to důkazy a studie, které často dokazují přesný opak. Ty závěry ale interpretuje, překrucuje dovedně tak, že to vypadá argument pro jeho teorii. A to vnímavého vzdělaného čtenáře zabolí. Pro takové ale zpravidla nepíše.

Je totiž úspěšným spisovatelem, celebritou a hvězdou televizních pořadů – je mu dopřáváno pozornosti veřejnosti – takže už necítí potřebu dohadovat se s přízemně smýšlejícími a suchopárnými odborníky. A bohužel, vyhrál. Těm skutečným odborníkům na problematiku ekologie stromů v souboji, kde se rozdávají lajky a srdíčka, už ujel vlak.

Proti Wohllebenovým zcestným teoriím a divokým myšlenkám se včas nevymezili, právě proto, že je považovali za absurdní, fantaskní, nepodložené a nevědecké. Brali je jako fikci, zábavnou literaturu, která na faktech nestojí. Ale zatímco jej takhle okázale ignorovali, on získával na popularitě.

Tak byli sami odsunuti na vedlejší kolej.

Odborníci mohli jen s naprostým údivem sledovat, jak snílek Wohlleben přednáší „inspirativní projev“ na Sympoziu o lesích, biologické rozmanitosti a změně klimatu, které v únoru 2020 pořádala Evropská komise. Anebo jak byl jmenován do poradního sboru Desetiletí obnovy OSN pro své „emotivní a nekonvenční sdělování znalostí veřejnosti“.

Tajný život stromů čtenářům jako hotovou věc předkládá neuvěřitelné věci. To, že stromy cítí bolest, mohou být šťastné, umí se starat o ostatní stromy, jsou schopné s nimi komunikovat a též vytvářet strategie ve prospěch svých vlastních potomků. Pro svá tvrzení však nepředkládá žádný věrohodný důkaz.
Tajný život stromů čtenářům jako hotovou věc předkládá neuvěřitelné věci. To, že stromy cítí bolest, mohou být šťastné, umí se starat o ostatní stromy, jsou schopné s nimi komunikovat a též vytvářet strategie ve prospěch svých vlastních potomků. Pro svá tvrzení však nepředkládá žádný věrohodný důkaz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Kde ty znalosti objevil, kde jsou ta tvrdá data, experimenty a studie, dokládající jeho odvážná tvrzení? Copak nikomu nevadí, že si ve svém díle selektivně vybírá jen takové informace, které se mu zrovna hodí a zveličuje je? To nikomu nepřijde divné, že lesy jsou v jeho podání jakousi karikaturou vzájemné kooperace, ale realita v terénu je naprosto jiná?

Ne.

Lidem se prostě víc než strohá fakta a syrová věda líbí Tajný život stromů a teorie o vědomí rostlin, které jim servíruje vypravěč Peter Wohlleben. Chtějí žít ve světě, kde si stromy v lesích povídají a mohou se cítit stejně, jako oni.

Internet na dřevo

Neštěstí nikdy nechodí samo, a tak bohužel ve svém díle nezůstal osamocený ani Wohlleben. Jeho komerční úspěch inspiroval mnohé a v roce 2021 byl vydán a světové proslulosti dosáhl další podobně laděný bestseller.

Kniha Hledání mateřského stromu.

Její autorkou je Kanaďanka Suzanne Simardová, a zatleskali ji nejspíš všichni, kdo už dočetli Tajný život stromů. Ty dvě knihy se totiž báječně doplňují.

Simardová předkládá, že lesy jsou vzájemně závislé na houbovém myceliu. Podle ní si stromy, ale také jiné rostliny, skrze kořenové systémy a jemné vlášení houbových mycelií, směňují živiny. Jak?

Houby tu fungují jako spojnice, které fyzicky a chemicky komunikují s mnoha jinými organismy, vytvářejí kanály přenosu mikroživin, vše v systému vzájemné kooperace. Uzlovými body těch propojení jsou staré „mateřské“ stromy, které v systému lesa řídí distribuci živin, dusíku, vláhy či uhlíku k mladým rostlinám a semenáčkům.

Představit si něco takového je trochu těžkopádné, ale pomůže s tím moderní příměr.

Chápejte les jako internetovou síť.

Optické kabely jsou mycelia hub, serverovny, datová centra jsou stromy, mezi nimiž proudí kilobajty dat, respektive živin. Krása, že? Lidé dnes moc nerozumí tomu, jak funguje internet. Ale pořád o něm mají větší povědomí, než o fungování lesa. A tak se ten příměr náramně uchytil.

Simardová předkládá, že lesy jsou vzájemně závislé na houbovém myceliu. Podle ní si stromy, ale také jiné rostliny, skrze kořenové systémy a jemné vlášení houbových mycelií, směňují živiny. Ničím ale tento předpokládaný altruismus hub nedoložila.
Simardová předkládá, že lesy jsou vzájemně závislé na houbovém myceliu. Podle ní si stromy, ale také jiné rostliny, skrze kořenové systémy a jemné vlášení houbových mycelií, směňují živiny. Ničím ale tento předpokládaný altruismus hub nedoložila.

O takzvané WWW, wood wide web, Internetu stromů, se tak začalo diskutovat všude. I v jinak naprosto seriózních debatách. Možná i trochu proto, že téhle divoké teorii už připravil půdu Wohlleben svým Tajným životem stromů. A jedno osvětlující zjištění pak moc hezky zapadalo do druhého.

Simardová svou knihou dost zásadním způsobem nahlodala dosud přijímanou teorii, že efekt spolupráce má v evoluci a ekologii menší význam, než konkurence. Tvrdí opak. A podobně jako Wohlleben předpokládala onu vzájemnou kooperaci velkého utopického společenství lesa, v němž si různé druhy vzájemně ku prospěchu všech pomáhají v růstu.

Činí tak altruisticky, nezištně. Někdo má trochu víc uhlíku, tak ho pošle do oběhu ostatním. A někdo jiný mu za to pošle nadbytek dusíku. Když je jeden v nouzi, ostatní se na něj složí… Prostě jedna velká lesní selanka. O které se sice krásně čte, ale v přírodě to takhle zkrátka nefunguje.

Chyba ve spojení

Po zdrcujícím debaklu, který prve tolik k populární stromy polidšťující literatuře přezíraví vědci a lesní ekologové utržili od Wohllebena, už byli naštěstí lépe připraveni.

Knihu Hledání mateřského stromu postoupili náležitému rozboru. Dočkala se dvou samostatných recenzních řízení. A ve výsledku na ní nenechali niť suchou. Například ve velmi prestižním vědeckém časopise Trends in Plant Science vyšla podrobná rešerše všech dostupných studií, s nimiž Simardová ve své knize pracuje. A ukázalo se, že s nimi pracovala přinejmenším velmi volně.

Informace, které v nich byly třeba jen teoreticky naznačené a později byly vyvrácené nebo zůstaly dále nepotvrzené, směle vydávala za hotovou věc.

Ničím nedoložila ten předpokládaný altruismus hub, to, že by nějak ochotně sloužily potřebám svých rostlinných partnerů. Nepodařilo se ověřit, že by mateřské stromy preferenčně transportovaly uhlík svým semenáčkům. Samotné přenosy živin houbovými mycelii je obecně dost komplikované studovat, takže nahodilé náznaky nelze vydávat za jistotu.

Navíc ty úhrny transportovaných látek v desetinách procent nelze vykládat jako fyziologicky významné.

Terénní pozorování prakticky odporuje hypotéze o mateřském stromu, realita funguje téměř opačně od výkladu v knize. Neexistuje důkaz pro tvrzení, že by umírající stromy posílaly své zdroje jiným rostlinám. Jedno z klíčových senzačních odhalení, popisující předávání varovných signálů mezi stromy, je v knize rozepsáno na celou kapitolu. Odkud ale vzešlo? Ve skutečnosti o něm velmi okrajově referovala jen jedna experimentální studie ze skleníku, která tu „signalizaci“ popisovala jako náhodný a krátkodobý jev.

Tak by se dalo pokračovat dlouho, protože Hledání mateřského stromu má těch nesmyslů plných 337 stránek. Včetně takových perel, jako že les funguje jako lidské socialistické společenství. Uf.

Terénní pozorování prakticky odporuje hypotéze o mateřském stromu, realita funguje téměř opačně od výkladu v knize.
Terénní pozorování prakticky odporuje hypotéze o mateřském stromu, realita funguje téměř opačně od výkladu v knize.
Licence | Volné dílo (public domain)

Zkrátka a jednoduše, žádná WWW – wood wide web – Internet stromů, se nekoná. Je to celé vycucané z prstu, okrášlené sbírkou rádoby citací vědeckých prací, které jsou interpretovány velmi selektivním a skutečnost si upravujícím způsobem.

Ale co naplat, čte se to a prodává po statisících výtisků.

Zájem o přírodu? Ale za jakou cenu?

Je to špatně?

Peter Wohlleben i Suzanne Simardová jsou dnes ve světě chváleni za to, že svými nesmírně populárními knihami probudili zájem široké veřejnosti o život stromů. A zájem o stromy, živou přírodu, to je přeci věc dobrá, ne?

Proč to tedy skutečným odborníkům a badatelům tolik vadí? Je to jen profesionální zahořklost, to, že vědcům v bílých pláštích (a lesníkům v zelených uniformách) ukradli všechnu slávu?

Ne.

Ten dobrý účel, zvýšení zájmu o přírodu a život stromů, totiž automaticky nesvětí užité prostředky.

Skutečným vědcům snad nevadí ani tak ten přešlap. To, že si oba slavní autoři stylisticky vypomohli antropomorfizací stromů, jejich polidštěním, aby své knihy učinili přitažlivější.

Vadí jim, že jejich knihy jsou zavádějící a mystifikující, přičemž se tváří jako odborné publikace. Vadí jim, že spoléhají na přinejmenším sporné interpretace dat, využívají neobjektivních citací a předávají dál často až absurdně zkreslené rádoby-vědecké poznání.

Ta antropomorfizace stromů by pak měla vadit spíše nám, zvědavým čtenářům populární a naučné eko-literatury.

Stromy jsou totiž fascinující organismy samy o sobě. Polidšťovat si je – přimýšlet k nim city a emoce, záměry a rozum, komunikační sítě – nám totiž v ničem nepomůže jim lépe porozumět. O jejich ochranu bychom neměli usilovat kvůli tomu, že „stromy jsou přece jako my“. Na jejich ochraně by nám mělo záležet právě proto, že jsou jiné.

Wohlleben i Simardová nevydělávají na rozmanitosti přírody, ale na chudobě lidského kritického myšlení.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.5.2024 06:24
Spousta lidí přiřazuje lidské vlastnosti a chování třeba stromům nebo slepicím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2024 06:54 Reaguje na Richard Vacek
Přesně tak. A výsledek třeba u slepic je nesmyslné zdražování kampaněmi takzvaných ochránců zvířat třeba vajec nebo nyní se vede kampaň za zdražování kuřecího masa.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2024 07:09 Reaguje na Radim Polášek
Dnešní velkochovy jsou potomky doma v chlívku chovaných slepic, kde v zimě vůbec nemohly ven, když bylo půl metru sněhu. Tak proseděly týdny i měsíce "na fleku" u misky s krmením a vodou.

Aktivisté by jim asi daly "úplnou svobodu", aby mohly do sousední vsi na tancovačku/potlach. Ne, budou se motat na pár m2 a nic jim nechybí...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2024 08:41 Reaguje na Karel Zvářal
F1 hybridi z dvou odlišných potomků.
Hlavní práci na šlechtění těch slepic už stejně nejspíš udělali domorodci kdesi v Indii před pár tisícovkami let, když postupně naučili slepice žít a bezproblémově se rozmnožovat s lidmi v chatrči v džungli a třeba i jenom v nějaké kleci z proutí.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

16.5.2024 17:01 Reaguje na Karel Zvářal
meleš pomatenosti patrně z čiré neznalosti chovu drůbeže, řekl bych. drůbež se nechová v chlívku ale v kurníku, to 1. správný chovatel drůbeži v zimě ten sníh okolo chovného zařízení vždy odházel, to za 2. jinak slepice si vždy i tak nějakou tu cestičku ve sněhu vždy prošlapaly třeba ke keřům rybízu či lísek, třeba ve stopách chovatele. také mnoho chovatelů má u kurníku kryté závětří kde se drůbež může zdržovat a hrabat v plevách či jiné vhodné podestýlce nebo i v listí ze zahrady.co já vím tak ti různí aktivisté bojují za zrušení slepičích koncentráků - klecovému chovu.to se ti zdá jako, špatné ? nemáš o chovu drůbeže ani páru a meleš samé pošetilosti !!!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2024 17:54 Reaguje na radim buffalo tobias
Bůvole, my se tu nepotkáváme poprvé, že?!-) Zrovna dnes jsem byl u kámoše, loni na podzim si dovezl cca deset kuřic. Měsíc vydržely stát na fleku (u krmení a vody) a nehnuly se z místa - zděděná vlastnost z klecových chovů, než se trochu rozpohybovaly.

Jedna začala na jaře kvokat, tak ji nechal nasednout na 10 vajec, asi dva týdny má zavříté kuřata (9) v chlívku (po praseti) kvůli bezpečí. Jseš normální ubožák, který umí jen chytat za slovíčka, kurník je chlívek pro kury, což všichni pochopili. K čemu by byly cestičky ve sněhu k holým keřům, trdlo? Prase bylo zavřené také na 2 M2, a dorostlo do dvou metráků. Opakuji: kanárů zavřených v klícce velikosti hrnce si nevšimnete, ale jak dojde na nosnice, jste velmi soucitní. Pokrytci!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.5.2024 05:37 Reaguje na Richard Vacek
Lidi jsou čím dál hloupější, takže mne článek zas tolik nepřekvapil.
Příroda je pro nás detox v našem přetechnizovaném a přeplněném světě.
To je to naše spojení a jestli tomu někdo říká internet nebo jinak je nepodstatné.
Kdyby jste se zeptali někoho, kdo dělá meditaci, tak řekne, že ptačí zpěv je nejlepší hudba.
Často máme tu mysl tak zasviněnou kde jakýma blbostma, že už nedokážeme vnímat ani to, vlastní okolí.


Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2024 06:34
Od pana W. jsem nic nečetl, ale kamarád je z něho nadšený a řídí se jeho viděním symbiózy stromů/lesa na své vzorné zahradě. O myceliích šel zajímavý dokument, takže ono tak úplně nesmysl není.

A nějaký čas se ví, že ve střevech máme bakterie, které jsou pro naše zdraví životně důležité. Proto třeba reklama na probiotika (Lactobacily). Proto je např. špatné polykat antibiotika "po kilech", neb si tím ničíme střevní mikrofloru a potažmo i zdraví.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2024 06:48 Reaguje na Karel Zvářal
Říká se, že strom je ekosystém. Potom les musí být superekosystém - a také že je! Mravenci si uvědoměle pasou mšice, a i stromy spolu svým způsobem spolupracují. Je tam samozřejmě i boj (o světlo), ale v poznání tajů lesního ekosystému jsme teprve na začátku, proto názorům/poznatkům pana W. dávám šanci.
Odpovědět
DA

DAG

17.5.2024 08:59 Reaguje na Karel Zvářal
No ale to nemusí být úmysl ze strany stromů. Na stromy se může napojovat právě houba a tím komunikace mezi stromy nebude. Výměna látek mezi houbou a stromem ano. Komunikace mezi stromy no nevím.
Navíc ten buk je špatný případ, protože už v pěstování lesa nám říkali. Buk je nejjednodušší dřevina na pěstění. Vyřežete předrostlíky a obrostlíky a buk se vyčistí sám. Prořezávka není nutná.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2024 06:41
Pane Dohnale, nebyl bych si tak jistý. Samozřejmě, že hodně tvrzení onoho pána můžou být nesmysly, nicméně je dost dobře prokázáno, že rostliny skutečně vnímají, i když jinak, než živočichové. A dále- svět mykorhizy není ani zdaleka prozkoumán, spíše se dá říci, že vědci stojí teprve na krajíčku poznání.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.5.2024 12:27 Reaguje na pavel peregrin
to že mají stromy houbový internet je podobně obrazné, jako že si v organické chemii vodíky podávají jednu ručičku, kyslíky dvě ručičky a uhlík ručičky čtyři. jaksi nepochybně komunikují, ale básnický popis je jen básnický popis.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2024 14:02 Reaguje na Lukas B.
Ale tady přece nejde o nějaký internet, to snad je jasné, že je to řečeno obrazně. Ale ta komunikace tam existuje.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.5.2024 07:58 Reaguje na pavel peregrin
jistě, nejsme ve při. tušíme, že tam něco je, ale moc netušíme co a jak to funguje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2024 08:37 Reaguje na Lukas B.
To je zřejmě podobný "věčný spor", jestli a jak působí vodoléčba, jestli proutkařina není šarlatánství apod.
Asi bych to nenazval internetem (komunikací), ale INTERAKCÍ. Prostě zdravý člověk účinek léku (někdy satačí pouhá voda) nepozná, proto nevěří těm, kterým to zabírá.
Jak bylo řečeno jinde: myslíme si, že když jsme pronikli do kosmu, už o světě víme vše. Takováto pošetilá pýcha není namístě, ještě hodně objevů je před námi!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.5.2024 16:09 Reaguje na Lukas B.
Ano
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.5.2024 07:26
SAMOZŘEJMĚ, ŽE EXISTUJE, ale ne takový, jako si představujeme my v přetechnizovaném světě.
To, že vytváří SYMBIOTICKÉ podmínky pro urřité druhy na úrovni mikroorganismu, hub atd. až po hnízda ptáků na větvích... to je ten internet. To je to propojení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2024 07:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
-nomální sousedská výpomoc (chápu, v dnešní době sci-fi), jeden druhému "kryje záda"
-kdyby "vyhrál" a zůstal v lese sám, zničí ho vítr a vysoké teploty
-les je především o stabilním, vlhkém mikroklimatu, který svědčí i houbám
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2024 08:22
Tak vnitřní systém rostliny - stromu, kterým kolují živiny a zpracované zásobní látky, se svým způsobem za informační systém považovat dá.
Rostlina má nějaký systém proudění, jednak vody a živin nabíraných hlavně kořeny ze země a jednak fotosyntézou zpracovaných látek, které se rozvádějí po rostlině. Pupeny, listy a výhonky v horná části vytvářejí jedny rostlinné hormony, které procházejí systémem stromu a hromadí se v nejspodnější části a tam stimulují růst kořenů a současně kořeny produkují jiní rostlinné hormony, které zase procházejí systémem stromu a sgtimulují růst vrcholků a výhonků.
Když ufiknu nadzemní část stromku nebo trvalky, třeba i trávy, z kořenů vymizí látky produkované vrcholovými částmi rostliny, ty zastaví růst a začnou ve zvýšené míře produkovat své rostlinné hormony. Které stoupají rostlinou nahoru až k useknuté části. Tam se hromadí a pod jejich vlivem se v useknuté části vydiferencují nové pupeny nebo se probudí takzvané spící pupeny a začnou růst nadzemní výhonky a tvořit se na nich listy. A tím se rostlina obnoví. Z toho jsou pak praktické zkušenosti s vegetativním rozmnožováním rostlin řízky, kořenovými, stonkovými, listrovými atd a různými stimulátory na zakořeňování, růst, kvetení atd.
Není důvod, proč by se tato chemická komunikace neměla rozšířit i mimo rostlinu, hlavně přes kořeny v půdě. Když stejně rostlina kořeny, ale i listy a stonkem chemická látky - živiny přijímá. Může tak vedle živin a vody, které mají pro rostlinu materiální hodnotu, přijímat i některé látky, které mají pro rostlinu pouze informační hodnotu. Například komunikaci s mykorhizními houbami nebo komunikaci s různými druhy vedle rostoucích rostlin přes specifické látky, které rostliny rozšiřují v půdě. Z toho pak vznikají praktické zkušenosti s tím, že některé rostliny vedle sebe prospívají a jiné naopak ne.
Víc komunikace mezi rostlinami a na větší vzdálenost asi nebude.
Odpovědět
HH

Honza Honza

15.5.2024 08:31
Pan pisatel se dopouští stejného omylu, jako proti kterému bojuje. Živé organizmy, rostliny, stromy spolu komunikují (asi především podhoubím), vzájmně si pomáhají, bojují, škodí si, vyměňují si informace nikoli ale jako internet. síť. Není to povídání si holčičky s medvídkem (za něho holčička ve své dětské hře odpovídá sama).
Komunikace existuje, ale jinak než si ji představujeme, věda ji teprve bude objasňovat.
Mění se chápání přírody, není to už první a druhá signální soustava, zvířata dokážou myslet, řešit úkoly, hledat řešení, hranice inteligence jsou neostré, není to kvalitativní skok zvířecí instinkt x člověčí inteligence, jde spíše o kvantitu. Není to dětská personifikace (lidský internet), je to nepochybně něco jiného.
Tento omyl mají i programátoři v hodnocení AI: tvrdí, že nemyslí, je to jen textový editor. Ale co je myšlení- je to především práce s textem, náš mozek je rovněž textový editor: myslíme pouze slovy, textem. A intuici, nápady mají i zvířata.
Právě že zvířata (opice, delfíni) inteligenci mají, ale nemají tento textový editor, aby mohli vzájemně lépe komunikovat. Textový editor má papoušek, ale tomu zase schází větší kapacita mozku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2024 08:53 Reaguje na Honza Honza
Tak hlavně co se týká rostlin, je teprve dost na začátku zmapování té komunikace rostlin uvnitř sebe i s prostředím. Uvnitř rostliny v jejich systémech to budou desítky, možná stovky specifických chemických látek, které charakterizují jednak stav rostliny a jednak se v nich odráží reakce rostliny na své prostředí. Některé zásadně určují, jestli rostlina prosperuje nebo ne a jiné jen odráží vnější prostředí, ve kterém rostlina roste. Nebo to různě kombinují.
Potřebujeme vědět, jak v různých podmínkách, na různých polích nebo i v nějakém hydroponickém pěstování to vnitřní prostředí rostliny optimálně nastavit, protože to určuje, jestli pěstování té rostliny bude úspěšné nebo ne. Zatím to děláme hlavně triviálně, nastavením podmínek co nejvěrněji kopírujících nějaké optimální přírodní prostředí.
Odpovědět
HH

Honza Honza

15.5.2024 09:38 Reaguje na Radim Polášek
z internetu: Klasicky se uvádí pět základních kategorií fytohormonů – auxiny, cytokininy, gibereliny, kyselina abscisová a etylén. V posledních desetiletích se objevují další signální látky fytohormonálního charakteru – kyselina jasmonová, kyselina salicylová, brassinosteroidy a polypeptidy a oligopeptidy, např. systemin.

Existují také důkazy o úloze ethylenu v obraně proti hmyzu. Rostliny používají ethylen jako těkavý hormon k interakci se vzdálenými částmi nebo s jinými rostlinami v blízkém okolí (Bodenhausen, 2007).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2024 12:22 Reaguje na Honza Honza
Napsal jste to celkem výstižně, "někdy příště" o tom podiskutujeme podrobněji. Chování/myšlení zvířat mě zajímá od mala, nejlépe to člověk pochopí u doma chovaných zvířat. Papoušci (obyčejné andulky) slova nejen "papouškují", oni je říkají ve správné chvíli, tj rozumí jim. Pes na povel slyší, papoušek ho zopakuje a doletí (pojď sem!, nesmíš! aj.).
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

15.5.2024 09:38
Bol som obdarovaný naraz hneď 3 knihami od Petra Wohlebena, myslím sa volali Tajný život stromov, Múdrosť lesa a Duševný život zvierat, ale nedokázal som ich dočítať (vlastne ani rozčítať).
Ale nebudem ich odsudzovať, pre ľudí z odborov vzdialených prírodovede sú skutočne hitom a čítajú ich ako beletriu. Možno je to lepšie ako sledovať seriály, možno niekoho inšpirujú k niečomu pozitívnemu, neviem...
Podobnú knihu, ale o vode, som dostal už dávnejšie od autora nejakého populárneho rakúskeho lesníka, ktorý tvrdí, že voda má pamäť, že nejako cíti či premýšľa, je živá i mŕtva.
Zaradil som si ich cca do kategórie Orgononu Wilhelma Reicha, nie úplne ezo, ale takmer. https://en.wikipedia.org/wiki/Cloudbuster
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2024 10:18 Reaguje na Peter Sládek
Paměť vody podle mě existuje, jenže to je právě ten případ, kdy současná věda tento fenomén neumí ani zvážit, ani změřit. A pokud to nikdo neumí zvážit a změřit, tak to prostě neexistuje. To je to samé, jako léčba energií. Samozřejmě, že to existuje, jenže zase- změřit, zvážit. Nelze, neexistuje.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.5.2024 11:36 Reaguje na pavel peregrin
jojo, to si pamatuji, jak se kolegium sálu na betonářské konferenci válelo smíchy když jeden z nestorů oboru promítal snímky webovky šarlatánů prodávajících jakousi živou vodu s tvrzením o pevnosti petonu zvýšené o 25%.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2024 12:24 Reaguje na Lukas B.
No ano, v tomhle případě to je skutečně k pousmání, ale jinak je to seriozní téma- vědecky zatím neuchopitelné. Ale nakonec, on si kdysi také nikdo nedovedl představit, že nemoci způsobují viry a bakterie a také se vážená kolegia vědců povýšeně usmívala.....
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

15.5.2024 12:57 Reaguje na pavel peregrin
Lenže Semmelweisova pohnútka bola záchrana životov rodičiek a nie spisba knižných bestsellerov. A jeho teórie potvrdil Pasteur vedeckými metódami, čo u Wohllebenových asi nehrozí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2024 14:06 Reaguje na Peter Sládek
Tak Ignatz Semmelweis zachránil tisíce rodiček od horečky omladnic, to je jisté. Ale nebyl to jen on, komu se vysmívali. Já pouze tvrdím, že současná věda, jakkoliv kráčí kupředu, zdaleka není schopna vysvětlit všechny "záhady", které ani záhadami zřejmě nejsou, pouze není známa metoda objasnění. Ale to klidně za padesát let vůbec nemusí platit.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

15.5.2024 13:04 Reaguje na Peter Sládek
Pred desaťročiami som robil skúšku z fyziologie rastlín u doc. Podešvu, priekopníka výskumu rastlinných hormónov, čo bola dovtedy dosť neprebádaná a pre mnohých prekvapivá záležitosť. Lenže doc. Podešva postupoval vedecky - presne ako tí "suchopární odborníci" o ktorých píše autor článku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2024 14:10 Reaguje na Peter Sládek
Přesně tak vědecky je možné postupovat i v případě komunikace rostlin či stromů mezi sebou. Je jasné, že to bude jiný level než zkoumat fytohormony, při vší úctě to je podstatně snazší. Těch neznámých v rovnici tam je o hodně méně.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

15.5.2024 21:29 Reaguje na pavel peregrin
Nějak nwchápu pana Dohnala proč tak útočí. Nemám problém přijmout, že příroda může vládnout vědomím v trochu jiné formě. Proč by ne. Víme toho zatím o propojenosti matérie velmi málo. Ona mysl není vždy garantem plnohodnotného vnímání dění okolo nás.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.5.2024 06:20 Reaguje na Aleš Nebáznivý
To jsem přesně myslel.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

16.5.2024 11:47 Reaguje na Aleš Nebáznivý
No tak ono je to podobné s lidským vědomím. Pokud někdo zažije nadsmyslový nebo transpersonální stav, tak ten je současnou vědou označován jako halucinace, ač může mít velmi zajímavé dopady na život dotčené osoby.
Co se nedá zopakovat změřit a zaznamenat pro současnou vědu neexistuje, což však nikomu vysloveně (krom zesměšňování) nebrání hledat kvality života jinde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2024 10:18 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Souhlas. Celkem nedávno byli vědci překvapeni, jaký hluk "němé ryby" pod hladinou způsobují. Sedíte na břehu, a božský klid... Ponoříte aparaturu, a ouha! Takže to, že "nevidíte a neslyšíte" ještě neznamená, že to neexistuje.
Odpovědět
Anyr

Anyr

24.5.2024 00:19 Reaguje na Peter Sládek
Hele já měl taky zvolení Fica a následně Pellegriniho za ezo. A potom ten úžas, když se ezo stalo faktem.
Co z toho plyne? Mýlit se je lidské a nevyzpytatelné jsou cesty Páně :D
Odpovědět
PA

Petr Adamec

16.5.2024 08:20
Antropomorfizace v této knize je rozhodně hloupá. Ovšem zcela jistě a objektivně stromy někdy propojené kořeny mají (nebo mohou mít) a předávají si živiny. Můžete to vidět v lese na stromu, který skácíte a pařez se zapouzdří kalusem. Nebo třeba ohni šířícím se podzemím přes kořeny do druhého pařezu. Ne vždy, ale někdy. Myslím, že podobně jako antropomorfizaci o lásce a vědomé spolupráci je nutné opustit model výhradně nelítostné konkurence. Jistě jsou stromy závislé na mykorhize (resp. bez ní rostou hůř) a jistě u velkého stromu je vláken hub více, to prospívá i malým stromům v okolí. Model konkurence je jen model, skutečnost může být a bývá složitější. Model nevysvětlí vše, jen něco, i když třeba i hodně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.5.2024 07:20 Reaguje na Petr Adamec
Jak chcete vysvětlit závislákům na IT co je to navzájem provázaný biom např. lesa?
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

16.5.2024 11:33
Jednou při svých četných a dlouhodobých pobytech v přírodě, jsem viděl, jak se zvedl mrak pylu od smrku a bezprostředně potom z mnoha ostatních najednou. Bylo to fascinující a napadlo mě, že asi ne všem mechanismům ještě rozumíme, ale možná pan autor nějaké vysvětlení bude mít i pro tento úkaz.
Odpovědět
PB

Petr Brok

16.5.2024 14:58
Nevíte někdo, proč zmizely příspěvky u článku - Rozárie Haškovcová: Takže co je to Green Deal?
z 15.5.2024
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.5.2024 13:54 Reaguje na Petr Brok
Článek tam byl, ale označeno jako reklama a bez možnosti příspěvků.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.5.2024 13:59
Akupunktura, proutkaření i chození po žhavém uhlí bosýma nohama , telepatie -

to vše je nesmysl, protože to věda nezná. Tedy v podání autora článku - vše ,co věda neuznává , nemůže objektivně existovat.

No , já nevím. Byl jsem svědkem většiny výše uvedených jevů a nemám pocit, že bych neexistoval. Jinak bych přece nemohl napsat tento příspěvek
do Ekolistu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.5.2024 17:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proutkaření- prastará metoda, neuznávaná. Odpůrci tvrdí, že voda je všude a jsou k dispozici hydrologické mapy, tudíž proutkař má usnadněnou práci a prakticky vodu najde vždy.
Takže- když jsem stavěl, na pozemku jsem si nechal taktéž hledat vodu proutkařem. v naší vesnici byl jeden a ten mi určil studnu někde. Byl jsem na pochybách a oslovil jsem dalšího, který se těšil velmi dobré pověsti, ale nechtěl toto vykonávat kvůli srdci. Umluvil jsem ho a přišel. Ukázal jsem mu místo nalezené předešlým a vydával ho za svůj nález. Chvíli chodil a pak určil jiné. Ptal jsem se ho na ono první a on mi řekl:" Ano, voda tam je, ale slabý pramen. To, co jsem označil já, tam je kříž pramenů." Poslechl jsem ho a kopali jsme na jím označeném. A opravdu, kříž tam byl.
Takže to je snad pádný argument pro nevěřící vědce.
Odpovědět
Anyr

Anyr

24.5.2024 00:16 Reaguje na pavel peregrin
Jojo :)
A co pak teprve duše nebo Bůh... :P
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2024 07:02 Reaguje na Anyr
Bůh v einsteinovském pojetí ano. Ovšem pak je otázkou, zda má smysl modlit se ke gravitačnímu zákonu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.5.2024 07:21 Reaguje na pavel peregrin
Mám pocit, že se nyní ná modlit k přírodě a stavět chrámy s panely a vrtulemi.
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.5.2024 10:45 Reaguje na pavel peregrin
Modlit se ve smyslu: Bože prosím ať se uzdravím (dcera, babička) určitě moc smysl nemá, ev. jako placebo lék. Ale přečtěte si něco o kvantové teorii.
Na Tv NOE dávají slovenský pořad s diskuzí s fyzikem o kvantové teorii, stavbě atomu. Vymyká se to běžné logice, vše je neurčité, relativní.
Stejně tak jako existuje komunikace rostlin, inteligence zvířat, ale je jiná, než si představujeme, existuje tento svět úplně jiný, než si myslíme (a zároveň úplně jiný než si představuje církev)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2024 11:07 Reaguje na Honza Honza
Vše je poznatelné, třebas za velmi dlouhou dobu. Ovšem myslet si, že existuje nějaký superinteligentní designér-Bůh- tak to je nesmysl. Evoluce je hybným procesem a doposud se nikomu na světě nepodařilo evoluci vyvráti, i když na toto téma se samozřejmě objevují fake. Opakuji, nikomu na světě.
Odpovědět
PE

Petr Elias

24.5.2024 11:00 Reaguje na pavel peregrin
To je tedy důkaz. :D A zkusil si pro porovnání kopat na tom prvním místě? Co když dědek kecal a víc vody by jsi měl v tom prvním místě? :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2024 11:03 Reaguje na Petr Elias
Když už se teda ptáš- kopal. Protože mě přesně napadlo to, co tebe. A voda tam byla, samozřejmě, ale přesně ta bez křížení pramenů.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.5.2024 08:58 Reaguje na pavel peregrin
A prosím tě, jak to křížení pramenů vypadá? Nějaká křižovatka se semafory, dvě protnuté čáry, nebo jak? :D :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2024 14:43 Reaguje na Petr Elias
Křížení pramenů není žádná věda. Pokud vykopeš studnu na tom místě, na vlastní oči vidíš, jak jedna voda přitéká z jednoho směru a druhá voda z jiného směru. U nás je podloží slín, takže dno studny je zhruba v sedmi metrech a protože je tam už čisto, tak to křížení je krásně vidět a hlavně jde o vydatnost vody. Mluvím o kopané studně, vrty jsou samozřejmě něco jiného, tam už máš vodu tlakovou.
Odpovědět
PE

Petr Elias

24.5.2024 11:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jen taková drobnost. Chůzi po žhavém uhlí bosýma nohama věda zná a dokáže vysvětlit. Není to žádné ezo. :D Ostatní jsou bludy. Třeba obliba akupunktury v Číně před příchodem Velkého kormidelníka klesala a i čínská komunistická strana ji chtěla zakázat - ale kormidelní si prosadil svou. :D
Odpovědět
na

24.5.2024 09:38
Myslet si, že spolu rostliny nějakým způsobem nekomunikují je jako myslet si, že spolu zvířata nekomunikují. Více a pestřeji spolu komunikují příbuzní, pak příslušníci stejného druhu a následně mezidruhově, což už je více omezené. Některé druhy pak komunikují mezi sebou i s jinými méně nebo vůbec, ale i tak k nějaké interakci dochází. Jen nevíme zatím u rostlin nevíme jak a v jaké míře.
Odpovědět
PE

Petr Elias

24.5.2024 11:26
Bludné balvany za 2023

https://www.sisyfos.cz/clanek/1596-xxvi-rocnik-udileni-bludnych-balvanu-ceskeho-klubu-skeptiku-sisyfos

To se bude místním moooooc líbit. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2024 11:12 Reaguje na Petr Elias
Jen pro tebe- kdysi jsem psal dost dlouhý článek profesoru Heřtovi ohledně léčitelství energií. Protože jsem byl osobně mnohokrát přítomen tomuto procesu a viděl jsem lidi z mého nejbližšího okolí, kterým po dlouhém bezvýsledném chození po doktorech právě toto a definitivně pomohlo, cítil jsem se být k polemice s prof. Heřtem, zarytým sisyfovcem, fundován. Čekal jsem lítou bitvu a víš co se stalo?
Profesor Heřt mi odpověděl v úplně krotkém a smířlivém duchu a kromě pár maličkostí mi dal za pravdu!!!
Takže nesmíš brát Sisyfa a jeho bludné balvany za bernou minci, ono to pak v soukromí vyzní úplně jinak.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.5.2024 09:01 Reaguje na pavel peregrin
Tááák určitě. Mohu ten dopis a odpověď na něj vidět? Nebo ti musím prostě věřit? :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.5.2024 14:51 Reaguje na Petr Elias
Můžeš mi klidně věřit, tu korespondenci s prof. Heřtem jsem skutečně vedl, ale je to již minimálně 6 let, a byla to korespondence mailová. Prof. Heřt je již bohužel mrtev a já z té doby ty maily samozřejmě nemám. Ale znovu opakuji- byl jsem překvapen tím, jak v soukromých mailech tento zarytý sisyfovec uznal, že na léčitelství je hodně pravdy.
Samozřejmě, jako ve všem se i zde vyskytuje hodně šarlatánů, ale lidé, kteří tuto vlastnost- léčbu energií- ovládají, jsou. Je jich málo, to uznávám, ale opravdu jsou. Co jsem viděl, to jsem viděl a hlavně to postiženým opravdu pomohlo, na rozdíl od alopatické medicíny.
V těchto případech jde hlavně o zastaralé problémy chronického rázu, různé záněty etc, které klasická medicína neumí léčit. Nikdo samozřejmě nemluví o akutních případech, např. zánětu slepého střeva či slinivky- tam je plně na místě včasný zásah.
Ale takové chronické záněty močového měchýře, ženské urogenitální problémy, ekzémy atd- tak tam je to jiné kafe.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist