https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/tricet-let-zkusenosti-lesnika-vladislava-ferkla-jako-nadeje-pro-ceske-lesy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Třicet let zkušeností lesníka Vladislava Ferkla jako naděje pro české lesy

17.12.2021
Vladislav Ferkl v lese na Klokočné.
Vladislav Ferkl v lese na Klokočné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojta Herout / Nadace Partnerství
Když mezi lesníky a ochránci přírody řeknete „Klokočná“, tak zpravidla vědí, o čem je řeč: o státním lese, kde se hospodaří úplně jinak, než je běžné. Nenajdete tu paseky. Stromy se tu totiž těží výběrově.
 
Za existencí demonstračního objektu Klokočná stojí z velké části jeden člověk, lesník Vladislav Ferkl, který si projekt před třiceti lety vymyslel, prosadil a zrealizoval. A napsal o tom knihu Může být nepasečný – výběrný způsob alternativou pro naše lesy?, která shrnuje třicet let jeho zkušeností s pěstováním lesa, kde nejsou paseky.

Knihu Vladislava Ferkla Může být nepasečný - výběrný způsob alternativou pro naše lesy? vydal spolek Pro Silva Bohemica v rice 2020.
Knihu Vladislava Ferkla Může být nepasečný - výběrný způsob alternativou pro naše lesy? vydal spolek Pro Silva Bohemica v rice 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ferkl popisuje historický vývoj svěřeného lesa, jeho přírodní podmínky a především zásady výběrného způsobu hospodaření. Tak, jak Ferkl postupně přestavěl původně pasečný les na nepasečný, snaží se postupně přestavět i myšlení lesníků.

Je totiž potřeba změnit pohled například na těžbu stromů. Na tu se ve výběrném hospodaření nenahlíží čistě jako na sklizeň, ale jako na hlavní nástroj pěstování lesa. Je to jeden z příkladů, na kterých Ferkl ilustruje, jak strategicky a komplexně je potřeba při pěstování výběrného lesa přemýšlet.

„Při nepasečném, výběrném způsobu hospodaření je důležité dodržování zásady, že vše je součástí dlouhodobého procesu vývoje a nic nesmí být při obhospodařování lesního porostu řešeno jednorázově, i když se jedná prokazatelně o momentálně pozitivní činnost,“ píše Ferkl. A vysvětluje, že nelze kupříkladu v jednom či několika málo letech doplnit podsadbou celé množství chybějících dřevin, byť by šlo o závazný podíl ministerstva zemědělství, stejně jako nelze jedním těžebním výběrem odstranit z porostu všechny jedince, kteří nevyhovují kritériím výběru.

Vladislav Ferkl v úvodu své knihy vzpomíná, že ho mnoho kolegů od záměru nepasečného pěstování lesa u nás odrazovalo. Nedokázali si představit, že by takový pokus mohl skončit jinak než nezdarem. Dnes je vidět, že se Ferklovi jeho vize naplnila. Náhled jiných lesníků se ale příliš nezměnil ani po třiceti letech.

„V počátcích zakládání objektu převažovaly názory, že v těchto polohách a na těchto stanovištích je snaha o nepasečný, výběrný způsob předem odsouzena k nezdaru. V současné době jsou některými odborníky dosahované výsledky a stav porostů přisuzovány naopak mimořádně vhodným podmínkám Klokočné, kterých údajně jinde u nás pro výběrný způsob není mnoho,“ poukazuje Ferkl na neochotu věřit tomu, že jde les pěstovat jinak, než je u nás zvykem.

Na Klokočnou se stále jezdí lesníci podívat jako na výjimečný příklad. Něco, co se tady náhodou podařilo, ale jinde by to fungovat nemohlo. Přitom zkušenosti z Klokočné prokazují, že hospodářský les pěstovaný výběrným způsobem ve srovnání s klasickým lesem obstojí ve všech ohledech.

Má navíc výhody v odolnosti lesa vůči vnějším vlivům jako jsou škůdci a počasí, a zachovává si i funkce mimoprodukční, o kterých na pasece nemůže být řeč. Přesto se lesu kůrovec nevyhnul, a v lese typu Klokočná není snadné vyhledávat a označovat napadené stromy. Zatím ale rozšíření lýkožrouta nedosáhlo kalamitních rozměrů. Se suchem si pak les poradil velmi dobře. Nevýhodou jsou naopak větší náklady na přibližování stromů a tím pádem na těžbu jako takovou. Podle Ferkla ale v celkové bilanci převažují ekonomické i ekologické výhody.

Bukový kotlík v lese na Klokočné.
Bukový kotlík v lese na Klokočné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojta Herout / Nadace Partnerství

Vladislav Ferkl vyjadřuje v knize velkou vnímavost vůči přírodním procesům. Ačkoli se celá kniha věnuje hospodářskému lesu, Ferkl ukazuje, že i tyto lesy mají potenciál být fungujícím přírodním ekosystémem, ve kterém člověk přírodní procesy spíše využívá, než je narušuje.

„Lesnictví jako obor, který má za sebou více jak třísetletý vývoj poznání a zkušeností s projevy přírodních procesů na jedné straně, a dlouholetý nekompromisní tlak společnosti na produkci levného dřeva na straně druhé, musí konečně nalézt sílu a zodpovědnost zatáhnout za záchrannou brzdu a dokázat prosadit i své nezbytné podmínky k další úspěšné existenci lesa,“ píše lesník v úvodu ke knize.

Ferkl se zároveň nebojí kritizovat současné nastavení legislativy, které podle jeho slov nejen nepomáhá citlivějšímu hospodaření v lesích, ale vysloveně mu brání. Poukazuje na potřebné změny v systému výběrových řízení, které je v lesnictví podrobováno dlouholeté kritice, v nutnosti řešení nahromaděných problémů v myslivosti, i neochotu některé z problémů řešit.

„Je zřejmě ještě stále dost takových, kterým situace vyhovuje, anebo těch, kteří se obávají, že by v konkurenci nových nároků na hospodaření v lesích neobstáli,“ uvádí Ferkl.

Za knihou je vidět lesník, který si po celoživotní práci v lese a s lesem sedl ke stolu a sepsal své zkušenosti ze svého největšího díla, krásného a bohatého lesa nedaleko Dobříše. Text je sice směřovaný k lesníkům, ale je srozumitelný každému, kdo se někdy profesně o les zajímal.

Kniha budí dojem, že si Vladislav Ferkl nechce nic nechat pro sebe, že s vědomím toho, že Klokočná je jeho odkaz, chce sepsat své poznatky a zkušenosti tak, aby jeho práce měla smysl nejen na Klokočné a mohli ji využít i jiní lesníci.

Jestli se tací najdou, čeká je stejné lesnické dobrodružství jako Vladislava Ferkla, budou muset překonávat stejné nebo podobné překážky jako on, budou muset bojovat proti zavedený procesům, zvykům a argumentům, že takhle se to tady dělalo vždycky. V knize Vladislava Ferkla ale mají důkaz, že se to dá dělat jinak. Že se to dá dělat líp.


reklama

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

17.12.2021 07:24
Aneb o hloupých lesnících a skvělém vizionáři. A o tom jak jediná cesta cesta nepasečného hospodaření je správná a nikdy jinak.
Autorka klasicky ukazuje tendenci, jak je v jejích článcích zvykem.
Knihu si nicméně koupím, protože sám se snažím přírodní procesy využívat a dá se říct, že je snem každého lesníka si takový kus lesa udělat. Panu Ferklovi se podařila skvělá věc. Zajímalo by mě jestli má tolerantní manželku :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.12.2021 18:47 Reaguje na DAG
Ano, o hloupých lesnících co nemají "to štěstí" mít les na rovině a spíš, než co vytěží přemýšlejí jak to vůbec vytěží a to vytěžené dříví dostanou "z hory" dolů.
Jinak snad i při pasečné způsobu se na těžbu nahlíží jako na prvek obnovy lesa. Někde je to snad jinak?
Kniha zůstane v seznamu knih které chci hodně vzadu.
Odpovědět
DA

DAG

19.12.2021 14:26 Reaguje na Jarek Schindler
Já bych knihu neodsuzoval. Tu invenci co přidala zapalena redaktorka bych z toho vynechal. Je to jistě zajímavá lesnická práce ze které může být mnoho poznatků. Jen je to taková ochranařska klasika. "nám se to líbí, tak to musí být všude" No a praktici vědí, že to je fajn a na určitém procentu rozlohy vhodné. Nicméně naprostá většina lesů zůstane naprosto běžných, jen se změní duhová skladba a postupy pěstování.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.12.2021 20:13 Reaguje na DAG
Vidím to podobně. Nepasečné hospodaření se mi líbí, ale nevidím reálné, že by se tak hospodařilo všude. Jsou ale případy, kdy je tento způsob hospodaření na místě (napadají mě např. porosty v ÚSES nebo příměstské lesy).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.12.2021 15:05 Reaguje na DAG
ono těch vizí v tom lesním hospodářství moc nebylo a možná ani není...většinu si neviděli na svůj vlastní nos ze všeho drbali zisky a je to často i dnes.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.12.2021 10:34
Pan Ferkl si zaslouží metál. Pokud má i schopné následovníky bude tu jeho výběrný les tak dlouho jak dlouho budou ten les výběrně udržovat. Moc bych si přál aby po každém lesníkovi přetrvalo něco podobného. A nemusí to být nutně jenom výběrný les nebo Dauerwald. Už "jenom" přirozeně obnovený les s bohatou věkovou a prostorovou strukturou a pestrým druhovým složením je dobrý výsledek.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.12.2021 12:11
"Vladislav Ferkl v úvodu své knihy vzpomíná, že ho mnoho kolegů od záměru nepasečného pěstování lesa u nás odrazovalo. Nedokázali si představit, že by takový pokus mohl skončit jinak než nezdarem. Dnes je vidět, že se Ferklovi jeho vize naplnila. Náhled jiných lesníků se ale příliš nezměnil ani po třiceti letech".

To je přesné... je to totiž jen v hlavě nepřizpůsobivých a nezodpovědných... a celá společnost na to doplácí.... arogance státní moci i státních firem jako je LČR...

Musí se to změnit... žádná jiná cesta není...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.12.2021 12:21
👏👏👏👏👏👏👏 nic míň, než úctu a obdiv si tento člověk nezaslouží..... pan Ferkl má můj hluboký obdiv.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.12.2021 12:51
Práce vizionářů vždy narážela na byrokracii, hloupost a závist zkostnatělého úřednického aparátu v čele s politickým ministrem.

Snad si někdo vážně nemyslí , že by za Tomana něco takového mohlo najít živnou půdu v zatuchlých kancelářích MZe ČR nebo apartmánech LČR v Hradci Králové.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.12.2021 14:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
A hlavně za premiéra - majitele firmy co vyhrála nejvíc tendrů na těžby a umělé zalesňování... je to přesně jak píšete.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

18.12.2021 20:33
NO tak není to nic nového, takhle hospodařili a ještě hospodaří malí vlastníci lesů i na Valašsku a jinde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2021 06:32
Nojo, když stačí, že výnos z lesa bude poloviční až čtvrtinový, při mnohem vyšší průběžné pracnosti při pěstování toho lesa, když stačí, že dřevo z takového lesa téměř nepůjde použít na dnes hlavní využití dřeva, jako kvalitní stavební řezivo, tak proč ne. Vyjde aspoň hodně odpadního dřeva pro místní spotřebu, jako dřevo na topení, nebudou se navyšovat emise cO2 převážením dřeva kdovíkde na pilu a převážením stavebního řeziva do všelijakých obchodů a eshopů a potom na stavby. Pokud se to stavební dřevo nedoveze třeba z Ukrajiny, kde ukrajinští elsníci budeu udržovat ještě "zastaralý" způsob hospodaření v lese.
Chce to ale jednu závažnou podmínku a sice že jiní zelení, v rámci zeleného ožebračování společnosti, neutnou spalování dřeva a výrobků z něho, jako pelet, briket atd na vytápění.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

19.12.2021 07:12 Reaguje na Radim Polášek
Bolo by dobré, keby ste sa najprv pozrel ako taký PBOL les vyzerá, aké sú celkové náklady (výsadba, výchova, ťažba) na kubík a potom písal. Stromov s rovným kmeňom je v takom lese habadej. http://www.sopsr.sk/web/?cl=20588
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.12.2021 09:59 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Tady až na to, že nejde o ten rovný kmen ( ten má většina smrků ať je pěstujete jak chcete) , ale o zavětvení, sukovitost.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.12.2021 10:15 Reaguje na Jarek Schindler
Přesně tak. Sukovité kmeny můžete v malém množství vytěžit a prodat dráž třeba na obklady či možná na dýhy. Ale pro nejmasovější použití, na výrobu stavebního řeziva, jsou jen málo použitelné a mají velmi vysoký odpad, tudíž se pilám moc nevyplatí. A na výrobu celulózy suky obsahují víc pryskyřičnatých látek než dřevo bez suků.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

19.12.2021 06:55
Na slovensku bol podobný lesník Ladislav Alcnauer. Jeho pôsobisko boli lesy v okolí Veľkého Folkmaru na východe Slovenska.
https://www.oblskzilina.sk/wp-content/uploads/2020/02/Zbornik_vnutro9-mi.pdf
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

19.12.2021 07:08 Reaguje na Jaroslav Pobeha
A taktiež v okolí Smolníka. Dodnes miestni lesníci spravujú les výberkovým spôsosom.
http://www.sopsr.sk/web/?cl=20588
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2021 19:39
Teorie na malé ploše a praxe jinde je rozdíl. Záleží na preferencích
vlastníků, kteří mohou mít různé podmínky ke své činnosti. Při kalamitě
se pasece nevyhnu a při absenci levné pracovní síly rovněž. Povolám tak
těžaře s těžkou technikou a zvážím náklady na zalesnění a vyhlídky do
budoucna. Mít v tom okamžiku dvacet, tak sázím to, co budu ještě těžit.
Mít komu majetek odkázat, tak asi taky, ale v ostatních případech mi to
může být celkem fuk. Můžu si dělat v lese pokusy se samovýsevem a nebo
rovnou divočinou. Nebude mne to stát ani korunu a na vlastní otop se
nějaká ta souška vždycky najde. Ekologové mě budou dávat jako příklad
a energetici se budou těšit na zdroj štěpky, kterou z náletů mohu
prodat za život víckrát. I tak uvažují majitelé a "lesníci", kteří
se s tímto spokojí. Takže možné je vše, ale vědět to naši předci, tak
by nám takové lesy zanechali už i oni. Oni nám ale vysadili hodnotné
dřeviny tehdejší i dnešní doby a taky je na to pěstovali. My tak máme
na výběr buď po nich pokračovat a nebo jít tou bezpracnou cestou k té
výběrové těžbě zlomku stromů a zbytek štěpkovat energetikům.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.12.2021 20:07 Reaguje na Břetislav Machaček
393 ha není zas tak malá plocha. Vaše černé scénáře se v případě Klokočné nějak nenaplnily. Co se kalamity týká, tak dopadla o poznání lépe než okolní porosty.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.12.2021 10:36 Reaguje na Břetislav Machaček
No, dokud se netěžilo a nepoužívalo uhlí, tak většina těch lesů s těmi hodnotnými dřevinami byly tehdy defakto odkryté plochy s výmladkovým způsobem hospodaření. Lidé totiž potřebovali topit a tak své lesy "hoblovali" jak jen to co nejčastěji bylo možné. Přirozeně tam nebyla ani jehlička (snad kromě jalovců, kde se využívaly jejich plody), zato tam převládaly rychlerostoucí málokvalitní listnaté dřeviny a keře, schopné mnohonásobného rychlého obrůstání z pařezů. Další množství lesů bylo určeno pro produkci dřevěného uhlí pro lepší topení a vaření a pro tehdejší průmysl. To znamená, že se ty lesy nechávaly o nějakých 20 - 30 let obrůstat déle, jinak byly stejné jako výmladkové. Teprve majitelé hodně velkých lesů si mohli tehdy dovolit pěstovat ty z dnešního pohledu hodnotné lesy a čekat 80 - 120 let na těžbu dřeva vhodného na stavební účely.
Lesní pozemky, často ve svazích, tak byly z velké části odkryté a eroze půdy uz nich tak musela být na dnešní poměry obrovská.
To se změnilo až s rozvojem těžby uhlí. Před 200 - 150 lety se začalo v hutnictví i jinde používat plošně černé uhlí a uhlíři a lesy pěstované pro vysokou produkci dřeva vhodného pro produkci dřevěného uzlí tak ztratili své opodstatnění. A množství lesů se tak z těch polovýmladkových přeměnilo na klasické produkční lesy produkující stavební dřevo.
A před asi 80 - 100 lety uhlí k vytápění, i hnědé a dovážené z tehdy velkých dálek vlaky, zlevnilo tolik, že vesničanům se vyplatilo i svoje původně výmladkové lesy přeměnit na další hodnotné lesy s produkcí stavebního dřeva.
Dnes se zákazem uhlí tak trochu vracíme zpět.
Odpovědět
JF

J F

20.12.2021 19:42
Která Klokočná to je, a který les to je ? Možná by to stálo za procházku.
Odpovědět
MM

Martin Macek

21.12.2021 00:32 Reaguje na J F
Je to mezi Říčany a Mnichovicemi.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

23.12.2021 07:55 Reaguje na J F
Obec Klokočná je u nás jen jedna. Lesy ČR, s.p. tam mají naučnou stezku, kde je i popis příjezdu: https://www.stezky.info/naucne-stezky-stredni-cechy/ns-klokocna.htm.
Souřadnice pro autonavigaci: 49.9873550N, 14.7068378E
Přibližně v centru objektu je pěkný altán: 49.9777219N, 14.7144325E
Za procházku to stojí.
Odpovědět
VJ

Václav John

24.12.2021 20:54
Zdá se, že pan Ferkl udělal pouze jedinou chybu, zato však zásadní. A sice to, že se před svým experimentem neporadil s univerzálním odborníky v ekolistové diskuzi. Fakt, že opomněl tuto elitu národa je částečně omluvitelný tím, že v době zahájení experimentu ekolist ještě nefungoval, v pozdějších letech však jeho chybu nelze už ničím omluvit :-)

Jinak zajímavý experiment, kterému fandím, ale jeho širší využití nebude snadné. "Novinky" (nejde tak úplně o novinku, výběrové těžby v porostech skutečně na řadě míst historicky probíhaly) můžou a bývají buď užitečné, nebo zbytečné nebo škodlivé, příkladů jsou spousty. Bez ohledu na to, je část lidí v podstatě konzervativní a z principu odmítá, že by nějaká novinka mohla být přínosem. Vždycky to tak bylo, v 19. století se strašilo třeba důsledky očkování nebo nebezpečným střídavým proudem. A lesníci jsou poměrně dost konzervativní složka společnosti a navíc od určitého věku přestává člověk být schopný připustit, že by měl měnit něco, co dělal desítky let. Netroufám si říct, jestli to ekonomicky dává smysl - zdá se že ano, ale nejsem odborník na lesní hospodaření. Každopádně pokud to dává smysl, byla by to určitě zajímavá alternativa s řadou přínosů.
Odpovědět
JM

JOSEF MÁK

15.1.2022 21:11
Naděje žádná pokud budou revírníci a jejich pomocnici mít lenost pracovat za kůrovcovou kalamitu můžou zaměstnanci lčr. Pracuji v lesnictví tak vím jak co dělají
Odpovědět
lf

loan financial

31.7.2022 05:18
Do you need a loan to pay off Bills? Do you need a loan? Do you need Personal Loan? Business Expansion Loan? at low interest rate of 2% many more. contact us +917310847059 sumitihomelend@gmail.com App) number: Mr. Sumiti
Odpovědět
lf

loan financial

31.7.2022 05:19
Do you need a loan to pay off Bills? Do you need a loan? Do you need Personal Loan? Business Expansion Loan? at low interest rate of 2% many more. contact us +917310847059 sumitihomelend@gmail.com App) number: Mr. Sumiti
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist