Stromy prochází během roku dvěma obdobími. Na jaře začíná vegetační fáze, kterou na podzim vystřídá vegetační klid. Právě na podzim a v zimě se stromy kácí nejčastěji. Je ovšem nutné si obstarat různá povolení, která závisí na konkrétní situaci. Co tedy dělat, pokud vašemu domu stíní starý smrk, nebo máte podezření, že by buk v blízkém parku mohl být nebezpečný svému okolí? S tím poradí arborista Jaroslav Kolařík ze společnosti Safe Trees.

Dobrovolníkům se v rámci iniciativy Zachraň jídlo podařilo z českých polí zachránit 18 tun jídla. Takzvané paběrkování je úspěšný zejména v jižních Čechách.

Aktuálně nabízí vánoční jedličky v květináči dvě organizace v Praze, Lesy hl. m. Prahy a Toulcův dvůr, a v Brně pak Veronica. Je dobré nákup nenechat na poslední chvíli. Loni se vcelku rychle stalo, že byly jedličky vyprodány. Aktualizace: Jedličky nabízí i ČSOP Kokonín.

I když se teploty drží poměrně vysoko, není dobré už odkládat práce na „zazimování“ zahrady. Kromě ochrany rostlin a dřevin bychom neměli zapomínat ani na sudy, do kterých zachytáváme dešťovou vodu. Informuje o tom Tomáš Pruner ze Spolku Ametyst.

Klasické trávníky pokrývají pětinu rozlohy měst, ale jsou si do krajnosti podobné. Ve Švédsku jako v Austrálii. Unifikované parametry i druhové složení ale při měnících se klimatických podmínkách neobstojí. Jak píše Science, je čas na změnu.

Název soutěže Miss kompost může vyvolat dojem, že vyhrát může jen pěkně vydesignovaný komerční kompostér. A někdo se třeba bojí, že jeho kompost není dost hezký, vlastně je to úplně obyčejný ošklivý kompost, takže jej do soutěže nepřihlásí. Chyba lávky!

Petr Skala se loni na podzim trápil s tím, co udělat s přebytky ze své zahrady. Do řešení se pustil letos na jaře. Založil web www.sousedovazahrada.cz a nabízí na něm komukoliv možnost nabídnout přebytky ze své zahrady či zahrádky. A samozřejmě také nabízí lidem možnost nakoupit si ve svém okolí lokální potraviny.

Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution - „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“

Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými (glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.)