Okrasné rostliny přinášejí do zahrad rozmanité barvy, tvary i vůně. Některé nepůvodní druhy však mohou ze záhonů uniknout do volné krajiny, nekontrolovaně se šířit a vytlačovat původní vegetaci. Projekt Pěstuj bezpečně proto nabízí zahrádkářům, pěstitelům i odborníkům praktický katalog, který pomáhá rizikové rostliny rozpoznat a doporučuje vhodné, atraktivní a bezpečnější alternativy. Na jeho vzniku se podíleli odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK).

Chcete zdravou domovní čistírnu a zároveň přispět k ochraně přírody? Začněte u sebe. Stejně jako v přírodě i v čistírně probíhají biologické procesy, jejichž výsledky nejsou vidět okamžitě. Naše každodenní rozhodnutí však ovlivňují jejich fungování i kvalitu vody, kterou vracíme zpět do přírody. Odpovědnost za životní prostředí proto začíná u každého z nás.

Správně umístěný listnatý strom může v létě stínit okna, fasádu i část střechy a současně ochlazovat okolí výparem vody. Univerzální návod, podle něhož stačí zasadit lípu několik metrů od domu, však neexistuje. O výsledku rozhodují rozměry dospělé koruny, orientace a konstrukce budovy, půda i množství vody, které bude mít strom k dispozici za deset nebo třicet let.

Český svaz ochránců přírody spolu s Botanickým ústavem AV ČR zve na Pomologické dny v pražské Průhonické botanické zahradě. Uskuteční se tento víkend 12.-13. září 2026 od 10 do 17 hodin.

S koncem léta se na zahradách i ve městech začínají častěji objevovat mladí ježci a v záchranných stanicích po celé republice drnčí telefony. S takzvanou „ježčí sezónou“ se v médiích i na sociálních sítích opět rozhořívají diskuse, jak s nalezenými zvířaty naložit. Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) upozorňuje na tenkou hranici mezi reálnou záchranou a zbytečným „únosem“ soběstačného jedince z přírody. Klíčem k pomoci není automatický odchyt podle hmotnosti, ale včasná konzultace s odborníky.

Asfalt, beton a tmavé střechy během slunečných dnů akumulují teplo a po setmění je uvolňují do okolí. Dešťová voda mezitím rychle odtéká kanalizací a ve městě chybí stín i vláha potřebná k ochlazování výparem. Tepelnou zátěž přitom nemusí snižovat pouze radnice. Pomoci může také majitel domu, bytové družstvo nebo skupina sousedů.

Mezi vysušenými loukami, zelené stromy s voňavým ovocem. Letní muškátové hrušky právě dozrály a voní krajinou. Načesali jsme nejlepší vzorky z lučních sadů a alejí. Máte možnost je vidět a vybrané také ochutnat. Ve čtvrtek 13. 8. 2026 otvíráme v Domě ochránců přírody v pražské Michli čerstvou výstavu letních hrušek, prvních jablek a švestek starých odrůd. Potrvá do soboty 15. 8. 2026. Každé dopoledne rozšíří vaše obzory i chutě doprovodný program.

Letní vedra proměňují české zahrady takřka v bitevní pole. Na jedné straně stojí majitelé domů s rotačními sekačkami a hadicemi v ruce, na druhé neúprosná realita měnícího se klimatu. Touha po dokonale střiženém, sytě zeleném „anglickém“ trávníku se však v posledních letech stává ekologickým i ekonomickým anachronismem. To, co na první pohled vypadá jako upravená příroda, je ve skutečnosti sterilní zelená poušť. Pod nízko sekaným kobercem totiž doslova umírá půda. Přitom stačí tak málo – změnit přístup k sečení a nechat pod povrchem pracovat ty, kteří tam patří.

Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou: ptáčata hynou předčasným opuštěním přehřátých hnízd, ve vysychajících tůních umírají pulci a vajíčka obojživelníků, rostliny předčasně ukončují kvetení a omezují tvorbu nektaru důležitou pro opylovače, stromy shazují listy už v průběhu léta.