Petr Skala se loni na podzim trápil s tím, co udělat s přebytky ze své zahrady. Do řešení se pustil letos na jaře. Založil web www.sousedovazahrada.cz a nabízí na něm komukoliv možnost nabídnout přebytky ze své zahrady či zahrádky. A samozřejmě také nabízí lidem možnost nakoupit si ve svém okolí lokální potraviny.

Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution - „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“

Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými (glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.)

První celý týden v květnu patří Mezinárodnímu týdnu propagace kompostu. První celý týden v květnu je teď. Jděte ke svému kompostéru a dejte mu kytičku z mrkvové nati. Jako poděkování.

Rašelinné pánve pokrývají 2 % souše a snadno bychom je tak mohli považovat za nevyčerpatelný zdroj kvalitního zahradnického substrátu. Chyba lávky. Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.

K tomu, abyste prověřili svůj pozemek, nepotřebujete statisíce. Ke zjištěním, jestli je pozemek neúrodnou planinou, nebo spíš potenciální rajskou zahradou, postačí obyčejný rýč, trocha důvtipu a pár informací. Ty můžete načerpat z videa, ve kterém Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy popisuje jednotlivé kroky tzv. rýčové zkoušky.

Z pohledu uhlíkové stopy jsou na tom nejlépe jednoduché doma dělané sendviče se šunkou a sýrem. Podle vědců z Manchesterské univerzity mají doma dělané sendviče o polovinu menší uhlíkovou stopu než sendviče vyráběné průmyslově.

V dnešní zemědělské velkoprodukci na to není kdy. Na paběrkování. Kdo by taky sbíral, co zůstaly po sklizni zůstalo na poli či v sadu jako podměrečné nebo zapomenuté. Lidem z iniciativy Zachraň jídlo ale přišlo škoda nechat tolik potravin nevyužitých a od roku 2015 paběrkují.

Myšlenka je jednoduchá. Místo toho, abyste si domů kupovali uříznutý vánoční stromek, který po svátcích musíte vyhodit, stromek si půjčíte. Stromek je živý a po svátcích si jej majitel odveze. Nemusíte nic vyhazovat. Jenže letos už je na půjčení pozdě: všechny stromky jsou již zamluvené. Tedy, v době psaní tohoto článku zbývalo šest posledních stromků.