Popisované území se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Opava na rozhraní katastru obcí Kozmice a Dolní Benešov. Jedná se o území jednoho z posledních zbytků ucelenějších nivních luk, které zůstalo nezoráno, na rozdíl od jiných úseků původně významného lužního komplexu v rozsáhlé údolní nivě řeky Opavy. Ani tomuto území se však nevyhnula meliorační opatření z 60.–80. let 20. století. Výsledkem bylo narovnání toku a vytvoření husté sítě odvodňovacích kanálů a v potrubí vedených přivaděčů, velké škody pak způsobilo i používání herbicidů. Článek je o projektu a o lidech, kteří se s tím nehodlali smířit.

Výzkumníci potvrdili existenci rozptýlených starých pralesovitých porostů na desítkách zkoumaných ploch hospodářských lesů na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Podle výzkumníků je pravděpodobné, že takových starých pralesovitých porostů může být po Šumavě rozeseto mnohem více. Projekt potvrdil, že je možné, aby se lesnická a ochranářská organizace domluvily na hledání společných řešení, která na základě zkoumání navrhnou vědci – konkrétně odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ). Informuje o tom NP Šumava.

V současné době se zejména v souvislosti s klimatickou změnou mluví o nahrazení energie z fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů. Když se řeknou obnovitelné zdroje, patrně vám naskočí energie z vody, slunce, větru a někomu i biomasa. Avšak na jednu se zřejmě stále zapomíná – na energii samotné planety. Geotermální energii.

Kdo by dnes nechtěl mít ve svém městě či obci čistý rybník na koupání? Řada obcí skutečně něco takového plánuje. Zdánlivě jednoduchá záležitost, tedy „vyčistit rybník“, ale v praxi naráží na různé překážky: příliš hustou rybí obsádku, nevyhovující kvalitu přitékající vody a zásobu živin – zejména fosforu v bahně.

V souvislosti s hledáním východisek při řešení kalamitního výskytu hraboše polního je často zmiňováno používání posedů pro dravce – takzvaných berliček. Jedná se o jednoduché opatření, přitom jeho vhodným užitím můžeme zvýšit lokální úmrtnost hlodavců o 30-80%.

Máločím určujeme příští život své země tolik jako péčí o půdu. Na náš současný vztah k českým polím se ale hodí nejspíše slovo plundrování. Kupodivu přitom plundrujeme jinde a jinak, než si obvykle myslíme.

Už třetím rokem oživují českobudějovický park Stromovka a vědecký kampus květnaté pásy. A líbí se nejen lidem, ale i řadě druhů hmyzu.

„Jako květnaté pásy označujeme plochy oseté semínky původních dvouděložných rostlin, které mají vytvořit na pohled pěkné enklávy a zároveň podpořit motýly, včely a další zajímavé živočichy. Chtěli jsme veřejnosti ukázat, že městské trávníky nemusí být pouze sterilními, krátce střiženými plochami,“ vysvětluje Klára Řehounková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která stála u zrodu projektu.

Zhruba kilometr východně od Strakonic, v intenzivně zemědělsky využívané nivě řeky Otavy, se nachází přírodní památka Tůně u Hajské. Na rozloze necelých 7 hektarů jsou desítky tůní, obývaných mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů.

Nového obyvatele mají od letošního roku stepi v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic. Vědci tam poblíž obce Lipník poprvé zaznamenali výskyt exoticky vyhlížející kudlanky nábožné. Velký, sytě zelený až hnědý hmyz, jehož trojúhelníková hlava s velkýma očima připomíná vyobrazení mimozemšťanů ze sci-fi komiksů, se přitom ještě před dvěma desetiletími vyskytoval hojně jen na Jižní Moravě.

Okolí národní přírodní památky Radouč v Mladé Boleslavi je už několik let známé výskytem kriticky ohrožených syslů obecných. Žije jich tu více než šest stovek. Zvířata si zvykla na častou přítomnost lidí z přilehlého sídliště a ztrácejí přirozené instinkty. Město Mladá Boleslav se proto nyní rozhodlo na místo instalovat několik informačních tabulí. Žádá na nich společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR návštěvníky, aby sysly nekrmili, nesahali na ně a nechytali je.