Na základě dosavadních výsledků monitoringu Hnutí DUHA Šelmy se i v roce 2025 potvrdilo narození vlčat v několika oblastech České republiky, které organizace dlouhodobě sleduje. Po pěti letech byla reprodukce potvrzena na Kokořínsku a Ralsku. Naproti tomu v Novohradských horách se vlčí mláďata letos zatím potvrdit nepodařilo. Monitoring je zaměřen pouze na vybrané modelové oblasti a neslouží proto k určení celkového počtu vlků v ČR.

Provozovatel přenosové soustavy se zapojil do projektu zajištění bezpečných hnízdišť pro raroha velkého, který realizuje Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Na jeho stožárech velmi a zvlášť vysokého napětí bylo v rámci projektu nainstalováno 100 hnízdních podložek pro tohoto celosvětově ohroženého dravce, který v České republice doposud hnízdil pouze v omezeném počtu. Projekt přinesl velmi potěšitelné výsledky – v ČR letos prokazatelně zahnízdilo rekordních 8 párů, z toho 6 využilo právě tyto uměle vytvořené podložky.

Další dvě koryta toků obnovily v Moravskoslezském kraji Lesy České republiky v rámci programu Vracíme vodu lesu. Pojmou více vody, což je v době klimatické změny zásadní opatření, ale svědčí i vodomilným živočichům.

V průběhu června schválil Parlament ČR novelu lesního zákona, která od 1. 1. 2026 umožní pastvu hospodářských zvířat v lese, pokud s tím vlastník lesa souhlasí. Podmínkou je, že lesní pastva neomezí právo volného vstupu do lesa. Při ohrazování lesních pozemků pro pastvu tak musí být technickým nebo jiným opatřením zajištěna možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku.

Evropské lesy čelí v posledních dekádách stále větším výzvám – klimatické změny, invazní druhy, úbytek biodiverzity, narušená hydrologie a nedostatek starých stromů, které jsou klíčové pro život mnoha druhů. Právě na tyto problémy reaguje nový projekt s názvem LIFE Model Forest, který v červnu roku 2025 začal v České republice a v Polsku.

Jedno z adaptačních opatření pro zajištění ekologické stability lesních ekosystémů a ochrany genofondu domácích, změnou klimatu ohrožených populací lesních dřevin je využití jejich minoritních druhů přirozeně se vyskytujících jen sporadicky. Zajímavými dřevinami, jejichž vyšší zastoupení by prospělo stabilitě našich lesů, jsou lípy.

Středomoří, které je pro většinu Čechů symbolem léta s vyprahlou krajinou, ve skutečnosti skrývá jedno z největších světových přírodních bohatství. Právě zde se nachází domov desítek tisíc rostlinných i živočišných druhů, z nichž mnohé nežijí nikde jinde na světě. A přestože se traduje, že původním stavem středomořské krajiny byly husté lesy, nová, mimořádně rozsáhlá studie entomologů z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) a Jihočeské univerzity (JU) ukazuje opak: skutečné středomořské poklady se ukrývají v otevřené, mozaikovité krajině, kterou po tisíciletí utvářeli lidé i zvířata. Pokud tato místa zarostou novými lesy či stavbami, zmizí s nimi i stovky unikátních druhů.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Soud tak vyslal jasný vzkaz, že nejen „kytičky a ptáčci“, ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu.

Skončila třetí etapa 3x 30 dnů pro mokřady zaměřená na ptáky a s ní i první ročník této celostátní kampaně. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ji vyhlásil dne 2. února, symbolicky na Světový den mokřadů, aby širokou veřejnost upozornil na to, že mokřady z naší krajiny dlouhodobě ubývají. A také na to, jaký význam mají pro zadržování vody v krajině a předcházení klimatickým změnám, a hlavně pro jejich obyvatele, chráněné i dosud běžné druhy rostlin a živočichů. Akce během roku přilákala bezmála 1500 dětí a dospělých ze všech krajů České republiky k rozmanitým vodním plochám, na kterých pozorovali dohromady 151 druhů živočichů. Lidé mohou sdílet svá pozorování, a přispívat tak k důležité ochraně mokřadů a jejich druhové rozmanitosti i nadále.

Profesor Jiří Mikyška z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI ČVUT) získal Cenu předsedy Grantové agentury ČR (GA ČR) za výzkum, který pomáhá lépe porozumět tání arktického permafrostu – jedné z největších hrozeb spojených s klimatickou změnou. Při rozmrzání dříve věčně zmrzlé půdy se totiž do atmosféry uvolňuje metan, skleníkový plyn mnohonásobně silnější než oxid uhličitý. Projekt spojil laboratorní experimenty s matematickým modelováním a nabídl klimatologům nástroje, díky nimž mohou přesněji odhadovat budoucí vývoj.