O prasatech panují některé nelichotivé mýty, zejména stran čistoty, přitom se ale jedná o čistotná a také velmi inteligentní zvířata. Někdo dokonce chová vybraná domácí plemena jako domácí mazlíčky. Od roku 1972 se také slaví Národní den prasat, který připadá na 1. března.

Vampýrovka hlubinná představuje tzv. „živoucí fosilii“. Podobně jako u latimérie podivné byli fosilní zástupci této skupiny popsáni dříve fosilní než živoucí (až v r. 1903). Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře jury a spodní křídy. Poté se však náhle fosilní záznam ztrácí a mezera mezi současností a posledním známým výskytem ve spodní křídě (stupeň apt) představuje neuvěřitelných 120 mil. let.

Globální změna klimatu přináší stále častěji extrémní projevy počasí, jako jsou dlouhodobá sucha nebo přívalové srážky způsobující bleskové povodně. Co se ale při nich děje v ekosystému? A dokáže se ekosystém sám obnovit? Tým vědců z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zjistil, že během povodně dojde k vypláchnutí téměř veškerých organismů v rybníce, které je následováno překvapivě rychlou obnovou původních společenstev přibližně za 14 dní. Závěry svého výzkumu vědci shrnuli na konci ledna v prestižním vědeckém časopise Nature Microbiology. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Loni v říjnu se stromy mohly stát součástí infrastruktury měst. Namísto toho se ale staly centrem sporu dvou pohledů na město. Jeden zdůrazňuje nutnost bezpečné organizace inženýrských sítí a druhý potřebnost zeleně pro zdraví a kvalitu života ve městě. Tyto pohledy se střetly nad revizí normy o prostorovém ukládání sítí technické infrastruktury.

Populace divokých prasat je nejvýznamnějším rezervoárem afrického moru prasat, který ohrožuje produkci prasat domácích a možnost exportu vepřového masa a výrobků z něj. První výskyt afrického moru prasat na území České republiky byl potvrzen u dvou uhynulých kusů divočáků v katastrálním území Přítluky u Zlína dne 21. a 22. června 2017. Vzniklé ohnisko onemocnění se následně podařilo vymýtit, avšak vzhledem k současné situaci v Evropě lze očekávat opětovný výskyt onemocnění v ČR. Proto se hledají další metody omezení jeho šíření.

Kolik losů žije na Šumavě? Kde se nejčastěji pohybují? Přicházejí na Šumavu další? Na tyto a další otázky spojené s největším savcem obývajícím nejen národní park a CHKO Šumava, by měl odpovědět právě probíhající monitoring. Do něj může přispět každý, kdo losa, nebo jeho stopy zaznamenal, a to nejen na Šumavě.

Neobvykle zbarvenou sýkoru zaznamenali po roce v Přerově. V neděli 17. ledna ji na svém krmítku objevila Jarmila Kačírková, členka Moravského ornitologického spolku. Modřinka má vzácnou pigmentovou vadu – melanismus. Loni ji zpozoroval ochránce přírody Adin Vyhlídka.

Loni se konal třicátý ročník Ekologických dnů Olomouc. Kromě jiného přinesl celou řadu přednášek se zajímavými lidmi jako je ekolog David Storch, geolog Václav Cílek, botanik Jiří Sádlo, filozof Stanislav Komárek, evoluční biolog Jan Zrzavý, přírodovědec Anton Markoš či filosofka Eliška Fulínová... Organizátoři vybrané přednášky natočili a zveřejnili na YouTube. Zde je přehled toho nej.

Čeští vědci vytvořili on-line atlas lišejníků, do něhož soustředili údaje o všech přibližně 1700 druzích známých z ČR. Jedná se tak zřejmě o největší a nejucelenější dílo pojednávající o českých lišejnících.

Český svaz ochránců přírody vykoupil za finanční podpory Nadačního fondu Veolia část přírodovědně unikátní lokality na Broumovsku. Jde o bývalé odkaliště dolu a úpravny měděné rudy.