Česká krajina se mění – vysychá, eroduje, ztrácí biologickou rozmanitost. Projekt Krajina naruby během dvou let ukázal, že cesta k nápravě vede především přes lidi, kteří se nebojí jednat. Osm regionálních konferencí, výstava a krátké filmy přinesly desítky inspirací, jak adaptovat krajinu na klimatické změny od tůní až po odvahu úředníků.

Luňák červený (Milvus milvus), elegantní dravec s výrazným vidlicovitým ocasem, se po desetiletích úbytku znovu hlásí o místo v evropské krajině. Přestože jeho početnost pomalu roste, stále čelí celé řadě antropogenních hrozeb a každoročně tak značná část luňáků hyne přímo či nepřímo vinou člověka. Evropský projekt LIFE EUROKITE za pomoci telemetrie zjišťuje, jak velký podíl mají na úhynech luňáků právě příčiny způsobené člověkem a jak lze tato rizika účinně omezit. Jedním z partnerů projektu je Česká společnost ornitologická.

Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda, během něhož veřejnost sleduje průběh jejich hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 838 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty. Rekordní byl počet 1262 zapojených dobrovolníků, kteří ornitologům pomáhají získávat stále přesnější data o hnízdění čápů v Česku.

Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila do rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady globálních klimatických změn na růst stromů. Výsledky této studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Revitalizaci dvou úseků na více než kilometr dlouhé části koryta Čankovského potoka v Třískolupech pod Přimdou na Tachovsku v Plzeňském kraji dokončily Lesy ČR. Vznikla soustava tůní a voda se teď snadno vsakuje do okolní nivy. Projekt za téměř 3,4 miliony korun dotovala Evropská unie.

Zemědělská krajina jižní Moravy trpí nedostatkem přírodních prvků, které poskytují útočiště volně žijícím živočichům. Břeclavští ochránci přírody proto už více než 40 let vracejí do polí přirozené predátory hrabošů – dravce a sovy. Díky instalaci speciálních hnízdních budek, z nichž je v regionu dnes přes 200, se daří podporovat jejich populace a posilovat ekologickou rovnováhu. V rámci letošního projektu se kontrolovali 80 budek, z nichž 59 % bylo úspěšně obsazeno, nejčastěji poštolkami obecnými a kalousy ušatými.

V letošním ročníku ekologické soutěže Adapterra Awards vynikly podle pořadatelů z Nadace Partnerství projekty realizované v souladu s přírodou. Jejich společným jmenovatelem je respekt k místu, důvěra v přírodní procesy. Odborná porota ocenila protipovodňová opatření, lesní hospodaření i stavby od Velkobítešska přes Židlochovice až po Nový Jičín. Všechny nominované projekty do soutěže pomáhají české krajině i městům lépe čelit dopadům klimatické změny.

Ibis hnědý se k nám velmi vzácně zatoulá a nejčastěji se objevuje v mokřadech a u vypuštěných rybníků. Jeho nejbližší hnízdiště jsou v deltě Dunaje u Černého moře, což je vzdušnou čarou asi 1000 km, ale více než 2600 km pokud k nám letí proti proudu Dunaje a řeky Moravy, což je velmi pravděpodobné.

Místo pro přírodu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy právě uzavřelo jednu etapu své historie a otevřelo novou. Dobrovolnický den na začátku listopadu byl symbolickým završením kampaně na výkup této unikátní mokřadní lokality do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a zároveň zahájením její revitalizace. Lidé se tak přímo v terénu mohli dozvědět, proč je ochrana a obnova mokřadů tak důležitá, a sami si vyzkoušet, jak o ně pečovat.

Při likvidaci invazních dřevin často rozhoduje správná volba herbicidu. V odborných i praktických kruzích se vedou dlouhodobé diskuze, zda je účinnější glyfosát, nebo přípravky typu Garlon. Ačkoli se na první pohled zdají podobné, jejich účinek i mechanismus působení se výrazně liší.