Kormorán velký patří k nejvýznamnějším rybožravým predátorům Evropy a jeho rostoucí populace představuje vážnou hrozbu pro původní druhy ryb v řekách. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR nyní v rámci mezinárodního projektu ProtectFish zahajují terénní experimenty, jejichž cílem je zjistit, jak moc jsou za ztráty cenných druhů ryb zodpovědní právě tito draví ptáci. Na řekách Střela a Svatava na Karlovarsku vědci instalují provazo-fáborkové zábrany, které mají snížit intenzitu lovu kormoránů a jejich dopad na rybí populace.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky.

Osmého ročníku celorepublikového sčítání ptáků nejen na krmítkách se 9.–11. ledna podle průběžných výsledků zúčastnilo přes 31 tisíc sčitatelů. Celkové číslo ještě poroste. Lidé mají čas odevzdat výsledky svého víkendového pozorování do 18. ledna na ptacihodinka.cz. Poté je začne Česká společnost ornitologická (ČSO) odborně vyhodnocovat. Očekává, že finální očištěné výsledky bude mít do konce ledna. Díky velkému množství dobrovolníků, kteří se do Ptačí hodinky zapojili, ČSO získá důležité údaje o ptácích, kteří v Česku zimují.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys a je už přes 40 let její součástí. Návrat vlka je vnímaným takzvaně půl na půl. Ale že by se měl vrátit do šumavské přírody medvěd? To ani náhodou. Takové jsou v kostce výsledky průzkumů, které proběhly v létě mezi návštěvníky, místními obyvateli a také starosty šumavských obcí.

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin.

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno na konci roku 2025. Velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří provedli i odběry a analýzy vzorků. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo vědeckých záznamů tohoto jevu, bude lipenský zelený led jedním z nejlépe popsaných případů na světě.

O Vánocích 2025 opět proběhlo soutěžní kolo Živé zahrady – zřejmě našeho nejstaršího projektu občanské vědy v oblasti přírody, který organizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP) od roku 2004. Toto dlouhodobé pozorování divokých zvířat na zahradách mimo jiné dokládá, že ze zahrad neobvykle rychle mizí dříve běžný obyvatel - zvonek zelený. Pokles se oproti minulým rokům výrazně zrychlil. Také kos černý ze zahrad najednou zmizel – obdobně jako v letech 2018-2019, kdy v Česku řádil virus USUTU.

Zdravé a odolné lesy obnovované s účelným využitím semen a plodů mateřských dřevin patří k naplněným cílům strategie Lesů ČR, podle níž podnik postupuje od letošního roku. Lesníci se kromě toho intenzivně soustředí na výchovu lesa, tedy prořezávky a probírky.

Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm kmenů uložených v mezinárodní sbírce pod stejným druhovým názvem představuje ve skutečnosti sedm geneticky i morfologicky odlišných druhů hub, náležejících do čtyř různých řádů a tří tříd v rámci oddělení Ascomycota.

V posledních letech se stalo tradicí, že Správa KRNAP po celý rok připomíná nějakou zajímavou událost nebo osobnost. Odstartovalo to 60. výročí založení KRNAP, pak to byl hrabě Harrach a jeho první přírodní rezervace v Krkonoších – Strmá stráň, následoval botanik František Schustler, otec myšlenky zřízení Krkonošsko-jizerského národního parku a v letošním roce si budeme připomínat Theodora Lokvence, lesníka, znalce krkonošské historie a autora dnes již legendární knihy Toulky krkonošskou minulostí.