Den za obnovu lesa je největší celostátní lesnickou akcí pro veřejnost, kterou pořádají Lesy České republiky. Uskuteční se v sobotu 16. října na třinácti místech ve všech krajích republiky, a to od 10 do 16 hodin. Každý může vysadit stromy v lesích nové generace, pomoci s jejich oplocením či úklidem klestu a dalšími pracemi, které s obnovou krajiny po kalamitě souvisí. Nebo sledovat nabízený program pro celou rodinu či se jen projít po okolním lese, posedět u ohně a opéct buřty. Sobotní Den za obnovu lesa navazuje na první ročník, jehož se zúčastnilo 32 000 lidí. Informují o tom Lesy České republiky.

Poptávka po vodě v posledních letech roste a její nedostatek a zhoršující se kvalita se stává celosvětovým problémem. Stále častěji se objevují zprávy o nutnosti snižování spotřeby vody stejně jako výzvy ke zlepšení hospodaření s ní. Jednou z možností jak ušetřit pitnou vodu je nahrazovat ji ve vhodných případech vodou užitkovou. Typickým příkladem je zalévání truhlíků, zahrádek a veřejné zeleně.

Do databáze významných stromů Prahy bylo zařazeno pět nových dřevin. Ke stávajícím unikátním velikánům nově náleží dva převislé buky na Ďáblickém hřbitově, jinan na malešickém sídlišti, jasan na Olšanských hřbitovech a žižkovská lípa republiky. Cílem celopražské databáze významných stromů, která nyní čítá již už 318 jedinců, je zachovat jejich poselství a zajistit jim nerušený růst na stanovišti.

Se slony, coby masivním živým nástrojem ochrany přírody a prostředkem ozdravění a zdivočení krajiny, by se rychle změnilo mnohé. Zdaleka ne všechny změny by ale byly žádoucí. Sloni totiž ze svého areálu svou přítomností vytlačují menší býložravce.

Když Daphne Sheldricková (tehdy ještě Woodleyová) v polovině 50. let minulého století přijela do keňského národního parku Tsavo, setkala se tam poprvé se sloními sirotky. Jmenovali se Samson a Fatuma a staral se o ně její budoucí manžel, David Sheldrick, jinak též dlouholetý šéf národního parku Tsavo East.

Průzkum izolovaných pralesů, ekologické studie realizované ve velehorách, výzkumné expedice do polárních končin. Nic z toho není zrovna levným podnikem, ale současná věda je většinou schopná, s využitím cílené grantové podpory, realizovat monitoring a experimenty i v těchto končinách, nezávisle na dalších zdrojích. Pří výzkumu hlubokomořských ekosystémů tomu ale tak není. Je to problém? Podle článku, uveřejněného na serveru Mongabay, rozhodně ano.

Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod, včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku. Tyto důležité výhody migrace jsou však aktuálně výrazně narušovány klimatickými změnami a působením člověka. To přináší negativní důsledky pro populace migrujících zvířat i celé ekosystémy. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců pod vedením Vojtěcha Kubelky, který je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, ve studii zaměřené na sledování narušení přínosu migrace u ptáků, savců a hmyzu, publikované v časopise Trends in Ecology and Evolution.

Je opozice proti výstavbě energetické infrastruktury hnané fosilními palivy společensky hodnotným postojem, zatímco odpor proti výstavbě OZE je ukázkou zpátečnictví a pokrytectví? Ne. Aktuální studie poukazuje na to, že argumenty obou skupin odpůrců se významně neliší. A že kdo nestojí o elektrárnu za humny, nesleví, ať už je to elektrárna solární nebo uhelná.

Český svaz ochránců přírody instaluje v zemědělské krajině Českého ráje pro posílení biologické ochrany zemědělských plodin před hraboši 80 dřevěných berliček pro dravce.

V posledních dnech se v médiích hojně opakuje zpráva, že jakmile se láva dostane do moře, začne místním na ostrově La Palma hrozit další smrtelné nebezpečí. Do atmosféry se totiž začnou uvolňovat jedovaté plyny, které mohou ohrozit zdraví lidí. Ptáte se, kde se tyto nebezpečné látky berou a proč vznikají? Pak jste tu pro odpověď správně.