Stovky lidí si každé léto odnášejí z přírodních koupališť svědivou vyrážku, mylně připisovanou sinicím, kopřivám nebo bodavému hmyzu. Jen málokdo ví, že ji způsobují mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy proto zkoumají, kde infekce hrozí nejvíce, jak ji spolehlivě odhalit a jak jí předcházet.

Při obnově biotopů v Národním parku Podyjí nespoléháme jen na tradiční způsoby péče o krajinu, jako je sečení travních porostů nebo pastva, ale využíváme i méně běžné techniky. V posledních letech se stále více věnujeme sběru a výsevu semen trav a bylin místní provenience. Vhodnou příležitostí ke zvýšenému úsilí v této oblasti se stal projekt "Obnova druhově bohatých travních porostů na místech bývalých akátin v NP Podyjí pomocí regionálních směsí osiv", který je realizován s finanční podporou projektu BESTbelt Evropské unie.

Uhlík v lesní půdě plní řadu klíčových funkcí: podporuje produkci dřeva, zlepšuje dostupnost živin a strukturu půdy, zvyšuje schopnost půdy zadržovat a filtrovat vodu, vytváří základ pro půdní biodiverzitu a zároveň představuje významný rezervoár důležitý pro regulaci klimatu. Organická hmota zásadně ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a přispívá k její stabilitě i odolnosti vůči disturbancím.

Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přišel s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů.

Klikatící se Ploučnice spolu se Svitavkou a jejich nivou o rozloze téměř 283 hektarů. To je nová přírodní rezervace Meandry Ploučnice a Svitavky, kterou po mnoha letech příprav i projednávání vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Přírodní rezervace se nachází v severní (dokeské) části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Každý rok jsou v Africe nelegálně odchyceny a obchodovány tisíce primátů, přičemž šimpanzi jsou nejobchodovanějším druhem afrických primátů vůbec. Nelegální obchod poháněný obchodem s domácími mazlíčky, lovem divokých zvířat a rozšiřujícími se činnost člověka představuje obrovskou hrozbu pro přežití tohoto již tak ohroženého druhu. Světový den šimpanzů, který připadá na 14. července, připomíná tuto neblahou skutečnost a apeluje na ochranu šimpanzů i dalších primátů. Měly by tomu napomoci i moderní technologie a výzkumné metody.

Horské stezky v Jeseníkách jsou každoročně vystaveny působení stovek tisíc návštěvníků i nepříznivým povětrnostním podmínkám. Problémem je především postupující eroze vytvářející kritické úseky.

Jaké přínosy poskytují tradiční luční sady přírodě i člověku? Touto otázkou se zabývají studenti Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a jejich kolegové z Německa zapojení do mezinárodního studentského kurzu zaměřeného na ekosystémové služby lučních sadů. Jeho terénní část se uskutečnila na začátku června v Zubrnicích v rámci projektu OKliBio (Ovocná krajina pro klimatickou změnu a biodiverzitu).

Přestože jsou jeseteři v Evropě přísně chráněni, nadále se stávají obětí pytláctví a nelegálního obchodu. Vyplývá to z nové zprávy WWF „In the Net of Poachers“, která shrnuje deset let sběru dat z Bulharska, Rumunska a Ukrajiny. Jen mezi lety 2016 až 2025 bylo v dolním toku Dunaje zdokumentováno nejméně 3 366 jeseterů, kteří se stali obětí trestné činnosti. Úřady za tuto dobu zabavily nejméně 6,5 tuny nelegálně ulovených ryb či jejich masa, více než 263 kilogramů kaviáru a velké množství zakázaného pytláckého náčiní.