Rybník U Kamenného stolu v pražské Vinoři se dnes stal novým domovem pro devadesát karasů obecných. Přivezli je sem pracovníci Zoo Praha, kteří se starají o jejich záchranu a návrat do přírody. Karasi obecní byli svého času zcela běžnou rybou každé tůně či vesnického rybníku, dnes jde ale o druh v kritickém stavu ohrožení, který z většiny naší krajiny vymizel. Jejich vysazení v rybníku U Kamenného stolu je pilotním projektem Zoo Praha v návratu karasů obecných do české přírody.

Zpráva Světová meteorologická organizace o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, zaměřená na rok 2021, přináší informace o rostoucích teplotách, vlnách veder na pevnině a v mořích, extrémním počasí, měnících se srážkách a ustupujícím ledu a sněhu. Toto první vydání společné zprávy o stavu klimatu v Evropě je součástí snahy vedené Světovou meteorologickou organizací poskytovat základní klimatické údaje a informace přizpůsobené specifickým potřebám jednotlivých regionů, které posilují adaptační a zmírňující strategie.

Poslední říjnovou neděli 156 milionů brazilských občanů odvolilo v prezidentských volbách, aby se první listopadové pondělí dočkali definitivních výsledků. Byly velmi těsné, rozhodly je necelé 2 miliony hlasů. Od 1. ledna 2023 tedy bude prezidentem Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva. Co to nejspíš znamená pro životní prostředí v sedmé nejlidnatější země světa?

Bobři mají pověst krajinných inženýrů, zvířat silně proměňujících podobu celých ekosystémů. Snaha prodat bobry – stavitele hrází – jako univerzální recept na léčení všech neduhů v krajině ovšem naráží na funkční meze. Britští ekologové upozorňují, že bobři sice mohou pro přírodu dělat malé zázraky, ale jejich přínos pro lidi je omezený.

Koniklec otevřený, mizející rostlina suchých trávníků a pastvin, se po 60 letech objevil v chráněné krajinné oblasti Český kras. Nejde ovšem o senzační nález po desetiletí skryté populace, ale o výsadby, které jsou součástí záchranného programu pro tento druh. Koordinuje jej Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Projevy globální klimatické změny nás vedou k úvahám o změně hospodaření v lesích. Vědci a lesníci zkoušejí a zavádějí doposud opomíjené dřeviny a pěstební postupy, preferují odklon od pasečného hospodaření. Jejich pozornost se zaměřuje na sucho snášející odolné druhy, případně vybrané provenience stanovištně vhodných dřevin. Pro obnovu lesů hledají druhy stromů schopné snášet podmínky kalamitních holin a současně v relativně krátké době poskytnout žádanou dřevní surovinu. Stěžejní místo zde zaujímají dřeviny s pionýrskou strategií.

Ročně skončí v oceánech kolem 2 % z užitého rybářského vybavení. Naznačuje to aktuální studie, která se zaměřila na rozbor nálezů vylovených ostatků sítí, lan, vlasců a háčků, a také na vyhodnocení rozhovorů s rybáři ze světových rybářských velmocí.

Topolové monokultury jsou společně s vrbami nejčastějšími druhy pěstovaných rychle rostoucích dřevin. Ačkoliv se většinou tyto druhy a plantáže považují za málo hodnotné pro krajinu, v poslední době získávají uznání pro svou mnohostrannou roli v ekologickém inženýrství, jako je například ukládání uhlíku, půdní remediace nebo produkce bioenergie. Biodiverzita plantáží je dlouhodobě opomíjená, a právě tuto problematiku popisují ve své studii vědci z Univerzity z Debrecenu v Maďarsku.

Využít při stažení armády vodní clonu, tedy zaplavit území za sebou a tím znemožnit protivníkům pozemní pronásledování, není zrovna objevný manévr. V praktickém naplnění hesla „po nás potopa“ už byl ve válkách použit mnohokrát.

Indický Paňdžáb se může světu pochlubit vzácným příkladem vysokého politického činitele, který se nebojí jít svým občanům příkladem. Předseda místní vlády Bhagwant Mann, který se tu během návštěvy regionu napil vody z posvátné řeky, aby dokázal její nezávadnost, byl následně hospitalizován.