Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.

Meandrující říční koryta v české krajině. Není jich mnoho. Postupně se ale začínají objevovat nové. Přirozený tok řek totiž napomáhá zadržování vody při suchu i při povodni. Jenže umožnit, aby se vodní toky kroutily a tvořily meandry, je podobně obtížné jako na těch správných místech v krajině vysázet meze a remízky, ne-li ještě složitější. Obojí naráží na to, že vlastníci a uživatelé pozemků o tyto úpravy většinou nestojí.

Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Při boji s africkým morem prasat (AMP) patří mezi jedno z nejdůležitějších opatření rychlé vyhledání a odstranění infikovaných uhynulých jedinců (kadáverů) a následná dezinfekce prostředí. Jak ale k možnému přenosu dochází a proč je nutné uhynulé divočáky z napadené oblasti vyhledávat a odstraňovat?

České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.

Do nejmenšího a nejvýše položeného šumavského ledovcového jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi. Potvrdili to vědci českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle nich je to důkaz toho, že se zlepšila kvalita vody a ekosystém jezera se přirozeně zotavuje z období, způsobeného v minulém století kyselými dešti. V jezeře a v jeho přítoku jsou desítky pstruhů obecných, v potoce asi tři kilometry pod jezerem žijí rybky vranky obecné, patřící v ČR k zranitelným druhům, informovalo ČTK Biologické centrum.

Epidemiologická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19, pochmurný podzim a inverzní počasí. Kombinace těchto tří faktorů způsobila, že se uplynulý víkend zapíše do smutné statistiky nejproblematičtějších víkendů z hlediska návštěvnické zátěže přírody v Krkonoších v tomto roce. Informuje o tom Krkonošský národní park.

Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.

Na řece Svratce v Brně se zalíbilo exotickým kachničkám mandarínským. Hnízdí tam pravidelně asi deset let. Jde patrně o jedinou pravidelně a volně hnízdící populaci v Česku. Cizokrajní ptáci pravděpodobně unikli z chovu, uvedl Vladimír Mikule z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Karlovarský kraj se chystá trojnásobně rozšířit rozsah území přírodní rezervace Chlum u Novosedel na Karlovarsku. Cílem je zajistit ochranu unikátní populaci endemického jeřábu manětínského, která nebyla zahrnuta při vyhlášení původní přírodní rezervace Chlum v roce 1947, uvedl krajský radní Karel Jakobec (ODS).