Českému svazu ochránců přírody (ČSOP) se podařilo vykoupit další dva pozemky na přírodně cenné lokalitě Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Toto „Místo pro přírodu“ tak již dosáhlo rozlohy přes 10 hektarů.

Habitatové stromy, což jsou živé nebo mrtvé, obvykle velmi velké staré stromy, i mrtvé dřevo tvoří přirozené stanoviště pro mnoho organismů, včetně hub a ohrožených druhů. Mají také příznivý vliv na mikroklima holiny tím, že tvoří zástin, snižují rychlost proudícího větru, a tak působí pozitivně na obnovu a stabilitu lesního ekosystému. Tlející mrtvé dřevo rovněž významně obohacuje půdu o živiny.

Atraktivní souboje hřebců divokých koní o klisny mohou v současné době vidět návštěvníci milovické rezervace velkých kopytníků. Po dokončení rezervace v roce 2021 je její plocha pro dva harémy dostatečně rozlehlá a také množství klisen je větší, než by zvládl v rámci jednoho stáda udržet pohromadě jeden hřebec.

Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.

Vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odchytili v průběhu posledních dvou let v Beskydech a Javorníkách pět vlčích samic. Každé z nich úspěšně nasadili telemetrický obojek, díky němu sbírají detailní data o prostorové a potravní ekologii vlků a jejich interakcích s člověkem pomocí nejmodernějších metod výzkumu. Intenzivní sledování pomocí GPS telemetrie probíhá v rámci mezinárodních projektů Interreg Central Europe LECA a LIFE WILD WOLF.

Lepící pasti i přes zákazy a hrozící vysoké pokuty stále ničí životy zvířat. Záchranné stanice Národní sítě evidují oproti loňsku nárůst případů ptáků přilepených do lepících pastí pro hmyz o 300 %! Co proti používání zakázaných pastí dělají orgány ochrany zvířat?

Vzácné luční orchideje právě teď rozkvétají na mnoha místech v České republice. Například na mokřadní louce v Horním Maxově na Liberecku jich každoročně kvetou stovky. Roste tam například prstnatec májový, vstavač Fuchsův, ale i ohrožená vachta trojlistá a dalších asi 120 druhů cévnatých rostlin.

Už čtyřiadvacet tak zvaných „demonstračních objektů“ založily na bezmála osmi a půl tisících hektarech Lesy České republiky. Testují a ukazují na nich různé typy hospodaření, většinou bez vzniku pasek. Při výběru a jejich zakládání podnik nyní spolupracuje se spolkem Pro Silva Bohemica.

Bezpečně přes silnice. I tak by se daly shrnout výsledky letošních záchranných transferů obojživelníků, na jejichž ochranu se zaměřil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v roce 2025. Díky spolupráci místních organizací a nasazení desítek dobrovolníků se v letošním roce na silnicích po celé Republice podařilo zachránit 38 512 obojživelníků. V rámci 12 projektů podpořených v rámci Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity byly pomocí dočasných zábran zabezpečeny nejrizikovější úseky silnic v celkové délce přes šest kilometrů.

Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují dvě nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.