Zatímco na Moravě se čápi zatím na cestu do zimovišť teprve posilují (hraboši), dva naši západočeští jsou již druhý týden v pohybu a každý den urazí několik desítek kilometrů na jih. Letos jsme společně se společností Anitra vybavili satelitními vysílačkami celkem tři čápy bílé.

Každý rok přijme Záchranná stanice hlavního města Prahy po volně žijící živočichy stovky osiřelých či opuštěných ptačích a savčích mláďat, která přišla o rodiče nebo rodné hnízdo a bez lidské pomoci by si v přírodě nedokázala poradit. S mláďaty některých druhů, jako jsou ježci, veverky, kosi nebo labutě, se ošetřovatelé setkávají pravidelně každý rok.

Každá sezona mláďat si ale pro naše zaměstnance připraví také několik nečekaných překvapení. Mezi tyto netradiční pacienty se letos zařadilo i mládě kriticky ohroženého sysla obecného. O tohoto chráněného hlodavce se naše stanice starala teprve podruhé ve své více než sedmileté historii.

Hraboš polní je a bude stálým obyvatelem naší krajiny, především té zemědělské. Ideální podmínky nachází na vysoce bonitních půdách v nadmořských výškách 200-600 metrů nad mořem. Cílem aktuálních opatření na místech, kde se přemnožil, proto nemůže být podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vyhubení hraboše, ale snaha jeho početnost udržet v únosných mezích, tedy pod prahem ekonomické škodlivosti.

Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínající právě piškot. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl znovuobjeven v Národním parku Šumava.

Vodní dílo Skalička, které má vzniknout na toku řeky Bečvy nedaleko stejnojmenné obce, by mohlo zcela zničit místní biodiverzitu. Mezi lety 2016 až 2018 zde entomologové provedli základní průzkum brouků a dvoukřídlého hmyzu. V rámci něj vyšlo najevo, že toto území je z hlediska přírodovědeckého nesmírně cenné a v rámci České republiky jej lze označit za horké místo biodiverzity.

Safari Park Dvůr Králové zaštiťuje od roku 2012 projekt sledování migrace husy velké, jehož koordinátorem je pro Českou republiku dvorský zoolog Michal Podhrázský. Pod jeho vedením jsou tak každoročně pořádány hromadné odchyty těchto ptáků na území ČR i na Slovensku. Jen letos bylo za účelem označení a následného sledování odchyceno 189 hus velkých, což je za celou dobu trvání projektu vůbec největší množství.

Největší hrozbě za dobu své existence čelí rezervace divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli dalšímu odkladu rozšíření, které je schválené od roku 2016, musí ochránci do konce srpna odvézt, nebo utratit 31 zvířat. Tedy přibližně třetinu současného počtu. Štředočeský kraj se brání, že nejde o žádné zpoždění či úřední byrokracii.

Kdysi hojná, jehličnatá dřevina českých pastvin v posledních desetiletích z velké části vymizela z tuzemské přírody a dostala se na stránky Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Jalovec obecný tak následoval řadu druhů otevřené krajiny, které jsou kvůli příliš intenzivnímu hospodaření člověka na ústupu. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů.

Pánovi hor byla dnes ve Vrchlabí oficiálně předána kniha s podpisy lidí v souvislosti s aktivitou„Za Krkonoše bez odpadkoušů“, u jejíhož zrodu byl ministr životního prostředí Richard Brabec spolu s pracovníky Správy KRNAP. K závazku „Co si do hor přinesu, to si také odnesu“ se v ní svým podpisem připojilo téměř 7 500 lidí.