Polník jasanový, nebezpečný škůdce jasanů se v červnu poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Od Česka ho dělí jen 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zapojený do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.

Vrátit kdysi uměle upraveným korytům toků přírodní charakter, zlepšit jejich schopnost zadržovat vodu a podpořit biodiverzitu bylo cílem několika jihočeských revitalizací. Týkaly se Dubenského a Borového potoka na Českobudějovicku, Křížového potoka a jeho přítoků na Šumavě i přítoků Chlumského potoka v chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Od roku 2017 oživují českobudějovický park Stromovka a také místní vědecký kampus květnaté pásy. Pokud je chcete vidět v plném květu, je právě ideální doba.

V chráněné krajinné oblasti České středohoří se dlouhodobě sleduje výskyt a početnost jednotlivých druhů rostlin, živočichů a hub, aby se vědělo, jak prosperují. Monitoring motýlů, který zde organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, odhalil překvapivá čísla.

Jeden dobře vyvinutý samec klidně může vážit i tunu. A lze tedy v jisté nadsázce naznačit, že právě kvůli té hmotnosti z bizonů ve Spojených státech amerických vznikl tak těžký problém k řešení. Stali se totiž předmětem legislativně-politického sporu. Který se točí kolem toho, co za zvířata vlastně bizoni jsou, a komu patří.

Běžná kapradina dokáže ve svých listech hromadit nejen živiny, ale i některé stopové prvky včetně vzácných zemin, ukázal rozsáhlý výzkum vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) napříč Českou republikou. Papratka samičí tak může pomoci sledovat kvalitu životního prostředí, koloběh živin, stav krajiny i dopadů lidské činnosti na lesní ekosystémy.

Stromy máme rádi. Poskytují nám chlad přírodní klimatizace, stín v horkém letním dni, uklidňují rozrušenou mysl. A taky skvěle fungují jako přirozená „úložiště“ atmosférického uhlíku. Odhaduje se, že absorbují asi čtvrtinu oxidu uhličitého, emitovaného lidskou činností. Jenže ne vždy a za všech okolností. Když je sucho, samy vydají více CO2, než kolik absorbují.

Čtyřiadvacátého července uplynuly přesně čtyři roky od vzniku rozsáhlého požáru v okolí Hřenska. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozhořel v oblasti Malinového dolu a kvůli celé řadě nepříznivých okolností se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů - zanechal po sobě viditelně spálenou krajinu. Ta dnes působí úplně jiným dojmem, všudypřítomné odstíny černé vystřídala bujná zeleň rychle postupující spontánní obnovy lesa.

Společnost přátel Jeseníků (SPJ) již řadu let prezentuje veřejnosti význam Jeseníků jakožto posledního velkého ostrova divočiny na Moravě a usiluje o zlepšení jeho ochrany. Mimo jiné realizuje projekt „Život v jesenické divočině“ zaměřený na monitoring vzácných druhů na území CHKO založený na pozorování v terénu a na fotopastech. Dnes zveřejňujeme unikátní výsledky tříleté práce v terénu (tisíce kilometrů a tisíce hodin náročné práce ve dne v noci, v zimě, v létě). Je důležité, aby se o návratu vlků do oblasti Jeseníků veřejně diskutovalo na základě věcných faktů. Protože vlků postupně přibývá, veřejnost a turisté by měli mít dostatečné informace a především je potřeba, abychom společně, včetně lesníků, myslivců a farmářů, hledali cesty, jak se naučit žít ve vzájemném souladu s těmito velkými šelmami. Jsou totiž z mnoha důvodů obdivuhodné a staly se opět nedílnou součástí přírody Jeseníků.

Čeští a němečtí ochránci přírody spojili síly v novém přeshraničním projektu NaTURE+++, který během příštích dvou let přinese konkrétní opatření na podporu biodiverzity v česko-saském pohraničí. Díky podpoře vzniknou nové mokřady, remízky, pestré louky i přírodě blízké lesy na více než 150 hektarech krajiny. Jde o jeden z největších přeshraničních projektů zaměřených na obnovu biodiverzity v regionu.