Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie (CryoEco) z Přírodovědecké fakulty UK přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období zvaného Holocénní klimatické optimum, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Klimatická změna rozhýbala Středozemní moře. Téměř polovina komerčně významných ryb během dvou desetiletí změnila svůj areál výskytu, což zasahuje rybáře, ekosystémy i rovnováhu regionu.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Drobná, zhruba dvoucentimetrová fosilie na první pohled připomíná křížence pavouka a trilobita. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Minulý týden vypustili zástupci Světového fondu na ochranu přírody (WWF Česko) zhruba 3000 mladých jeseterů (Acipenser ruthenus) do řeky Moravy v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jde o další krok v návratu tohoto extrémně vzácného druhu ryby do české přírody.

Hrátky s umělou inteligencí nás zatím mohou naučit jen velmi málo o tom, jak by mohla vypadat znovu-zdivočelá krajina. Svůj účel ale přesto plní. Svým osobitým způsobem. Ukazuje nám totiž názorně, jak vlastně o re-wildingu smýšlí lidé. V hravém pokusu na to upozornily dvě skotské geografky z univerzity v Aberdeenu.

Ochrana přírody, konkrétně nerušené hnízdění sokola stěhovavého a vyvedení jeho mláďat, je důvodem, proč se minimálně do poloviny června zastavily veškeré práce na obnově turistické infrastruktury Drábských světniček u Mnichova Hradiště.

Aktuální situace se z hlediska ochrany lesa jeví jako příznivá. Sledujeme další pokles kůrovcových těžeb, poškození abiotickými činiteli bylo nejnižší od roku 2014, období sucha v posledních letech přicházejí spíše ve druhé polovině vegetačního období, kdy neovlivňují zdravotní stav dřevin, jejich růst a také bionomii škůdců tak jako v jarních měsících.

Vodní nádrž zvanou Knížek zrekonstruovaly uprostřed rozsáhlého lesního komplexu u obce Dětenice na pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje Lesy České republiky. Menší lesní nádrž s mokřadem je součástí přírodní památky Dymokursko-Bahenské louky podél Bahenského potoka.

Ačkoliv se vodní prostředí postupně zotavuje z historického znečištění, lokální zdroje – zejména odpadní vody, hospodaření v krajině a geologické podmínky – nadále významně ovlivňují chemické složení toků, zjistila studie Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Roční monitoring pěti šumavských potoků, levostranných přítoků Vltavy, přinesl důležité poznatky o kvalitě vody v jedné z nejcennějších přírodních oblastí Česka. Výzkum má zásadní význam pro ochranu perlorodky říční, jednoho z nejohroženějších druhů sladkovodních mlžů v Evropě.

Zkoumání vzácného brouka jádrohloda jedlového přineslo nové objevy. Tým vedený vědci z Akademie věd České republiky a Slovenské akademie věd odhalil unikátní houbové společenstvo, které broukovi umožňuje žít v nestravitelném jedlovém dřevě, a identifikoval hned tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub.