Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců, snižují poškození jehlic a zlepšují fyziologickou vitalitu mladých borovic. Výsledky tak mohou pomoci k udržitelnější školkařské produkci s menší závislostí na syntetických pesticidech.

Organizace, které desítky let obnovují mokřady, sečou květnaté louky, pasou zvířata nebo zachraňují ohrožené druhy, poprvé spojily své síly. Založily Asociaci péče o krajinu (APK), aby lidé pečující o českou krajinu přímo v terénu měli společný hlas a mohli prosazovat lepší podmínky pro praktickou ochranu přírody.

Bývalý vojenský prostor Milovice patří k evropsky nejbohatším lokalitám na výskyt nočních motýlů. Naznačuje to inovativní mezinárodní výzkum, do kterého se zapojili odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Podobně bohatý je i výskyt ptáků.

Jeřáby patří k nejpozoruhodnějším dřevinám střední Evropy. Některé druhy se vyskytují pouze na několika svazích či skalách a nenajdeme je nikde jinde na světe. Tým okolo Jiřího Velebila z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) nyní popsal nové druhy, jejich rozšíření i praktické postupy, které mohou pomoci uchovat tyto přírodní poklady pro budoucnost. Nejnovějším úspěchem je objev a vědecký popis jeřábu oravského na Slovensku.

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý pouze z jižní Moravy. K jeho překvapivému výskytu v netypické nadmořské výšce kolem 700 metrů pravděpodobně přispěla letošní extrémní vedra.

Ekologické organizace včera představily Stínový plán na obnovu přírody pro Česko. Obsahuje 40 konkrétních opatření, která mají pomoci české krajině a zvýšit její odolnost. Dnes, 1. září, končí termín, do kterého mají státy Evropské unie své plány předložit. Česká vláda zatím návrh nedokončila. Chybějící oficiální plán může podle ekologických organizací zkomplikovat účinnou obranu proti suchu, povodním, erozi i ochranu biodiverzity.

Tůně, jezírka a malé rybníčky vznikají v krajině čím dál častěji. Ne všechny se však stanou přínosem pro ochranu přírody. Odborný seminář s tímto aktuálním tématem pořádají v pondělí 31. 8. Calla, Přírodovědecká fakulta JU a Biologické centrum AV ČR.

Vlny veder budou ještě častější, delší a intenzivnější a nedá se tedy spoléhat na to, že extrémní období jednoduše přečkáme. Stromy pro příští desetiletí tak už testuje třeba Praha. Adaptace měst na vedro ale neznamená pouze vysadit co nejvíce stromů. Mění se i samotná logika, podle které veřejný prostor vzniká. Každá rekonstrukce je teď příležitost.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou.

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Franklinia. V oblasti Tingo María ve středním Peru společně s místními partnery hledá poslední zbývající populace kriticky ohrožených dřevin, zakládá lesní školky pro jejich záchranu a zapojuje do ochrany přírody místní obyvatele i domorodé komunity.