Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné vysoce infekční virové onemocnění, které se v České republice objevilo v roce 2017 a představuje značné riziko nejenom pro divoká prasata, ale také pro chovy domácích prasat. Virovou nákazu se na území České republiky podařilo v roce 2019 úspěšně vymýtit. S ohledem na alarmující situaci v okolních zemích, zejména v Německu a Polsku, však hrozí nebezpečí opětovného zavlečení.

Naše moderní předpojetí, že rostliny nevnímají a necítí, a jsou tedy pouhými zdroji k čerpání, nabourávají nové vědecké poznatky. Ve středu 9. prosince zorganizovala Izraelská ambasáda v Praze rozhovor s předním světovým molekulárním biologem Danielem Chamovitzem. Tento izraelský badatel si získal celosvětovou pozornost knihou Co rostlina ví, v které podává neotřelý pohled na schopnost rostlin vnímat okolí.

Zazní-li ve spojitosti s ochranou přírody slova motorkář nebo čtyřkolka, vybaví se asi většině čtenářů bandy nelegálních jezdců drancujících krajinu a ještě nejlépe někde v národním parku. Ve skutečnosti je však toto téma podstatně širší a co hlavně, také mnohem zajímavější. Pokud jde o vliv na přírodu, platí totiž pro motokros stejné rčení jako pro oheň – je to sice špatný pán, ale výborný sluha. Pojďme si na příkladu jedné přírodovědně cenné lokality ukázat, proč si toto označení po právu zaslouží.

Abychom mohli účinně chránit ohrožené druhy rostlin a živočichů, potřebujeme vědět, proč se jim v určitých územích daří a proč ne. U dlouhověkých živočichů, jako je například perlorodka říční, je toto zkoumání obzvláště složité. Perlorodka se v Česku dožívá 60–70 let a patří mezi kriticky ohrožené živočichy. Má komplikovaný životní cyklus a je velmi citlivá na proměny prostředí, proto přírodovědci zkoumají, na jaké přírodní podmínky je perlorodka dlouhodobě zvyklá. Zaměřili se na oblast podél bavorsko-české hranice.

Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích. Nad její budoucností se však vznášejí otazníky, které znepokojují vědce i lesníky. Protože od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů.

Na rybnících v přírodní rezervaci Bažantula se dva roky pracovalo. Rozsáhlé stavební a zemní práce na obnově rybniční soustavy u Studénky jsou nyní dokončeny. Opravené hráze a technické objekty rybníků mají umožnit lepší péči o vzácné rostliny a živočichy, protože umožní vhodnou manipulaci s vodní hladinou rybníků.

Rostliny a hmyz si v průběhu milionů let společného soužití vytváří a stále vylepšují obranné mechanismy. Je to jako závody ve zbrojení. Zatímco rostliny se snaží vyvinout co nejúčinnější obranu, hmyz se stále zdokonaluje, aby nový způsob obrany překonal. Za výzkum chemických látek, které rostliny používají v obraně před býložravým hmyzem, získal mladý ekolog Martin Volf Cenu Josefa Hlávka.

Do krajiny Mladoboleslavska přibyly nové tůně, které zadrží vodu vytékající z pramene Klenice. Příroda je ocení především v obdobích sucha a nevyrovnaných srážek, které v posledních letech prožíváme.

Město Jaroměř bezplatně převedlo téměř 4 ha mokřadních luk na Českou společnost ornitologickou, aby je v Ptačím parku Josefovské louky využila k zadržování vody, ochraně mokřadní přírody a ekologické osvětě pod širým nebem.

Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.