
Habitatové stromy, což jsou živé nebo mrtvé, obvykle velmi velké staré stromy, i mrtvé dřevo tvoří přirozené stanoviště pro mnoho organismů, včetně hub a ohrožených druhů. Mají také příznivý vliv na mikroklima holiny tím, že tvoří zástin, snižují rychlost proudícího větru, a tak působí pozitivně na obnovu a stabilitu lesního ekosystému. Tlející mrtvé dřevo rovněž významně obohacuje půdu o živiny.


Atraktivní souboje hřebců divokých koní o klisny mohou v současné době vidět návštěvníci milovické rezervace velkých kopytníků. Po dokončení rezervace v roce 2021 je její plocha pro dva harémy dostatečně rozlehlá a také množství klisen je větší, než by zvládl v rámci jednoho stáda udržet pohromadě jeden hřebec.

31.5.2025 | PRAHA
(Ekolist / s využitím TZ AVČR)

Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.


Vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odchytili v průběhu posledních dvou let v Beskydech a Javorníkách pět vlčích samic. Každé z nich úspěšně nasadili telemetrický obojek, díky němu sbírají detailní data o prostorové a potravní ekologii vlků a jejich interakcích s člověkem pomocí nejmodernějších metod výzkumu. Intenzivní sledování pomocí GPS telemetrie probíhá v rámci mezinárodních projektů Interreg Central Europe LECA a LIFE WILD WOLF.


Lepící pasti i přes zákazy a hrozící vysoké pokuty stále ničí životy zvířat. Záchranné stanice Národní sítě evidují oproti loňsku nárůst případů ptáků přilepených do lepících pastí pro hmyz o 300 %! Co proti používání zakázaných pastí dělají orgány ochrany zvířat?


Vzácné luční orchideje právě teď rozkvétají na mnoha místech v České republice. Například na mokřadní louce v Horním Maxově na Liberecku jich každoročně kvetou stovky. Roste tam například prstnatec májový, vstavač Fuchsův, ale i ohrožená vachta trojlistá a dalších asi 120 druhů cévnatých rostlin.


Už čtyřiadvacet tak zvaných „demonstračních objektů“ založily na bezmála osmi a půl tisících hektarech Lesy České republiky. Testují a ukazují na nich různé typy hospodaření, většinou bez vzniku pasek. Při výběru a jejich zakládání podnik nyní spolupracuje se spolkem Pro Silva Bohemica.


Bezpečně přes silnice. I tak by se daly shrnout výsledky letošních záchranných transferů obojživelníků, na jejichž ochranu se zaměřil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v roce 2025. Díky spolupráci místních organizací a nasazení desítek dobrovolníků se v letošním roce na silnicích po celé Republice podařilo zachránit 38 512 obojživelníků. V rámci 12 projektů podpořených v rámci Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity byly pomocí dočasných zábran zabezpečeny nejrizikovější úseky silnic v celkové délce přes šest kilometrů.


Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují
dvě nové
studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.


Kriticky ohrožený modrásek komonicový žije v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty už jen na několika místech. Dříve byl přitom rozšířen po celé České republice, dnes jsou Bílé Karpaty společně s Pálavou jeho posledním tuzemským útočištěm. Vymizel především kvůli tomu, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit. Regionální akční plán na jeho záchranu nyní schválila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
