Revitalizaci dvou úseků na více než kilometr dlouhé části koryta Čankovského potoka v Třískolupech pod Přimdou na Tachovsku v Plzeňském kraji dokončily Lesy ČR. Vznikla soustava tůní a voda se teď snadno vsakuje do okolní nivy. Projekt za téměř 3,4 miliony korun dotovala Evropská unie.

Zemědělská krajina jižní Moravy trpí nedostatkem přírodních prvků, které poskytují útočiště volně žijícím živočichům. Břeclavští ochránci přírody proto už více než 40 let vracejí do polí přirozené predátory hrabošů – dravce a sovy. Díky instalaci speciálních hnízdních budek, z nichž je v regionu dnes přes 200, se daří podporovat jejich populace a posilovat ekologickou rovnováhu. V rámci letošního projektu se kontrolovali 80 budek, z nichž 59 % bylo úspěšně obsazeno, nejčastěji poštolkami obecnými a kalousy ušatými.

V letošním ročníku ekologické soutěže Adapterra Awards vynikly podle pořadatelů z Nadace Partnerství projekty realizované v souladu s přírodou. Jejich společným jmenovatelem je respekt k místu, důvěra v přírodní procesy. Odborná porota ocenila protipovodňová opatření, lesní hospodaření i stavby od Velkobítešska přes Židlochovice až po Nový Jičín. Všechny nominované projekty do soutěže pomáhají české krajině i městům lépe čelit dopadům klimatické změny.

Ibis hnědý se k nám velmi vzácně zatoulá a nejčastěji se objevuje v mokřadech a u vypuštěných rybníků. Jeho nejbližší hnízdiště jsou v deltě Dunaje u Černého moře, což je vzdušnou čarou asi 1000 km, ale více než 2600 km pokud k nám letí proti proudu Dunaje a řeky Moravy, což je velmi pravděpodobné.

Místo pro přírodu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy právě uzavřelo jednu etapu své historie a otevřelo novou. Dobrovolnický den na začátku listopadu byl symbolickým završením kampaně na výkup této unikátní mokřadní lokality do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a zároveň zahájením její revitalizace. Lidé se tak přímo v terénu mohli dozvědět, proč je ochrana a obnova mokřadů tak důležitá, a sami si vyzkoušet, jak o ně pečovat.

Při likvidaci invazních dřevin často rozhoduje správná volba herbicidu. V odborných i praktických kruzích se vedou dlouhodobé diskuze, zda je účinnější glyfosát, nebo přípravky typu Garlon. Ačkoli se na první pohled zdají podobné, jejich účinek i mechanismus působení se výrazně liší.

Letošní cílený monitoring velmi vzácného brouka trnoštítce horského na území Národního parku Šumava potvrdil jeho životaschopnost. Vyskytoval se na většině lokalit, na kterých ho entomologové našli už před dvěma lety a jeho výskyt potvrdili na několika nových místech. Tento, pro entomology „broučí Modrý Mauricius“, se vyskytuje jak na jižní části Šumavy, tedy na Stožecku a Novopecku, tak i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil.

Na začátku listopadu odstartovalo hlasování v jubilejním patnáctém ročníku ankety Alej roku, kterou organizuje ekologická organizace Arnika. Do soutěže bylo letos přihlášeno 59 alejí a stromořadí ze čtrnácti krajů České republiky. Hlasování prostřednictvím online formuláře potrvá do 28. ledna 2026, kdy se rozhodne o celkové vítězce a vítězkách v jednotlivých krajích.

Čtyři dobrovolnické dny, stovky lidí a jedno společné téma – pomoc brdské krajině zvládnout měnící se klima. Mezinárodní projekt LIFE Adapt Brdy letos přilákal do Brd stovky dobrovolníků všech generací, ať už při výsadbě stromků, obnově prameniště nebo poznávání toho, jak spolu voda a les tvoří propojený systém. Nešlo tedy jen o práci samotnou, ale i o pochopení souvislostí, proč les potřebuje vodu a voda potřebuje les, a proč to potřebujeme i my, lidé.

Velkou úrodu kvalitních plodů všech ovocných lesních dřevin letos hlásí Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. Lesy ČR v říjnu začaly zpracovávat jedenáct tun planých hrušek, jablek, třešní i malviček vzácných oskeruší. Z nich vzejdou statisíce stromků, které zpestří remízky i lesy a podpoří biodiverzitu.