Otázka potenciální nebezpečnosti větrníků pro ptactvo je obtížně zodpověditelná. Odpovědí se totiž nabízí mnoho, a každý si může vybrat tu, která se mu zrovna argumentačně zrovna víc hodí. Pravdou je, že o skutečné mortalitě ptáků, způsobené větrnými elektrárnami, dnes víme jen velmi málo. A že i ona přímo způsobená úmrtí asi nejsou tím největším problémem větrníků pro ptačí populace.

Říkáte si sněhu málo, nač se obávat lavin? Omyl, není to tak jednoduché, v tomto článku si povíme, proč.

Osmatřicet hodin vyčerpávajících jednání, jež bylo zakončeno vpravdě historickým úspěchem. Zhruba těmito slovy světová média shrnují výsledek nedávné Konference OSN o ochraně oceánů, která se v prvních březnových dnech v New Yorku pustila do jednání o osudu tzv. volných moří, tedy mezinárodních vod. Je to opravdu takový úspěch?

V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí a dlouhodobých period sucha k destrukci lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Pro udržení ekologické stability krajiny, zachování vegetačního pokryvu, kvality vod, omezení degradace a eroze lesní půdy a zmírnění propadu produkce dřeva vědci ověřují efektivní postupy obnovy lesa s využitím vhodných alternativních druhů dřevin, ke kterým se řadí i u nás původní topol černý.

V předvečer svých 60. narozenin se bývalý manažer společnosti Coca-Cola a podnikatel Craig Cohon vydal na 4000 km dlouhou pěší pouť z Londýna do Istanbulu, aby upozornil na nutnost snižování obsahu uhlíku v atmosféře. Dnes přešel z Polska do České republiky, kterou bude procházet do 26. března. Měl by se setkat se zástupci Magistrátu hlavního města Prahy a starostou Telče, další setkání jsou v jednání.

Stál jsem nedávno na poli na kraji Prahy. Pole bylo zorané a připravené na další sezonu. A protože bylo suché, tak jsem si do něj zašel. A nestačil jsem se divit, kolik plastového odpadu v poli je.

Ve středu 8. března byl slavnostně zahájen pilotní projekt Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Univerzity pro energii a přírodní zdroje v ghanské Sunyani, který se zaměřuje na monitoring klimatických změn a podporuje adaptace na změnu klimatu na úrovni regionu i celé země. Projekt umožní transfer a využití unikátních dat v praxi a také vzdělávání v oblasti ekologie. Informuje o tom CzechGlobe.

Více než tři roky se snaží Biologické centrum Akademie věd ČR získat povolení od státních úřadů, aby v lese na vlastním pozemku mohlo hospodařit šetrnými způsoby blízkými přírodě s cílem podpořit rozvoj biodiverzity. Protože vědci povolení nedostali, uchýlili se až k podání žaloby na Ministerstvo zemědělství. Krajský soud v Brně nyní spor rozhodl ve prospěch vědců. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Narůstající potíže se suchem, odlesnění horských svahů, hrozba bleskových povodní, obnova lesů po kůrovcové kalamitě, zadržování vody v krajině. To je jen malý výčet problémů, které v dnešní době se řeší vědci v souvislosti se stavem lesů. To jen zvyšuje význam lesnicko-hydrologického výzkumu malých lesních povodí.

Nejen lidské životy. Po nich je třeba zachraňovat i nenahraditelné kulturní klenoty, které národ devastovaný válkou utvářel po staletí. Nezisková organizace Ukrajinská skupina pro ochranu přírody si teď jednu takovou úspěšnou záchrannou akci připsala. Z depozitů Chersonské státní univerzity evakuovali cenné sbírky herbářů.