Od sázení buků po obnovu prameniště – stovky dobrovolníků pomáhaly v brdských lesích
Lesní bitva aneb když se síla koní spojí s péčí o krajinu
První dobrovolnický den se uskutečnil v dubnu 2025 při tradiční Brdské lesní bitvě. Mezi soutěžními stanovišti tažných koní, ukázkami lesnické práce a programem pro rodiny se dobrovolníci zapojili do aktivit zaměřených na adaptaci lesa a krajiny. Diskutovalo se o prameništích, o hospodaření s vodou a o tom, jak je možné les měnit tak, aby byl odolnější vůči suchu a kůrovci.
„Lidé se se mohli podrobně seznámit s dokumenty a fotografiemi z právě dokončené revitalizace prameniště Voložného potoka, kdy jsme se jim snažili vysvětlit princip jednotlivých provedených opatřeních,“ uvedl Petr Macháček z Vojenský lesů a statků, divize Hořovice. „Snažili jsme se také objasnit téma lesního prostředí ve vztahu k volně žijící zvěři, kdy v případě nerovnováhy a vysokých stavů zvěře, může docházet ke značnému poškození lesních porostů,“ dodal.
Třetí téma bylo zaměřeno na způsoby hospodaření v lesních porostech, druhovou pestrost. „Některé účastníky překvapilo, co všechno může ovlivnit vitalitu a stabilitu lesních porostů,“ zmínil také Macháček. Kromě těchto témat se dostalo také na dotazy účastníků týkajících se konkrétních lesnických opatření, se kterými se v prostředí brdských lesů osobně setkali. Zajímala je např. příprava půdy pod porostem – naorávání pro podporu přirozené obnovy lesních dřevin.
Voda se vrací do lesa
V červnu 2025 následovala komornější, ale o to symboličtější akce, zaměřená na revitalizaci prameniště v blízkosti Padrťských rybníků. Dobrovolníci tu pomáhali obnovit místo, kde se voda znovu rodí – prameniště. V minulosti na této lokalitě byly vytvořeny hluboké odvodňovací strouhy, díky kterým klesla hladina spodní vody. V době, kdy přibývá suchých období a srážek ubývá, se právě tato stará opatření stávají pro les doslova hřebíčkem do rakve.
Dobrovolníci proto zasypávali jednu z hlavních struh a pomohli vybudovat hrázku pro zadržení vody. Do práce se nadšeně zapojily i děti, pro které se bláto a rýče staly vítaným dobrodružstvím. Šestiletý Honzík nadšeně vyprávěl: „Bavilo mě házet do strouhy bláto a drny a taky jak jsme si na konci opékali buřty.“
V rámci projektu LIFE Adapt Brdy vznikne celá síť drobných hrázek a vodních prvků, které mají pomoci krajině zadržet vodu a obnovit přirozený koloběh. Většinu práce odvedou stroje, ale právě tato červnová akce měla symbolicky připomenout, jak důležitá je voda v krajině.
5 tisíc nových buků pro Brdy
Na největší dobrovolnickou akci, a to Brdské stromsázení 2025, které se konalo v polovině září 2025, dorazilo do lesů na lokalitu Velcí u Jinců přibližně 500 dobrovolníků. Akci doprovázel pestrý program pro malé i velké. K vidění byla např. moderní lesnická technika, včetně harvestoru a vyvážecí soupravy. Především menší návštěvníky zaujal stánek s lesní pedagogikou a také překážková dráha. Děti i dospělí si mohli za pomoci pyrotechniků VLS ČR najít památeční přívěšek. U stánku Ústřední vojenské nemocnice Praha bylo možné se zúčastnit praktické ukázky první pomoci. Tým Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze představil využití dronů v lesnické praxi. Nechyběli ani včelaři s ukázkami a ochutnávkami včelích produktů.
Na děti, které nasbíraly na všech potřebných stanovištích razítka, čekalo slosování a dvacet dárkových batůžku od VLS ČR. Registrovaní účastníci mohli odpovídat na soutěžní otázku, na kterou do skončení akce neznali odpověď ani sami organizátoři, a to Kolik bukových sazenic se vysází při letošním Brdském stromsázení? Nakonec to bylo neuvěřitelných 5 tisíc sazenic. Pět nejpřesněji tipujících získalo odměnu od FLD ČZU zaslanou poštou.
„O téhle akci jsme se dozvěděli od naší kamarádky. Mile mě překvapila celá organizace, od skvělého značení příjezdu až po všechny organizátory, kteří na akci pomáhali. Všechno bylo perfektně zvládnuté a atmosféra byla moc příjemná,“ svěřil se jeden z dobrovolníků František Řezáč. „Zaujala mě i jednotlivá stanoviště. Byla nápaditá jak pro děti, tak pro dospělé, a díky profesionálnímu výkladu jsme se jako úplní laici dozvěděli spoustu nových věcí. Třeba jsem vůbec netušil, jak se dnes vlastně vysazuje nový les. Překvapilo mě, že se už nepoužívají ohrady a nevysazuje se na mýtině, ale do vzrostlého lesa. To bylo pro mě opravdu zajímavé zjištění,“ dodává jedním dechem dobrovolník, který přijel až z Nového Strašecí.
Z jižní Moravy do Brd
Čtvrtý dobrovolnický den se konal také v září 2025. Skupina pětatřiceti sympatických dobrovolníků z jižní Moravy přijela do Brd pomoci s dosadbou sazenic z předchozícho Brdského stromsázení. Mezi účastníky byl také pamětník, který v Jincích absolvoval vojenskou službu a přes osadu Velcí jezdil do vojenského prostoru budovat vojenská zařízení.
Dobrovolníkům byl odměnou výlet na Jordán k pěchotním srubům a k Padrťským rybníkům, kde se diskutovaly otázky nedostatku vody, její zadržování v krajině, péče o chráněné druhy rostlin a živočichů a ochrana přírody. Účastníci, převážně seniorského věku, si pochvalovali příjemně strávený den ve zcela rozdílné krajině, než je ta jejich jihomoravská. I když i tam je trápí stejné problémy jako lesníky v Brdech. Klimatická změna, úbytek vody a hledání cesty, jak se jí přizpůsobit.
Všechny výše uvedené akce se konaly v rámci dobrovolnických dnů projektu LIFE Adapt Brdy, jehož koordinátorem jsou Vojenské lesy a statky ČR, s.p. a partnery projektu je Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i a státní podnik Saské lesy.
Projekt LIFE Adapt Brdy ukazuje, že i malé kroky mohou mít významný dopad. Čtyři dobrovolnické dny spojily stovky lidí, kteří společně pomáhali lesu i vodě vrátit rovnováhu a krajině lépe čelit měnícímu se klimatu. Brdy tak zůstávají místem, kde se příroda a lidé znovu učí spolupracovat.
Webová stránka projektu LIFE AdaptBrdy.czu.cz
LIFE – program pro lepší život
Projekt LIFE Adapt Brdy je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského programu LIFE.Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.
Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.
Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníkůOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Honza Honza
11.11.2025 06:45Boj proti sukcesi, na záchranu motýlů je v tomto ohledu klackem pod nohy přírodě, která se (nevědomky) brání devastaci, vysychání.
Extrémní příklad jsou americké prérie Velké planiny, ruské celiny, (přirozeně odlesněné), které když rozoráme, propadnou dezertifikaci, těžké větrné erozi, která prachovými bouřemi odnese úrodnou půdu a hlavně krajina vyschne, přestane zde pršet (mokrá půda neumožňuje prachové bouře). Nemusí to být úplně celý rok, stačí když neprší celé léto - srážky jsou nerovnoměrné, schází právě v létě, ve vedru, jak je ve vnitrozemí typické, na rozdíl od přímořského klimatu. Právě na těchto příkladech je nejvíce vidět, jak odlesnění vede ke katastrofě. Podobně i v Amazonii.
Méně je to u nás, u nás je nutno více dbát na diverzitu, na motýly, méně na odlesnění, ale platí-li to v Americe, tento přírodní zákon platí stejně tak i u nás. I u nás je vysušující výstavba, dálnice, města, také musíme dbát o vodu, o zachycování vody - bez lesa nebude ani u nás, i u nás je nutno snižovat CO2 ale ne tak abychom si zničili průmysl, nemohli doma topit.
Nejhorší jsou nesmyslné posuny v myšlení, zkrácené nedomyšlenosti, nevědět co je nejdůležitější, bez čeho příroda vůbec nemůže existovat: bez vody, ne bez motýlů.
Proto nehledáme, co bylo původní, nestaráme se (tolik) o to co bylo a už není- nemůže být, hledáme to, co je funkční, tak jako to dělá příroda se svým zákonem o adaptaci, ne které druhy zde byly a mizí ale ty které lépe odpovídají novým podmínkám, aby příroda fungovala = především zachycovala vodu.
