https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dravcum-a-sovam-pomahaji-v-zemedelske-krajine-specialni-hnizdni-budky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dravcům a sovám pomáhají v zemědělské krajině speciální hnízdní budky

21.11.2025 05:52 | PRAHA (Ekolist.cz) | Libor Opluštil
Mláďata kalousů ušatých.
Mláďata kalousů ušatých.
Zdroj | ZO ČSOP Břeclav
Zemědělská krajina jižní Moravy trpí nedostatkem přírodních prvků, které poskytují útočiště volně žijícím živočichům. Břeclavští ochránci přírody proto už více než 40 let vracejí do polí přirozené predátory hrabošů – dravce a sovy. Díky instalaci speciálních hnízdních budek, z nichž je v regionu dnes přes 200, se daří podporovat jejich populace a posilovat ekologickou rovnováhu. V rámci letošního projektu se kontrolovali 80 budek, z nichž 59 % bylo úspěšně obsazeno, nejčastěji poštolkami obecnými a kalousy ušatými.
 
Zemědělsky intenzívně využívaná krajina jižní Moravy v současné době poskytuje volně žijícím živočichům omezené možnosti. Nejnápadnějšími prvky jsou ve zdejší krajině patrně větrolamy, které se ale většinou nacházejí na hranici životnosti a jejich obnova je i kvůli nedořešeným vlastnickým vztahům komplikovaná. Remízků a mezí je stále ještě minimum, ale na řadě katastrů se už začínají výrazněji zapojovat výsadby zeleně realizované v posledních 20 letech. Není proto divu, že v takto skromně „vybavené“ krajině žije také omezené množství rostlinných a živočišných druhů a ekologická rovnováha je velmi křehká. V polních kulturách se pak může snáze docházet ke kalamitnímu přemnožení drobných hlodavců.

Jednou z možností, jak omezovat negativní dopady přemnožených hrabošů, je vrátit do krajiny jejich přirozené nepřátele – dravce a sovy. Tomu se už více než 40 let věnuje skupina břeclavských ochránců přírody. Ukázalo se, že vhodnou cestou je instalace budek, ve kterých mohou dravci a sovy bezpečně hnízdit.

Mláďata puštíků obecných.
Mláďata puštíků obecných.
Zdroj | ZO ČSOP Břeclav

Aktuálně je v okolí jihovýchodní části okresu Břeclav připraveno okolo 200 takových budek. Budky jsou vyrobené z plastových kanystrů 30-50 litrů a vydrží až 20 let. Zajistit prostředky na péči o takto rozsáhlou kolekci budek není jednoduché, ale i letos se podařilo pokrýt alespoň část nákladů z dotačního programu Českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“.

V rámci projektu „Péče o budky pro dravce a sovy na Břeclavsku 2025“ se břeclavští ochránci přírody věnovali péči o 80 budek, z nichž bylo obsazeno 47, tedy 59 %. Nejčastěji budky využívaly poštolky obecné, kterých letos hnízdilo v budkách 29 párů. Stejný typ budek si oblíbili i kalousi ušatí – sovy s nenápadným maskovacím zbarvením. Ve sledované kolekci budek jich zahnízdilo 13 párů.

Čtyři budky umístěné na okrajích lesů využily další sovy – puštíci obecní a v jednom případě v jedné z budek poněkud netradičně vyhnízdila sojka obecná. Ta si na rozdíl od jmenovaných druhů jako jediná dokáže hnízdo sama postavit, pro ty ostatní musí ochránci přírody dávat do budek výstelku tvořenou směsí pilin, hoblin a suché trávy. Ne všechna hnízdění se ale vydaří – někdy ptáci opustí kvůli rušení snůšku vajec, jindy hnízdo vyplení kuna skalní nebo dospělí ptáci během hnízdění zahynou. Letos byl zaznamenán jen jeden takový případ, kdy kalousi opustili v budce svou snůšku.

Budka pro poštolky.
Budka pro poštolky.
Zdroj | ZO ČSOP Břeclav

Budky musí ochránci přírody po hnízdění zkontrolovat, v případě potřeby vyměnit výstelku, opravit závěsy nebo obnovit ochranný nátěr. V terénu tak budou připraveny na příští sezónu – hnízdit se v nich začne opět v březnu.

Péči o budky pro dravce a sovy na Břeclavsku podpořil v roce 2025 národní program Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity. Generálním partnerem tohoto programu jsou Lesy České republiky, s. p. Program je dále významně podporován Ministerstvem životního prostředí ČR, Ministerstvem zemědělství ČR, Nadačním fondem Veolia a Nadací Ivana Dejmala.


reklama

 
Libor Opluštil
ZO ČSOP Břeclav

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

23.11.2025 08:57
Souhlasím s příspěvkem Karla Zvářala, který se vyjádří odborněji než já.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2025 10:20 Reaguje na Michal Ukropec
:-)) 1* a díky! Speciální budky budou na programu za 3 týdny. A jinak Smrt hrabošům!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.11.2025 10:34 Reaguje na Karel Zvářal
My v Jistebnici problémy s hraboši nemáme, na zahrádku občas zabloudí sova pálená, a hlavně v v Nadějkově v zámecké zahradě jsou ještě pořád sýčci. Papoušků všeho druhu je u nás dost. Samozřejmě zmizeli koroptve i křepelky. Ale ty mají jiný zobák.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2025 12:54 Reaguje na Michal Ukropec
Dělá se pro jejich záchranu hodně, dosti jich zavandruje z místa repatriace a usadí se jinde. Pěkný název obce v příznivé zprávě, snad to bude s osudem sýčků ladit:-) Pálenka je ještě větší cestovatelka, ta prázdné dobré lokality zaplní migrací z ciziny.
O hraboších dokáží novináři psát i v roce po gradaci, dojedete na místo a nula... Když není o čem, tak zrecyklují loňský.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.11.2025 14:46 Reaguje na Karel Zvářal
Jistebnice - Nadějkov je asi 7 kilometrů. A sýčků je tam prý víc.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2025 14:53 Reaguje na Michal Ukropec
Lidé často zaměňují sýčka za pískající mladé kalousy nebo kuvikání F puštíka. Ten druhý je hojný, navíc slabšího příbuzného vytlačuje, někdy i eliminuje. Kéž by tam byl aspoň jeden pár...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.11.2025 17:27 Reaguje na Karel Zvářal
V prosinci jdu na naháňku do Brtce/Petříkova na poslední leč. Proberu to s místními myslivci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2025 17:33 Reaguje na Michal Ukropec
OK. Při mapování v r.15 hlásili lidé puštíky, kalouse, poštolky, káně, dokonce i drozda jako "sýčka". Opravdový nebyl ani jeden-/
Odpovědět
MK

Michal Krátký

24.11.2025 09:21 Reaguje na Michal Ukropec
z jakých dat čerpáte? sova pálená a sýček na Jistebnicku v současné je samozřejmě nesmysl, naopak křepelky tam jsou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2025 11:10 Reaguje na Michal Krátký
Křepelky tam teď určitě nejsou, odlétly do zimovišť-) Pálenka tam může dočasně (i trvale) být, mívá celkem daleké přesuny, letí přes hory a lesy, na zastávkách se krmí a zdržuje i více týdnů. Sýček na podobných místech historicky byl, v té oblasti je dosti zatravněno, je třeba místo sledovat v době toku či hnízdění.
Jinak myslivci si běžně pletou rezavou fázi puštíka s pálenkou ("viděl v lese: taková ta pěkná, pálená"), o záměně hlasů nemluvě. Tu umí samka sýčka tak dobře napodobit, že sám mám někdy problém je rozlišit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.11.2025 18:05 Reaguje na Karel Zvářal
Zalétala na lešení. Tucet vývržků za zimu není problém najít.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2025 18:13 Reaguje na Michal Ukropec
Ve stř Evropě jsou v zimě v pohybu tisíce (mladých) pálenek. Se změnou klímy se mohou posouvat/hnízdit do vyšších poloh, kde dříve nebyly zjišťovány. Vždy kroutím hlavou, když se vědci diví, co dělají ptáci tam, kde dříve nebyli. Je to prosté, mají křídla a svobodu pohybu, namítám.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.11.2025 15:00 Reaguje na Karel Zvářal
Věřím.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.11.2025 18:16 Reaguje na Michal Ukropec
Byl jsem nyní po dvou týdnech podívat se na balkón. Vývržků asi 80. A těch výkalů...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.11.2025 18:02 Reaguje na Michal Krátký
Zrak. Žádná data. Křepelky jsem viděl na Máří Magdaléně na začátku covida naposled, pálenku letos na konci ledna v jednu v noci na zahrádce. Jezdím tam jen na víkendy, takže pozorování náhodné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2025 10:19
Budky mají význam tam, kde je pro ptáky potrava a pokud tam je, tak je
rádi obsadí, protože jsou v nich bezpečnější, než v dutině stromu(tím padá
potřeba ponechávat v lesích přestárlé stromy, které lze budkami nahradit).
Takže pokud tam mají dost potravy, tak jsou budky velmi dobré řešení, ale
nic nepřehánět, aby té jejich kořisti zůstal genetický základ pro množení.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist