Rozdíly v likvidaci invazních rostlin

Při likvidaci invazních dřevin často rozhoduje správná volba herbicidu. V odborných i praktických kruzích se vedou dlouhodobé diskuze, zda je účinnější glyfosát, nebo přípravky typu Garlon. Ačkoli se na první pohled zdají podobné, jejich účinek i mechanismus působení se výrazně liší.

Dva hlavní typy přípravků

V praxi se při likvidaci invazních dřevin nejčastěji používají dva typy herbicidů. První skupinu tvoří přípravky na bázi glyfosátu. Mezi ty nejznámější patří různé druhy značky Roundup, dále je to například Touchdown, Clinic, Dominator aj. Druhou skupinu představují přípravky obsahující triklopyr a fluroxypyr. Kombinaci obou látek využívá nejprodávanější prostředek Garlon New.

Na první pohled jde o přípravky se stejným cílem – hubení nebo potlačování nežádoucích rostlin. Způsob, jakým toho dosahují, a především výsledný efekt v čase jsou však zásadně odlišné. Liší se i v tom, kam a jak hluboko v těle rostliny účinné látky pronikají.

Jak působí GLYFOSÁT

Glyfosát patří mezi herbicidy, které blokují biochemické pochody rostlin. Zasahuje do tvorby aminokyselin. Tím se zastavuje tvorba bílkovin, ligninu i dalších látek nezbytných pro růst rostliny. Po aplikaci se v rostlině doslova vypne tvorba stavebních látek a rostlina postupně hyne.

Při injektáži do kmene dřevin, což je speciální typ aplikace, se glyfosát šíří floémem (lýkem) i xylémem (dřevními svazky), tedy jak směrem dolů ke kořenům, tak do nadzemních částí. Díky tomu prostředek ochromí celý organismus rostliny včetně kořenového systému.

Zpočátku efekt nebývá viditelný. Rostlina zůstává zelená a zdánlivě vitální. Uvnitř rostliny však postupně kolabuje metabolismus. Po několika týdnech dochází k úhynu kambia (druhotného dělivého pletiva), zastavení tvorby asimilátů (produkty vznikající při fotosyntéze) a odumírání kořenů. Proces je pomalý a nevratný.

Glyfosát ničí nadzemní část a zasahuje do kořenů, které jsou především u dřevin poměrně rozsáhlé. Strom či keř obvykle po několika týdnech až měsících zcela odumře a z pařezu a kořenů obráží velmi zřídka. Fyziologicky nejde o otravu, ale o metabolické zhroucení.

Jak působí GARLON

Účinné složky Garlonu – triklopyr a fluroxypyr patří mezi tzv. auxinové herbicidy – syntetické napodobeniny růstových hormonů. Zatímco glyfosát rostlinu vyhladoví, Garlon ji naopak přestimuluje. Po aplikaci dochází k nadměrnému buněčnému dělení, deformacím pletiv a destrukci cévních svazků. Rostlina začne nekontrolovaně růst, tvoří znetvořené výhony (tzv. fasciace) a následně rychle zasychá.

Fluroxypyr zvyšuje pohyblivost směsi, takže částečně proniká i do spodních částí kmene a narušuje proudění mezi nadzemní a podzemní částí rostliny. Kořeny však často zůstávají částečně živé, protože účinná látka nepronikne až do koncových částí kořenového systému, jako je tomu u glyfosátu. Proto mohou dřeviny po několika měsících i letech znovu obrazit z pařezu nebo z výmladků. Fyziologicky tedy nejde o zastavení metabolismu, ale o hormonální kolaps.

Dva rozdílné výsledky

Z hlediska dlouhodobé účinnosti je tedy rozdíl zásadní. Glyfosát vede k úplnému a trvalému odumření rostliny, zatímco přípravky typu Garlon sice působí rychleji, ale často jen dočasně. V praxi to znamená, že po injektáži glyfosátu se dřevina již neobnoví, zatímco po aplikaci Garlonu je nutné zásah opakovat, protože dochází ke zmlazování – jak tomu pracovně říkáme recidivě.

Glyfosát je v tomto případě vhodnější tam, kde je cílem trvalé odstranění dřevin, například při regulaci invazních druhů v chráněných územích, kde je potřeba dřeviny zcela zlikvidovat, aby se dál nešířili. Přípravky na bázi glyfosátu sice působí pomaleji, ale spolehlivě – zkrátka sázka na jistotu.

Naopak Garlon se uplatní tam, kde je potřeba rychlé zasychání nadzemní části, například při přípravě plochy pro seč nebo při likvidaci hustých ostružiníků, které brání vstupu na lokalitu. Proto na injektáže kmenů nebo při metodách částečného loupání není Garlon vhodný.

Selektivita a citlivost okolní vegetace

Zatímco glyfosát je herbicid neselektivní a usmrtí prakticky všechny zelené rostliny, Garlon působí především na dvouděložné druhy. Po aplikaci postřikem na list zůstávají trávy obvykle nepoškozené, což může být výhodou při zásazích v travních porostech, kde nechceme zničit celou vegetaci.

V některých situacích, například při likvidaci křídlatek, se Garlon osvědčil tím, že po aplikaci nezůstávají „vypálená“ místa. Tato výhoda však platí pouze při postřiku na list.

Přípravek lze využít i při potlačování výmladků invazních dřevin, jako je pajasan žláznatý nebo trnovník akát. Výhodou zde je, že nedochází k úplnému zničení všech rostlin v okolí, což umožňuje rychlejší regeneraci vegetace.

Z dlouhodobých zkušeností však vyplývá, že pro tyto účely bývají celkově účinnější herbicidy na bázi glyfosátu. Při injektáži dřevin je pak jednoznačně vhodnější použít přímo glyfosát, který má v tomto typu aplikace vyšší spolehlivost i účinnost.

Míchání přípravků? Raději ne

Mezi některými praktiky se občas šíří postup míchat glyfosát s Garlonem. Z fyzikálně-chemického hlediska jde však o nesmyslný a nebezpečný pokus.

Glyfosát je vodorozpustná sůl, zatímco Garlon obsahuje olejové estery. Při smíchání vzniká nestabilní emulze, která se během několika minut rozpadá na dvě vrstvy nebo vytvoří mléčně zbarvenou sraženinu (viz fotografie). Výsledkem takového tank-mixu je nejen ztráta účinnosti, ale i riziko ucpání postřikové techniky.

Vlivem míchání glyfosát špatně proniká k buněčnými membránami a triklopyr s fluroxypyrem částečně hydrolyzují na méně účinné formy. Místo očekávané synergie tak vzniká vzájemné oslabení účinku. Navíc si můžete poškodit postřikovač nebo herbicidní hůl, protože se trysky, pumpy, hadice nebo písty zanesou sraženinou.

Odpovědnost a pravidla používání

Na závěr je důležité zdůraznit, že herbicidy jsou chemické přípravky s toxickým účinkem – z hlediska legislativy označované jako přípravky na ochranu rostlin, jejichž používání podléhá přísným pravidlům a bezpečnostním opatřením, například na ochranu vod, opylovačů nebo lidského zdraví.

Každý, kdo s těmito přípravky zachází na profesionální úrovni, musí být držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti podle § 86 a násl. zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a prováděcí vyhlášky č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin. Pro většinu běžných činností postačuje stupeň II, který opravňuje k aplikaci přípravků v rámci pracovního poměru či podnikání.

Toto osvědčení není pouhou formalitou, ale představuje záruku, že držitel zná zásady bezpečného nakládání s pesticidy, rozumí rizikům jejich používání v životním prostředí a je schopen předcházet ohrožení zdraví lidí, necílových organismů i znečištění půdy a vody.

Dodržování těchto zásad je nezbytným předpokladem nejen pro účinné, ale i odpovědné používání herbicidů v krajině a při péči o chráněná území.

---

reklama

---