https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vsechno-co-jste-kdy-chteli-vedet-o-seceni
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sečení

5.5.2023 05:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Moderní typ přístupu strukturální neboli mozaikové seče v přírodní památce Stepní stráně u Komořan. Prosekávána jsou místa s vyšší vegetací a nežádoucími druhy. Ponechávána jsou naopak místa, kde kvetou vzácnější druhy nebo živné rostliny pro hmyz.
Moderní typ přístupu strukturální neboli mozaikové seče v přírodní památce Stepní stráně u Komořan. Prosekávána jsou místa s vyšší vegetací a nežádoucími druhy. Ponechávána jsou naopak místa, kde kvetou vzácnější druhy nebo živné rostliny pro hmyz.
Zdroj | Rezekvítek
Přeci jen bych se vrátil ještě k tomu sečení. Možná vám bude připadat, že už o ničem jiném neumím psát, ale ono je to pořád, jak jsem psal vloni o tom, že stokrát opakovaná mozaika se stává sečí.
 
Květnové téma je skutečně o sečení, ale trošku jinačí. Určeno je všem, kteří sečení vidí a chtějí vidět zdravýma očima a nehledají v kosení zásadní problém nebo ho snad přímo nenávidí. Já mám k sečení vztah popsatelný básní:

Nenávidím a miluji.
Proč? – tak možná se tážeš.
Nevím, leč, že je to tak, cítím a mučím se tím

(Gaius Valerius Catullus).

Věc se týká termínu sečí. Začalo jaro a všemožné traktůrky, sekačky, rotačky, kosačky, cepáky, mulčovače ožily a vyrazily ze svých zimovišť. Už se seče, už se to kosí.

Fascinuje mě ale, že nikoho netrká, že trávník má třeba jen pár centimetrů. Už se to zase, jak říkávám s oblibou, šmrdolí, až lítají drny a hlína.

V případě, že začneme uplatňovat principy kategorizace trávníků, může se kdysi degradovaný a fádní trávník proměnit během pár let v květnaté porosty.
V případě, že začneme uplatňovat principy kategorizace trávníků, může se kdysi degradovaný a fádní trávník proměnit během pár let v květnaté porosty.
Zdroj | Rezekvítek

Takové sečení brzy z jara má svá, řekněme, specifika a úskalí. Ty chci trošku okomentovat. Nechci však přímo kritizovat způsobem: viděl jsem chlapíka… Chci vám napsat, jak bych to celé udělal já, kdybych měl na starost kus zeleně nebo rovnou ten pažit sekal. Využiju zkušenosti z rezekvítkovské praxe, kdy se nestaráme jen o stepi, ale sečeme různé typy trávníků, od těch hodně zaplevelených, přes mokřadní biotopy, až po jemňoulinké stepní trávníčky.

Zásada číslo jedna – důkladný plán

Zásadní je pro mě zmapovat si terén. Že to nejde? Že je to zbytečná práce typu kdo to bude obcházet? Teď musíme sekat, není čas!

Na Rezekvítku mám na starost něco do padesát hektarů ploch, které jsou rozprostřené všude možně, hlavně nejsou celistvé. Přesto o dění mám přehled a vím, dalo by říct, o každém stéblu. Takže výtky, že není čas, že nejsou možnosti, že to nejde, beru skutečně s humorem.

Takové mapování mi řekne, kde to roste bujně, kde můžeme počítat s tím, že tam ta tráva bude do dvou týdnů po prsa. Monitoring odhalí, kde rostou vesnovky, ječmeny myší (pozor, už teď jdou tu a tam do klasu), kde už rostou kopřivy. Taková místa mají prioritu č. 1 a sekal bych je přednostně, klidně v půlce dubna.

Jedna z kampaní Rezekvítku. Nenabádáme ale k nesečení. Klademe důraz, aby se nesekalo vše a ponechávalo se alespoň 20 % nekosených míst.
Jedna z kampaní Rezekvítku. Nenabádáme ale k nesečení. Klademe důraz, aby se nesekalo vše a ponechávalo se alespoň 20 % nekosených míst.
Zdroj | Rezekvítek

Pro sečení bych si na základě priorit vytvořil plán, kde budu mít jednotlivé plochy, plošky, úseky, segmenty, pruhy. Pro každou plochu budou stanoveny hodnoty, jako je priorita, velikost, termín, počet sečí, časová náročnost, popřípadě čím se to bude sekat nebo jestli potřebuju po sečení uklidit chodník. Díky tomu budu vědět rámcově, co mě čeká.

Poslední dva týdny, když sleduju zběsilé sečení, nabývám pocitu, že se seče od konce, nikoliv od začátku, bez konceptu, bez řádu.

Problém se skrývá také v tom, že když poseču brzo, tráva se zregeneruje a do dvou týdnů je zase stejně vysoká. Takže se musí jít do ploch opětovně, a tak sekáči spotřebují litry benzínu. V neposlední řadě se zapomene na něco, co opravdu už přerůstá.

Naopak jsou intenzivní plochy (priority č. 2), kam patří parky, kam si chodí lidi posedět, je to třeba okolí dětských hřišť, jsou to odpočinkové zóny. Nebo to mohu být výběhy pro psy. Taková místa k důkladnějšímu sečení bych se snažil co nejvíce vymezit. Od tamté borovice k tomu dřišťálu, sem k té lípě až k té fontánce to budeme držet na výšce 5 cm.

Počítat s tím, že všude budu mít „anglický“ trávník, je utopie.

Ale můžu mít několik nízce střižený pobytových ploch. Takové trávníky by pro mě byly chloubou a chtěl bych je mít jak z partesu. Právě sem lze koncentrovat tu největší slávu a úspěchy.

Na některých místech je možné provádět dosevy trav a bylin. Na Rezekvítku dokonce provádíme řízené výsevy konkrétních druhů. Například zde se provádíme založení louky pro ohniváčka černočárného.
Na některých místech je možné provádět dosevy trav a bylin. Na Rezekvítku dokonce provádíme řízené výsevy konkrétních druhů. Například zde se provádíme založení louky pro ohniváčka černočárného.
Zdroj | Rezekvítek

Běžné trávníky, kterých je nejvíc

Poslední prioritou č. 3 jsou plochy běžného ražení, kde není nic bujně rostoucího, kde neroste nic protivného, alergenního nebo invazního. Často jsou to různě květnaté plochy, po kterých naše oči i složené oči hmyzích kolegů prahnou. Takové plochy bych sekal podle potřeby. Rozhodně bych se těmito plochami nezabýval primárně.

Dá se říct, že takové plochy počkají a kosí se průběžně po částech. Pokud to není nic zásadního, lze posekat jen čtvrtinu, třetinu, polovinu a jet se svou károu dál. V dalších týdnech dám druhé kolo a doseču zbytek. Stejně bych tam jel znova, protože ono to naroste stejně znova. A pokud to prvně posečené nedoroste moc vysoko, můžu to nechat.

A že spotřebuju hodně benzínu těmi přejezdy? Způsobem postupného sečení (říkejme mu fázového), kdy se neseče všechno, se zákonitě šetří. Ve výsledku to vyjde buď stejně, jako když se to vezme šmahem, nebo se díky fázovému sečení šetří.

A že to nedají sekačky? To bych taky neviděl jako problém, použil bych křovinořez nebo ručně vedenou sekačku, která s vyšší travou nemá problém. Plně chápu, že sedět a vozit se je pohodlnější než někam chodit.

Kdybych městské trávníky sekal, tak bych se snažil počet sečí rok co rok snižovat. Jednak si ušetřím práci, jednak pošetřím travní porosty a jejich obyvatele. Časté seče se dělají u golfových a sportovních hřišť, v parcích, kde si chodívají lidé lehnout na deku. Tam klidně těch kultovních deset sečí podepíšu. Ale proč bych měl běžný, dvaceti až třiceticentimetrový trávník švihat? Jak říká Jiřina v seriálu Okresní přebor: „Vždyť tohle není normální, to je nelidský.“

Snížením sečí se budu moct věnovat jiným aktivitám, které jsou spojeny s další, mnohdy přehlíženou údržbou trávníků. Je to třeba vertikutace, provzdušňování, podsevy, hnojení. V neposlední řadě se můžu soustředit na elementární věc – pečlivé vyhrabávání posečené trávy.

Velkým pomocníkem v údržbě trávníků je sekačka, kterou lze posekat i větší plochy, ale i vyšší a husté porosty. Důležité je vše potom vyhrabat a sklidit.
Velkým pomocníkem v údržbě trávníků je sekačka, kterou lze posekat i větší plochy, ale i vyšší a husté porosty. Důležité je vše potom vyhrabat a sklidit.
Zdroj | Rezekvítek

Mulčovat? Spíše ne

Určitě bych zapomněl na nějaké mulčování, respektive ponechávání posečené trávy na místě. Z mé zkušenosti má tento způsob zbavování se posečené biomasy spíše negativní důsledky. Určitě lze uvažovat nad tím, že v nesklizené trávě zůstávají živiny. Ale je to jen jednorázová dávka; osm sečí a ponechání pokosené hmoty je přímo smrtící koktejl. Slabá vrstvička, která se postupně rozpadne, může zabránit výparu.

S čím mám zásadní problém je, že se posečená hmota nesbírá vůbec, jak je rok dlouhý. Vysoká vrstva mulče se špatně rozkládá a postupně tvoří plsť. Jakmile přesáhne určitou mez, tráva pod mulčem plesniví a hyne. Vzniká volná plocha, která je silně vyživená ponechanou biomasou. Volná místa osidlují hluchavky, merlíky, osety, bodláky, truskavce, měrnice, zlatobýly, turanky, turany, zkrátka vše, co nechceme. Bohužel kdysi krásný trávník se přesunuje do priority č. 1. Mulčovat lze, ale maximálně jednou za rok, kdy se jedná o opravdu nízký trávníček, nikoliv dvoumetrové kopřivy (ty už by se měly vyhrabat).

Fázová seč, kdy se v rámci sezóny sečou různá místa a tvoří se nejen prostorová, ale i časová mozaika.
Fázová seč, kdy se v rámci sezóny sečou různá místa a tvoří se nejen prostorová, ale i časová mozaika.
Zdroj | Rezekvítek

A tak bych mohl pokračovat dál v příběhu, co bych zlepšil a udělal jinak. Jde si třeba hrát s výškou porostu nebo s převáděním trávníků na nízkostébelné trávníky, které ve výsledku není potřeba vůbec sekat.

Témat k přemýšlení je mnoho. Pro zájemce doporučuju fenomenální rozhovor s nestorku českého trávníkářství Maruškou Strakovou Nesekat trávníky je nesmysl, ve kterém je shrnuto vše podstatné i další.

Já si jdu chystat mapy lokalit a morálně se připravovat na svou čtrnáctou sekací sezónu, která mi začne někdy koncem května a skončí na konci října.


reklama

 
Další informace |
Text byl psán pro blog Rezekvítku.

foto - Jurek Vilém
Vilém Jurek
Autor je vedoucí úseku Péče o přírodu ve spolku Rezekvítek.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2023 07:17
Tak! Dobrý článek. 1) Nesekat trávníky je nesmysl. 2) Chtít všude "angličák" je také nesmysl. 3) ..."Jde si třeba hrát s výškou porostu nebo s převáděním trávníků na nízkostébelné trávníky, které ve výsledku není potřeba vůbec sekat".

Prostě pokud chceme pestré složení luk, je nutné sečení časově a prostorově diferencovat. Posmýkat všechno naráz a přemýšlet, kam s hořlavou hmotou... ale to je obrázek dnešní uspěchané, minimalistické doby.
Odpovědět
PB

Petr Brok

5.5.2023 08:56
Pestré složení luk nejlépe zajistí pestré složení hospodářských zvířat. Pokud má vlastník pozemků koně, krávy, prasata, drůbež, králíky atd., tak každému seká jindy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.5.2023 12:03 Reaguje na Petr Brok
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.5.2023 12:08 Reaguje na smějící se bestie
A nejlepší je, když radí ti, co viděli hospodářství/zemědělství z rychlíku a na periskop jim chc a la žába, jak se to říkávalo o těchto " odbornících ".
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.5.2023 14:31 Reaguje na Petr Brok
jako že seno pro králiky se sklízí jindy než seno pro krávu a seno pro koně zas úplně jindy? nebo že krávě chodí s nůší na trávu ráno a králikum pro mlíčí až odpoledne?
ale kuš....

možná snad pasení různých dobytčat odděleně a mozaikově po malých "zahrádkách". protože každému hovádku chutná něco jiného.
Odpovědět
PB

Petr Brok

5.5.2023 15:20 Reaguje na Lukas B.
Kráva má po jemné trávě, nebo po senu z otavy stračku. Králík ne. Teď sekám drůbeži, za 14 dní králíkům, za měsíc prasatům a za 6 neděl kravám. ( První seč.) ( Jsem 500 m.n.m.) Mám velmi pestré louky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2023 16:10 Reaguje na Lukas B.
Dříve se chodilo s kosou (to je taková železná zahnutá šavle na štylku) denně - většinou ráno, na píci. V létě dostávaly čerstvou, seno na zimu se seklo v červnu, někdy otavy v srpnu. Z té louky se postupně "ukusovalo", takže to nahrávalo diverzitě rotlin i hmyzu. Dnes to mechanizace "spláchne" všechno (poséct, obrátit, usušit) v pár dnech.

A na ta dřívější postupně sečená místa naletovali ptáci (špačci, konipasi, rehci aj.) a sbírali hmyz (nebyl sešrotován), stejně jako na pastvu s hejny much. Staříček s kosou koroptev/zajíčka nevysekl, ale opatrně místo vynechal. Dnes o nějakém šetrném přístupu není řeči, po svezení se hromada prohlíží a vyhazují vysečená srnčata, zajičci, ježci apod., aby to nekazilo senáž. Prostě velkovýroba nemá s ekologií mnoho společného.
Odpovědět
HH

Honza Honza

5.5.2023 09:50
změny klimatu by měly vést k tomu, že se změní všechny agrotechnické postupy- tak aby se voda zadržovala, aby nevznikly vysušené vyprahlé plochy, zároveň se posílí i diverzita. Většinu trávníků bych sekal max. 2x ročně, některé plochy bych sekal jen jednou ročně, minimum ploch- kde se lidé pohybují, bych sekal intenzivně, ale nikdy ne v době kdy je měsíc sucho a teploty 30 st. Posečenou trávu bych jako mulč dával ke stromům, mezi keři, na vhodná místa apod.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.5.2023 10:52 Reaguje na Honza Honza
nejvíc mě na sekání/hrabání vadí, že tu trávu nikdo nechce. takže do stínu na hromadu a nechat shnít. nebo usušit a spálit. mulč z 3/4 hektaru ke stromečkům je fakt utopie.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.5.2023 11:13 Reaguje na Lukas B.
já to, pane, z 1 hektaru dělám úplně normálně, nejen ke stromečkům ale i ke keříkům- rybízům apod. Vůbec by mi nenapadlo hoditto na hromadu hnoje nebo dokonce spálit. To je úplná blbost! Zjara po senu z léta nezzbyde téměř nic!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2023 13:12 Reaguje na Honza Honza
Rezekvítek ví dobře co dělá. Kamenný vrch s konikleci obhospodařují taky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.5.2023 10:55
Prapůvod všech problémů hledejme v civilizaci. Stovky let takřka stagnovala
a lidé si tisíc let vystačili s kosou a pastvou zvířat. Za pouhé století
se kosa stala muzejním předmětem a pastva zvířat vzácností. Ekonomika je
totiž ve svých pravidlech neúprosná a co se nevyplácí, to se taky nedělá.
Ano, lze si hrát na minulost na malých plochách, ale o to intenzivněji se
pak bude hospodařit na tom zbytku. Lidí přibývá a rentabilitu zemědělství
nelze opomíjet. Návrat k pracnějšímu hospodaření je utopií, která se bez
dotací neobejde, ale na ty musí někdo jinde vydělat. Je rozdíl kosit pro
zábavu louku mozaikovitě a nebo zvládnout senoseč za vhodného počasí a
seno usušit a uskladnit dříve, než zaprší a přeroste mladou trávou. Já
jsem zažil ještě dobu, kdy šlo vše stranou, když se blížil déšť a bylo
třeba dát seno do kupek či na sušáky. Nebo jak se před bouřkou odváželo
do stodoly a musel počkat oběd, kino i rande. Byl by to ochoten dnes
někdo z těch aktivistů dělat celoročně a živit se s tím? Dnes se louky
sečou jenom proto, aby byly posečené a nezkoumá se nutriční hodnota sena,
které skončí spálené, nebo někde ve škarpě. Kdysi sedlák čekal na odkvět
jílku a začala senoseč, protože v té době byla tráva nejhodnotnější. Louka tak nebyla mozaikou, ale byla posečena najednou. Byly ale jiné louky a
taky pole s pícninami a hmyz netrpěl hlady. Kritizuji rotační sekačky
(hmyzomlýnky) v době květu a v denní době, kdy je obětí hmyz na květech.
Bohužel praxe je jiná, protože za rosy, kdy se sekalo kosou je sekačka
zalepená mokrou travou a seče se až za plného slunce po oschnutí i s tím
hmyzem. Navíc lidé sečou po práci odpoledne a nečekají ani na večer, kdy
je hmyzu na květech méně. Prostě realita je jiná, než by bylo vhodné.
Takže rady to jsou dobré, ale realizace je utopií. Zahradnické firmy jsou
placeny za zadanou práci a pokud je přáním nízký pažit, tak kosí a kosí.
No a pak tu jsou priority obyvatel. Někomu vadí travní pyl, jinému zase
klíšťata a jinému vyholená tráva. Sedlákovi do jeho louky nikdo nemluvil
a kosil kdy chtěl a jak chtěl. Asi se budeme muset smířit s touto situací,
pokud se nemíníme vrátit o století zpět a zaměstnat v zemědělství půlku
národa.
Odpovědět
FB

František Balco

7.5.2023 13:15
Dnes je mi již 72 let. Dřívější elán a síla mne již opouští. Ale přesto, že je to již víceméně pasé, napíši toto. Za socialismu jsem hospodařil na "hájovně". Dnes nevlastním ani "metr" půdy. Kolem mne je to samý vlastník. Po staru nikdo žít nechce. Takže tu vládne jen směšný samoúčel. A to v zájmu pokroku, který neznamená nic jiného, než pohodlnost. Z některých příspěvků obecně na netu mám pocit, že ta protismyslnost se někomu již zajídá. Protože je ve sporu s přirozeností. A ta je ve sporu s elitářstvím. Protože elitářství je vrozené pouze člověku. Uctívá zákon "padajícího lejna". Ale jinak. Všimněte si! Máte strach, že vám pokrok vezme práci. Protože si nejste jisti, jestli vám nakonec nebude chybět. Zatím nevidíte alternativu. Práce člověka napřímila. Nenapadlo vás, že bez ní "klesnete" opět na čtyři? Máte strach, že si vás podrobí umělá inteligence a jak s vámi naloží. No úplně stejně jako ten na nebesích. A vy budete řvát: "AI si to žádá". Nakonec zjistíte, že AI je totéž, co Bůh na nebesích. Prostě alternativa. A papežem bude Bill Gates.
Odpovědět
KM

Karla Majerová

25.9.2023 17:13
Velice zajímavý článek o sekání trávy. Já mám u svého domu velkou zahradu a louku, o kterou se starám. Mám dvě sekačky, a to jednu na krátkou trávu a druhou na dlouhou trávu. Naštěstí jsem nedávno našla internetové stránky https://www.kardanka.cz/, kde jsem si objednala všechny náhradní díly na zahradní techniku.
Odpovědět
KN

Kristýna Novotná

21.8.2024 08:21
My máme zahradu rozdělenou na dvě půlky. První sekáme benzínovou sekačkou, kterou manžel koupil z https://www.aztechnika.cz/zahradni-technika/sekacky/ na krátko, protože tam máme bazén, pergolu atd. A v té druhé části necháváme dlouhou trávu pro hmyz a sekáme ji dva krát za léto na seno, takže užitek mají z trávy všichni :-) .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist