Nesekat trávníky je nesmysl, říká odbornice Marie Straková
15.8.2019 01:01 | ROUSÍNOV
(Ekolist.cz)
Zjednodušené informace mohou být zavádějící. Odborník na údajně „nesečené“ ploše ale podle složení a výšky porostu pozná, že v letošním roce už sečená byla. Sice ne ten samý den v červenci, ale zřejmě někdy v květnu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ing. Marie Straková, Ph.D., je absolventkou Agronomické fakulty MZLU v Brně a absolventkou doktorského studia na trávníkářské téma na Ústavu
pícninářství MZLU v Brně. Od roku 2005 je spolumajitelkou firmy Agrostis Trávníky, s.r.o., která se zabývá poradenstvím, množením osiva, výrobou
směsí květnatých luk, obchodem a výzkumem v oblasti travinobylinných a travních porostů.
Má za sebou mnoho úspěšných návrhů druhově pestrých porostů, např. Květná zahrada v Kroměříži, Sluneční hora ve Sluňákově, zámecký park v Miloticích, louky v pražské Stromovce, zatravňování regionálními směsmi v NP Podyjí a CHKO Moravský Kras a další.
Zabývá se především studiem intenzivně a extenzivně ošetřovaných travnatých ploch a květnatých luk. Je autorkou desítek publikací a několika metodik, členkou několika profesních organizací, pravidelně přednáší a publikuje.
pícninářství MZLU v Brně. Od roku 2005 je spolumajitelkou firmy Agrostis Trávníky, s.r.o., která se zabývá poradenstvím, množením osiva, výrobou
směsí květnatých luk, obchodem a výzkumem v oblasti travinobylinných a travních porostů.
Má za sebou mnoho úspěšných návrhů druhově pestrých porostů, např. Květná zahrada v Kroměříži, Sluneční hora ve Sluňákově, zámecký park v Miloticích, louky v pražské Stromovce, zatravňování regionálními směsmi v NP Podyjí a CHKO Moravský Kras a další.
Zabývá se především studiem intenzivně a extenzivně ošetřovaných travnatých ploch a květnatých luk. Je autorkou desítek publikací a několika metodik, členkou několika profesních organizací, pravidelně přednáší a publikuje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Agrostis Trávníky
Pokud travnaté plochy mají plnit funkce, které od nich požadujeme, musíme si říct, co je jejich smyslem. Jestli jsou pobytové, nebo pohledové. Podle toho určujeme i četnost jejich sečení. Můžeme ještě teď na konci léta travnatým plochám ve městech nějak pomoct? Jakmile skončí léto, chtělo by to projít se po nich a podívat se, kde potřebují dosít. Aby se znovu zaplnila místa, kde rostliny v důsledku sucha vypadly. Cílem je, aby se porost znovu zapojil a v dalším roce se nevytvářela holá místa. To je nejčastější kolem obrubníků. Tam, kde lidé nejvíc chodí. Ta nezaplněná místa totiž podporují nálet plevelných druhů jako je ječmen myší, ježatka a další teplomilné trávy. Ty jsou neuvěřitelně vitální, velmi dominantní a šíří se nehorázným způsobem. Tyto rostliny dozrávají velmi brzy, takže pak neplní ani funkci zeleně. A když města řeknou: „Nebudeme sekat“, tak to jenom napomáhá jejich šíření. Sečení je nutné. Pokud nemám finance a mechanizaci na to, abych udělala důkladný dosev a doplnila porost některými dvouděložnými druhy, tak je potřeba dosít alespoň travní směsí, která nebude postavená na jílku vytrvalém. Tenhle krok mohou podle mě udělat úplně všichni. Kdy je vhodné s doséváním začít? V září nebo říjnu. Plochy v důsledku sucha prořídnou. Vypadnou z nich trávy, které léto nezvládnou, pokud jsou teploty příliš vysoké a sucho příliš dlouhé. Pokud doséváme po létě, když se sníží vysoké teploty, mohou rostliny na jaře využít zimní vláhy a zapojit se. Podzimní dosevy můžou hodně pomoct. A zároveň je třeba nezapomenout a příští rok změnit režim kosení.
Mozaikovitá seč umožňuje živočichům přesunout se z posečené plochy na tu neposečenou. Na snímku pražská Divoká Šárka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | AndruVision / Magistrát hl. m. Prahy
Trávník posečený za vysokých tepot upadl do stavu letní dormance.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Slezák
Ložisko plevelného zralého ječmene myšího v porostu jílku vytrvalého. Ječmen myší, ježatka a další teplomilné trávy jsou neuvěřitelně vitální, velmi dominantní a rychle se u nás šíří. Tyto rostliny dozrávají velmi brzy, takže pak neplní ani funkci zeleně. A když města přestanou sekat, tak to jenom napomáhá jejich šíření.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marie Straková
Pokud je na péči o zeleň nějaký balík peněz, tak by firma měla vědět, že pokud ho nevyčerpá například sečením, má možnost odvést jinou práci. Aby nepřišla o dohodnutou finanční částku, která by jí mohla chybět v rozpočtu a být likvidační.
Města budou muset změnit i techniku. Dnes jsou všichni vybaveni stroji na ošetřování intenzivních trávníků. Stávající stroje zpravidla neumožní zvýšit kosení.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
"Lidé by měli přistoupit na to, že některé plochy přejdou do extenzivního režimu. Že se nebudou sekat osmkrát ročně, ale třeba jen dvakrát. A měla by být dohoda na tom, které plochy to budou," říká Marie Straková. Na snímku květnatá louka v plném květu v Jihavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Katarína Ruschková / Město Jihlava
Když na veřejnost budu myslet a dopřeju jí pobytové trávníky a psí louky, tak snáze přijmou i ta řešení pro přírodu. Na snímku psí louka v Čelakovského sadech v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | René Ondroušková / Facebook Čelakovského sady a Národní muzeum
Lidé by se měli aktivně zapojit do pomoci přírodě. Mohli by třeba začít pěstovat regionální osivo bylin. Tím můžou hodně prospět. Ať sbírají semena a šíří je.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | M+M Vymětalovi / Agrostis Trávníky
Přečtěte si také |
Klasické trávníky ve městech chřadnou. Někde je mohou výborně nahradit loukyreklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Plzeň ošetřila injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromů
Obce, spolky či školy mohou požádat o grant na povýsadbovou péči o nově vysazené stromy
Zájemci mohou požádat o nový grant na ozelenění měst či venkova
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
pp
pp
pavel peregrin
15.8.2019 07:15Tak zase po dlouhé době perfektní článek! Paní inženýrko Straková, velký dík za něj! Jasně, srozumitelně a odborně popsáno, přesně to, co kdysi i mě učili. Takže je vidět, že staré pravdy mají stále svou platnost.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.8.2019 07:43 Reaguje na pavel peregrinNo jistěééé, tráva se seče dvakrát ročně, to věděl každý sedlák i bez škol. A všechnu hezky za sucha posbírat a do stodoly!... Ale tady jsme o čtyřicet let dál, v době klimatické krize a bavíme se o trávnících ve městě.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.8.2019 08:51 Reaguje na Karel ZvářalNo vždyť ten článek je o trávnících ve městě.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.8.2019 09:28 Reaguje na pavel peregrinV kterém předmětu se učil management trávníků ve městě?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.8.2019 10:18 Reaguje na Karel ZvářalU nás v Budějkách v pícninářství, sice okrajově, ale učil.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.8.2019 07:27Předmětem kritiky bylo především hoblování zežloutlých koberců, ze kterých se jen prášilo. V době sucha a GO je to Holého nesmysl. "Vůbec nesekat" si nedovedu představit, že někde "fungovalo". Také sběr trávy při sečení 2x ročně vidím jako problematický, většinou se tato hmota odváží na skládku. Podle mého je lepší ji nechat na místě, i ten mulč chrání zem před přehříváním a udržuje se pod ním vlhkost.
Každopádně bude dobré se problematice optimálního sečení trávníku na správnou výšku věnovat i v dalších letech. Každé pro má své proti, pak je důležité rozhodnout, co má větší prioritu: zda "hezky" obnažená přehřátá mrtvá zem, nebo zarostlý trávník zadržující vlhkost s přítomností hmyzu pro ptáky. To není místo pro pohyb lidí, na to mají chodníky. Po stromech také nikdo nešplhá.
Odpovědět
Každopádně bude dobré se problematice optimálního sečení trávníku na správnou výšku věnovat i v dalších letech. Každé pro má své proti, pak je důležité rozhodnout, co má větší prioritu: zda "hezky" obnažená přehřátá mrtvá zem, nebo zarostlý trávník zadržující vlhkost s přítomností hmyzu pro ptáky. To není místo pro pohyb lidí, na to mají chodníky. Po stromech také nikdo nešplhá.
15.8.2019 08:36 Reaguje na Karel Zvářal
Článek nemá chybu a naprosto přesně popisuje, jak se to má dělat.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
15.8.2019 10:22 Reaguje na Karel ZvářalPři sekání 2x ročně tam nemůžete nechat tu hmotu rozmulčovanou, protože by jí bylo tolik, že by to méně odolné druhy zadusilo (+ problém se zápachem, který by se pak z takové plochy šířil v důsledku hnití té hmoty). Byla by škoda vyvážet to na skládku, tam kde není tráva příliš znečistěná, lze jí senážovat a použít jako krmivo, v horším případě kompostovat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.8.2019 10:58 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkA nehledě na vznik masivní plísně a miliardy spor v ovzduší.Ovšem senážovat trávu z městských ploch - to je asi utopie.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.8.2019 12:34 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkTé hmoty není v posledních letech díky suchu mnoho, v těch hromádkách se pidižví kosáci a rozhazují při hledání žížal. Jsou plochy ve městě, které se sečou JEDNOU za rok, všichni kolem toho chodí a žádné mrtvé či stižené alergií nehlásili. Podobně se spadaným listím: jen rozdrtí sekačkami na prach a nechávají na místě (co tě nezabije, to tě posilní). Příroda je mocná čarodějka.
Odpovědět
Ji
Jirka
15.8.2019 15:32 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkV horším případě? Spíš přednostně a vracet kompostovanou hmotu na pole. Kdo má ze sedláku jen trochu fištróna, tak to dělá. Vím, že kdosi tady v Praze posečenou trávu za tímto účelem vykupuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.8.2019 07:57A vkládejte více fotek posečeno/neposečeno, s letní dormancí, ale i z termokamer, ať je jasně vidět, že na velikosti záleží.
Odpovědět
Ji
Jirka
15.8.2019 15:31Trávník nevlastním a tak nevím, jestli se má nebo nemá sekat. Ale napadlo mě, jak se seče tráva ve volné přírodě. Býložravá zvířata jaksi celé ty obrovské plochy savan a prérií nespasou...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.8.2019 10:03 Reaguje na JirkaLouky či trávníky u nás vždy udržovala a zvelebovala kosa. Ty obrovské plochy savan atd potom přirozeně oheň. Požáry jsou pro ně přirozené a nezbytné. U nás se stařina kdysi také vypalovala. Tedy, do doby, než " se přišlo na to", jak moc takové vypalování poškozuje ekosystém krajiny a likviduje tisíce drobných živočichů.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.8.2019 15:45Příroda si s travou poradí na všechny způsoby. Vysoká slouží jako kryt zvěři či refugium motýlů a jiného hmyzu, v nízké se dobře kosákům a sýčkům loví žížaly. Ať se podíváte ve zprávách do jakéhokoliv koutu světa, nejrozšířenější je pečlivě střižený pažit s týdenní či max. měsíční údžbou. V časech GO by bylo záhodno ji nechávat trochu podrůst, ať z těch často hliněných ploch nesálá tolik tepla, zejména pak ve městech. Zelené střechy jsou jen reklamním trikem, jakože bráníme oteplování...
Odpovědět
VS
Vilda Smakal
15.8.2019 19:40Já si část posekám a část nechávám růst. Tam je pěkně vidět, jak je poestrá příroda.......Posekám si to tam, kde chodíme a kde je každodenní život. Abych sekal úplně všechno, tak z toho už jsem vyrostl a hlavně je to zbytečné.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
17.8.2019 11:06Skvělý článek na který lze těžko reagovat krátce. Tak jen njaké postřehy z druhého břehu firmy která seká pro město. Pro firmu je ideál 8 sečí ročně takřka na hlínu, tomu je uzpůsobena technika a vše co s tím souvisí hlavně představa firmy kolik za sezonu vykasíruje, většina podnětů od občanů které se dostanou "k sluchu" na radnici a propagují tuhle koncepci má oklikou původ ve firmách které z toho mají a vše jiné je z mnoha až absurdních důvodů špatně. Kde se dokážou přes vazby radnice-soukromá firma dostat mají otevřený svět mnoha popsaných možností.
Stávající zahradní technika je opravdu na nové přístupy k zeleni obvykle těžko využitelná a ten problém je od tzv kočárků po speciální traktůrky kdy stroj neumí sekat dostatečně vysoko a hlavně pokud je tráva vysoká nedokáže ji sezbírat, záměrně neřeším mulčování které je při seči 2-3x ročně naprosté scifi.
Odpovědět
Stávající zahradní technika je opravdu na nové přístupy k zeleni obvykle těžko využitelná a ten problém je od tzv kočárků po speciální traktůrky kdy stroj neumí sekat dostatečně vysoko a hlavně pokud je tráva vysoká nedokáže ji sezbírat, záměrně neřeším mulčování které je při seči 2-3x ročně naprosté scifi.
Karel Zvářal
17.8.2019 11:40 Reaguje na Jirka ČernýU nás sekli 9.5., 7.6., 16.7.. Doufám, že teď už budou jen jednou, neb tráva ani po deštích neroste nijak divoce, vytváří optimální rostlinný kryt s pozitivním vlivem na mikroklima. Všechny 3 stávající seče byly s mulčováním, bez sběru.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.9.2019 08:10 Reaguje na Jirka ČernýMinulý týden poslední sečení, opět mulč, takže Eda Půdní má bohatý svécký stůl,-) přijde si na své i Dádina žížala. To jen na okraj pro ty, co kritizují přepravu masa nahoru a dolů po Evropě, zatímco trávu by vozili na kompost. P.S. Příroda je mocná...
https://www.youtube.com/watch?v=TS5andyzhjM
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=TS5andyzhjM
ad
26.8.2019 15:36
> První seč má proběhnout na přelomu května a června, se sběrem. To je v době, kdy ještě nejsou tak vysoké teploty a rostliny mají šanci se vzpamatovat
Ohledně druhé (poslední) seče, tak ta by podle mého selského rozumu měla proběhnout po tom co v travinách uzrají semena a začínají padat nebo vylétávat. To je to září?
když je posečené trávy málo, tak tam zůstane ležet jako hnojivo pro další rok/y, pokud ne, tak se odveze ke kompostování.
Odpovědět
Ohledně druhé (poslední) seče, tak ta by podle mého selského rozumu měla proběhnout po tom co v travinách uzrají semena a začínají padat nebo vylétávat. To je to září?
když je posečené trávy málo, tak tam zůstane ležet jako hnojivo pro další rok/y, pokud ne, tak se odveze ke kompostování.
LD
Libor Dostálek
18.11.2020 18:44Rozhodně je lepší trávu nesekat na tak krátko, protože rychleji vysychá :-) . My máme velký pozemek, takže ani na časté sekání není čas :-) . Sice jsem si na sekání pořídil zahradní traktor z https://www.naradinazahradu.cz/zahradni-traktory/ , ale i tak se mi s ním nechce jezdit každý den :-) . Zahradní traktory jsou skvělá vychytávka, díky bohu za ně :-) .
Odpovědět
OT
Ota Tyla
14.8.2021 14:15Pěkně se sekání věnují na https://www.lovelyhome.cz/jak-casto-sekat-travnik/
Odpovědět
VŠ
Václav Šafr
30.9.2021 02:16V článku je spoustu dezinformací, úvodní dvou fotografií počínaje. O trávníky jsem se staral přes čtyřicet let, 22 let jako pracovník Technických služeb, 21 let jako soukromý podnikatel. Nevím, zda někdo z diskutujících se touto činností zabýval, dle úrovně příspěvků těžko. Často, a tento článek není výjimkou se tvrdí, že snížením počtu sečí se něco ušetří. Je to nesmysl: tráva roste bez ohledu na počet sečí, a v našich podmínkách severních Čech naroste řekněme 120 cm travní hmoty, možná více. Z mých zkušeností jsou náklady za rok zcela stejné, ať seču 7x, 3x, nebo 2x. Vždy musím posekat, sesbírat a odvézt stejné množství hmoty. Při vyšší trávě vzniká větší nebezpečí poškození stroje odhozenými předměty, které obsluha nevidí, a ty mohou klidně přesáhnout fakturovanou částku. To ovšem článek neřeší. Při častém sekání trávy, optimálně to vidím tak 5 -7x za rok, dle průběhu počasí, jsme nikdy neměli posekaný trávník hnědý, jak to zobrazuje úvodní fotografie. Pochopitelně jsme nikdy nesekali v době největších veder. Poté, co se poseká vyšší trávník naopak zůstane žlutý až hnědý téměř vždy. Pokud někdo tvrdí opak, pak se touto činností nikdy nezabýval. Paní architektka tvrdí, že je třeba vyměnit mechanizaci za jinou, ale která by měla být ta správná, neuvádí. Operuje potřebou vyšší úrovně seče, budiž. Slyším o tom často, ale nikde se nemluví tom, jak vysoká by ta seč měla být. Pokud jsem měl možnost pozorovat současné firmy, při aplikaci této metody trávník nesečou ale v nejlepším případě požvýkají. Schvaluji názor, že trávníky i dřeviny by měly být v době extrémního sucha zalévány. V našem městě jsme to dělali již v 70. létech a parky se nám za to odměnily přeci jen poněkud svěžejší zelení. Není přeci problém převelet kropicí vozy do parků - to by ovšem k tomu musela být politická vůle - jak se tomu dnes vznešeně říká. Trávníky jsme měli ve městě od poloviny 60. let, a pokud se na záhony vysázely vhodné druhy květin, například zinií, byly obaleny motýly. Takže nevím, v čem je problém. Docela mě pobavil nápad na postřik selektivním herbicidem na jednoděložné plevele. Touto problematikou se zabývám od poloviny 70. let, ale žádný takový neznám - rád se poučím!
Odpovědět
KM
Karla Majerová
23.12.2023 22:30Marie Straková má pravdu, že nesečený trávník je ošklivý. Já osobně miluji, když je můj pozemek kolem domu upravený. Sice nemám moc času na údržbu, ale to jsem vyřešila na internetových stránkách https://www.aztechnika.cz/kamenna-prodejna, kde jsem si pořídila v sekci roboti do domácnosti robotickou sekačku. Díky ní je moje zahrada vždy perfektně posekaná a já si můžu relaxovat se svou oblíbenou kávou.
Odpovědět