https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/klasicke-travniky-ve-mestech-chradnou.nahradit-je-mohou-louky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klasické trávníky ve městech chřadnou. Někde je mohou výborně nahradit louky

17.4.2019 10:50 | BRNO (Ekolist.cz)
Vypěstovat louku vyžaduje trpělivost. Vývoj fungující květnaté louky trvá minimálně 2–3 roky.
Vypěstovat louku vyžaduje trpělivost. Vývoj fungující květnaté louky trvá minimálně 2–3 roky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Agrostis
Kdysi romantika, dnes zajímavost, brzy nutnost – to jsou louky ve městě. Náročnost životního prostředí měst nás nutí hledat porosty, které vydrží sucho, horko i silný déšť. V obcích po celé ČR se proto na některých plochách objevují namísto klasických sečených trávníků louky. Jejich výhoda je, že jsou odolné vůči výkyvům počasí, mají nízké náklady na péči a jsou druhově pestré – je tedy velká šance, že alespoň některé druhy v nich přežijí.
 
Vypěstovat louku ale vyžaduje trpělivost. Vývoj fungující květnaté louky trvá minimálně 2–3 roky. První rok vyrostou většinou jen plevele a trávy. Teprve v dalších letech se začnou prosazovat kvetoucí byliny jako kopretiny, hvozdíky, silenky nebo chrpy. Na ně nalétnou včely a motýli a s nimi se objeví i ptáci.

Pokud tedy uvažujete o vysetí louky, v prvních letech se připravte na vysvětlování, co se na místě děje, abyste ji uhájili. „Když chcete něco prosadit, nemůžete na to jít silou,“ zdůrazňuje Marie Straková zájemcům o druhově pestré porosty na semináři pořádaném Svazem zakládání a údržby zeleně. A protože louka ze začátku nevypadá přímo atraktivně, je komunikace s veřejností opravdu nutná.

„U květnatých luk je potřeba překlenout období prvních dvou let, kdy prostor nevypadá reprezentativně, pak se ale i tyto porosty líbí,“ potvrzuje Katarina Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí v Jihlavě. „Je potřeba ale vysvětlovat, že plocha nebude nikdy golfovým trávníkem a bude se sekat pouze dvakrát ročně. Proto je potřeba pečlivě volit místo, kde se tento vegetační prvek použije,“ dodává.

Louka především kvete. Její krása je ale divočejší než je tomu u trávníku nebo klasického letničkového záhonu, které jsme zatím zvyklí ve městech vídat. Kromě pastvy pro oči jsou květiny i zdrojem nektaru pro motýly, včely a jiný drobný hmyz.

Louky se nehnojí a neošetřují se chemicky. Proto jsou zvlášť vhodné například v lázeňských areálech, kde se chemické postřiky nesmí používat.

Výhoda je, že z nich nemusíte vytrhávat plevel a okopávat je. Luční porost dokáže zpevnit půdu, používá se proto na svazích ohrožených erozí. Pokud se vám podaří založit fungující louku, vlastně se o ni nemusíte starat více než tak, že ji dvakrát až třikrát ročně posekáte, nejběžněji v červnu a v září.

Mozaikovitá seč umožňuje živočichům na louce najít si novou skrýš a obživu o kus dál. Na fotografii seč v pražské Šárce.
Mozaikovitá seč umožňuje živočichům na louce najít si novou skrýš a obživu o kus dál. Na fotografii seč v pražské Šárce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | AndruVision / Magistrát hl. m. Prahy

Vyplatí se na louku počkat

Největší úskalí je právě v založení fungujícího porostu. Louka nevyroste kdekoli. Stanoviště, které je pro ni vhodné, by nemělo mít vysoký obsah živin, zvláště dusíku. Pokud má luční porost vyrůst na bývalém poli, je dobré nechat si nějaké přechodné období, kdy se na místo vyseje například travní směs, poseká se a odveze. Půda se tak trochu vyčistí od přebytečných živin.

Žádné stanoviště by nemělo být zaplevelené vytrvalými plevely, protože některých je velmi obtížné se zbavit. V praxi se pozemek nejběžněji „očistí“ glyfosátem (byť jeho použití je z environmentálního pohledu sporné), který pozabíjí plevely, a teprve poté se osévá. Pokud se osévá ručně, doporučuje Marie Straková osít plochu nejdříve polovinou osiva. Rostliny si tak mezi sebou mohou postupně tvořit vztahy. A právě funkční vztahy utváří fungující louku, kterou stačí dvakrát ročně posekat.

První seč je takzvaně odplevelovací, seká se navysoko, na 20–30 cm. Ostatní seče už jsou standardní, tedy na krátkých 5–6 cm. „Nikdy ale nesekejte, když je teplota vyšší než 25 °C,“ upozorňuje Marie Straková, která se věnuje zakládání květnatých luk, trávníků i dalších porostů. Rostliny se v horku spálí a uschnou.

To může být doporučením pro městské úřady, co dát do smluv upravujících péči o městskou zeleň, aby v horkém létě nejezdily sekačky po uschlých žlutých porostech, ze kterých se jenom práší. Sekat je potřeba tak, aby porost zůstal i v horku zelený. Ten, kdo se o městskou zeleň stará, si pak ohlídá, aby smlouvu neporušil.

Seč je na fungující louce vlastně jedinou činností. Ale i tu lze dělat dobře. Osvědčilo se nedělat pravé úhly, aby si lidi nemysleli, že sekačce došel benzín a plocha se zapomněla posekat. Je také dobré sekat louky mozaikovitě, aby čmelákům, motýlům, včelám a pavoukům nezmizel najednou všechen zdroj potravy, obydlí a úkrytu.

Přitom je dobré myslet na otázku: co uděláte se senem? Louka ho zpátky nechce, je třeba ho odvézt. Tradičně byly louky spojovány právě s pěstováním pícnin jako krmiva pro koně a další zemědělská zvířata. Seno bylo v loňském roce vysoce nedostatkové zboží a jeho cena se několikanásobně zvedla, protože kvůli suchu se u nás neurodilo dost.

Je dobré vědět, k čemu má louka sloužit. Pokud si domluvíte se zemědělcem, že ji poseče a odveze si seno, vyjděte mu vstříc ve složení rostlin. Koně třeba nemají rádi bílkoviny a nekrmí se proto senem s kokoškou pastuší tobolkou. I vratič může být od určitého množství pro koně toxický, zmiňuje Marie Straková případ farmáře, kterému onemocněli koně ze sena, ve kterém se objevilo větší množství vratiče.

Louky dokáží zpevnit půdu na svahu, jsou dobrým protierozním opatřením. Na fotce králičí kopec v areálu Květné zahrady Kroměříž.
Louky dokáží zpevnit půdu na svahu, jsou dobrým protierozním opatřením. Na fotce králičí kopec v areálu Květné zahrady Kroměříž.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marie Straková / Agrostis

Pokud chcete na louku přilákat určité druhy motýlů, můžete připravit podmínky jim. Třeba krvavec toten je hostitelská rostlina pro vzácného modráska bahenního, jehož housenka se vyvíjí na jeho květech. Jenže krvavec samotný modráska nezachrání. Housenka po dvou až třech týdnech spadne na zem a čeká, až ji objeví speciální druh mravence – mravenec žahavý. Ten ji odnese do svého mraveniště a tam se housenka živí na larvách mravenců. Bez mravenců tedy na louce vzácný motýl nepřežije. Je tedy dobré znát a respektovat potřeby různých druhů hmyzu, pokud si přejeme pomoci jim přežít.

V Praze můžete květnatou louku najít například ve Stromovce, v Kobylisích u Základní školy Žernosecká anebo na Břevnově v parku Královka. Tam se na podzim 2016 proti realizaci louky postavili místní obyvatelé. Nikdo s nimi totiž záměr nekonzultoval. Na Královce se zorala plocha tehdejšího trávníku, vysela se louka a prostor se oplotil, aby se rostliny uchytily. Místní se začali ptát, co se děje s místem, kam chodí venčit psi a kde děti v zimě sáňkují. Záměr založit na místě květnatou louku považovali za nevhodný. Obávali se totiž omezení sáňkování v zimě a menší přístupnosti pro venčení psů. Navrhli louku přesunout na jiný prostor Královky, který je méně využívaný pejskaři i dětmi. To se ale nestalo, městská část po nesouhlasu pouze zrušila oplocení louky, aby se v zimních měsících mohlo na místě sáňkovat.

Květnaté louky totiž nesnáší dobře, když se po nich chodí. Pokud mají být přístupné, je potřeba v nich vysekat cestičky nebo udělat chodníčky. Pokud je plocha louky velká, umožní to i lepší pozorování květin a hmyzu, který na nich žije. A louky se hodí především na velké plochy. Do rodinné zahrady je vhodnější vysít si bylinný trávník, který umožňuje nízké kosení, a přitom v něm také vykvetou rostlinky.

Aby lidi měli z louky radost, může být dobré přimíchat do luční směsi i letničky, alespoň podél cest a laviček. Letničky způsobí, že louka rozkvete už první rok. „Nevýhodou ale je, že lidé si často přejí, aby louka vypadala stejně, jako první rok, kdy kvetla nejbarevněji,“ říká Marie Straková, která zakládala květnatou louku například ve Stromovce.

Letničkové záhony jsou velmi oblíbené, musí se ale zakládat každý rok znovu. To je jejich nevýhoda oproti louce, která se obnovuje sama a šetří tedy náklady na péči o zeleň. Ty by měly vrátit investici do osiva louky, které není levné.

Ke kouzlu luk patří, že vypadají přirozeně. Nejlepší je, když to vypadá, jako by se nic nevyselo a louka na místě prostě vyrostla sama od sebe. „Nepřehánějte to s kreativitou,“ doporučuje Marie Straková zájemcům o realizaci druhově pestrých porostů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miloš Vondruška

24.4.2019 17:10
Občas je to sečení naprosto nesmyslné. Opbylovatelé pak nemají co jíst:
http://www.vcelarivpraze.cz/nazory/seceni.html
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist