Čtyři mrtví vlci nalezení na Jesenicku byli pravděpodobně otráveni

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Musicaline / Wikimedia Commons

„Byla to mladá zvířata v dobré kondici, z analýzy DNA vyplývá, že se jednalo o tři sourozence, kteří pocházejí z loňského vrhu. Analýza DNA pro čtvrtého vlka se nyní zpracovává. Podrobná pitva vyloučila střelné či jiné poranění, srážku s vozidlem i chorobu. Zdá se, že vlci všichni uhynuli přibližně ve stejnou dobu, ale byli nacházeni postupně. Víme, že v oblasti Skorošic byla také nalezena mrtvá liška, několik káňat a krkavec. Nebezpečí z otrávené návnady ovšem nehrozí jen volně žijícím zvířatům, ale také třeba pobíhajícím domácím psům,“ konstatuje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V oblasti Rychlebských hor se vlci trvale vyskytují od roku 2022. Do naší přírody se přirozeně vracejí, mají zde dostatek potravy – spárkaté zvěře. Vlci mohou pomoci snížit počty místy přemnožených prasat divokých či srnců, kteří působí škody v lesích a na polích. Komplikaci mohou však představovat pro chovatele hospodářských zvířat. Zejména proto byl pro řešení soužití hospodářů s vlkem připraven tzv. Program péče, jehož realizací je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Je jedno, zda někdo líčil cíleně na vlky, nebo na jiné zvíře. Fakt, že se šelmy a dravci stávají v 21. století obětí pytláků a travičů, je opravdu ostudný,“ uvedl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Vlk patří mezi kriticky ohrožené druhy, v minulosti byl v řadě zemí vyhuben a dnes se i do naší přírody postupně vrací. „Bohužel to není první případ pytláctví, evidujeme jich už několik, předchozím byla otrava nervovým jedem karbofuran v národním parku České Švýcarsko. V případě některých jedů hrozí nebezpečí i lidem, pokud s otráveným zvířetem přijdou do kontaktu. Prosíme proto každého, kdo by mohl mít k otravě jesenických vlků nějaké informace, aby je poskytl Policii ČR,“ apeluje František Pelc.

AOPK ČR poskytuje zemědělcům poradenství, jak stáda efektivně zabezpečit, stát pro tyto účely poskytuje dotace z Operačního programu Životní prostředí. Chovatelé mají také nárok na náhradu škody v případě vlčího útoku. V oblastech, kde se vlk opakovaně vyskytuje, mohou získat i takzvanou náhradu újmy za ztížení pastvy. Financovat tak mohou například jinou organizaci pastvy – zahánění na noc do zabezpečených košárů, údržbu funkčního oplocení či péči o pastevecké psy.

Cílem těchto podpor je zmírnit socioekonomický dopad výskytu vlka na nejzasaženější skupinu, chovatele hospodářských zvířat, kteří musejí přizpůsobovat dosavadní ochranu pasených zvířat přítomnosti vrcholového predátora. Vlk jako potravní oportunista loví nejsnáze dostupnou potravu, proto je nutné chránit chovy hospodářských zvířat a nedovolit mu lovit tuto snadnou kořist.