https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jeden-z-nejkrehcich-ekosystemu-sveta-a-zmena-klimatu-rostliny-v-arktide-reaguji-nepredvidatelne
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jeden z nejkřehčích ekosystémů světa a změna klimatu: Vegetace v Arktidě na ni reaguje nepředvídatelně

14.5.2025 05:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rostlinná biodiverzita může být ve vysoké Arktidě překvapivě velká. Vegetace tundry na Špicberkách.
Rostlinná biodiverzita může být ve vysoké Arktidě překvapivě velká. Vegetace tundry na Špicberkách.
Foto | Petr Macek / BC AV ČR
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR.
 
„Arktida je překvapivě rozmanitá. Ekosystémy tundry mohou na jednom čtverečním metru hostit desítky druhů rostlin,“ uvedla hlavní autorka studie Mariana García Criado z University of Edinburgh.

Studie ukazuje, že biodiverzita se v rychle se oteplující Arktidě může ubírat různými směry. V některých místech se objevují nové druhy, jinde dochází k úbytku biodiverzity. K výrazným změnám patří například nárůst počtu keřů a trav napříč celou Arktidou a zároveň ústup bylin, které hůře rostou ve stínu vyšších rostlin.

S vyššími teplotami se v tundře objevuje více druhů, ale ne plošně. Arktické prostředí výrazně proměňují keře, avšak nikoliv všude stejným způsobem. Jinými slovy – druhové složení rostlin se sice mění, ale celkově ve společenstvu není vítězů ani poražených.

Hlavními hybateli těchto změn jsou oteplování a konkurence mezi rostlinami. Studie ukazuje, že změny vegetace mohou být včasným varovným signálem hlubších proměn celých ekosystémů. Emeritní profesor Greg Henry z University of British Columbia k tomu podotýká: „Dlouhodobý výzkum je ve zkoumání Arktidy zásadní – změny v ekosystému začínají u rostlin. Když se změní ony, následuje všechno ostatní – arktická zvířata, místní a původní komunity i globální uhlíkový cyklus.“ Studie tak odhaluje, jak klimatická změna přetváří jeden z nejkřehčích ekosystémů světa.

Shrub effects: Rozšiřování keřů je spojeno s úbytkem druhů a poklesem druhového bohatství na mnoha stanovištích tundry.
Shrub effects: Rozšiřování keřů je spojeno s úbytkem druhů a poklesem druhového bohatství na mnoha stanovištích tundry.
Foto | Petr Macek / BC AV ČR

Výzkum publikovaný v časopise Nature pokrýval sledování 2 174 ploch na 45 stanovištích od Kanadské Arktidy přes Aljašku po Skandinávii po dobu 40 let. Na studii spolupracovalo 54 výzkumníků z 50 institucí v rámci mezinárodní sítě ITEX (International Tundra Experiment).

Hlavní zjištění studie:

    • Více tepla, více druhů: V teplejších oblastech a na jihu Arktidy bývá rostlinná diverzita vyšší. Na každé 2 °C zvýšení teploty připadá v průměru jeden nový druh. Dlouhodobé trendy však nenaznačují jednoznačný nárůst ani pokles druhového bohatství – vztah mezi oteplováním a biodiverzitou je tedy složitější, než se očekávalo.
    • Keře mění společenstva tundry: V místech, kde se rozšířily keře, často došlo k úbytku druhů, zejména kvůli tomu, že vyšší keře vytlačily menší rostliny. Jiný vývoj byl pozorován tam, kde dominovaly byliny – ty naopak podporovaly větší druhovou rozmanitost, což ukazuje na různorodé dopady různých typů rostlin.
    • Většina lokalit zaznamenala výměnu druhů a proměny společenstev: Teplejší oblasti a místa s výraznějším oteplováním zaznamenaly větší druhovou obměnu. Studie však nenašla důkazy, že by se arktická společenstva rostlin začala navzájem více podobat.

García Criado M., Myers-Smith I.H., Bjorkman A.D., Elmendorf S.C., ..., Macek P., ... (2025) Plant diversity dynamics over space and time in a warming Arctic. Nature. https://doi.org/10.1038/s41586-025-08946-8


reklama

foto - Procházková Daniela
Daniela Procházková
Autorka je pracovnicí Biologického centra AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

15.5.2025 07:38
Ano je to problém a nyní se zeptám. Co se udělá s nosiči satelitů, to jsou největší ničitelé vemte si, když proletí jedna raketa jak udělá velkou ozonovou díru? Ne naše auta, ale tento problém, výzkum, vojenství a naše satelity. To jsou ty co ničí ozonovou vrstvu a narušují ochrannou atmosféru. A letadla. Zde je důkaz a to covid. Přestali letadla létat a vše se hodně srovnalo, pršelo, byl i sníh. Tak se prosím proberme.A lidé se musí zamyslet, chceme žít a naše děti, kterým jsme daly život. Nebo je necháme umřít? Já osobně satelit nepotřebuji a nikdy jsem nikam neletěl. Ano cizí země lákají, ale měli jsme až do zemědělských dotací a do záměrnou likvidaci lesů krásnou přírodu. Nadávali jsme na scelování polí, likvidace mezí. Ale tehdy zůstaly remízky, keře poděl cest. Dnes se likviduje vše, pole se ještě zvětšili a hlavně odvedla se voda. Za komunistů v otevřených melioracích, od devadesátých let v trubkách i potok překáží. Ale za vše mohou naše auta, ano nové kšefty, tak to je. Co vypouští naše auta potřebují stromy, nebyl to jeden z důvodů likvidace lesů, tedy namnožení kůrovce, kde stát porušoval svoje zákony?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist