Návrat divokých koní, zubrů a praturů do krajiny podporuje rozmanitost hmyzu, potvrzuje rozsáhlá česká studie
27.5.2026 04:53 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Daniela Procházková
Zubr evropský v Milovicích.
Foto | Michal Köpping / Biologické centrum AV ČR
Exmoorský pony na lokalitě Josefovské louky.
Foto | Vojtěch Lukáš / Biologické centrum AV ČR
„Zajímalo nás, zda návrat velkých býložravců dokáže alespoň částečně nahradit procesy, které v krajině chybí od vymizení megafauny,“ říká autor studie Martin Konvička z Biologického centra AV ČR.
Megafauna, tedy velcí býložravci od praturů a zubrů až po mamuty v pravěku, kteří po tisíciletí utvářeli evropskou krajinu, z většiny území zmizela vlivem lidské činnosti. Hmyz je přitom silně závislý na struktuře prostředí, a v důsledku změn v krajině patří mezi nejrychleji ubývající skupiny organismů.
Exmoorský pony na lokalitě Josefovské louky.
Foto | Vojtěch Lukáš / Biologické centrum AV ČR
Více opylovačů i kobylek
Výzkum probíhal 10 let na jedenácti unikátních lokalitách, které vznikly díky organizaci Česká krajina. Právě tato organizace sehrála klíčovou roli v tom, že se do Česka vrátili velcí kopytníci a vytvořila tak mimořádné podmínky pro výzkum jejich vlivu na přírodu. Vědci tak mohli porovnávat pastviny s přítomností divokých býložravců – exmoorských koní, praturů a zubrů – s okolními plochami bez pastvy.
Ukázalo se, že na pasených lokalitách přibylo druhů i jedinců včel a vos a výrazně také vzrostly počty kobylek a sarančat. U ostatních skupin, mezi něž patřili denní a noční motýli či mravenci, se celková druhová bohatost výrazně nelišila. „Efekt nebyl u všech skupin stejný, ale důležité je, že jsme nepozorovali negativní dopady velkých zvířat na žádnou z nich,“ říká entomolog Jan Walter.
Pratur v Milovicích.
Foto | Michal Köpping / Biologické centrum AV ČR
Nejde jen o počet druhů, ale i jejich vlastnosti
Klíčovým zjištěním studie je, že vlivem návratu velkých kopytníků do krajiny se zásadně mění druhové složení hmyzu. Přibývají především druhy, které jsou menší a méně pohyblivé, mají specializovanější nároky na prostředí, využívají nízké byliny a dokážou přežít v prostředí pravidelně narušovaném pastvou.
„Velcí býložravci vytvářejí pestrou mozaiku prostředí od spasených ploch po narušenou půdu. A právě tato různorodost je pro mnoho druhů hmyzu klíčová,“ vysvětluje Martin Konvička.
Zubr evropský v Milovicích.
Foto | Michal Köpping / Biologické centrum AV ČR
Návrat podmínek, na které je hmyz evolučně zvyklý
Většina dnešních druhů hmyzu se vyvinula v době, kdy evropskou krajinu obývala početná megafauna. Po jejím vybití člověkem nahradilo její působení tradiční hospodaření, které zahrnovalo stálou přítomnost skotu, koní a dalších zvířat všude v krajině.
Moderní intenzivní zemědělství a lesnictví však tyto podmínky odstranilo. Návrat velkých býložravců do krajiny podle autorů studie napodobuje přirozené narušování prostředí, které dříve způsobovala velká zvířata. Obnovuje tak chybějící ekologické procesy a může zmírnit negativní dopady intenzivního hospodaření.
Exmoorský pony v Milovicích.
Foto | Michal Köpping / Biologické centrum AV ČR
Autoři zároveň upozorňují, že tento přístup není univerzálním řešením. Některé druhy hmyzu mohou být naopak potlačeny, například ty vázané na vysokou travní vegetaci nebo málo narušované plochy. „Důležité je udržet v krajině pestrost – tedy kombinaci spásaných i nespásaných míst. To by při dostatečné velikosti ploch s velkými kopytníky zajistila samotná aktivita zvířat v kombinaci s působením predátorů,“ doplňuje Martin Konvička.
Návrat divokých býložravců tak představuje slibný nástroj pro ochranu hmyzu a dalších organismů, pro obnovu ekologických funkcí krajiny, a nabízí se i jako alternativa k nákladné péči o některá chráněná území.
„Velcí býložravci nejsou jen symbol divočiny. Jsou to klíčoví architekti krajiny, kteří pomáhají udržet život v celé jeho rozmanitosti,“ uzavírá Martin Konvička.
Studie je volně k dispozici (open access).
Walter J., Fric Z. F., Filippov P., Jirku M., Klimes P., Machac O., Perlik M., Potocky P., Ricl D., Spitzer L., Vrba P., Konvicka M. 2026. Trophic rewilding restructure the insect communities according to their functional traits: Insights from a multitaxa study. Journal of Applied Ecology DOI: (Autoři studie z BC AVČR uvedeni tučně). DOI: 10.1111/1365-2664.70399
reklama
Dále čtěte |
Dvě pastviny divokých koní v Podyjí jsou prázdné, koně se tam ale brzy vrátí
Zubří samice z chomutovského zooparku rozšířila chov v milovické rezervaci
Na Havlíčkobrodsku vznikla rezervace s divokými koňmi, první na Vysočině
Další články autora |
Studie: Voda v českých přehradách se za 30 let oteplila téměř o dva stupně
Lidé ze sedmi českých měst se mohou zapojit do pozorování přírody v rámci akce City Nature Challenge 2026
Jak druhy osidlují plochy po odstranění akátu? Brouci se vracejí, rostliny váhajíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 06:03žluťásek úzkolemý
Ohrožení a ochrana. Vymřelý (1987), od 90. let 20. století nejsou k dispozici žádná hlášení o výskytu. Rapidně ustupuje i ve všech okolních státech (vymizel v Rakousku a na Slovensku, v Maďarsku je kriticky ohrožený). Poblíž moravských lokalit tudíž neexistují žádné potenciální “zdrojové” populace. Přestože příčiny ústupu jsou velmi málo známé, určité informace lze vyčíst z údajů o změnách biotopu na nejznámějších moravských lokalitách, kde zjevně došlo k pomalým, leč ve svém důsledku závažným změnám ekologických podmínek. Například na Pálavě, jakož i na Čejčsku, se před vyhlášením rezervací běžně páslo, v současnosti je většina pálavských bradel zarostlá dřevinami. Žluťásek úzkolemý pravděpodobně vyžaduje plošně rozsáhlou mozaiku krátkostébelných stepí s nezapojeným drnem, která na jižní Moravě již nikde není.
Odpovědět
Ohrožení a ochrana. Vymřelý (1987), od 90. let 20. století nejsou k dispozici žádná hlášení o výskytu. Rapidně ustupuje i ve všech okolních státech (vymizel v Rakousku a na Slovensku, v Maďarsku je kriticky ohrožený). Poblíž moravských lokalit tudíž neexistují žádné potenciální “zdrojové” populace. Přestože příčiny ústupu jsou velmi málo známé, určité informace lze vyčíst z údajů o změnách biotopu na nejznámějších moravských lokalitách, kde zjevně došlo k pomalým, leč ve svém důsledku závažným změnám ekologických podmínek. Například na Pálavě, jakož i na Čejčsku, se před vyhlášením rezervací běžně páslo, v současnosti je většina pálavských bradel zarostlá dřevinami. Žluťásek úzkolemý pravděpodobně vyžaduje plošně rozsáhlou mozaiku krátkostébelných stepí s nezapojeným drnem, která na jižní Moravě již nikde není.
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 14:21 Reaguje na Slavomil VinklerMožná byl poslední hřebíček do rakve vymístění "kozorožce" (kozy bezoárové).
Odpovědět
II
Pe
Petr
27.5.2026 17:18 Reaguje na Slavomil VinklerVidíte jak málo stačí, aby nějaký druh vymizel. Stačí aby mu biotop zarostl něčím jiným. Proč to neplatí pro vaši megafaunu?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 17:29 Reaguje na PetrA přemýšlíte čím? Už jste viděl žluťáska jak trhá stromy a keře, vypásá stařinu, dělá si bahenní a prašné lázně,.... ?
To zarostení je právě typický projev z vymizení megafauny, jako úplné potravní pyramidy z čtvrtohor. Začalo to lidmi sežraným mamutem a etapa končí přechodem lidí ze zemědělství do průmyslu koncem 19. století, následované vírou ve všemocný bezzásah.
Odpovědět
To zarostení je právě typický projev z vymizení megafauny, jako úplné potravní pyramidy z čtvrtohor. Začalo to lidmi sežraným mamutem a etapa končí přechodem lidí ze zemědělství do průmyslu koncem 19. století, následované vírou ve všemocný bezzásah.
Pe
Petr
27.5.2026 17:42 Reaguje na Slavomil VinklerVy určitě věříte, že kdyby nepřišel člověk, že tu mamuti běhají dodnes.
Stále tvrdíte, že štafetu po megafauně převzal člověk. A teď už zase ne?
Odpovědět
Stále tvrdíte, že štafetu po megafauně převzal člověk. A teď už zase ne?
Pe
Petr
27.5.2026 17:50 Reaguje na PetrNaustále tvrdíte, že naši krajinu přetváří člověk už statisíce let. A najednou otočíte, že vybil megafaunu, a krajina zarostla. Máte tu svoji teorii děravou přesně stejně jako zastánci Plochozemě. Oni také vidí jen co vidět chtějí, a ostatní si překroutí aby to nevypadalo blbě, nebo prostě na dotazy a argumenty stále opakují totéž.
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 17:52 Reaguje na Slavomil VinklerA vy už jste viděl jak kůň trhá stromy a keře?
Odpovědět
EB
Pe
Petr
27.5.2026 17:26Člověk vybil megafaunu - ale jen tu stepní, a lesní nechal být?
A proč symbolem našeho lesního ekosystému mají být stepní zvířata, když tu žádnou step nemáme? A proč mají přetvářet naši lesnatou krajinu na step?
Odpovědět
A proč symbolem našeho lesního ekosystému mají být stepní zvířata, když tu žádnou step nemáme? A proč mají přetvářet naši lesnatou krajinu na step?
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 17:37 Reaguje na PetrVymírají i v lese ze stejných důvodů.
Viz:https://www.lepidoptera.cz/motyli/zlutasek-barvomenny-colias-myrmidone-esper-1781
Krátký citát. Optimálním managementem je na lesostepních lokalitách lehká extenzivní až toulavá pastva smíšených stád dobytka (skot, kozy), a to bez stálé přítomnosti zvířat na lokalitách.
Motýli viz chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://is.muni.cz/el/1423/podzim2009/ENS114/um/Cizek_a_kol_Zprava_o_stavu_zeme_odhmyzeno_priloha.pdf
Odpovědět
Viz:https://www.lepidoptera.cz/motyli/zlutasek-barvomenny-colias-myrmidone-esper-1781
Krátký citát. Optimálním managementem je na lesostepních lokalitách lehká extenzivní až toulavá pastva smíšených stád dobytka (skot, kozy), a to bez stálé přítomnosti zvířat na lokalitách.
Motýli viz chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://is.muni.cz/el/1423/podzim2009/ENS114/um/Cizek_a_kol_Zprava_o_stavu_zeme_odhmyzeno_priloha.pdf
Pe
Petr
27.5.2026 17:46 Reaguje na Slavomil VinklerCo vymírá v lese???
My tu nemáme ani step, ani lesostep. Máme tu les.
Proč ty spásače nikdo nikdy nevypustí do lesa, ale vždycky jen na nějakou zanedbanou louku?
Odpovědět
My tu nemáme ani step, ani lesostep. Máme tu les.
Proč ty spásače nikdo nikdy nevypustí do lesa, ale vždycky jen na nějakou zanedbanou louku?
Pe
Petr
27.5.2026 18:02 Reaguje na PetrCo by asi tak stepní zvířata dělala v lese, že? Tam by zmizela jak ten motýl.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:06 Reaguje na PetrZředila by les a zachovala biotop pro motýla, že.
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 18:14 Reaguje na Slavomil VinklerTak proč se nic takového nikde na světě neděje?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:03 Reaguje na PetrProtože je to 300let protizákonné - zákon je proti přírodě.
Marie Terezie chtěla dřevo, nikoli biodiverzitu.
Odpovědět
Marie Terezie chtěla dřevo, nikoli biodiverzitu.
Pe
Petr
27.5.2026 18:09 Reaguje na Slavomil VinklerProtože by se ukázalo, že zvířata s lesem nic nenadělají.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
28.5.2026 06:59 Reaguje na Slavomil VinklerAle my přeci chceme dříví též.Bydlíme v dřevostavbě,topíme i dřevem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2026 19:17 Reaguje na Emil BernardyNo a my chceme obojí, tak někde les na dřevo a někde (chráněná území) na biodiverzitu.
Odpovědět
EB
vn
4.6.2026 15:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak si ztěžuj, že si máš dneska čím utrít prdel - tvoji pravnuci si je budou utírat asi rukou :D :D :D.
Odpovědět
PF
Petr Filippov
28.5.2026 08:41 Reaguje na PetrOna tomu do nedávna bránila legislativa a to se mění jen pomalu. A ta zvířata se pasou i v lese, např. nová pastvina u Havraníků zahrnuje převážně les.
Odpovědět
vn
4.6.2026 15:13 Reaguje na Petr
Nemáme tu ani jedno! Máme tu pole na obilí, louky na pasení a umělé lesy na dřevo tam, kde se orat nedalo... Nemáme tu asi ani kilometr čtvereční nějakého pralesa. Paradoxně, nejlépe jsou na tom ty nejdevastovanější vojenské prostory :D :D :D.
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 17:55 Reaguje na Slavomil VinklerNo a proč teda člověk nevybil i tu lesní megafaunu?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:08 Reaguje na PetrAle vybil. A že je zubr v oboře, kůň v konírně a kráva v kravíně, chybí v lese. A co ty ostatní- mamuti, nosorožci, veledaňci...
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 18:10 Reaguje na Slavomil VinklerMáte zvláštní představu o lesní megafauně :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:17 Reaguje na PetrDle wiki.
Některé euroasijské druhy megafauny se podobaly těm severoamerickým. Mezi nejvýznamnější euroasijské druhy patřil mamut srstnatý (Mammuthus primigenius), Mammuthus trogontherii, Palaeoloxodon antiquus, Hippopotamus antiquus, pratur (Bos primigenius), bizon pravěký (Bison priscus), lev jeskynní (Panthera spelaea), medvěd jeskynní (Ursus spelaeus), hyena jeskynní (Crocuta crocuta spelaea), Homotherium, Megaloceros giganteus, Ursus maritimus tyrannus, nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis), Stephanorhinus kirchbergensis, Stephanorhinus hemitoechus a nosorožec jednorohý (Elasmotherium).
Odpovědět
Některé euroasijské druhy megafauny se podobaly těm severoamerickým. Mezi nejvýznamnější euroasijské druhy patřil mamut srstnatý (Mammuthus primigenius), Mammuthus trogontherii, Palaeoloxodon antiquus, Hippopotamus antiquus, pratur (Bos primigenius), bizon pravěký (Bison priscus), lev jeskynní (Panthera spelaea), medvěd jeskynní (Ursus spelaeus), hyena jeskynní (Crocuta crocuta spelaea), Homotherium, Megaloceros giganteus, Ursus maritimus tyrannus, nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis), Stephanorhinus kirchbergensis, Stephanorhinus hemitoechus a nosorožec jednorohý (Elasmotherium).
Pe
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:53 Reaguje na PetrNo a ta právě udržovala ten bohatý pastevní rozvolněný, skutečný, evropský prales.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
27.5.2026 20:34 Reaguje na PetrOd každého něco. Bohužel, letecké snímky, pamětníci a procentuální vyjádření chybí. Lidé žili na místech s vodou, zvěří a dřevem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.5.2026 07:51 Reaguje na PetrPra-les je starý původní les. Nic to nepraví o jeho hustotě, například to může být docela prostupný světlý pastevní les udržovaný slony , nosorožci zubry...
Odpovědět
SV
Pe
Petr
27.5.2026 17:58 Reaguje na Slavomil VinklerA proč ve stepních zemích ta stepní megafauna stále žije?
Odpovědět
SV
Pe
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:09 Reaguje na PetrA seš jak malej kluk co neposlouchá, nečte, nepřemýšlí...
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:19 Reaguje na PetrAle naopak mě to umožňuje vysvětlovat chybnou politiku maximalizace bezzásahu a maximalizace lesa a intenzifikace zemědělství . Pro jiné, ne tak zapšklé a otevřené novým poznatkům.
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 18:23 Reaguje na Slavomil VinklerJá žádné vysvětlení nevidím, já vidím jen opakovanou propagandu stepi, kterou tady nemáme, a která sem nepatří. Strkat sem něco, co sem klimaticky nepatří, není otevřenost novým poznatkům, ale hloupost, naivita a umanutost.
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 18:18 Reaguje na Slavomil VinklerNaopak přemýšlej ty a neopakuj pořád jen to samé. Popřemýšlej o mých argumentech, názorech a dotazech, a zkus je vysvětlit, popsat a vyvrátit. Ale ne tak, že budeš jen opakovat jedno a totéž.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:21 Reaguje na PetrTobě nic nevysvětlím Neb nechceš. Naopak přemýšlej ty a neopakuj pořád jen to samé. Popřemýšlej o mých argumentech, názorech a dotazech, a zkus je vysvětlit, popsat a vyvrátit. Ale ne tak, že budeš jen opakovat jedno a totéž.
Odkazy na znalce nečteš.
Odpovědět
Odkazy na znalce nečteš.
Pe
Petr
27.5.2026 18:25 Reaguje na Slavomil VinklerŽádné argumenty nemáš. Jen gramofonovou desku. Já naopak vždy vše popíšu a logicky a věcně vysvětlím, aby to každý pochopil a mohl to každý sám posoudit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:48 Reaguje na PetrDoporučuji ti exkursi na jedno z posledních míst s volnou pastvou megafauny. Horské lyžařské středisko Tauplitz , kolem Grosee, kde místní sedláci pasou jalovice volně.
Taková bohatost luk, květin, hmyzu se u nás nikde a ani v NP neuvidí.
https://mapy.com/cs/turisticka?source=osm&id=231014&ds=1&x=13.9785026&y=47.5959987&z=14
Odpovědět
Taková bohatost luk, květin, hmyzu se u nás nikde a ani v NP neuvidí.
https://mapy.com/cs/turisticka?source=osm&id=231014&ds=1&x=13.9785026&y=47.5959987&z=14
Pe
Petr
27.5.2026 19:38 Reaguje na Slavomil VinklerA co to má dokazovat? Jednostranný a jednotvárný, uměle vytvořený biotop. Kde ja tam ta pestrost, o které stále mluvíte? Je to jen jeden typ biotopu, ano, sám o sobě bohatý, ale jednotvárný. Pestrost nikde.
To můžeme úplně stejně argumentovat Průhonickou botanickou zahradou. Skoro 2000 druhů rostlin! To je bohatost, to je biodiverzita.
Vy byste měl jet do Kazachstánu. Neuvěřitelné rozsáhlá step. Můžete jít několik dní a pořád stejná step. Pro vás ráj biodiverzity a ideál přírody.
Odpovědět
To můžeme úplně stejně argumentovat Průhonickou botanickou zahradou. Skoro 2000 druhů rostlin! To je bohatost, to je biodiverzita.
Vy byste měl jet do Kazachstánu. Neuvěřitelné rozsáhlá step. Můžete jít několik dní a pořád stejná step. Pro vás ráj biodiverzity a ideál přírody.
EB
Emil Bernardy
28.5.2026 07:03 Reaguje na PetrPánové,Vaše pře byla intenzivní,ale slušná.Díky.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.5.2026 18:34Pane Vinklere, dobře víte, že je to troll, co jen provokuje dementními otázkami. Mamutí kosti byly u Přerova a Ústí n/L - v obrovském množství! Ta zvířata vydávána za "stepní" se pohybovala v obou prostředích - na suché trávě by lovci maso neopekli:-) Tehdejší lesy nebyly pralesy a la Boubín, spíše dnešní Středomoří - a to jen místy. Stepi byly prokazatelně na j.Moravě a pravděpodobně i v sev. Čechách, stejně jako jinde v Evropě. Prostě po vás chce to, co sám neumí dokázat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 18:51 Reaguje na Karel ZvářalJasně, ale snad si z toho něco vezmou druzí, zajímající se o poznání.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.5.2026 18:53 Reaguje na Slavomil VinklerJj, všechno dobré je pro něco špatné/zlé.-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2026 19:23 Reaguje na Karel ZvářalSežeru klobouk, pokud se do Tauplitz koncem května vypraví.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.5.2026 19:31 Reaguje na Slavomil VinklerTen?-)) Několikrát jsem mu dával odkazy na články s délkou čtení ca 20 min. Za 3 minuty byl "hotov" a prý "No a co?"
Tady asi držíme světový rekord v porušení Werichovy půlminuty:-)
Odpovědět
Tady asi držíme světový rekord v porušení Werichovy půlminuty:-)
Pe
Petr
27.5.2026 19:30 Reaguje na Karel ZvářalMně zase přijde dementní argumentovat něčím z doby ledové, tedy z úplně jiného prostředí, s úplně jiným klimatem a úplně jiným ekosystémem. Co to jako má dokazovat? Že je to dnes jinak? Správně :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
27.5.2026 19:36 Reaguje na PetrPřipomínáte mi ten starý vtip z vojančiny: Celá rota šlape špatně, jen já držím správný krok. Jinými slovy: jste jediný, kdo zde pravidelně a vytrvale trolí u dávno známých faktů - viz nadpis článku a nahrazení vyhubené megafauny lidmi chovanou.
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 19:42 Reaguje na Karel ZvářalDíky za vysvětlení vaší argumentace metodou "rychle jinam a zcela mimo".
A o megafauně tu vždy píše jen a jen váš kolega Laurel, pardon, Vinkler.
Odpovědět
A o megafauně tu vždy píše jen a jen váš kolega Laurel, pardon, Vinkler.
Karel Zvářal
27.5.2026 19:46 Reaguje na PetrNa čem frčíte, koks nebo houbičky?-) Bo jinak takové blábolení se nedá u vzdělaného člověka vysvětlit. Co bylo "jinam"? Že v trolení držíte rekord? Nebo že vliv spásačů a kosení luk neustále popíráte?
Odpovědět
Pe
Petr
27.5.2026 19:49 Reaguje na Karel ZvářalVás argument dobou ledovou. Tím jste tomu dodal vtip.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
28.5.2026 10:56 Reaguje na PetrŽe vás to překvapuje. :D Odborníček vždy zatvrzele argumentuje něčím o čem nemá ani páru (například jak tu blábolil o jet streamu a ani pořádně nevěděl co to je :D) a co si jen domýšlí. :D To samé megafauna - vůbec není dávno známým faktem, že člověk vyhubil megafaunu. To si skálopevně myslí pouze tihle dva. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.5.2026 06:16 Reaguje na Karel ZvářalA mě zase kolikrát se směje Důstojník vtipu :
dělostřelectva 3x poprvé když ho slyší, podruhé když mu ho někdo vysvětlí a potřetí když ho pochopí
pěchoty 2x poprvé když ho slyší, podruhé když mu ho někdo vysvětlí
Důstojník štábu 1x. Tomu nesmí nikdo nic vysvětlovat.
Odpovědět
dělostřelectva 3x poprvé když ho slyší, podruhé když mu ho někdo vysvětlí a potřetí když ho pochopí
pěchoty 2x poprvé když ho slyší, podruhé když mu ho někdo vysvětlí
Důstojník štábu 1x. Tomu nesmí nikdo nic vysvětlovat.
MJ
Marcela Jezberová
28.5.2026 08:10Nechat v takovémto stavu pastviny po pastvě dobytka, SZIF z vás stáhne kůži. Vy musíte po pastvě povinně přesekat nedopasky. Kráva ma hubu stejnou jako "pratur", kůň jako "divoký kůň". Jenže když chcete ponechat nedopasky, musíte poníženě žádat OOP, aby vám to dovolila. A to každý rok, protože pravidla AEKO OTP říkají, že se musí do 30 dní po pastvě posekat, při celoroční pastvě aspoň 1x. A tady se dojímáme nad nepřesekanými pastvinami.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.5.2026 09:13 Reaguje na Marcela JezberováMáte pravdu v tom, že zákony jsou špatné, neekologické. Například bezzásah už zničil mnohé rezervace. Naopak jak jsem uvedl Povinná nevýběrová dvojitá seč zničila žluťáska barvoměnného; Viz:
v ČR zasadila motýlovi poslední ránu celoplošná strojová seč (často dvojí za rok) bělokarpatských luk v rámci zemědělských dotací – agroevniromentální opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Jak jarní, tak i případná letní strojová seč byly prováděny právě v době vývoje housenek, kterým plošná seč nedala šanci na únik. Tak žluťásek barvoměnný vymizel z důvodů příliš aktivní, celoplošné a nepromyšlené péče o krajinu.
Odpovědět
v ČR zasadila motýlovi poslední ránu celoplošná strojová seč (často dvojí za rok) bělokarpatských luk v rámci zemědělských dotací – agroevniromentální opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Jak jarní, tak i případná letní strojová seč byly prováděny právě v době vývoje housenek, kterým plošná seč nedala šanci na únik. Tak žluťásek barvoměnný vymizel z důvodů příliš aktivní, celoplošné a nepromyšlené péče o krajinu.
EB
Emil Bernardy
31.5.2026 10:36 Reaguje na Slavomil Vinkler???koukám jak vyoraná myš.Pastva je pro motýle.
Odpovědět
vn
4.6.2026 15:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
jj, bezzásahy jsou pěkná kravina - v kulturní krajině, která byla po Sudeťácích opravdu pestrá...ráj pro drobnou zvěř. Tu dnes slavíte svátek, když vidíte koroptev, divokého bažanta, či zajíce. A z členité krajiny je krajina zarostlá bordelem - bez užitku a úživnosti. Ekoblbci si populisticky prosadí hájení lišky, ale že vidím 5 lišek na jednoho zajíce - to je netrápí...to je problém někoho jiného že? A že zajíc je v ČR skoro na vyhynutí. Paradoxně - nejvíc jsem jich viděl na upravené oplocené ploše fabriky, než ve volné přírodě, kde je pejskaři každý den terorizují a pytlačí...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.5.2026 17:28Rozmanitost hmyzu je závislá na způsobu hospodaření a nebo nehospodaření. Je
jasné, že když přestáváme pást a sušit luční seno, tak tu bude jiný hmyz, než když jsme to dělali. Pokud to má být za cenu pastvin dá se říci LADEM, když jsou pouze pro velké kopytníky končící v kafilérii, tak budiž. Jsme tak
bohatí, že tam nebudeme dotovat pastvu jatečných zvířat, ale pastvu potravy
pro kafilérie? Každá doba lidského hospodaření měnila skladbu zemědělských
plodin a lesů a tím i druhovou pestrost hmyzu. Můžeme si dovolit přestat
na polích hospodařit a převést je na pastviny potravy pro kafilérie? Máme
na to a nebo začneme pást jatečná zvířata s výskytem hmyzu za nás starších,
našich otců, dědů a pradědů? Tehdy ta pestrost byla i bez zubrů, uměle
zpětně vyšlechtěných praturů a zdivočelých koní. Nebylo by ekonomičtější
dotovat produkci levnějšího hovězího, než plýtvat energií při likvidaci
kadavérů chráněných velkých kopytníků? Připadá mi to stejné, jako ten
rybolov chyť a pusť, když místo na talíři končí ryba po úhynu stářím
rozkladem někde v rákosí. Plýtvání je to nejhorší, co pro přírodu lze
dělat, když ji někde ždímeme, aby nám jinde nedávala žádný užitek.
Odpovědět
jasné, že když přestáváme pást a sušit luční seno, tak tu bude jiný hmyz, než když jsme to dělali. Pokud to má být za cenu pastvin dá se říci LADEM, když jsou pouze pro velké kopytníky končící v kafilérii, tak budiž. Jsme tak
bohatí, že tam nebudeme dotovat pastvu jatečných zvířat, ale pastvu potravy
pro kafilérie? Každá doba lidského hospodaření měnila skladbu zemědělských
plodin a lesů a tím i druhovou pestrost hmyzu. Můžeme si dovolit přestat
na polích hospodařit a převést je na pastviny potravy pro kafilérie? Máme
na to a nebo začneme pást jatečná zvířata s výskytem hmyzu za nás starších,
našich otců, dědů a pradědů? Tehdy ta pestrost byla i bez zubrů, uměle
zpětně vyšlechtěných praturů a zdivočelých koní. Nebylo by ekonomičtější
dotovat produkci levnějšího hovězího, než plýtvat energií při likvidaci
kadavérů chráněných velkých kopytníků? Připadá mi to stejné, jako ten
rybolov chyť a pusť, když místo na talíři končí ryba po úhynu stářím
rozkladem někde v rákosí. Plýtvání je to nejhorší, co pro přírodu lze
dělat, když ji někde ždímeme, aby nám jinde nedávala žádný užitek.
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2026 18:58 Reaguje na Břetislav MachačekNo, zkuste promyslet, co píše Jezberová.
A taky :
v ČR zasadila motýlovi poslední ránu celoplošná strojová seč (často dvojí za rok) bělokarpatských luk v rámci zemědělských dotací – agroevniromentální opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Jak jarní, tak i případná letní strojová seč byly prováděny právě v době vývoje housenek, kterým plošná seč nedala šanci na únik. Tak žluťásek barvoměnný vymizel z důvodů příliš aktivní, celoplošné a nepromyšlené péče o krajinu.
Tedy pastva zubrů, koní.. je i kličkování mezi dotacemi od úředníků a snahou o záchranu hmyzu.
Odpovědět
A taky :
v ČR zasadila motýlovi poslední ránu celoplošná strojová seč (často dvojí za rok) bělokarpatských luk v rámci zemědělských dotací – agroevniromentální opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Jak jarní, tak i případná letní strojová seč byly prováděny právě v době vývoje housenek, kterým plošná seč nedala šanci na únik. Tak žluťásek barvoměnný vymizel z důvodů příliš aktivní, celoplošné a nepromyšlené péče o krajinu.
Tedy pastva zubrů, koní.. je i kličkování mezi dotacemi od úředníků a snahou o záchranu hmyzu.
BM
Břetislav Machaček
30.5.2026 10:42 Reaguje na Slavomil VinklerJá pouze popisuji, že změny hospodaření přinášejí ty změny výskytu hmyzích druhů. Pokud se krajina více zalesňuje, tak
narůstá počet lesních druhů hmyzu, pokud se lesy likvidují
a mění na pole a louky, tak je to ve prospěch hmyzu pro
bezlesí. Pokud vysychá, tak z toho tyje suchomilný hmyz
a naopak, když se krajina zamokří. Musíme se smířit s tím,
že změnami v krajině a ve způsobu hospodaření už nikdy
nebude vše jak bývalo. K zakonzervování krajiny mého dětství
už je pozdě a ani konzervace krajiny před 35 roky už není
možné. Možná ostrůvkovitě a běžné druhy budou vzácné a taky
naopak. Pamatuji tisíce bělásků zelných, ale taky zelí na
každé zahradě a polích JZD a St. statků a dnes? Jsem snad
posledním pěstitelem zelí pro svoji potřebu a netrpí ani
housenkami bělásků, protože už nikde jinde nemají co žrát
a nejsou. Nejblíž je 50 km vzdálené zelné pole u Opavy,
ale tam je chrání postřiky. A to je kdysi zcela běžný
bělásek. Přitom by stačilo v části těch "rezervací" zřídit
políčka a oplocené loučky s rostlinami pro ten hmyz. I na
té pastvě jde o náhodu, že hostitelskou rostlinu housenek
nespasou ta zvířata. Co když jim chutná právě ta bylina
kterou potřebují ty housenky, tak tam taky nedokončí vývoj.
Snadné strojní seče lákají kosit několikrát ročně jako můj
soused, který traktůrkem kosí velkou zahradu minimálně 15x
ročně a nedovolí květům ani rozkvést. Sotva nasadí poupata,
tak vyráží kosit a semele i všechen hmyz. Kdyby neměl ten
traktůrek, tak už to ani nepokosí a nebo pouze 2x kosou po
odkvětu a vyzrání semen. I to má na hmyz vliv a po kosení
vidím ty hody, jaké tam mají různí ptáci. Mrtvý hmyz, žabky,
ještěrky atd. A tak je to na většině travnatých ploch, které
jsou v době sečí pastmi pro hmyz, žáby a ještěrky. Lákáme
je do zeleně, kde je semeleme, kdežto v rumištích s plevely
se jim to nestane. Dlouhodobě tvrdím, že nejhodnotnějším
životním prostředím je to, na které člověk zapomněl a nebo
je líný ho kultivovat. Nezapomenu na pastviny St.statku za
mými humny plné jalovic, lejn s hmyzem a žampióny. A dnes?
Trávu sečou na senáž pro ustájené dojnice, které nikdy ani
na pastvě nebyly. O to mi jde, že ty plochy pro zvířata co
končí v kafilérích by mohly spásat zvířata jatečná za těch
samých podmínek, co ta pro kafilérie. Bezplatné užívání
státní půdy+ státní dotace na oplocení a jiné náklady. Na
některých místech platí stát i za to vypásání, ale proč ne
někomu, kdo by tam choval jatečná zvířata? Dvojí metr se
nelíbí, protože vím co je platit pachtovné, pozemkové daně
a daně ze zisku při prodeji zvířat na jatka. To pak jako
zisk mnoho nezůstane a tak se to nevyplácí.
Odpovědět
narůstá počet lesních druhů hmyzu, pokud se lesy likvidují
a mění na pole a louky, tak je to ve prospěch hmyzu pro
bezlesí. Pokud vysychá, tak z toho tyje suchomilný hmyz
a naopak, když se krajina zamokří. Musíme se smířit s tím,
že změnami v krajině a ve způsobu hospodaření už nikdy
nebude vše jak bývalo. K zakonzervování krajiny mého dětství
už je pozdě a ani konzervace krajiny před 35 roky už není
možné. Možná ostrůvkovitě a běžné druhy budou vzácné a taky
naopak. Pamatuji tisíce bělásků zelných, ale taky zelí na
každé zahradě a polích JZD a St. statků a dnes? Jsem snad
posledním pěstitelem zelí pro svoji potřebu a netrpí ani
housenkami bělásků, protože už nikde jinde nemají co žrát
a nejsou. Nejblíž je 50 km vzdálené zelné pole u Opavy,
ale tam je chrání postřiky. A to je kdysi zcela běžný
bělásek. Přitom by stačilo v části těch "rezervací" zřídit
políčka a oplocené loučky s rostlinami pro ten hmyz. I na
té pastvě jde o náhodu, že hostitelskou rostlinu housenek
nespasou ta zvířata. Co když jim chutná právě ta bylina
kterou potřebují ty housenky, tak tam taky nedokončí vývoj.
Snadné strojní seče lákají kosit několikrát ročně jako můj
soused, který traktůrkem kosí velkou zahradu minimálně 15x
ročně a nedovolí květům ani rozkvést. Sotva nasadí poupata,
tak vyráží kosit a semele i všechen hmyz. Kdyby neměl ten
traktůrek, tak už to ani nepokosí a nebo pouze 2x kosou po
odkvětu a vyzrání semen. I to má na hmyz vliv a po kosení
vidím ty hody, jaké tam mají různí ptáci. Mrtvý hmyz, žabky,
ještěrky atd. A tak je to na většině travnatých ploch, které
jsou v době sečí pastmi pro hmyz, žáby a ještěrky. Lákáme
je do zeleně, kde je semeleme, kdežto v rumištích s plevely
se jim to nestane. Dlouhodobě tvrdím, že nejhodnotnějším
životním prostředím je to, na které člověk zapomněl a nebo
je líný ho kultivovat. Nezapomenu na pastviny St.statku za
mými humny plné jalovic, lejn s hmyzem a žampióny. A dnes?
Trávu sečou na senáž pro ustájené dojnice, které nikdy ani
na pastvě nebyly. O to mi jde, že ty plochy pro zvířata co
končí v kafilérích by mohly spásat zvířata jatečná za těch
samých podmínek, co ta pro kafilérie. Bezplatné užívání
státní půdy+ státní dotace na oplocení a jiné náklady. Na
některých místech platí stát i za to vypásání, ale proč ne
někomu, kdo by tam choval jatečná zvířata? Dvojí metr se
nelíbí, protože vím co je platit pachtovné, pozemkové daně
a daně ze zisku při prodeji zvířat na jatka. To pak jako
zisk mnoho nezůstane a tak se to nevyplácí.
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2026 11:10 Reaguje na Břetislav MachačekV zásadě máte pravdu, ale když se udělalo tolik rezervací, většinou na pastvinách, aby se zachovaly, tak první starostí má být ochrana nikoli bezzásahem, ale historickými metodami péče. Občas to jde například koniklece na Kamenném vrchu v brně ošetřované rezekvítkem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.5.2026 15:19 Reaguje na Slavomil Vinkler...udělalo se tolik rezervací... Ano "udělalo" a pak přijde otázka, jak je co nejlevněji udržovat
v tom stavu. Vyhlášením rezervací je pro vlastníka (většinou spolky, obce a stát) nejvýhodnější, protože se na ně už nevztahuje daňová povinnost
(daň z nemovitosti) a získávají nárok na dotace
ze státní pokladny. Ty jsou ale podmíněny právě
neziskovostí a tak nesmí vykazovat zisk, ale
raději ztrátu, když nefungují vyrovnaně. Je to
návod, jak se přiživovat na státu a je otázkou,
zda si to ten stát může dovolit. Ty "rezervace"
rostou jako houby po dešti a budou dotace i na ty
další a další, které jsou v plánu? Bohatý stát si
to může dovolit, ale stát zadlužený by se měl
snažit podporovat ziskovost za tutéž službu, která
je pouze ztrátová. Představte si státní půdu a mít
na výběr ji pronajmout ziskovému zemědělci, který
hospodaří způsobem blízkému přírodě a nebo někomu
hospodařícímu ve ztrátě, kterou bude stát dotovat
pouze proto, že hospodaří zcela blízko přírodě.
Představte si, že ten stát není dojná kráva, ale
soukromník nucený hospodařit alespoň vyrovnaně.
K čemu se přikloní, aby nebyl ve ztrátě? Dnešní
stát rozhazuje plnýma hrstmi a seká dluh za dluhem
a skončí to kde? Ono nakonec může dojít k tomu, že
se zbaví i těch ztrátových "rezervací" a prodá je
komukoliv na cokoliv. Není problém "přepísknout"
to množství "rezervací" na množství, na které už
stát nebude mít dotace. Ono méně někdy znamená víc,
než to přepísknout a nakonec nemít nic. Opět uvedu
příklad mého pradědy, kterého a jeho rodinu těžce
živily pole a louky na soutoku Olše a Odry a tak
každou ušetřenou korunu dával na nákup dalších
pozemků. Jedním z přešlapů bylo to, že děda a jeho tři sourozenci neměli ani na boty a druhým, že už
na tu práci sami nestačili a museli platit za práce
sedlákovi, aby jim to pooral a osel secím strojem. Měl sice větší pole, větší úrodu, ale vzrostly mu
náklady více, než kolik vzrostly příjmy. Nic ale
neprodal a raději nechal děti chodit do školy v
zimě v dřevácích. Hráli si na bohaté majetkem,
ale třeli bídu s nouzí. No a podobně se chová náš
stát, který si hraje na bohatý, má už 5 bilionu
dluhů a seká další a další. Do kdy to půjde? Co
pak? Bude alespoň na tu kafilérii?
Odpovědět
v tom stavu. Vyhlášením rezervací je pro vlastníka (většinou spolky, obce a stát) nejvýhodnější, protože se na ně už nevztahuje daňová povinnost
(daň z nemovitosti) a získávají nárok na dotace
ze státní pokladny. Ty jsou ale podmíněny právě
neziskovostí a tak nesmí vykazovat zisk, ale
raději ztrátu, když nefungují vyrovnaně. Je to
návod, jak se přiživovat na státu a je otázkou,
zda si to ten stát může dovolit. Ty "rezervace"
rostou jako houby po dešti a budou dotace i na ty
další a další, které jsou v plánu? Bohatý stát si
to může dovolit, ale stát zadlužený by se měl
snažit podporovat ziskovost za tutéž službu, která
je pouze ztrátová. Představte si státní půdu a mít
na výběr ji pronajmout ziskovému zemědělci, který
hospodaří způsobem blízkému přírodě a nebo někomu
hospodařícímu ve ztrátě, kterou bude stát dotovat
pouze proto, že hospodaří zcela blízko přírodě.
Představte si, že ten stát není dojná kráva, ale
soukromník nucený hospodařit alespoň vyrovnaně.
K čemu se přikloní, aby nebyl ve ztrátě? Dnešní
stát rozhazuje plnýma hrstmi a seká dluh za dluhem
a skončí to kde? Ono nakonec může dojít k tomu, že
se zbaví i těch ztrátových "rezervací" a prodá je
komukoliv na cokoliv. Není problém "přepísknout"
to množství "rezervací" na množství, na které už
stát nebude mít dotace. Ono méně někdy znamená víc,
než to přepísknout a nakonec nemít nic. Opět uvedu
příklad mého pradědy, kterého a jeho rodinu těžce
živily pole a louky na soutoku Olše a Odry a tak
každou ušetřenou korunu dával na nákup dalších
pozemků. Jedním z přešlapů bylo to, že děda a jeho tři sourozenci neměli ani na boty a druhým, že už
na tu práci sami nestačili a museli platit za práce
sedlákovi, aby jim to pooral a osel secím strojem. Měl sice větší pole, větší úrodu, ale vzrostly mu
náklady více, než kolik vzrostly příjmy. Nic ale
neprodal a raději nechal děti chodit do školy v
zimě v dřevácích. Hráli si na bohaté majetkem,
ale třeli bídu s nouzí. No a podobně se chová náš
stát, který si hraje na bohatý, má už 5 bilionu
dluhů a seká další a další. Do kdy to půjde? Co
pak? Bude alespoň na tu kafilérii?
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2026 11:12 Reaguje na Břetislav MachačekHlavní dvojí metr je asi veterinárními a dotačními podmínkami EU. No a to je tedy pláč na špatném hrobě.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
31.5.2026 10:55 Reaguje na Slavomil VinklerPan Macháček má ve všem pravdu....jen to že stát rozdává bych nazval stát je ožírán Otesánky.Prosím o vysvětlení co je sporného na "veterinárních podmínkách".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2026 16:10 Reaguje na Emil BernardyJe možno porazit a konzumovat volně chovaného zubra, nebo exmora? Psa nebo kočku ne. Nutrii nevím.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
1.6.2026 08:58 Reaguje na Slavomil VinklerPorazit asi ne.Ta zvířata se nedají.Ale jinak nevidím důvod proč to nepovažovat za normální zvěřinu.Po odstřelu.Ne po porážce.Prohlídka inspektorem veterinární správy jako u jiných.Myslím si že lze postupovat podle stávající legislativy.
Koňské maso jsem jedl v salámu,nic moc,sladké,více glykogenu.Prý v uheráku,nevím.Při osvobozování Oslavan naši vyhladovělí občané se vrhli na pobité koně asi minami,ukrajinští kozáci ne,jiný vztah ke koním,od babičky a maminky.
Co já vím k nutriím se přistupuje prakticky.Maso vynikající.V minulosti běžné na krámu,v nucáku.
Po prohlídce se maso označí.Na vojně jsme měli navíc razítko pes a kůň.Počítalo se s nedostatkem.
Snad vloni byla změna veterinárního zákona,potravinou je i hmyz.Nejedl jsem to/vědomě :-)/,ale asi to viděl kdekdo,z bujnosti vyzkoušeli a nechali být.
Vymýšlíme si blbosti , je to z přežranosti a nudy.
Odpovědět
Koňské maso jsem jedl v salámu,nic moc,sladké,více glykogenu.Prý v uheráku,nevím.Při osvobozování Oslavan naši vyhladovělí občané se vrhli na pobité koně asi minami,ukrajinští kozáci ne,jiný vztah ke koním,od babičky a maminky.
Co já vím k nutriím se přistupuje prakticky.Maso vynikající.V minulosti běžné na krámu,v nucáku.
Po prohlídce se maso označí.Na vojně jsme měli navíc razítko pes a kůň.Počítalo se s nedostatkem.
Snad vloni byla změna veterinárního zákona,potravinou je i hmyz.Nejedl jsem to/vědomě :-)/,ale asi to viděl kdekdo,z bujnosti vyzkoušeli a nechali být.
Vymýšlíme si blbosti , je to z přežranosti a nudy.
vn
4.6.2026 15:39 Reaguje na Emil Bernardy
Jo - a jak to chcete dělat v terénu? OK zastřelíte jednoho člena stáda - co udělá zbytek? Bude ho bránit a maso se zkazí. Máte doslovat pár minut na odvoz, jinak vás tam k němu prostě už nepustí - vím jaká komedie tu je s bizony, když je redukují...a taky jsou na běžná jatka - jenom trochu jiná kráva ;).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.6.2026 07:36 Reaguje naBizona na jatka? Buvoly znám,bizona dvakrát a žádná legrace.To nechte těm co s těmi zvířaty pracují.Buď maso prodáme nebo zaplatíme kafilerii.Nevím,že by bránilo stádo mrtvý kus.A je rozdíl mezi zvěřinou a domácími zvířaty ve zpracování přece.
Odpovědět
vn
4.6.2026 15:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nutrie se v ČR běžně konzumují...a docela ve velkém :D. Je to takový větší králík. Sežrat se nechá skoro každé maso - ale koně ani zubra, či pratura si do SUV nenaložím...ani ho neodtáhnu.Jsem nasraný, kdyžř autem sejmu srnku - dokážete si představit ten masakr, když sejmete zubra či pratura?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.6.2026 07:40 Reaguje naMusíte to SUVéčko upravit jako kafilerní vůz.Víte,nebo víme,že když si pořídíme nějakou hračku,v tomto případě velká zvířata,tak musíme vědět co dál.Samozřejmě že je to o nezodpovědnosti tvůrců těchto hraček.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
31.5.2026 10:38 Reaguje na Břetislav Machačekčtení tu je únavné. Pratur = spíše retrotur.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.6.2026 09:45Takže vypustíme do volné přírody další druhy zvířat. A co bude dál? Řešíme přemnožené prasata, dańky, jeleny a nyní další druhy a mnohem agresivnější na spásání a likvidaci stromů. Tyto druhy u nás nejsou min. tisíc let, co se všichni zbláznili. Chápu jako dobrý kšeft za dotace, co bude ale dál, kdo bude lovit koně třeba.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
1.6.2026 13:30 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKDo přírody se nic nevypouští,jde o obory nepřístupné,podivné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.6.2026 06:11 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKZkuste si to rozdělit na produkční lesy, které jsou přezvěřené a lesy jiného určení, které mohou být pastevní. No i když i tam nesmí být té zvěře příliš. Pokud je tam zubr nebo tur, tak je to na oboru.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.6.2026 06:03 Reaguje na Slavomil VinklerLidé nepásli zvířata jako povyražení,ale pro svou obživu.
Odpovědět
vn
4.6.2026 15:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dneska díky mírným zimám nemáte škody zvěří v lese tolik v zimě z hladu, jako v létě, ze stresu od houbařů, rodinek s uječenými fakany a čokly na volno, které slyšíte i na kilometr! A stím redukce počtů udělá prd... Prasata také nejsou v 9z10 problém - problém je tam, kde se jich stáhne třeba 200 na jedno místo. A s tím ani smečky vlků nic neudělají - je to tam, kde je žrádlo a bezpečí.
Odpovědět
vn
4.6.2026 15:09
Blábol - možná tak víc much...na těch sračkách. Co znečistění vody? Mj. na každé člověkem neobhospodařované ploše bude nárůst všech druhů :D :D :D Mj. pratur je vyhynulý - kde se vzal? To jsou potomci těch nacistických agresivních mutantů krav? Nebo jak je možné, že ty vlci po EU netrpí genetickou degenerací, když se kříží údajně pár jedinců mezi sebou? Najednou ani genetika nefunguje :D. Ekofašisté se chytnou všeho, z čeho můžou na dotacích narýžovat prachy pro sebe - pročpak jich asi tolik končí v politice? To není jen náhoda...
Odpovědět
