Na Havlíčkobrodsku vznikla rezervace s divokými koňmi, první na Vysočině
V rezervaci se budou pást jen hřebci. "V přírodě je to přirozené, že hřebce, kteří se nedokážou prosadit u stáda s klisnami, dominantní hřebec vyžene a oni si zakládají hřebčí stáda," uvedl Dostál. V rezervacích zůstávají koně celoročně. "Zvířata si dokážou zajistit potravu i během zimy, kdy si vyhrabávají suchou trávu pod sněhem," řekl. Zajištěný je přístup k vodě, zvířata ochránci kontrolují.
Dostál řekl, že rezervace nevznikají kvůli zvířatům samotným, ale kvůli tomu, aby tam proměňovala území k lepšímu. Přirozená pastva velkých kopytníků podle něj pomáhá s obnovou biologické rozmanitosti v přírodě, obnovováním půdy a zadržováním vody v krajině. "Tam, kde se vyskytují, je navíc v pestré přírodě o tři čtvrtiny méně klíšťat, než v okolní krajině," uvedl.
Přirozená pastva je podle něj důležitá rovněž pro ochranu klimatu. "Na rozdíl od hospodářských zvířat přispívají divocí kopytníci k ukládání uhlíku do půdy," řekl Dostál. Uvedl, že pasená hospodářská zvířata dostávají prostředky proti parazitům, což jsou toxické látky, které otráví i brouky v okolí, kteří by jinak rozkládali trus. U divokých kopytníků se rozložený trus zanáší do půdy a uhlík se z něj při dešti vyplavuje do země.
Na Vysočině je třetí letošní nová rezervace divokých koní. První dvě začaly fungovat v Chráněné krajinné oblasti Šumava a v Českém ráji.
reklama




Los, patrně Emil, se v posledních dnech pohyboval po Dolním Bavorsku
V milovické rezervaci se narodila letos první hříbata, pomohou dalším rezervacím
V českém ráji vznikla nová rezervace divokých koní. Je už druhá na Liberecku a sedmnáctá v ČR 