Jak druhy osidlují plochy po odstranění akátu? Brouci se vracejí, rostliny váhají
„Akát je užitečný strom. V přírodně cenných lokalitách ale vytlačuje původní, dnes často ohrožené rostliny a živočichy. Nyní napravujeme chybu předků, kteří akát vysazovali v dobré víře bez znalosti jeho nežádoucího vlivu,“ říká Jiří Rom, specialista péče o chráněná území z oddělení péče o zeleň Magistrátu hlavního města Prahy.
„Akát má tendenci se šířit. V Podyjí nejvíc ohrožuje světlé lesy a stepní lokality. Je to skutečný nezmar a jeho likvidace je velmi náročná,“ říká Robert Stejskal ze Správy národního parku Podyjí. „V Podyjí máme akátu opravdu hodně a snažíme se jej postupně eliminovat, i když zatím jen z vybraných míst podle stanovených priorit. Samozřejmě nás zajímalo, co se po odstranění akátu děje,“ dodává.
Tým z Botanického ústavu a Biologického centra Akademie věd ČR proto na jedenácti místech v Čechách, na Moravě, na Slovensku a v Maďarsku sledoval, jak rostliny a brouci osidlují plochy po odstranění akátu.
„Půda si akát ,pamatuje' ještě dlouho poté, co zmizí. Akát totiž s pomocí bakterií váže vzdušný dusík a výrazně tak obohacuje půdu o živiny. V podrostu akátin proto převažuje několik běžných druhů, například kopřivy, kterým nadbytek živin vyhovuje. Ty v půdě zůstanou i několik let po jeho odumření nebo odstranění,“ říká Vojtěch Lanta z Botanického ústavu AV ČR, hlavní autor studie. „Nadbytek živin brání návratu původních rostlin. Vegetace sice vykazuje známky zlepšení, ale obnovuje se jen pomalu,“ dodává.
Zcela jinak na změny reagovali brouci. „Brouků bylo nejméně v živých akátinách. Po odstranění akátu jich výrazně přibylo a jejich druhové složení se přiblížilo společenstvům původních doubrav,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.
Studie, nedávno zveřejněná v prestižním mezinárodním časopise Journal of Environmental Management, ukazuje, že likvidace invazního akátu je sice nezbytným krokem, ale sama o sobě nestačí. Zatímco živočichové dokážou na změny reagovat poměrně rychle, návrat původní vegetace výrazně zpomaluje „paměť půdy“. Autoři proto doporučují kombinovat odstraňování akátu s dalšími opatřeními, například cíleným výsevem původních druhů, řízenou pastvou nebo v některých případech i odstraněním horní vrstvy půdy. Jen tak je možné dosáhnout dlouhodobé obnovy druhově bohatých a stabilních lesů.
Lanta V, Kozel P, Helclová M, Chlumská Z, Hauck D, Drag L, Littera P, Rom J, Bérces S, Stejskal R, Vadász C, Doležal J, Čížek L (2026). Recovery after extirpation of an invasive tree? Effect of black locust (Robinia pseudoacacia) removal on soil, vegetation and saproxylic beetles. Journal of Environmental Management 399:128705. https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2026.128705
reklama
Dále čtěte |
Původní druhy v areálu ostravské zoo ohrožuje invazní mýval
V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů
Lidé na Floridě v chladném počasí posbírali a odevzdali přes 5000 leguánů
Další články autora |
Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě
Vyšší teploty oslabují přirozené nepřátele hmyzu – drobné parazitické vosičky
Jaký je vliv kormoránů na úbytek ryb? Vědci zahájili terénní pokusy s provazo-fáborkovými zábranami Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Slavomil Vinkler
18.3.2026 15:35Břetislav Machaček
19.3.2026 08:09No a taky akáty rostoucí spolu s jinými původními dřevinami bez vlivu na
jejich růst. Je to o míře množství akátů v porostu a taky na světelných poměrech.
Pokud je porost zastíněn původními dřevinami, tak tam živoří jako neduživý
podrost a nebo se vůbec neprosadí. Jsou místa, kde moudrým lidem akáty
nevadí mimo ekofanatiků, kteří si našli dalšího nepřítele, který tu s námi
už je několik staletí pro své kvalitní dřevo na sudy, ploty, sloupky ve
vinohradech a je vyhledáván na různé hrací prvky venkovních dětských hřišť.
Při kvetení to v akátech hučí od hmyzu a koncentrace čmeláků je tam stejná,
jako u dalších nepůvodních rostlinách jakými je klejicha a svazénka. V mém
okolí osídlil akát železniční náspy a haldy po těžbě uhlí, které obohacuje
o ty živiny, což by naše původní dřeviny nedokázaly a ani nepřežijí sucho.
Doporučuji méně fanatismu a zdravý selský rozum, zda nezpevnit svah alespoň
akátem, než ho nechat bez porostu vystavit erozi.
Jako příklad uvedu koupi zanedbaného pozemku zarostlého akátem se záměrem
ho spálit v kamnech. Nakonec z 50% skončil u firmy vyrábějící herní prvky
pro venkovní aktivity a za ty utržené peníze si koupil kamarád k otopu už
buková polena. Po dohodě s majitelem té firmy tam nyní CÍLENĚ pěstuje ty
akáty podle jeho požadavků a za rok bude mít další sklizeň(po 10 letech)
o kterou se postará ta firma a platí ho doslova zlatem. Osobně akátové
dřevo používám na velmi namáhané násady, ač může mít u citlivých jedinců
vliv na pokožku. Mi to osobně nevadí a je rozdíl mít násadu kaláče, či
krumpáče, která vydrží pár let a nebo pár dnů.
