Zhoubná čistota vody. Souboj s invazním druhem v Ženevském jezeře jsme prohráli
19.5.2026 04:48 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Radomír Dohnal
I když se všichni lidé ochotně staví za to, aby voda v jezerech byla křišťálově čistá, pruhovaná slávička naše přání bere až příliš doslovně.
Ve vodách Ženevského jezera byl vůbec poprvé zaznamenán v roce 2015, i když se dá odtušit, že jednotlivé exempláře se tu „zahnízdily“ už o něco dřív. Za těch posledních jedenáct let se nicméně jeho přítomnost stala docela nepřehlédnutelnou. Expanze invazní slávičky se tu přitom projevila zdánlivě prospěšným způsobem.
Začala čistit vodu.
Jedna taková dvou až pěticentimetrová slávička – taková malá škeble co vůbec není škeble – za jediný den profiltruje až dva litry vody. Získává tím potravu. Je přitom krajně nenáročná a bere si všechno, co jen dokáže přečerpat. Mikroskopické řasy a sinice, drobné zástupce zooplanktonu, částice detritu, tedy organické zbytky vznášející se ve vodním sloupci.
K přežití si opravdu bere jen tu „špínu“ z vody, kterou tím čistí. A pak taky s postupem času potřebuje trochu víc prostoru, protože prakticky neustále vyrábí další pruhované slávičky.
Byla-li voda na pohled zakalená, znečištěná, už po krátké době pobytu sláviček je vidět zlepšení. Vodní sloupec se projasní, voda se stane průzračnou až tyrkysovou. Prostě nádhera. Chcete-li vodu ideální na koupání anebo na potápění s vysokou viditelností; nebo pro fotografické záběry s nezkaleným odleskem vodní hladiny, je tu slávička právě pro vás.
Proč jí tedy za takové výkony švýcarští a francouzští hydrobiologové a limnologové netleskají? To je právě to: ta nádherně čistá voda ve skutečnosti není známkou dobrého stavu Ženevského jezera.
Je spíš symptomem dalekosáhlého problému.
Slávička tu dost zásadním způsobem narušuje ekologickou rovnováhu.
V množství je síla
Ano, jedna jediná profiltruje dva litry vody denně. Jenže když tu žijí v hustotě 4000 jedinců na metr čtvereční, jejich filtrační potenciál naroste do té míry, že už po sobě ve vodě nezanechávají dost zooplanktonu, fytoplanktonu a detritu ani pro jiné živočišné druhy. Ohroženy na životě tím mohou být některé druhy ryb a řas. Které sem, na rozdíl od slávičky, patří.
Ženevské jezero může skončit průzračně čisté, ale prakticky též zbavené života.
Malá slávička spouští řetězec změn, kterými postupně a radikálně přetváří celý ekosystém. Přetváří ho v cosi podobného akváriu s velmi čistou vodou, kde dohromady nic kromě velkých makrofyt a sláviček nežije.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Jak to? Když to vezmeme postupně: fytoplankton, rostlinná složka ve vodním sloupci unášeném planktonu, tvoří základ života v jezeře. Bez něj by se zhroutil celý potravní řetězec. Fytoplankton je totiž potravou zooplanktonu. Živočišné složky planktonu, které slávka může odfiltrovat též. Tak jako tak, malé ryby pak nebudou mít dost potravy, aby přežily.
Vymřou.
Dalším problémem je ona „zhoubná“ čistota vody.
Masivní filtrace fytoplanktonu způsobuje, že voda je čím dál průzračnější. A taková průzračnější voda umožňuje pronikání světla do větších hloubek. To podporuje růst makrofyt, velkých zakořeněných vodních rostlin. Jenže makrofyty a fytoplankton soupeří o stejné živiny. Čím více se makrofyty rozrůstají, tím více ochuzují fytoplankton, a jeho úbytek to dále urychluje.
Malá slávička tak spouští řetězec změn, kterými postupně a radikálně přetváří celý ekosystém. Přepisuje podobu celého svého životního prostředí, a přetváří ho v cosi podobného akváriu s velmi čistou vodou, kde dohromady nic kromě velkých makrofyt a sláviček nežije.
Na fotkách z dovolené u Ženevského jezera by to mohlo vypadat dobře, ale ty snímky ve skutečnosti zachycují jen ekologickou katastrofu.
Problém, který nemá řešení
A to nejhorší nakonec.
Co se s tím dá dělat? Nic.
Za těch jedenáct let se v Ženevském jezeře slávička rozšířila tak, že už jsou jakékoliv plány na její plošnou eradikaci naprosto nereálné.
V roce 2015 byly první jedinci pozorováni na stanici Riva-Gare ve švýcarském kantonu Vaud. Dnes v té samé oblasti vytváří slávičky masivní nánosy, které dosahují v extrému hustoty až 18 000 jedinců na metr čtvereční.
Ženevské jezero nabídlo slávičkám dostatek potravy, příznivé proudy a absenci přirozených predátorů. Zkrátka všechny podmínky ideální pro kolonizaci.
Dnes už se tu vyskytují i v hloubkách okolo 150 metrů pod hladinou. Na každý zákrok vedený „při povrchu“ tak mohou zareagovat opětovnou expanzí z hlubin. Nevadí jim vysoký tlak, tma, nízké teploty.
Z Ženevského jezera už je zkrátka nedostaneme.
Jedinou šancí do budoucna je, aby se zabránilo jejich přenosu dál.
Což se ale moc nedaří. V roce 2017 se slávičky usadily v nedalekém jezeře Bourget a od roku 2022 jsou přítomny i v italském Lago di Garda a Lago di Maggiore.
I když se všichni lidé ochotně staví za to, aby voda v jezerech byla křišťálově čistá, pruhovaná slávička naše přání bere až příliš doslovně. Celý tenhle souboj s invazním druhem zatím prohráváme na sety a nevypadá to vůbec dobře. Průzračná voda v za-alpských jezerech není známkou kvality, ale velkého ekologického problému.
reklama
Dále čtěte |
První ročník Týdne invazních druhů zakončí mapovací akce Biosmršť. Zapojit se může i veřejnost
Uherské Hradiště začne letos likvidovat invazní strom pajasan žláznatý
K lepšímu rozeznání invazní sršně asijské můžou pomoci i pivní tácky
Další články autora |
Oceány sycené železem. Nápad, který slibuje něco, co nemůže splnit
Tak laciné, že je lepší nechat ho shnít. Jak Španělsko skrze ovoce a zeleninu mrhá ušetřenou vodou?
Suchozemské želvy páchají demografickou sebevraždu. Na vině je agresivní chování želvích samcůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
JŘ
JD
Jindřich Duras
19.5.2026 08:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPřesně. Navíc mají dlouhodobě problém spíš opačný, tedy jak udržet svou vysokou průhlednost a velmi řídký plankton.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.5.2026 14:10 Reaguje na Jindřich DurasV přehradě VDNM je sláviček a sláviček. Přesto je voda zelený špenát, ve kterém vyscípou ryby v řece.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.5.2026 14:49 Reaguje na Slavomil VinklerAno, to je přesně ten případ, kdy už je ekosystém přesycený živinami a tam to slávičky nijak nevylepší. Naopak se taková lokalita stane dalším zdrojovým místem pro šíření, kde ještě slávička není.
btw., když je nouze, cpe se jimi vesel i třeba kapr.
Odpovědět
btw., když je nouze, cpe se jimi vesel i třeba kapr.
DF
Daniel Fiala
20.5.2026 12:58 Reaguje na Jindřich Durasa jen bych dodal, že pokud moudrá vláda jako mají Fr. dokáže skřípnout limity a zaškrtit fosfor z velkých sídel (St. Etienne, Clermond-Ferrand etc.), tak se říční špenát umenší, címž více světla nakopne ty kytky, což ještě umenší špenát, a pak shodou okolností naskočily slávičky a voda je dnes jako sklo!
Toť posledních 30 let řeky Loiry! Nikdy jsem neviděl delší a hustší porosty lakušníků než tam. Fantazie. A taky jsem třeba za dva dny plavby nepotkal ani jednu PETku. Prostě jiná kultura. ... Zato jsem po 10 dnech v lodi potkal 4 atomové elektrárny.
Proto si můžou dovolit odstřelit pár přehrad ála losos etc. A dělají to promyšleně a po diskusi.
Odpovědět
Toť posledních 30 let řeky Loiry! Nikdy jsem neviděl delší a hustší porosty lakušníků než tam. Fantazie. A taky jsem třeba za dva dny plavby nepotkal ani jednu PETku. Prostě jiná kultura. ... Zato jsem po 10 dnech v lodi potkal 4 atomové elektrárny.
Proto si můžou dovolit odstřelit pár přehrad ála losos etc. A dělají to promyšleně a po diskusi.
JP
Jaroslav Pokorný
22.5.2026 13:20 Reaguje na Daniel FialaA co amuři, chutnaly by jim ty lakušníci?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
28.5.2026 18:41 Reaguje na Jaroslav PokornýMě picne. A) a copak ty lakušníky něčemu škodí? Vždyť tohle je za dlouho a za draho dosažený cíl! Čirá voda, spoustu přisedlé vegetace a kolem se to hemží neobvykle pestrým bentosem (no hlavně aby nepřišel nějaký génius, že teda muchničky je lepší vydesinfikovat ...).
B) a potom, kdo bude ty amury hlídat a vyjídat? Nemají snad tamní druhy právo na domovinu? Proč to chcete hnedka zničit tímhle "vylepšováním"? Vždyť je to nejkrásnější řeka Francie a žádnej návesní chrchlák na Vysočině na zábavu pro děti.
Nemyslela si taky jedna hlava pomazaná, že třeba sumci jsou fajn ryba a mohla by se i do španělských řek nasadit? Bohužel, mysleli to rybáři s přehazováním cokoli-kamkoli dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
Odpovědět
B) a potom, kdo bude ty amury hlídat a vyjídat? Nemají snad tamní druhy právo na domovinu? Proč to chcete hnedka zničit tímhle "vylepšováním"? Vždyť je to nejkrásnější řeka Francie a žádnej návesní chrchlák na Vysočině na zábavu pro děti.
Nemyslela si taky jedna hlava pomazaná, že třeba sumci jsou fajn ryba a mohla by se i do španělských řek nasadit? Bohužel, mysleli to rybáři s přehazováním cokoli-kamkoli dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
JD
Jindřich Duras
19.5.2026 08:35 Tak postupně:
1/ Žádného invazního druhu se už nikdy nezbavíme
2/ Slávičky v nových lokalitách vykazují dramatický nástup populace, ale pak obvykle dochází k alespoň částečnému útlumu. Jaksi si to celé "sedne".
3/ Tvrzení, že v jezeře už budou jen makrofyta a slávičky sice vypadá pěkně, ale není pravdivé. Makrofyta vytvářejí velkou a relativně stabilní biomasu, na které se uživí spousta bezobratlých organismů. Takže ne, že by tam vznikla jakási poušť, prostě se jen přeskupí potravní řetězce. To nemusí být vůbec fatální.
4/ Všechna velká alpská jezera jsou ohrožena eutrofizací. Některá už na tom nebyla dobře a zachránily je projekty, o kterých si u nás můžeme nechat jen zdát (Lipno, Orlík atd.). Invaze sláviček u čistších jezer dalo by se říci pomáhá s udržením stavu s minimem živin - právě tím, že odfiltruje, co jde. U jezer, která jsou živinami zásobena víc, naopak slávičky celou situaci ještě zhorší.
U nás máme sláviček spoustu, hodně je roznášejí potápěči po lomech. Slávičky dokážou zničit strojní zařízení na vodních nádržích, taky ničí naše domácí mlže tím, že jim porostou lastury, až mlže zcela zahubí...
No, to jen tak :-).
Odpovědět
1/ Žádného invazního druhu se už nikdy nezbavíme
2/ Slávičky v nových lokalitách vykazují dramatický nástup populace, ale pak obvykle dochází k alespoň částečnému útlumu. Jaksi si to celé "sedne".
3/ Tvrzení, že v jezeře už budou jen makrofyta a slávičky sice vypadá pěkně, ale není pravdivé. Makrofyta vytvářejí velkou a relativně stabilní biomasu, na které se uživí spousta bezobratlých organismů. Takže ne, že by tam vznikla jakási poušť, prostě se jen přeskupí potravní řetězce. To nemusí být vůbec fatální.
4/ Všechna velká alpská jezera jsou ohrožena eutrofizací. Některá už na tom nebyla dobře a zachránily je projekty, o kterých si u nás můžeme nechat jen zdát (Lipno, Orlík atd.). Invaze sláviček u čistších jezer dalo by se říci pomáhá s udržením stavu s minimem živin - právě tím, že odfiltruje, co jde. U jezer, která jsou živinami zásobena víc, naopak slávičky celou situaci ještě zhorší.
U nás máme sláviček spoustu, hodně je roznášejí potápěči po lomech. Slávičky dokážou zničit strojní zařízení na vodních nádržích, taky ničí naše domácí mlže tím, že jim porostou lastury, až mlže zcela zahubí...
No, to jen tak :-).
II
LB
Lukas B.
19.5.2026 13:04 Reaguje na Jindřich Durasvidíte, a já si říkal, kdopak je asi ten "přenašeč", a tipoval jsem potápěče a jezerní kajakáře s nafukovadly. a Vy to tady píšete...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.5.2026 14:42 Reaguje na Lukas B.Určitě nechci tvrdit, že za veškeré šíření můžou potápěči, to by byla hloupost. Těch cest je víc, zejména lodní doprava, něco dokážou přenést i vodní ptáci.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.5.2026 06:42 Reaguje na Jindřich DurasMůže za to člověk.Tedy hubit stejně jako ostatní invazní organizmy ..... toto je ekologistická hlupota.
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.5.2026 07:50 Reaguje na Jindřich Durasměl jsem na mysli takové ty tuzemské lomy a tak.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
22.5.2026 13:22 Reaguje na Jindřich DurasNo a copak ty slávičky nemají nějaké nemoci, kterým by se laboratorně pomohlo?
Odpovědět
JS
Jiří Spíšek
24.5.2026 21:45 Reaguje na Jindřich DurasSice existuje i přirozený přenos a přírodní, ale mnoho škod napáchal a páchá člověk svou bezohlednou chtivostí cestovat, nakupovat cizokrajný dovoz. Dělají to ti majetní z celého světa, teď jsme si to v 1989 Vyzvonili i my. Lidi sami to chápat nedokáží, co mohou způsobit, takže od toho tu jsou vědci, kteří musí včas nastavit pravidla, omezení a karantény a hlavně musí mít jejich návrhy opatření plnou podporu ze zákona a nesmí mít přednost zájem ekonomický a osobní několika vyvolených. Ať již z titulu imunity, nebo díky neomezeným osobním finančním možnostem.
Odpovědět
JD
RV
Richard Vacek
19.5.2026 08:36Nejvíc života je v rybníku, hnojeném chlévskou mrvou. Lidem se to nemusí líbit, ale tam to žije jako nikde jinde.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.5.2026 08:47 Reaguje na Richard Vacekono to, jaké ke PH ( kyselost ) vody je docela důležité...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.5.2026 14:43 Reaguje na Richard Vacek:-D To by bylo na delší diskusi :-). Každopádně dneska už to tak není vůbec nikde.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
20.5.2026 07:18 Reaguje na Richard VacekMůžete prosím nějak definovat "nejvíc života"? Dle dodané definice může být Vaše tvrzení úplně správné nebo naprostý blábol.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
22.5.2026 13:23 Reaguje na Richard VacekPamatuji ze socialismu, že rybníkáři tu a tam vysypali do rybníku fůru hnoje, aby se jim tam množily perloočky a buchanky.
Odpovědět
pa
pavel
19.5.2026 08:46základ a podstata každého správného ochránce přírody ekologa je to že si musí vyrobit nepřítele proti kterému bude bojovat protože bez něj by jeho existence neměla smysl
Odpovědět
II
RJ
Robert Jirman
19.5.2026 11:18 Reaguje na pavelkoukám, že Vy už jste si také svého nepřítele, proti kterému bojujete, vyrobil-)
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.5.2026 11:26Ještě si neodpustím :-):
Zhoubná čistota vody
Zhoubný zdravý les
Zhoubné zdravé pole
a tak dokola :-)
Odpovědět
Zhoubná čistota vody
Zhoubný zdravý les
Zhoubné zdravé pole
a tak dokola :-)
LB
Lukas B.
19.5.2026 14:06mimochodem, hypoteticky - co by to udělalo s takovým typickým podnávesníkem brčálníkem kam přetékají žumpy?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.5.2026 14:45 Reaguje na Lukas B.Co do kvality vody vůbec nic, protože prim zde hrají jiné procesy. V jezeře, které pracuje V "nízkých otáčkách", se slávičky uplatní, ale tam, kde je spousta živin a všechno jede velkou rychlostí, tam se slávičky svým vlivem neuplatní.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
19.5.2026 21:57sice je to o 1/2 roku starší, ale poněkud "vyváženější":
https://www.theguardian.com/environment/2025/dec/18/invasive-quagga-mussels-lake-geneva-aoe
žádná ekologická katastrofa, šetřit slova! Jo, je to blbý, ale ...
Zebra mussels vs. quagga mussels - dva druhy, protřepat, nemíchat.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/aqc.2414
Jinak Švýcaři byli po pokusech v USA mezi prvními, kdo přijali striktní zákazy fosfátů v pracích prášcích (my jsme k tomu doplandali až vyhl 78/2006 Sb.). A jeden světový limnolog. Thomas Edmonson, vyhrál veeřejnou sázku mezi nejlepšími hydrobiology z celého světa, když dokázal predikovat propad průhlednosti po odklonění kanálů z Lake Washington do Pudget Bay (město Seattle)
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/5429903/
Ad přenos kajakářem (Lukáši B.): no, hypoteticky lze ledasco, ale na druhé straně Atlantiku, kde Velká jezera mají invazi/e (oba druhy) opravdu ve velkém stylu, bych to na kajakáře neházel. Přeci jen móóóře a do letadla Ti mokrý kajak nevezmou :-)
A pak bych se pídil, kudy jezdí velké lodě, protože právě balastní voda stojí za největším očtem ve vodě žijících druhů alias invazí. Potom milovníci akvaristiky ... a samozřejmě rybáři za účelem obohacení zážitků ... no to bude zase v alejích nablito ...
Škoda, že nepadla zmínka o rostoucí teplotě.
https://www.nature.com/articles/s41586-021-03550-y
A jedno rýpnutí: proč nikdo ze "zachránců" zěměkoule nejásá nad tunama vápenných schránek ... tedy i CO2 pohřbených na dně?!
Tak si užijte další strkanici :-(
Odpovědět
https://www.theguardian.com/environment/2025/dec/18/invasive-quagga-mussels-lake-geneva-aoe
žádná ekologická katastrofa, šetřit slova! Jo, je to blbý, ale ...
Zebra mussels vs. quagga mussels - dva druhy, protřepat, nemíchat.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/aqc.2414
Jinak Švýcaři byli po pokusech v USA mezi prvními, kdo přijali striktní zákazy fosfátů v pracích prášcích (my jsme k tomu doplandali až vyhl 78/2006 Sb.). A jeden světový limnolog. Thomas Edmonson, vyhrál veeřejnou sázku mezi nejlepšími hydrobiology z celého světa, když dokázal predikovat propad průhlednosti po odklonění kanálů z Lake Washington do Pudget Bay (město Seattle)
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/5429903/
Ad přenos kajakářem (Lukáši B.): no, hypoteticky lze ledasco, ale na druhé straně Atlantiku, kde Velká jezera mají invazi/e (oba druhy) opravdu ve velkém stylu, bych to na kajakáře neházel. Přeci jen móóóře a do letadla Ti mokrý kajak nevezmou :-)
A pak bych se pídil, kudy jezdí velké lodě, protože právě balastní voda stojí za největším očtem ve vodě žijících druhů alias invazí. Potom milovníci akvaristiky ... a samozřejmě rybáři za účelem obohacení zážitků ... no to bude zase v alejích nablito ...
Škoda, že nepadla zmínka o rostoucí teplotě.
https://www.nature.com/articles/s41586-021-03550-y
A jedno rýpnutí: proč nikdo ze "zachránců" zěměkoule nejásá nad tunama vápenných schránek ... tedy i CO2 pohřbených na dně?!
Tak si užijte další strkanici :-(
hi
20.5.2026 06:20 Reaguje na Daniel Fiala
Jestli to ti Švýcaři s tou nepřehnali? U nás to nehrozí.
Odpovědět
hi
20.5.2026 06:14
Není mi jasné co slávičky ještě žerou, když tam již nic není a stále jich přibývá?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
20.5.2026 11:55 Reaguje naHezká otázka! Díky za ni. Nejspíš proto, že máte v hlavě mentální nastavení že systém je "statický" = uzavřený, tak jak se to zjednodušuje od ZŠ, aby to děcka pochopila.
Zkuste si to spíš představit jako průchoďák. Teda průchody to má ve dvou směrech (jako každé průtočné jezero).
1) přítok-odtok a
2) hladina-sediment.
Každý rok je nové jaro a každý den je nové jitro. Furt něco přitéká, furt něco padá na hladinu (a taky odtéká a taky sedimentuje). A mezitím se jezero nějak míchá/stratifikuje (přítokem, větrem, chladem). Proto představa "teď to uklidíme" (slávička všechno sežere) nefunguje. Musíme "to" uklízet pořád a nepřestat, protože to posíráme děsnou intenzitou a taky pořád. Mimochodem ta "děsná" intenzita je tak velká, že jsme už dokázali převrátit=přenastavit globální koloběh dusíku i fosforu. A na to se ten globální systém (biosféra, chcete-li Gaia) nějak adaptuje=přenastaví (a že nám to nevyhovuje= třeba hnije pod nosem, to není chyba systému, ale naše, my jsme třeba sinicím předali žezlo a ony holt kralují). No a tady to vzaly do "ruky" a začaly vymetat slávičky. Hodně smetí = více košťat, ale co druhý rok? A třetí? A desátý?
Shrnuto (na vaši otázku): Tenhle systém (Lac Léman) je sycen atmosférickou depozicí (mnohonásobně znásobenou = ad 2) a Rhôna teče pořád (ad 1). Na tomto přísunu živin (CNP) se baktérie a pikoplankton množí furt = nikdy nespí :-) a slávičky mají pořád co žrát ... až jich bude víc než potravy, přestane přibývat počtem, pak třeba hladovět anebo i chcípat ... až si to sedne (viz přenastavení výše nebo dříve Jindřich Duras 19.5.2026 08:35)
Klíčový fakt neuvedený v článku: Teoretická doba zdržení je 11,5 roků (objem 89 km³, hladina 580 km2 a maximální hloubka 309 m). Navíc jezero je při své velikosti a horské pozici monomiktické (na rozdíl od našich "jezer" jako Orlík nebo co máte za domem, tak se míchá jenom jednou, a to od podzimu do jara, čili nezamrzá a v létě trochu stratifikuje), kdežto u nás se hluboké kaňonovité přehrady míchají 2x (= dimiktická, tj. jaro+podzim), v zimě se stačí ochladit až k ledu (inverzní stratifikace) a v létě mají stratifikaci normální (na hladině se koupete v teplé vrstvičce).
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0380133020301222
Ta monomiktičnost je charakteristická pro obří vodní tělesa/tepelnou kapacitu (Laurentinská jezera mají tu velikost dokonce v názvu). To má praktické dopady :-)
Třeba když jednou za generaci zamrzne Zürich See, tak se to traduje "na věky"
https://www.meteoswiss.admin.ch/weather/weather-and-climate-from-a-to-z/black-ice/the-freezing-over-of-lake-zurich-in-1963.html
Anebo když se jako neználek dostanete na břeh Lake Michigan, tak můžete umrznout/utonout i v létě, zejména když dlouho trvající vítr "odtáhne" tu teplejší vrstvičku na hladině o pár set km jinam, čímž vyhřezne z hlubin ledovka a vám dojdou síly už pár metrů od břehu. Zkrátka ten objem je tak velký, že nestačí vychladnout pod 2-3 °C (pak taky existují jezera, která se přes "léto " neohřejou moc nad 4 °C, proto rozlišujeme v limnologii chladná monomictická vs. teplá monomictická jezera, ale to jsem už zbytečně daleko ... jenže GZK mění i takhle "tvrdé zákony").
Odpovědět
Zkuste si to spíš představit jako průchoďák. Teda průchody to má ve dvou směrech (jako každé průtočné jezero).
1) přítok-odtok a
2) hladina-sediment.
Každý rok je nové jaro a každý den je nové jitro. Furt něco přitéká, furt něco padá na hladinu (a taky odtéká a taky sedimentuje). A mezitím se jezero nějak míchá/stratifikuje (přítokem, větrem, chladem). Proto představa "teď to uklidíme" (slávička všechno sežere) nefunguje. Musíme "to" uklízet pořád a nepřestat, protože to posíráme děsnou intenzitou a taky pořád. Mimochodem ta "děsná" intenzita je tak velká, že jsme už dokázali převrátit=přenastavit globální koloběh dusíku i fosforu. A na to se ten globální systém (biosféra, chcete-li Gaia) nějak adaptuje=přenastaví (a že nám to nevyhovuje= třeba hnije pod nosem, to není chyba systému, ale naše, my jsme třeba sinicím předali žezlo a ony holt kralují). No a tady to vzaly do "ruky" a začaly vymetat slávičky. Hodně smetí = více košťat, ale co druhý rok? A třetí? A desátý?
Shrnuto (na vaši otázku): Tenhle systém (Lac Léman) je sycen atmosférickou depozicí (mnohonásobně znásobenou = ad 2) a Rhôna teče pořád (ad 1). Na tomto přísunu živin (CNP) se baktérie a pikoplankton množí furt = nikdy nespí :-) a slávičky mají pořád co žrát ... až jich bude víc než potravy, přestane přibývat počtem, pak třeba hladovět anebo i chcípat ... až si to sedne (viz přenastavení výše nebo dříve Jindřich Duras 19.5.2026 08:35)
Klíčový fakt neuvedený v článku: Teoretická doba zdržení je 11,5 roků (objem 89 km³, hladina 580 km2 a maximální hloubka 309 m). Navíc jezero je při své velikosti a horské pozici monomiktické (na rozdíl od našich "jezer" jako Orlík nebo co máte za domem, tak se míchá jenom jednou, a to od podzimu do jara, čili nezamrzá a v létě trochu stratifikuje), kdežto u nás se hluboké kaňonovité přehrady míchají 2x (= dimiktická, tj. jaro+podzim), v zimě se stačí ochladit až k ledu (inverzní stratifikace) a v létě mají stratifikaci normální (na hladině se koupete v teplé vrstvičce).
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0380133020301222
Ta monomiktičnost je charakteristická pro obří vodní tělesa/tepelnou kapacitu (Laurentinská jezera mají tu velikost dokonce v názvu). To má praktické dopady :-)
Třeba když jednou za generaci zamrzne Zürich See, tak se to traduje "na věky"
https://www.meteoswiss.admin.ch/weather/weather-and-climate-from-a-to-z/black-ice/the-freezing-over-of-lake-zurich-in-1963.html
Anebo když se jako neználek dostanete na břeh Lake Michigan, tak můžete umrznout/utonout i v létě, zejména když dlouho trvající vítr "odtáhne" tu teplejší vrstvičku na hladině o pár set km jinam, čímž vyhřezne z hlubin ledovka a vám dojdou síly už pár metrů od břehu. Zkrátka ten objem je tak velký, že nestačí vychladnout pod 2-3 °C (pak taky existují jezera, která se přes "léto " neohřejou moc nad 4 °C, proto rozlišujeme v limnologii chladná monomictická vs. teplá monomictická jezera, ale to jsem už zbytečně daleko ... jenže GZK mění i takhle "tvrdé zákony").
BM
Břetislav Machaček
20.5.2026 09:00Vůbec bych se nedivil, že tam byly vysazeny záměrně, aby čistily vodu a ono
se to vymklo z rukou. "Vědci" leccos zkoušejí a když se to nepodaří, tak obviní jiné. Na jedné štěrkovně začala být konečně voda uživná a břehy zarůstaly rákosím a mělčiny vodním rostlinstvem včetně leknínů. Ale ouhá! Rostliny vadily koupajícím a mechanické odstranění bylo drahé. "Odborníci"
nasadili do boje amury a dravé ryby k vypasení rostlin a likvidaci rybí
drobotiny. Výsledkem je sice průzračná voda, ale pro ryby je hladová a
nejen pro ně, ale taky pro rybožravé druhy ptáků. Roháči a lysky odletěly
jinam a jen občas tam zabloudí od řeky Odry rybáci a ledňáčci. 50 ha je
tak POUZE pro koupání lidí 3 měsíce v roce a přitom by lidem stačily
2 ha udržované bez rostlinstva mechanicky a přírodě ponechat 48 ha.
Odpovědět
se to vymklo z rukou. "Vědci" leccos zkoušejí a když se to nepodaří, tak obviní jiné. Na jedné štěrkovně začala být konečně voda uživná a břehy zarůstaly rákosím a mělčiny vodním rostlinstvem včetně leknínů. Ale ouhá! Rostliny vadily koupajícím a mechanické odstranění bylo drahé. "Odborníci"
nasadili do boje amury a dravé ryby k vypasení rostlin a likvidaci rybí
drobotiny. Výsledkem je sice průzračná voda, ale pro ryby je hladová a
nejen pro ně, ale taky pro rybožravé druhy ptáků. Roháči a lysky odletěly
jinam a jen občas tam zabloudí od řeky Odry rybáci a ledňáčci. 50 ha je
tak POUZE pro koupání lidí 3 měsíce v roce a přitom by lidem stačily
2 ha udržované bez rostlinstva mechanicky a přírodě ponechat 48 ha.
DF
Daniel Fiala
20.5.2026 12:41 Reaguje na Břetislav MachačekTouhle mentalitou můžete konečně odůvodnit i placatost Země … u Vás v hutích bouchaj buchary, žejo a velký buchary žejo a hodně ran žejo a pořád jedním směrem žejo … no, tak to nakonec musí ta planeta trpět placatostí žejo!
Jistěže každý slyšel o králíčkovi miláčkovi a zkáze Austrálie, a jistěže kaktusáři a akvaristi propašují kdeco i dneska (ano, často vědci), ale nezmínit u sláviček dnešní objem transatlantické lodní dopravy, včetně prostým lidem stále opěvovaného D-O-L (což je mj. přesně ve směru invaze obou druhů), tak to chce hodně velkou fantazii, abych zůstal slušný. Ale máme demogracii, tak proč si to tady nezaplácat.
Takže daleko spíš, než výhru miliardy ve sportce raději sledujte denodenní účet za lodní dopravu. Zejména ta přes rozvodnice - úmoří je nebezpečná.
Jenže tady nastává problém! Kolik lidí pochopí, že když ptáčka lapají, vždycky mu dobře zazpívají? Kolik občanů v ČR pochopí, že jim otevřeně věší bulíky na nos: 'Nejdřív vaše daně, a pak naše zisky'? A že už se topíme v dluzích po uši?
Odpovím si sám: tolik lidí, kolik si jich přečte článek o užitečnosti nákladních lodí v Praze až k poslední větě a dřív než plácnou originální kravinu, aby byli první, tak se zamyslí nebo optá.
A přitom i v ideologickém článku na IDNES to hlavní píšťalník před krysama přiznal otevřeně!!!
"„Lodní doprava je něco jako cimrmanovská výprava na severní pól. Všem se to líbí, ale nikdo se nechce zúčastnit,“ dodal ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.!
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/plavba-vodni-lodni-tbg-metrostav.A260518_161320_eko-doprava_cfr
Proto se furt najdou další a další lumeni, co začnou hicovat "prospěšné státní investice" do dálnic (nejlépe do každé vesnice), D8 Středohořím, 69 přehrad a podobný chujoviny, protože se s fin. nákladovostí/efektivitou ráčej neobtěžovat! A na běžný lidi přitom z vysoka se.ou!
Proto nechápu, proč pořád fedrujete lobotomii ...
Kdybyste mě přitom netrápil XXX, tak bych zauvažoval o tom, nakolik byla/mohla být invaze obou sláviček (z Kaspiku a Černomoří) nakopnuta vymlácením jesetera (Železná vrata, jezy v Rakousku, Německu, Gabčíkovo, kanalizace, chemizace + přílišný rybolov). Protože kde není Vámi nenáviděný predátor, tam se jeho potrava přemnožuje a celá potravní síť se "přeskupí".
Jiný příklad téhož lze právě teď pozorovat na vychcípané Odře, kde se na ekologické katastrofě Prymnesium 2022 podílela i kanalizace řeky za účelem vždycky a za každých okolností "efektivní" velkokapacitní nákl. lodní dopravy. Tam to taky nakopne škeblici asijskou na úkor domácí š. říční a velevrubů.
Odpovědět
Jistěže každý slyšel o králíčkovi miláčkovi a zkáze Austrálie, a jistěže kaktusáři a akvaristi propašují kdeco i dneska (ano, často vědci), ale nezmínit u sláviček dnešní objem transatlantické lodní dopravy, včetně prostým lidem stále opěvovaného D-O-L (což je mj. přesně ve směru invaze obou druhů), tak to chce hodně velkou fantazii, abych zůstal slušný. Ale máme demogracii, tak proč si to tady nezaplácat.
Takže daleko spíš, než výhru miliardy ve sportce raději sledujte denodenní účet za lodní dopravu. Zejména ta přes rozvodnice - úmoří je nebezpečná.
Jenže tady nastává problém! Kolik lidí pochopí, že když ptáčka lapají, vždycky mu dobře zazpívají? Kolik občanů v ČR pochopí, že jim otevřeně věší bulíky na nos: 'Nejdřív vaše daně, a pak naše zisky'? A že už se topíme v dluzích po uši?
Odpovím si sám: tolik lidí, kolik si jich přečte článek o užitečnosti nákladních lodí v Praze až k poslední větě a dřív než plácnou originální kravinu, aby byli první, tak se zamyslí nebo optá.
A přitom i v ideologickém článku na IDNES to hlavní píšťalník před krysama přiznal otevřeně!!!
"„Lodní doprava je něco jako cimrmanovská výprava na severní pól. Všem se to líbí, ale nikdo se nechce zúčastnit,“ dodal ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.!
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/plavba-vodni-lodni-tbg-metrostav.A260518_161320_eko-doprava_cfr
Proto se furt najdou další a další lumeni, co začnou hicovat "prospěšné státní investice" do dálnic (nejlépe do každé vesnice), D8 Středohořím, 69 přehrad a podobný chujoviny, protože se s fin. nákladovostí/efektivitou ráčej neobtěžovat! A na běžný lidi přitom z vysoka se.ou!
Proto nechápu, proč pořád fedrujete lobotomii ...
Kdybyste mě přitom netrápil XXX, tak bych zauvažoval o tom, nakolik byla/mohla být invaze obou sláviček (z Kaspiku a Černomoří) nakopnuta vymlácením jesetera (Železná vrata, jezy v Rakousku, Německu, Gabčíkovo, kanalizace, chemizace + přílišný rybolov). Protože kde není Vámi nenáviděný predátor, tam se jeho potrava přemnožuje a celá potravní síť se "přeskupí".
Jiný příklad téhož lze právě teď pozorovat na vychcípané Odře, kde se na ekologické katastrofě Prymnesium 2022 podílela i kanalizace řeky za účelem vždycky a za každých okolností "efektivní" velkokapacitní nákl. lodní dopravy. Tam to taky nakopne škeblici asijskou na úkor domácí š. říční a velevrubů.
BM
Břetislav Machaček
20.5.2026 18:15 Reaguje na Daniel FialaMáte zajímavé myšlenkové pochody a ve slohu jste asi nikdy nevynikal. Každý text by měl mít hlavu a patu. Když jste
vzpomněl DOL, tak šíření napříč úmořími už dávno zajistily
německé kanály propojující Dunaj, Rýn , Labe a Odru. Takže
DOL by přišel s šířením invazních druhů s křížkem po funuse.
Odpovědět
vzpomněl DOL, tak šíření napříč úmořími už dávno zajistily
německé kanály propojující Dunaj, Rýn , Labe a Odru. Takže
DOL by přišel s šířením invazních druhů s křížkem po funuse.
DF
Daniel Fiala
20.5.2026 20:20 Reaguje na Břetislav MachačekAha, takže Vám se zastavily hodinky a to pro celou zeměkouli znamená, že se čas zastavil ... ne, toto se slávičkou opravdu nejsou poslední invaze, které zažíváme. Křížek po funuse bude až červený obr odpaří vnitřní planety.
I když se vám to zrovna nehodí do krámu, tak platí, že čím intenzivnější transport napříč přirozenými hranicemi, tím vyšší pravděpodobnost, že se něco z "novinek" na druhém konci uchytí ... a potom zvrhne.
Kopáči kanálů v tomhle vynikají, ale vy to hodíte na soba nebo kachnu, která přeletěla hranici.
Já nepopírám ani soba, ani kachnu, ani králíčka do Austrálie, ani kaktusáře. Ale vedle nich je dneska dálnice a po ní to jenom hučí. Nevidět relace prostoru a času = ideologie. Možná Vám chybí znalosti, možná pochopení, rozhodně ne arogance.
Když chtěl Hitler vykopat kanál na Balt, byly říční ekosystémy v horším nebo lepším stavu než dnes? A v jaké stavu degradace/neporušenosti se nějaká invaze snáze uchytí+zvrhne? Ve stabilním nebo degradovaném? No jasně, ale vám prostě základní fakta nebrání v tom, abyste argumentoval "placatou zeměkoulí" nebo starými kanály, po kterých se mj. dneska skoro neplaví.
Proto Fortuna apod. vydělává. Hejlů se najde vždycky dost, jinak by neexistovali ptáčníci.
Zkusím to polopaticky: Hraje se ruská ruleta a vy máte dvě možnosti, buď vložit do bubínku víc nábojů nebo rychleji mačkat spoušť. Která strategie vede rychleji k výstřelu (statisticky vzato)? Ano, cé je správně. Kombinace.
Sice není historie opravdu můj obor, ale nepřišel Fukuyama s koncem dějin? A dneska si každý klepe na hlavu, jak se mohl tak strašně mýlit. jenže v ten moment se to zdálo tak krásné, lepší zítřek užuž na dosah.
Takže DOL by jenom prokopal další a větší tranzitní cestu mnoha PŘÍŠTÍM přenosům. Pak si někde mezi banány sedne pavouček, zatoulá se sršeň, pravidelnou linkou se sveze virus ... a pan Machaček to svede třeba na vědce.
Kdybych měl zůstat ve vodním prostředí a třeba jen v Labi: hlaváči, korbikuly, blešivec Dikerogammarus villosus atd.
A přesto jsem na začátku napsal, že bych v tomto případě (Lac Léman) nevolil sousloví "ekologická katastrofa", ale ani to nebagatelizuju. Jsou horší věci a zároveň něco z invazí bychom si mohli ušetřit.
Odpovědět
I když se vám to zrovna nehodí do krámu, tak platí, že čím intenzivnější transport napříč přirozenými hranicemi, tím vyšší pravděpodobnost, že se něco z "novinek" na druhém konci uchytí ... a potom zvrhne.
Kopáči kanálů v tomhle vynikají, ale vy to hodíte na soba nebo kachnu, která přeletěla hranici.
Já nepopírám ani soba, ani kachnu, ani králíčka do Austrálie, ani kaktusáře. Ale vedle nich je dneska dálnice a po ní to jenom hučí. Nevidět relace prostoru a času = ideologie. Možná Vám chybí znalosti, možná pochopení, rozhodně ne arogance.
Když chtěl Hitler vykopat kanál na Balt, byly říční ekosystémy v horším nebo lepším stavu než dnes? A v jaké stavu degradace/neporušenosti se nějaká invaze snáze uchytí+zvrhne? Ve stabilním nebo degradovaném? No jasně, ale vám prostě základní fakta nebrání v tom, abyste argumentoval "placatou zeměkoulí" nebo starými kanály, po kterých se mj. dneska skoro neplaví.
Proto Fortuna apod. vydělává. Hejlů se najde vždycky dost, jinak by neexistovali ptáčníci.
Zkusím to polopaticky: Hraje se ruská ruleta a vy máte dvě možnosti, buď vložit do bubínku víc nábojů nebo rychleji mačkat spoušť. Která strategie vede rychleji k výstřelu (statisticky vzato)? Ano, cé je správně. Kombinace.
Sice není historie opravdu můj obor, ale nepřišel Fukuyama s koncem dějin? A dneska si každý klepe na hlavu, jak se mohl tak strašně mýlit. jenže v ten moment se to zdálo tak krásné, lepší zítřek užuž na dosah.
Takže DOL by jenom prokopal další a větší tranzitní cestu mnoha PŘÍŠTÍM přenosům. Pak si někde mezi banány sedne pavouček, zatoulá se sršeň, pravidelnou linkou se sveze virus ... a pan Machaček to svede třeba na vědce.
Kdybych měl zůstat ve vodním prostředí a třeba jen v Labi: hlaváči, korbikuly, blešivec Dikerogammarus villosus atd.
A přesto jsem na začátku napsal, že bych v tomto případě (Lac Léman) nevolil sousloví "ekologická katastrofa", ale ani to nebagatelizuju. Jsou horší věci a zároveň něco z invazí bychom si mohli ušetřit.
DF
Daniel Fiala
20.5.2026 20:59 Reaguje na Břetislav MachačekJá chápu, že se houby staráte o fakta mimo váš dosah a nemyslím si, že to má smysl, ale přesto, třeba se někdo jiný bude chtít poučit. Jsou hromady zajímavého čtení a lidi na tom pracují roky a vzájemně si globálně povídají. A když zjistí, že to, co vidí jeden (teď a tady) se děje všude a dlouho, tak se společně zamyslí nad trendem a tempem. A potom to sepíšou ... třeba pro pana Machačka.
Ale každému co jeho jest.
Např. tady je sesumarizovaných šest bodů, co je třeba dělat na ztlumení propadu biodiverzity sladkovodních ekosystémů, což zároveň ničí naše/lidské možnosti života/prosperity. I jejich pořadí má smysl. Invaze jsou č.5.
Na CZ překlad stačí kliknout pravým klikátkem na myši uprostřed webové stránky a z roletky vybrat "přeložit do jazyka čeština"
https://cdnsciencepub.com/doi/full/10.1139/er-2023-0080
Odpovědět
Ale každému co jeho jest.
Např. tady je sesumarizovaných šest bodů, co je třeba dělat na ztlumení propadu biodiverzity sladkovodních ekosystémů, což zároveň ničí naše/lidské možnosti života/prosperity. I jejich pořadí má smysl. Invaze jsou č.5.
Na CZ překlad stačí kliknout pravým klikátkem na myši uprostřed webové stránky a z roletky vybrat "přeložit do jazyka čeština"
https://cdnsciencepub.com/doi/full/10.1139/er-2023-0080
MK
Majka Kletečková
20.5.2026 22:45 Reaguje na Daniel FialaČlověk si každý den říká, že Machaček dosáhl vrcholu, a on každý den překoná sám sebe. Je to naprostý velikán svého oboru. Cítím vděk vůči všem, kteří ještě mají trpělivost na jeho komenty adekvátně reagovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.5.2026 09:35 Reaguje na Majka KletečkováUž víte jak chovat ekonomicky únosně deset
ovcí pastvením ve vlčí oblasti?
Čekám na vaši odpověď 3 roky!
Odpovědět
ovcí pastvením ve vlčí oblasti?
Čekám na vaši odpověď 3 roky!
PE
Petr Eliáš
26.5.2026 12:32 Reaguje na Břetislav MachačekBřeťulíne, kdybys nebyl tak líný a neschopný a podíval se na statistiky... Například v Novohradských horách nebo v Orlických horách (pro tebe vlčí oblasti) tvoří malá stáda (10-50 kusů) většinu. :D Ale chápu, v té tvé duté makovici máš názor - takže je to pro tebe pravda. :D
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
28.5.2026 21:22 Reaguje na Petr EliášVážený pane Eliáši,
s těmi vašimi urážkami mě děsně serete!
Odpovědět
s těmi vašimi urážkami mě děsně serete!
DF
Daniel Fiala
28.5.2026 21:21 Reaguje na Majka KletečkováVážená paní Kletečková,
mluvím jenom za sebe. Já "pochvaly" nepotřebuju. Mě podněcují otázky a nesrovnalosti. A jestli jsem upadl na mravech, omlouvám se. Dám si pauzu.
Odpovědět
mluvím jenom za sebe. Já "pochvaly" nepotřebuju. Mě podněcují otázky a nesrovnalosti. A jestli jsem upadl na mravech, omlouvám se. Dám si pauzu.
BM
Břetislav Machaček
21.5.2026 09:33 Reaguje na Daniel FialaKamarád říká, že jméno Fiala je diagnóza plácání o
ničem bez ladu a skladu. Myslel tím sice bývalého
premiéra a našeho společného známého, ale opět vidím, že má pravdu i ve vašem případě.
Zkuste sesumírovat podstatné a dát tomu formu, ať
se to dá číst a reagovat na to.
Odpovědět
ničem bez ladu a skladu. Myslel tím sice bývalého
premiéra a našeho společného známého, ale opět vidím, že má pravdu i ve vašem případě.
Zkuste sesumírovat podstatné a dát tomu formu, ať
se to dá číst a reagovat na to.
JP
Jaroslav Pokorný
22.5.2026 13:36 Reaguje na Daniel FialaCo se vám na příkladu, a názorech, pana Macháčka nelíbí? Určitě jsou konzistentnější a srozumitelnější než vaše příspěvky.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
23.5.2026 15:40 Reaguje na Jaroslav PokornýPane Pokorný,
spojím odpověď ze dvou míst do jedné: 1) zde a 2) vedle: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropska-komise-predstavila-novy-akcni-plan-pro-hnojiva-chce-podporit-zemedelce#diskuse
Břetislav Machaček22.5.2026 17:31
Zeptám se Vás bez předsudků, ale odpovězte, prosím, po pravdě: pochopil jste jakou blbost tady pan Machaček popisuje?
A kolik lidí si myslíte, že pochopí, jak velká blbost to je?
Až sem napíšete odpověď, přidám vysvětlení té blbosti.
Odpovědět
spojím odpověď ze dvou míst do jedné: 1) zde a 2) vedle: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropska-komise-predstavila-novy-akcni-plan-pro-hnojiva-chce-podporit-zemedelce#diskuse
Břetislav Machaček22.5.2026 17:31
Zeptám se Vás bez předsudků, ale odpovězte, prosím, po pravdě: pochopil jste jakou blbost tady pan Machaček popisuje?
A kolik lidí si myslíte, že pochopí, jak velká blbost to je?
Až sem napíšete odpověď, přidám vysvětlení té blbosti.
BM
Břetislav Machaček
25.5.2026 08:22 Reaguje na Daniel FialaPan Pokorný nereaguje, ale reaguji já a
prosím o to vysvětlení údajné "blbosti".
Doufám, že nebudu čekat jako u Kletečkové
3 roky!
Odpovědět
prosím o to vysvětlení údajné "blbosti".
Doufám, že nebudu čekat jako u Kletečkové
3 roky!
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2026 12:48 Reaguje na Daniel FialaNevím jak vy, ale já jsem sdělení pana Macháčka rozuměl zcela bez problémů.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
26.5.2026 12:34 Reaguje na Jaroslav PokornýTak ten byl dobrý. :D 9 z 10 břeťulínových ,,názorů,, jsou pusté kraviny založené na břeťulínově nevzdělanosti. Asi tisíckrát mu ty kraviny tady lidi vyvrátili. :D
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.5.2026 11:24 Reaguje na Petr EliášVidím to stejně. Já už dlouho ty jeho sáhodlouhé elaboráty plné blábolů většinou přeskakuji.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2026 12:50 Reaguje na Majka KletečkováTak, v pořádku. Když se vám názory pana Macháčka nelíbí, nemusíte je číst. Já jim rozumím.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
28.5.2026 21:17 Reaguje na Jaroslav PokornýPane Pokorný,
ten pán se jmenuje krátce Machaček, prosím, bez čárky.
Vrátil jsem se k diskusi po týdnu náhodou, protože to vykliklo na hl. stránku a je mi smutno. Leč vidím, že jsem k tomu upadnutí přispěl i já, protože jsem se nechal zbytečně vytočit.
Téma invazí je důležité a je vidět, že tomu spousta lidí rozumí málo nebo skoro vůbec.
Nevím, kdo se ptal, proto dávám odkaz sem je to celé číslo Živy srozumitelně napsané, jsou tam hlaváči od Pavla Jurajdy (ichtyolog), Luboše Berana a Karla Doudy (malakologové), Adama Petruska a Honzy Špačka (hydrobiolog a bentosář). Všechno jsou to nejlepší lidi v daném oboru v ČR a mají denně ruce ve vodě a to nejen v ČR, ale +/- po Evropě.
https://ziva.avcr.cz/2018-5/
Odpovědět
ten pán se jmenuje krátce Machaček, prosím, bez čárky.
Vrátil jsem se k diskusi po týdnu náhodou, protože to vykliklo na hl. stránku a je mi smutno. Leč vidím, že jsem k tomu upadnutí přispěl i já, protože jsem se nechal zbytečně vytočit.
Téma invazí je důležité a je vidět, že tomu spousta lidí rozumí málo nebo skoro vůbec.
Nevím, kdo se ptal, proto dávám odkaz sem je to celé číslo Živy srozumitelně napsané, jsou tam hlaváči od Pavla Jurajdy (ichtyolog), Luboše Berana a Karla Doudy (malakologové), Adama Petruska a Honzy Špačka (hydrobiolog a bentosář). Všechno jsou to nejlepší lidi v daném oboru v ČR a mají denně ruce ve vodě a to nejen v ČR, ale +/- po Evropě.
https://ziva.avcr.cz/2018-5/
DF
Daniel Fiala
28.5.2026 21:27 Reaguje na Jaroslav Pokornýa ještě: jestli napíšu něco nesrozumitelně, a stojí vám to za detail, čas a pochopení, upozorněte mne, prosím, rád Vám to upřesním, rozvinu, atd.
Máte zkušenosti z místa, které je hodně zkoušené a tam je spolupráce více než třeba. A málokde se jí nedostává tak moc, jako právě tam.
Odpovědět
Máte zkušenosti z místa, které je hodně zkoušené a tam je spolupráce více než třeba. A málokde se jí nedostává tak moc, jako právě tam.
JO
JO
Jarka O.
25.5.2026 22:04 Reaguje na Břetislav MachačekDostal jste sodu, ale asi si ti lidé pak něco přečetli, a proto je ticho. Slávečky byly popsány ruským biology v řekách v 2. polovině 18.století a do hanzovních a holandských měst je přes Balt z východního Pruska apod. dovezly lodě německých kolonialistů. Od 19.století jsou v řekách jako Rýn. V US, kam se dostaly po 2.sv.v., jsou invazní. Opravdu se jasalo nad použitím v čistění odpadní vody a eutrofních jezer, i když to bylo kontroverzní. Dávno se používají jako monitorovací organismus. Začaly vadit až poté co se usazují na trubkách, vadí při čerpání pitné vody, jak píšete, zvrhlo se to a manažment nefunguje. Existují o nich spousty publikací, jde o více druhů a opakované invaze, pravděpodobně kvůli ekopoužívání. Početla jsem si o nich, když mě překvapilo, jak Vás tu divně stírali.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
22.5.2026 13:19Čím více se makrofyty rozrůstají, tím více ochuzují fytoplankton, a jeho úbytek to dále urychluje. ........
Tak tam mohou vysadit amury.
Odpovědět
Tak tam mohou vysadit amury.
_-_Long_Point,_Ontario_2013-04-26.jpg){kind=link}