https://ekolist.cz/cz7/publicistika/priroda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příroda

Jak se mají polní ptáci v Česku?

24.9.2018 | PRAHA (Ochrana přírody)
Foto: Ochrana přírodyPolní ptáci jsou na tom špatně a čím dál hůř. Z druhů dříve běžných až nejběžnějších se stávají vzácné až ohrožené. O některé jsme už přišli, o další dost možná přijdeme v dohledné době. To není žádný nový objev. To říkají populační křivky a odborné studie již bezmála dvě desítky let. A ubývání ptáků vidí i veřejnost bez odborných článků a statistik. Starší myslivci nostalgicky vzpomínají na všudypřítomné koroptve a sýčka. Kdysi nejběžnější sovu, už zná jen pár obyvatel několika vesnic v severozápadních Čechách. Chocholouši prakticky vyhynuli v Čechách a poslední zbytky zůstávají na jižní Moravě.více

Kešky pomáhají ochráncům přírody dostat lidi na místa, která je potřeba trochu zdupat

19.9.2018 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto: Calla – Sdružení pro záchranu prostředíOd roku 2015 umísťuje Calla ve spolupráci s Oldřichem Nedvědem z Přírodovědecké fakulty JU do vybraných pískoven v jižních Čechách tzv. cache (neboli „kešky“). Cílem tohoto projektu je zjistit, zda může geocaching prospět ochraně ohrožených rostlin a živočichů. více

Problém stále mizejících polních plevelů

17.9.2018 | PRAHA (Ochrana přírody)
Foto: Michal Štefánek / Ochrana přírodyV šedesát let staré knize Deyla a Ušáka Plevele polí a zahrad (1956) nalezneme celou řadu poetických jmen plevelných rostlin – kravinec španělský, štětináč širolistý, šklebivec přímý, dejvorec velkoplodý, vochlice hřebenitá (též vochlice Venušin hřeben), sveřep stoklasa, vrabečnice roční, kokotice hubilen, chruplavník rolní, rohohlavec rovnorohý, myší ocásek nejmenší… Mnohé z těchto rostlin v naší flóře už nenajdeme, neboť z polí zcela zmizely. Co způsobilo jejich vymizení a jaká je, u dosud přítomných druhů, perspektiva jejich přežití?více

Pískovna Planá je důležité refugium pro vzácné druhy. Bylo by škoda ji zrekultivovat

14.9.2018 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto: D. MiklušicováPískovny se mohou jevit jako zničující zásah člověka do přírody. Ale opak je pravdou. Mohou poskytnout útočiště pro nepřeberné množství vzácných a ohrožených druhů živočichů i rostlin. více

Pozor! Za nárůstem podílu listnáčů v českých lesích jsou často nebezpečné invazní druhy

6.9.2018 | PRAHA (Česká krajina)
Foto: David J. Stang / WikimediaZatímco lesníci v současnosti řeší především kritickou situaci českých lesů v souvislosti s nástupem sucha a kůrovcovou kalamitou, české lesy obchází mnohem větší hrozba. V porostech se šíří nepůvodní druhy dřevin, včetně nebezpečných invazních druhů. více

Neznámý svět maďarských hor

27.8.2018 | PRAHA (Naše příroda)
Foto: Martin Janoška / Naše přírodaSeverní část Maďarska rozhodně nesplňuje vžité představy o krajinářsky nudné zemi rovné jako placka. Jižně od slovenské hranice vystupuje souvislý pás pohoří a vrchovin, které nabízejí zcela jiný pohled na zemi termálů, vína a skvělého jídla. Ani se nechce věřit, že v maďarských horách se dají podnikat horské túry přes soutěsky, vodopády a kolem úchvatných skalních vyhlídek a rozhleden. Maďarské hory si u nás zatím oblibu nezískaly, je však možné, že až si přečtete tento článek, sbalíte batoh a nebudete ani na chvíli váhat. více

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

24.8.2018 | PRAHA (Ochrana přírody)
Foto: Ochrana přírodyPodzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.více

Živoucí fosilie našich vod - perlorodka říční

17.8.2018 | PRAHA (Naše příroda)
Foto: Jana Slezáková / Naše přírodaSnad každý zná mořské perly jako malé lesknoucí se kuličky různých barev a odstínů. Ne každý však ví, že i ve vodách na našem území se od dávných dob vyskytuje skutečná perlorodka, vzdálená příbuzná té mořské. Jedná se o perlorodku říční (Margaritifera margaritifera, Linnaeus, 1758), velmi vzácného živočicha obývajícího naše oligotrofní vody. V minulosti byla cíleně lovena a decimována právě pro své perly, a ačkoliv se jí dostalo ve 20. a 21. století přísné ochrany, postupně vymírá a z našich vod tak mizí. Jednou z hlavních podmínek pro život perlorodky jsou totiž chladné vody s nízkou eutrofi zací, bez rozpuštěného anorganického vápníku, ale s přítomností vápníku organického, který se nachází v opadu z rostlinného materiálu. Už jen tyto charakteristiky se v našich současných vodotečích téměř nenachází a tím existenční problémy perlorodek zdaleka nekončí. více

Ochránci přírody spustili experiment s přirozenou pastvou v nížinném lese. V hlavní roli exmoorští poníci

14.8.2018 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto: Kamil Hromádko / Česká krajinaVýchodní Čechy se staly prvním místem v České republice, kde se pod dohledem odborníků z řad botaniků a zoologů experimentuje s přirozenou pastvou v nížinném lese. Stádo divokých koní, kteří se od zimy pasou v hradecké lokalitě Na Plachtě, může nově využívat také několik hektarů lesa. více

Pozorování potvrdilo, že v Moravskoslezském kraji znovu hnízdí nejmenší český orel, orel křiklavý Video

13.8.2018 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto: Enrico GombalaV České republice se vyskytují čtyři druhy orlů – orel mořský, orel skalní, orel královský a orel křiklavý. Všichni tito majestátní dravci byli v minulosti nemilosrdně pronásledováni. Díky přísné ochraně se však postupně v naší krajině opět zabydlují a hnízdí. Nově bylo ochránci přírody ze Stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích a ze Zoo Ostrava prokázáno hnízdění orla křiklavého v moravskoslezském regionu.více
« | 1 | .. | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | .. | 25 | »
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist