Ponechání lesů samovolnému vývoji je myšlenka, která rozděluje odbornou veřejnost poměrně dlouhodobě. Dnes je toto téma nově spojováno s dopady na vodní režim krajiny a na klima. Pokud bezzásahový les postihne kůrovcová kalamita nebo polom, zůstanou v něm ležet či stát odumřelé stromy a porost se nechá obnovit přirozeně, bez zásahu člověka.

Podle některých vědců má takový les větší potenciál přispět k narušení vodního režimu krajiny než holoseče a mýtiny. A je podle nich pak otázka, zda ponecháním lesů přirozené obnově nepřispíváme k vysychání krajiny.

Středočeský kraj. Prudké svahy nad Vltavou jsou jedním z posledních míst, kde žije kriticky ohrožený motýl okáč bělopásný. Na jeho záchranu zahájili ochránci z Českého svazu ochránců přírody Vlašim nový projekt Motýli vltavských strání. Na prudkých svazích vltavského kaňonu vyřezávají keře a odstraňují menší stromy, aby prosvětlili porost, některé stromy takzvaně kroužkují. Vzniklá mozaika mýtinek, lesů a skal je ideálním stanovištěm nejen pro řadu ohrožených motýlů, ale i pro roháče nebo tesaříky.

1. dubna je jednak apríl, jednak Den ptactva. Připomínají si ho jak ornitologové, tak i lesníci. Společně po celý rok v porostech rozmísťují stovky budek a dělají i další opatření. Na Křivoklátsku, v okolí Lužné a Nižboru například označují stromy s dutinami, ve kterých hnízdí ptáci. Ty pak lesníci netěží a nechají je přirozeně rozpadnout. Informují o tom Lesy ČR.

Při sledování vyder, obývajících toky Krušných hor, jsme narazili na jinou šelmu, která se zde už také zabydlela. Na medvídka mývala.

Půdu vnímáme jako zosobnění jistoty a domova. Tolikrát jsme podobný obraz viděli. Exulant na odchodu bere do kapsy kus rodné hroudy. Po návratu z exilu jeho ruce dojatě nabírají hrst úrodné prsti, nozdry sají vůni a rty líbají zem. Stokerův Drákula je v Anglii fatálně odkázán na bedny s hlínou rodných Karpat, což se mu nakonec stane osudným. Scarlett, hrdinka románů a filmu Jih proti Severu, nalezne východisko pohnutého života v půdě rodné Tary. Půda nás zkrátka symbolicky ukotvuje, umožňuje nám pevně, téměř jako bychom byli zakořenění, čelit pomíjivostem lidského života. Půda je daná. V poslední době se ale ukazuje, že vše může být jinak a ona jistota nám pod nohama nenápadně mizí.

Ovocnáři z Mendelovy univerzity vyšlechtili novou odrůdu meruňky, která je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Proces šlechtění nové odrůdy podobného charakteru trvá i několik dekád. Další dva až tři roky potrvá, než se nová odrůda dostane prostřednictvím školkařů na trh. Nová odrůda dostala název Sophinka. Informuje o tom Mendelova univerzita.

V souvislosti s vodou a lesem si většina z nás vybaví školní poučky o tom, že les nasává vodu jako houba, podobně ji dokáže zadržet a postupně uvolňovat. Víme také, že stromy se „živí“ oxidem uhličitým a vyrábí kyslík, a tím hrají důležitou roli v tvorbě klimatu. Propojení lesa a vody v krajině i role pro utváření klimatických jevů je ale složitější.

Smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou. Podle lesníků lze ale jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny, upozorňují vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. A lesníkům nabízejí metodiku, která jim má pomoci.

Zubřice Prťka na konci března odjíždí z pražské zoo. Nejprve zamíří do Tierparku Berlín, kde zůstane čtyři až pět týdnů a poté bude společně s dalšími zubry z jiných evropských zoo transportována do národního parku Shahdag v severovýchodním Ázerbájdžánu. Má tam pomoci založit zdravou a životaschopnou populaci zubrů. Pohoří Kavkaz bylo historicky posledním útočištěm zubrů.

Do fialova se v minulých dnech zbarvily stráně v lokalitě Havranické vřesoviště, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.