Největší slanisko v Česku u Nesytu nově spásají vodní buvoli
Buvol domácí (též vodní buvol) je ideálním zvířetem pro péči o mokřady. Je nenáročný, nevybíravý v pastvě a díky svým širokým a silným paznehtům se neboří ani v měkké, vodou nasycené půdě. Mohou se tak pást i v místech, kam by se běžná zvířata neodvážila. A co je pro slanisko mimořádně důležité, rádi a často se válí v bahně. Z rozšlapané a rozválené půdy se lépe odpařuje voda, vynášející s sebou k povrchu i rozpuštěné soli – nezbytnou součást fenoménu vnitrozemských slanisk.
Na Slanisku u Nesytu se nyní pasou dvě jalovice a mladý býček. „Pálavští“ buvoli jsou z tzv. karpatské linie, jsou tedy otužilí a bez problémů zvládají běžné středoevropské zimy. Na místě se tak mohou v ohradě pást po celý rok.
Domestikace buvolů začala v Indii a Číně zhruba před 5 tisíciletími. První domestikovaní buvoli přišli do Evropy ve stejné době, kdy na Moravu dorazil Cyril s Metodějem, tedy v 9. století). Během své více než tisíc let trvající evropské anabáze se postupně rozšířili z jižní a jihovýchodní Evropy až do jejího středu. Například v Maďarsku jde o tradiční domácí zvíře.
Slanisko u Nesytu s rozlohou bezmála 7 ha největším slaniskem u nás. Nachází se v těsném sousedství obce Sedlec a navazuje na západní břeh největšího moravského rybníka Nesyt. Kromě solí, uložených v podloží během třetihor, se na „slanosti" půdy v minulosti podílely i zdejší sirné prameny. Na Slanisku u Nesytu roste například žlutě kvetoucí hadí mord maloúborný, hvězdnice panonská, vytvářející koncem léta fialové koberce, jitrocel přímořský se slabě dužnatými listy, nenápadnou kuřinka obroubená, drobná miříkovitá bylina prorostlík nejtenčí, malými bílými kvítky kvetoucí solenka Valerandovu a jednoletá tráva skrytěnka bodlinatá.
reklama
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníků
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Slavomil Vinkler
23.9.2025 07:18Mělo by se pást i na palavě a nejen domácí ovce a kozy. Koza bezoárová byla lepší, muflona to chtělo omezit.
Petr Filippov
23.9.2025 10:52 Reaguje na Emil BernardyJaroslav Řezáč
23.9.2025 11:32 Reaguje na Petr FilippovEmil Bernardy
23.9.2025 12:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
23.9.2025 14:26 Reaguje na Emil BernardySlavomil Vinkler
23.9.2025 18:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčEmil Bernardy
24.9.2025 06:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčEmil Bernardy
26.9.2025 06:52 Reaguje na Emil Bernardyvaber
23.9.2025 09:18Možná se zahřejou klouzáním po ledě,až jim zamrzne voda.
Petr Filippov
23.9.2025 10:07 Reaguje na vaberJaroslav Vozáb
23.9.2025 12:45https://cs.wikipedia.org/wiki/Africká_velká_pětka
Nebo aspoň toho afrického buvola... to by byla jiná liga než srneček
Jan Šimůnek
23.9.2025 19:54Slavomil Vinkler
25.9.2025 11:13 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
24.9.2025 09:18asi jako buvoli a není na jeho spásání možné žádat dotace a jiné podpory?
Jděte už k šípku s těmi dotovanými exotickými zvířaty ke spásání něčeho,
co spásaly kdysi naše tuzemská zvířata. To sosání dotací se mi už hnusí
a doufám, že to po volbách nová vláda pořádně očeše, abychom se vrátili
k tomu, co nepotřebovalo dotace.
Břetislav Machaček
25.9.2025 18:03 Reaguje na Slavomil Vinklera nebo koní jatečných? Pamatuji ještě v řeznictví koninu
a výborné koňské salámy po domácku douzené. Uherák hadra!
To by ale nebylo už to sosání dotací, ale zemědělství s
placením daní z pozemku a zisku, což je pro ochranáře fuj.
Slavomil Vinkler
25.9.2025 19:13 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.9.2025 09:34 Reaguje na Slavomil Vinklermožnost, jak dokázat, že i ochrana přírody dokáže
být bez dotací zisková. Zatím ale pouze sosají
dotace a ziskového nedokázali na rozdíl od předků
zhola nic. Císař pán a ani Masaryk by jim buvoly
nedotovali a poradili jim totéž co já. Znám jednu
bývalou obecní louku pro obecní chudé "kozičkáře"
o kterou neměli zájem ani sedláci a i ta nakonec
přinášela zisk v tom, že ti chudí nehladověli a
louka neležela zbůhdarma ladem. Dnes se o ni už
starají naši pokračovatelé provozující dětské
tábory, kteří ji kosí a dosévají zničený trávník
po táborech. Obci platí symbolické nájemné pouze
proto, že obec vedou moudří a slušní lidé, kteří
tu partu považují za novodobé "kozičkáře", kteří
louku udržují bez nároku na dotace na rozdíl od
ochranářů s exotickými spásači. Pokřivením všeho
dotační politikou je bránou ke korupci a podvodům,
které se dějí i při ochraně přírody, kdy se na
různých bohulibých činnostech přiživují různí
organizátoři a "ředitelé" nadací a fondů, kterých
už je jako much kolem hnojiště. Odstřihnout je od
dotací, tak bude hned jasné, kdo je srdcař a kdo
vykuk, který využil situace. Stáčí se kouknout na
účetnictví neziskovek jaké odměny si vyplácejí z
darů a dotací funkcionáři doslova za nic! My vše
kdysi dělali grátis a i občerstvení jsme si sami
koupili. Odměnou nám byl dobrý pocit a nikoliv
něco hmotného.
Petr Elias
28.9.2025 19:36 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
26.9.2025 06:50 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
25.9.2025 14:04Podle Čeřovského (Ráj zvířat, ráj rostlin), byla některá tato jezera i v bývalém pohraničním pásmu, kde jsou nyní jen slaniska.




Ani zvonek, ani lilie: Do národní přírodní rezervace Karlštejn se vrací zvonovec liliolistý
"Rohatí" pomáhají v Pekle u Robečského potoka na Liberecku zlepšovat podmínky pro bledule