https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nejvetsi-slanisko-v-cesku-u-nesytu-nove-spasaji-vodni-buvoli
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Největší slanisko v Česku u Nesytu nově spásají vodní buvoli

23.9.2025 05:28 | PRAHA (Ekolist.cz) | Karolína Šůlová
Zdroj | AOPK ČR
Paleta pálavských spásačů se rozšířila o další druh – buvola domácího. Přidává se tak ke klasickým ovcím, kozám, kravkám, ale také koním nebo oslíkům. Pastva buvolů v národní přírodní památce Slanisko u Nesytu probíhá ve spolupráci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a ZOO Sedlec.
 
„Rozmanitost pasených zvířat je důležitá. Každé z nich totiž pase trochu jinak. Roli hraje i jejich chování v době, kdy se nepasou. Ta těžší, jako krávy, koně nebo právě buvoli, jsou ideální tam, kde chceme docílit kromě spásání biomasy také narušení zapojeného drnu. To je právě případ Slaniska u Nesytu. Díky Zoo Sedlec se nám podařilo zajistit adekvátní péči o toto jedinečné místo,“ vysvětluje Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Buvol domácí (též vodní buvol) je ideálním zvířetem pro péči o mokřady. Je nenáročný, nevybíravý v pastvě a díky svým širokým a silným paznehtům se neboří ani v měkké, vodou nasycené půdě. Mohou se tak pást i v místech, kam by se běžná zvířata neodvážila. A co je pro slanisko mimořádně důležité, rádi a často se válí v bahně. Z rozšlapané a rozválené půdy se lépe odpařuje voda, vynášející s sebou k povrchu i rozpuštěné soli – nezbytnou součást fenoménu vnitrozemských slanisk.

Zdroj | AOPK ČR

Na Slanisku u Nesytu se nyní pasou dvě jalovice a mladý býček. „Pálavští“ buvoli jsou z tzv. karpatské linie, jsou tedy otužilí a bez problémů zvládají běžné středoevropské zimy. Na místě se tak mohou v ohradě pást po celý rok.

Domestikace buvolů začala v Indii a Číně zhruba před 5 tisíciletími. První domestikovaní buvoli přišli do Evropy ve stejné době, kdy na Moravu dorazil Cyril s Metodějem, tedy v 9. století). Během své více než tisíc let trvající evropské anabáze se postupně rozšířili z jižní a jihovýchodní Evropy až do jejího středu. Například v Maďarsku jde o tradiční domácí zvíře.

Slanisko u Nesytu s rozlohou bezmála 7 ha největším slaniskem u nás. Nachází se v těsném sousedství obce Sedlec a navazuje na západní břeh největšího moravského rybníka Nesyt. Kromě solí, uložených v podloží během třetihor, se na „slanosti" půdy v minulosti podílely i zdejší sirné prameny. Na Slanisku u Nesytu roste například žlutě kvetoucí hadí mord maloúborný, hvězdnice panonská, vytvářející koncem léta fialové koberce, jitrocel přímořský se slabě dužnatými listy, nenápadnou kuřinka obroubená, drobná miříkovitá bylina prorostlík nejtenčí, malými bílými kvítky kvetoucí solenka Valerandovu a jednoletá tráva skrytěnka bodlinatá.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

23.9.2025 07:18
Pastva megafauny je nenahraditelná. Všude.
Mělo by se pást i na palavě a nejen domácí ovce a kozy. Koza bezoárová byla lepší, muflona to chtělo omezit.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

23.9.2025 07:36
Bůvol je invazní druh.
Odpovědět
PF

Petr Filippov

23.9.2025 10:52 Reaguje na Emil Bernardy
Není, protože se samovolně nešíří ve volné přírodě.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.9.2025 11:32 Reaguje na Petr Filippov
je pravda, že se kontroluje lépe než Lupina velkokvětá i tak je schopen reintrodukce. Počty mohou být větší... Buvol je celkem klidné zvíře, pokud jej někdo nerozběsní. To s nějakou mírou platí o všech kopytnících.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.9.2025 11:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Lupina mnoholistá
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

23.9.2025 12:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Buvol je klidné zvíře . Tak na 30 metrů.Pane Jaroslave,několik málo let pracuji pro chovatele buvolů a je to něco úplně jiného,než naše kravičky.Je nebezpečný.Užitkovost směšná,mléko od kravského já nepoznám,200,-Kč/l,při dojení zásadně poutat nohy.Ošetřovatelé zkušení.Horší je snad jen bison.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.9.2025 14:26 Reaguje na Emil Bernardy
když v Bangladéši na něm dokážou jezdit, tak to tak hrozné není...je jen otázka jak je zvyklý na blízkost lidí..
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.9.2025 14:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
zvyklí
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2025 18:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No ja, v bangladeži není o lidi nouze a o ženský už vůbec. Já bych se buvola bál. Ono není jednoduché bezestrachu projít kolem pásků, kde jsou býci.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

24.9.2025 06:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Buvol a dospělý býk pozná své lidi a ty nezabije.Okamžitě poznají cizí,a po těch jdou.To se mně stalo mnohokrát.Býci starší dvou let.Před roky jsem chtěl bezelstně skočit k snad čtyřměsíčnímu teleti buvola,majitel vykřikl né!!!,skočil na ně čtyři chlapi a potom jsem byl schopen pracovat.Na matce jezdili voltiž.Prý.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

26.9.2025 06:52 Reaguje na Emil Bernardy
Překlep.Bizona.Buvolí telata jsou ok.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

23.9.2025 12:24 Reaguje na Petr Filippov
Má své vektory,přenašeče.
Odpovědět
va

vaber

23.9.2025 09:18
Chudáčkove bůvolove v zimě budou klepat kosu i když jsou to prý bůvolove otužilci.
Možná se zahřejou klouzáním po ledě,až jim zamrzne voda.
Odpovědět
PF

Petr Filippov

23.9.2025 10:07 Reaguje na vaber
V těch nezimách jaké jsou teď asi těžko, když v zimě klesne teplota pod nulu, je to spíš výjimka. A zde to je ještě teplá jižní MOrava.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.9.2025 19:37 Reaguje na vaber
Neklepou.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

23.9.2025 12:45
Nejlepší by byla Velká pětka, ta by se regulovala sama a lovci by měli zážitek:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Africká_velká_pětka

Nebo aspoň toho afrického buvola... to by byla jiná liga než srneček
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.9.2025 19:54
Spíš bych uvítal obnovu původních slaných jezer, která zničila kazisvětská rodina Lichtensteinů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2025 11:13 Reaguje na Jan Šimůnek
No, největší slaná jezera byla v povodí Litavy -Újezd, Šaratice, Kobylské, Čejčské kolem Trkmanky, Kyjovky a tak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.9.2025 09:18
Kdopak to spásal v minulosti? Proč to nemůže spásat i nyní? Není atraktivní
asi jako buvoli a není na jeho spásání možné žádat dotace a jiné podpory?
Jděte už k šípku s těmi dotovanými exotickými zvířaty ke spásání něčeho,
co spásaly kdysi naše tuzemská zvířata. To sosání dotací se mi už hnusí
a doufám, že to po volbách nová vláda pořádně očeše, abychom se vrátili
k tomu, co nepotřebovalo dotace.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2025 11:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Pásli to obyčejně koně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.9.2025 18:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co tak tam zřídit hospic k dožití týraných a starých koní
a nebo koní jatečných? Pamatuji ještě v řeznictví koninu
a výborné koňské salámy po domácku douzené. Uherák hadra!
To by ale nebylo už to sosání dotací, ale zemědělství s
placením daní z pozemku a zisku, což je pro ochranáře fuj.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2025 19:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý projekt na podnikání. Přeji ať se vám to podaří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2025 09:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mi ne, já už jsem důchodce, ale pro ochranáře je to
možnost, jak dokázat, že i ochrana přírody dokáže
být bez dotací zisková. Zatím ale pouze sosají
dotace a ziskového nedokázali na rozdíl od předků
zhola nic. Císař pán a ani Masaryk by jim buvoly
nedotovali a poradili jim totéž co já. Znám jednu
bývalou obecní louku pro obecní chudé "kozičkáře"
o kterou neměli zájem ani sedláci a i ta nakonec
přinášela zisk v tom, že ti chudí nehladověli a
louka neležela zbůhdarma ladem. Dnes se o ni už
starají naši pokračovatelé provozující dětské
tábory, kteří ji kosí a dosévají zničený trávník
po táborech. Obci platí symbolické nájemné pouze
proto, že obec vedou moudří a slušní lidé, kteří
tu partu považují za novodobé "kozičkáře", kteří
louku udržují bez nároku na dotace na rozdíl od
ochranářů s exotickými spásači. Pokřivením všeho
dotační politikou je bránou ke korupci a podvodům,
které se dějí i při ochraně přírody, kdy se na
různých bohulibých činnostech přiživují různí
organizátoři a "ředitelé" nadací a fondů, kterých
už je jako much kolem hnojiště. Odstřihnout je od
dotací, tak bude hned jasné, kdo je srdcař a kdo
vykuk, který využil situace. Stáčí se kouknout na
účetnictví neziskovek jaké odměny si vyplácejí z
darů a dotací funkcionáři doslova za nic! My vše
kdysi dělali grátis a i občerstvení jsme si sami
koupili. Odměnou nám byl dobrý pocit a nikoliv
něco hmotného.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.9.2025 19:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Tebe by bylo nejlepší odstřihnou od důchodu. :)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.10.2025 06:44 Reaguje na Petr Elias
Je podzim a v trávě hnijí tuny ovoce.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

26.9.2025 06:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Až nebudeme mít v městech metaře,vypustíme bůvoly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.9.2025 14:04
to Slavomil Vinkler 25.9.2025 11:13
Podle Čeřovského (Ráj zvířat, ráj rostlin), byla některá tato jezera i v bývalém pohraničním pásmu, kde jsou nyní jen slaniska.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2025 19:19 Reaguje na Jan Šimůnek
No ano, např kolem Novosedel,Dobrého pole, Mikulova. No ano na většině těch ploch jsou mikulovské a lednické rybníky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist