Na pražském Petříně vědci objevili nový druh pavouka - šestiočku bezmužnou

Vědecký tým z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) pod vedením Milana Řezáče objevil a popsal zcela nový druh pavouka, který se rozmnožuje výhradně partenogenezí – tedy bez účasti samců. Tento jedinečný objev, publikovaný v prestižním Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research, je prvním případem takto zdokumentované parthenogeneze u pavouků v Evropě. Nově popsaný druh nese název šestiočka bezmužná (Dysdera parthenogenetica). Ironií osudu byl tento „puritánský“ druh nalezen na jednom z nejromantičtějších míst Česka – na pražském Petříně, který je tradičně spojován se zamilovanými páry.

Pavouk, který samce nepotřebuje

Na Petříně objevený pavouk byl až donedávna zaměňován za blízce příbuznou šestiočku uherskou. Teprve detailní výzkum CARC odhalil, že nově objevené samice se odmítají pářit – nereagují na námluvy samců, a jejich kopulační orgány jsou navíc zakrnělé. Samci tohoto druhu z evolučního procesu zcela vymizeli.

„Když jsme pavouky obou druhů pozorovali společně, bylo zřejmé, že samice nového druhu jsou zcela nepřístupné. Později se potvrdilo, že nejde jen o odlišné chování, ale o samostatný, dosud nepopsaný druh,“ uvádí Milan Řezáč.

Šestiočka bezmužná je potravním specialistou: loví výhradně stejnonožce – stínky a svinky. K tomu využívá výrazně prodloužené chelicery, kterými kořist probodne z méně chráněné spodní strany.

Díky schopnosti rozmnožovat se i z jediného vajíčka je tento druh výborný kolonizátor. Ve střední Evropě se šíří, mezi jeho nejčastější stanoviště patří agroekosystémy, a kromě pražského Petřína byl nalezen i v sadech CARC v pražské Ruzyni a na jižní Moravě.

Sexuální život pavouků je pestrý

Pavouci jsou známí svým divokým sexuálním životem. Samice se často páří s více samci, nezřídka partnera po kopulaci zabijí a vysají. Ani samci nebývají velkými gentlemany. „Někteří samice před sexem svazují hedvábnými vlákny nebo uspávají chemickou látkou. Jiní samicím nasazují jakýsi náhubek, aby je při milostném aktu nepokousala. Po vykonané kopulaci pak samicím často nasazují „pás cudnosti“ v podobě kopulační zátky. Některé druhy dokonce provozují tzv. traumatickou inseminaci – svým tvrdým a ostrým kopulačním orgánem vbodnou své sperma do těla samice na jakémkoliv místě,“ říká Milan Řezáč.

Abychom však pavoukům nekřivdili, někteří samečci naopak opravdovými gentlemany jsou. Ti se pak samičkám dvoří propracovanými zásnubními tanci a okouzlují je svým krásným zbarvením. Jsou i tací, kteří samičkám nosí zásnubní dárky v podobě ulovené mouchy zabalené do pavučiny. Najdou se mezi nimi ale i samci podvodníci, kteří se neobtěžují sháněním mouchy a do dárkového balíčku podstrčí místo potravy kamínek.

Asexuální druhy jsou sice geneticky uniformní a méně přizpůsobivé změnám prostředí, ale mohou se rozmnožovat rychleji a obsazovat místa, kde by sexuální populace nepřežila. Šestiočka bezmužná je tak cenným modelem pro studium evoluce, ekologie i adaptací.

Výzkum nového druhu bude pokračovat. Tým CARC plánuje zkoumat především to, jak přechod od sexuálního rozmnožování k partenogenezi změnil ekologické nároky pavouka a jeho schopnost kolonizovat různá stanoviště.

Proč pavouci zajímají zemědělský výzkum

CARC se výzkumu pavouků a dalších bezobratlých dlouhodobě věnuje. Pavouci totiž patří k nejdůležitějším přirozeným predátorům v agroekosystémech. Každoročně zlikvidují obrovské množství škůdců, čímž stabilizují prostředí a umožňují snížit spotřebu pesticidů.

Nové studie zároveň ukazují, že někteří pavouci dokážou přežít i v prostředí zasaženém pesticidy, které je pro jiné predátory toxické. Díky tomu jsou nenahraditelnou součástí udržitelného zemědělství.

„Bezobratlí jsou základním pilířem přírodních regulačních mechanismů. Když rozumíme jejich ekologii, můžeme lépe chránit úrodu i krajinu,“ vysvětluje Milan Řezáč.

---

reklama

---