Ostrava se letos podruhé připojuje k celosvětovému projektu City Nature Challenge, který probíhá napříč všemi kontinenty planety ve dnech 25. až 28. 4. 2025. City Nature Challenge je největší komunitní projekt spojující dobrovolníky a milovníky přírody všech věkových kategorií s vědci v úsilí zdokumentovat biologickou rozmanitost měst po celém světě.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo 16. dubna 2025 národní výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu z národních zdrojů alokovaných pro program LIFE 2025 v oblastech Životní prostředí a Opatření v oblasti klimatu. Na přípravu a kofinancování celoevropských projektů LIFE vyčlenilo 100 milionů korun. Žadatelé mohou žádat o podporu na financování projektové dokumentace nebo na spolufinancování projektu.

S nárůstem výměry kalamitních holin se nyní v lesích klade důraz na prostorovou, druhovou a výhledově i věkovou rozrůzněnost následných porostů. Jedním z perspektivních postupů, jak toho dosáhnout, je také využívání přípravných dřevin s pionýrskou strategií růstu při obnově těchto holin.

Dlouhodobým problémem lesnického sektoru je nedostatek aktuálních dat o fungování lesních ekosystémů. Diskuze praktických lesníků s vědci vyústila v cílený výběr modelů hospodaření, které se jeví klíčové pro adaptaci lesů na klimatickou změnu. Ty zároveň musí zachovat odolnost lesních ekosystémů a zabezpečit udržitelnou produkční funkci lesů.

Příběh sokola stěhovavého patří mezi ty nejsilnější v celosvětové ochraně přírody. Přesto, že ho lidé tisíciletí využívají jako parťáka, hlavně pro lov, ve druhé polovině 20. století ho málem vyhubili.

Nový experimentální skleník postavený s výraznou finanční podporou Akademie věd ČR otevřel Ústav experimentální botaniky AV ČR. Ústav tak rozšíří své možnosti kultivace pokusných rostlin. Skleník je energeticky úsporný a součástí stavby jsou i ubytovací kapacity pro zahraniční hosty či začínající mladé vědce.

Stejné látky, které lidé využívají ke konzervaci potravin, umožňují broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Pomáhají jim při tom metabolity, produkty látkové přeměny, tj. metabolismu, produkované houbou Geosmithia eupagioceri, jež ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů. Nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci odhalil výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Studii zveřejnil časopis Fungal Ecology.

“Lék na rakovinu ani levnější chleba to nepřinese: výzkum, který naplňuje jedinou věc, odvěkou lidskou touhu cestovat do minulosti,” shrnuje Stanislav Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty UK v kostce výzkum, jehož výstupem je odborný článek v renomovaném britském časopise New Phytologist.

Při v pořadí patnáctém předávání Cen ředitele Správy KRNAP1 se laureáty stalo devět význačných osobností a institucí, které přispěly k rozvoji Krkonoš a povědomí o našich horách.

Za posledních šest let přibylo v České republice téměř 4,8 milionu stromů. Za loňský rok jich do databáze iniciativy lidé zaregistrovali 437 tisíc. Díky zapojení více než 130 tisíc dobrovolníků se podařilo ozelenit 10 618 lokalit. Počet výsadbových akcí se rok od roku nijak významně nemění, přičemž i nyní proběhlo téměř 1 800 výsadeb. Každý nový strom přispívá ke zlepšení klimatu, zadržování vody i podpoře biodiverzity.