ČSOP obnovuje louky pomocí regionálních směsí osiv
ČSOP se již mnoho let věnuje tématu úbytku biodiverzity v lučních porostech, a proti tomuto stavu se snaží bojovat. Prvními průkopníky v oblasti byli členové ZO ČSOP Bílé Karpaty, kteří vytvořili bělokarpatskou regionální směs semen – tedy osivo, obsahující pouze původní, lokálně sesbíraná semena rostlin. S její pomocí již během let oseli stovky hektarů pozemků.
Bílé Karpaty však nejsou jediným územím, kde ČSOP pracuje na obnově luk. Například ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády je aktuálně součástí projektu BESTbelt financovaného Evropskou unií, v rámci kterého v Podyjí společně se správou Národního parku obnovují porosty na místě vykácených akátin, a to osivem nasbíraným kartáčovými sběrači na Havranickém vřesovišti.
Svoji regionální směs také dále rozvíjí ZO ČSOP Šumava. Osivo získává jak sběrem pomocí ručně vedených strojů, tak i díky pěstování cílových druhů v takzvaných matečných porostech či matečnicích. Produkci se snaží profesionalizovat a pro osivo získat oficiální certifikaci.
Kromě toho probíhají i menší jednorázové osevy. V chráněných územích například pod taktovkou Pozemkového spolku Hády probíhal pokusný sběr různých druhů ostřic v rašelinných loukách chráněného území V Lisovech. Nasbíraný materiál bude využit výhradně k obnově dalších ploch přímo v rámci téhož území, a jde patrně o vůbec první takový pokus u nás v tomto typu vegetace. Naopak ve městě lze regionální osivo vhodně nakombinovat s plochami letniček, jak se povedlo v pražských Stodůlkách v areálu společnosti Lidl.
ČSOP také pořádá tematické akce pro veřejnost. V úterý, 26. srpna 2025 od 9:30 proběhne seminář ve Vimperku v hotelu Zlatá Hvězda, včetně praktické ukázky strojů. Následovat bude workshop v Praze na SOŠ Jarov, a to 9. září 2025 od 10:00. Na workshopu si kromě strojů účastníci budou moci prohlédnout například také matečnici.
V rámci programu Obnova tradičních luk ČSOP vytvořil a dále rozšiřuje Databázi zdrojových lučních ploch, která je dostupná na louky.cz. Zájemci o obnovu luk z celé republiky tak mohou ČSOP kontaktovat a domluvit se na zajištění vhodného osiva pro jejich plochu. Na stránkách jsou zároveň i další informace o tom, jakými způsoby je možné o naše louky pečovat.
reklama
Dále čtěte |
Nové tůně v Krnově pomohou zadržet vodu a podpořit biodiverzitu
V soutěži Adapterra Awards 2025 uspěla opatření provedená v souladu s přírodou. V lesích u Velké Bíteše i na řece Svratce
Vláda schválila systémové dokumenty k politice krajiny a biodiverzitěOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
Michal Ukropec
12.8.2025 15:03Pavel Jeřábek
12.8.2025 23:12 Reaguje na Michal UkropecEmil Bernardy
13.8.2025 09:59 Reaguje na Michal UkropecPavel Jeřábek
13.8.2025 22:02 Reaguje na Emil BernardyNěkterý lufťák to vezme vážně a půjde je koupit.
Emil Bernardy
14.8.2025 08:09 Reaguje na Pavel JeřábekJosef Valenta
18.8.2025 13:28 Reaguje na Emil BernardyJosef Valenta
18.8.2025 13:28 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
18.8.2025 19:34 Reaguje na Josef ValentaBřetislav Machaček
14.8.2025 09:07Došlo to téměř ke stížnosti na nečinnost způsobující sousedovi problémy a
nyní v zájmu dobrých sousedských vztahů louku už dobrovolně třikrát kosí.
Já kdysi musel zase přestěhovat včely ze zahrady do lesa a kamarád zase
minimálně 150 let staré hnojiště od plotu nového souseda. Bývalému to ale
nevadilo, protože tam měl hnůj taky, ale nový tam postavil bazén. Není jak
bydlet na samotě a nemít v okolí žádné sousedy, byť i ty dobré. Když se
změní majitel, tak může nastat peklo. Jako včelař těm květnatým loukám
fandím, ale prosím o kosení až po odkvětu, protože to bývá v době květu
doslova masakr všeho hmyzu. Nyní se melou hmyzomlýnky včely hodující na
jeteli plazivém, který je pro ně v horku po ranní rose jediným zdrojem
nektaru, protože u jiných květů je nektar horkem zasušený.
