Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli
27.4.2026 05:10 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Radomír Dohnal
Ilustrační obrázek
Zdroj | ChatGPT
Vysoký rozptyl odhadu počtů obětí by jindy svou nepřesností asi dráždil, ale v případě Černé smrti a údaji o 25+ milionech mrtvých se toleruje. Už proto, že o katastrofy sice ani dříve nebyla nouze, ale žádnou takovou svět dosud nepoznal. Pokud jste tehdy nežili například v Miláně, Bruggách, Magdeburgu nebo Varšavě – tedy v městech, jimž se nákaza vzácně vyhnula – vstoupil by ve 14. století mor do vašeho života nejspíš velmi zásadním až naprosto definitivním způsobem.
V některých městech dosahovala úmrtnost až osmdesáti procent. A ve venkovských oblastech, kam se nákaza přenesla též, brzy panoval absolutní nedostatek pracovních sil. Nezůstal nikdo, kdo by hospodařil, snažil se vyrábět potravu pro přeživší. Celé vesnice zůstaly prázdné, vysídlené. Obdělávané pole znovu začaly zarůstat křovinami a řídkými lesy.
Krajinu, kterou tak razantně člověk opustil, si příroda začala brát rychle zpět.
A právě v tomto kontextu – kontextu pandemie, která se odehrávala před 676 lety, zahubila desítky milionů lidí, ale už nás dnes nijak osobně nebolí – se na Černou smrt z určitého úhlu dalo pohlížet jako na proces velkého „ozdravění“ životního prostředí.
Zní to cynicky a cynické to jistě trochu je, ale když to rozvážíte: Rušivé antropogenní vlivy byly morem potlačeny, zredukovalo se působení člověka na minimum. Krajina znovu „zdivočela“ a ta proměna se odehrála plošně, v kontinentálním měřítku. Černá smrt tak vlastně naznačila, jak by vypadala Evropa po ústupu lidské civilizace.
Byl ovšem ten obraz krajiny vystavěný na katastrofě pozitivní, plný rozkvětu biodiverzity a návratu druhů?
Ne.
Jak upozorňuje historicky laděná studie uveřejněná v žurnálu Ecology Letters, ta ničivá morová pandemie přinesla docela protichůdný výsledek. Paleoekologové z univerzit v Yorku a Bathu odhalili, že když se lidská populace lidí zhroutila, prudce poklesla i biodiverzita rostlin. A vzpamatovávala se mnohem déle, než lidé.
Mor, který rostlinám nepomohl
Výzkumníci se „odrazili“ od záznamů fosilizovaných pylových zrn, extrahovaných ze sedimentů jezer a bažin napříč Evropou. Těch současných i těch existujících před tisícem let. Podle jejich stratifikace, rozvrstvení, se dá docela slušně poznat, co tu rostlo. I kdy to tu rostlo. Každý takový vzorek sedimentů s fosilizovanými pylovými zrnky je jako datovaný katalog, soupiska druhů vztažená ke konkrétnímu času a místu. Pokud v ní umíte číst.
Docent paleoekologie z univerzity v Yorku, Jonathan D. Gordon, v nich číst umí. A použil takových „katalogů“ stovky, aby vykreslil podobu druhové rozmanitosti rostlin od počátku nového letopočtu až do konce 14. století. Co přesně vyčetl?
„Data o pylech ukazují, že mezi lety 0 př. n. l. a 1300 se rozmanitost rostlin v Evropě zvyšovala,“ říká Gordon. „Rostla během vzestupu a pádu Západořímské říše a pokračovala až do raného středověku. Ve vrcholném středověku pak dosáhla úroveň biodiverzity vrcholu.“
Jenže pak, přibližně v roce 1348, Evropu zasáhl mor. Ta událost byla i ze záznamů fosilizovaných pylových zrnek dobře patrná. Protože se projevil jako jasný zlom. Biodiverzita, druhová rozmanitost rostlin, začala významně klesat.
Očekávaný post-apokalyptický růst biodiverzity nenastal a prudký pokles druhů trval dalších přibližně 150 let.
„Teprve po století a půl, až se lidské populace zotavily a zemědělství se obnovilo, se druhová rozmanitost rostlin začala opět zvyšovat,“ uzavírá. „Naše práce naznačuje, že více než 2 000 let rostoucí evropské biodiverzity bylo způsobeno lidmi, nikoli navzdory nim.“
S daty ze studie s názvem „Opouštění půdy v důsledku Černé smrti vedlo ke ztrátám biodiverzity v Evropě“ se moc polemizovat nedá. Protože k těm prokazatelně největším ztrátám rozmanitosti rostlin došlo v oblastech nejvíce postižených opouštěním půdy.
Ke zhroucení biodiverzity došlo v krajině, kde na orné půdě ustala produkce plodin, zatímco krajiny s rostoucím nebo stabilním zemědělstvím (třeba v regionech Polska, Německa, nizozemských Flandrech) se v tomto morovém mezidobí i po něm staly biologicky rozmanitějšími.
Proč?
Nabízí se vysvětlení, které souvisí s historickou podobou zemědělství.
Populační růst a technologické inovace v prvních 1 300 letech našeho letopočtu tlačily zemědělské aktivity do dříve nevyužívaných území. Na rozdíl od současnosti, kde dominují monokultury plodin, byly po většinu času normou smíšené zemědělské systémy.
V celé Evropě byla rozmanitá mozaika zemědělsky obhospodařovaných pozemků (obhospodařovaných různými způsoby, metodami), které obvykle bývaly odděleny lesy, pastvinami, ladem ležící půdou, ohraničené živými ploty, zídkami nebo stromořadími. Taková „nerovnoměrná“ krajina nabízela mnoho příležitostí, rozmanité podmínky k přežití různých druhů rostlin. Biodiverzita byla vysoká.
Černá smrt ovšem rozbila tuto správu území, a utlumila míru, s jakou lidé narušovali přírodní stanoviště. Místo mozaiky pestrých plošek začal převládat uniformní les a rychle se rozrůstající křoviny. Pestrost krajiny se tím výrazně snížila, stejně jako rozmanitost podmínek.
Středověké rozpadlé vesnice zarůstající rumem, pěšiny ztrácející se v houštinách a políčka měnící se rychle pionýrskými dřevinami v les sice vypadají jako „velký návrat přírody“.
Ve skutečnosti to byl „velký ústup biodiverzity“.
Bez lidí rozmanitost nevytvoříme
Co z toho plyne? Tedy kromě toho, že je rozumné vyhnout se krysám, které ve své srsti přenáší blechy nakažené bakteriemi Yersinia pestis?
Docent Jonathan D. Gordon a jeho kolega, Christopher Lyon, spoluautor studie, se shodují na tom, že „krajina bez lidí“ není tím ideálním dobrým způsobem, jak přírodě pomoci.
I když sice fosilizovaná pylová zrnka rostlin v sedimentech dohromady nic neváží, ve vědě mají hmotnost těžkého argumentu. Argumentu, který zpochybňuje některé současné návrhy, jež prosazují úplné odstranění nebo výrazné snížení lidského vlivu z evropské krajiny s cílem chránit biodiverzitu. Protože by se – na příkladu Černé smrti – efekt ochrany biodiverzity patrně nedostavil.
„Nemálo z biologicky nejrozmanitějších lokalit v Evropě patří právě k těm lokalitám, které mají dlouhou historii smíšeného zemědělství,“ říká Gordon. „Obnova divočiny v těchto lidmi vytvořených krajinách může paradoxně vést k narušení biodiverzity, kterou se ochránci přírody snaží chránit.“
Tradiční postupy hospodaření s nízkou intenzitou půdy vytvářely rozmanité ekosystémy po tisíciletí. Dnes by měly být, pokud je to lokálně vhodné, podporovány. Právě pro ochranu biologické i kulturní rozmanitosti. Příroda a lidé nemusí fungovat jako dva oddělené světy, aby se evropská biodiverzita rostlin zachovala a podporovala.
reklama
Dále čtěte |
Pestrá krajina mizí a spolu s ní i sysel obecný
Stádo pasoucí se na svazích Děvína na Břeclavsku pomáhá udržet pestrost druhů na stepních trávnících
Záměrným zaplavováním vrací lesníci vodu do luhů na Břeclavsku
Další články autora |
Agent Orange. Složité dědictví jedovaté války ve Vietnamu
Velké stěhování šupinatých národů. S klimatickou změnou se mění ve Středozemním moři areál výskytu ryb
Příliš krotká divočina. Umělá inteligence vykresluje přírodu po svémOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (148)
Karel Zvářal
27.4.2026 06:31Dobrý článek.
Opět se potvrzuje, že tím nejklíčovějším druhem je člověk. A to nejen u vytváření diverzity rostlin, ale i živočichů. Jsa poučen z chyb minulosti by uměl vytvořit dokonalý systém, bez škodlivých extrémů (všechno nebo nic). "Nejideálnější" je zkrátka optimum, tj "od každého trochu".
Odpovědět
Opět se potvrzuje, že tím nejklíčovějším druhem je člověk. A to nejen u vytváření diverzity rostlin, ale i živočichů. Jsa poučen z chyb minulosti by uměl vytvořit dokonalý systém, bez škodlivých extrémů (všechno nebo nic). "Nejideálnější" je zkrátka optimum, tj "od každého trochu".
Pe
Petr
27.4.2026 07:35Ano, rušivé lidské aktivity naruší vše, hlavně přírodní rovnováhu, která se vytvářela po tisíce let, ideální stav a optimální kombinaci druhů vyplývající z místních podmínek a zaručující maximální prosperitu a funkčnost celého ekosystému. Zatímco lidmi změněný ekosystém sice pomístně umožní existenci více druhů, kde by se asi tak vzaly, kdyby tam už nebyly, takže spíš větších populací některých druhů, zatímco jiné původní zase vyhubí, nebo jejich výskyt a populace výrazně omezí, a to celé za cenu nerovnováhy a neživotaschopnosti ekosystému, který se tím stane zranitelný a závislý na stále dražší permanentní lidské činnosti, a přestane plnit své ekologické funkce, jako je stabilizace vodního režimu a klimatu.
Ano, člověk dokáže vytvořit cokoliv. Můžeme přetvořit klidně celou přírodu a stvořit si biodiverzitu na přání přesně takovou, jakou chceme. Sice se tím ekosystém zkroutí, ale co na tom záleží, bude to přece hezké, a hlavně, biodiverzita bude maximální a nevídaná. A tak to má být, o to přece jde :-)
Odpovědět
Ano, člověk dokáže vytvořit cokoliv. Můžeme přetvořit klidně celou přírodu a stvořit si biodiverzitu na přání přesně takovou, jakou chceme. Sice se tím ekosystém zkroutí, ale co na tom záleží, bude to přece hezké, a hlavně, biodiverzita bude maximální a nevídaná. A tak to má být, o to přece jde :-)
Ra
Radek
27.4.2026 07:57 Reaguje na PetrVy budete mít svoji pravdu i kdy čert na koze jezdil . Studie v článku potvrzuje mnohé na ekolistu popsané , to ochranáři neradi . Bez zásah je prostě proti přírodě .
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 08:15 Reaguje na PetrNejen kouzelná, ale i pravdivá. Proč? protože bezzásah vychyluje rovnováhu na stranu, kde chybí potravní pyramida, herbivorů i karnivorů.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 08:28 Reaguje na Slavomil VinklerOtázka: Kdo koho sní dříve, herbivoři herbu, nebo karnivoři herbivory? :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 08:18 Reaguje na RadekPetr, To není žádný ochranář. Ochranáři vědí, že je nutná péče k zachování biodiverzity. Jak jsem uváděl odkaz na Škorpíka, takto pracovníka NP Podyjí.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 08:31 Reaguje na Slavomil VinklerAno, k zachování uměle vytvořené biodiverzity je nutná permanentní péče. Píšu to o kousek výš. To vědí všichni, to není nic nového. Když zahrádku přestanete okopávat, zaroste a žádné ředkvičky ani salát mít nebudete. Ředkvička a salát ale není biodiverzita.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.4.2026 08:41 Reaguje na PetrJaktože ne? Ovocné sady mají nejvyšší možnou diverzitu, neb slučují jedlé listy a plody (samozřejmě květy pro opylovače), k tomu sečené louky. I ředkvička a salát jsou diverzita, resp její "rozšířené vydání". Člověk moudrý, tvořivý:-)
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 08:52 Reaguje na Karel ZvářalNejvyšší možná diverzita to rozhodně není, ještě by se to dalo výrazně vylepšit o mnoho druhů jak rostlin, tak živočichů. Čím víc snažení, tím víc diverzity :-) Dá se říct, že diverzitě se meze nekladou. Jen penězům. Můžeme vytvořit a mít vše, na co si jen dokážeme vzpomenout. Sjezdovku v arabské poušti, tropický prales za polárním kruhem, mořské akvárium v každém městě, prostě cokoliv.
Odpovědět
Ra
Radek
27.4.2026 09:28 Reaguje na PetrA co se na to podívat směrem jaký popisuje studie v článku , než tvrdošíjně hájit přírodu bez člověka .
Nakonec jste mně nezklamal , zatáhnul jste do toho sjezdovku v arabské poušti ,prales za polárním kruhem …..
Bez člověka by byla země jistě jiná , chudší v mnoha směrech , nemyslíte .
Odpovědět
Nakonec jste mně nezklamal , zatáhnul jste do toho sjezdovku v arabské poušti ,prales za polárním kruhem …..
Bez člověka by byla země jistě jiná , chudší v mnoha směrech , nemyslíte .
Pe
Petr
27.4.2026 10:13 Reaguje na RadekChudší? Proč by měla být chudší? Snad jedině o civilizační výtvory, továrny, dálnice, města, exhalace, plasty a odpady, to ano.
Příroda by byla naopak bohatší. Stvořil snad člověk něco nového, co v přírodě nebylo? Ne. Naopak mnoho toho, co v přírodě bývalo, člověk nenávratně zničil a vyhubil. A vy tu chete tvrdit, že bez nás by byla země chudší?
Odpovědět
Příroda by byla naopak bohatší. Stvořil snad člověk něco nového, co v přírodě nebylo? Ne. Naopak mnoho toho, co v přírodě bývalo, člověk nenávratně zničil a vyhubil. A vy tu chete tvrdit, že bez nás by byla země chudší?
Ra
Radek
27.4.2026 10:36 Reaguje na PetrPokud se dívám kolem sebe je to tak . Zemně by byla bez člověka chudší , o tom muže pochybovat snad jen člověk zaměřený na ochranu všeho co on sám každý den užívá plnými doušky a bez čeho by on sám nedokázal někde v opravdové divočině přežít .
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 10:47 Reaguje na RadekTaké bez nemocí by byl lidský život chudší. :-)
Jde o přínos. Bez přínosu jste chudší, s přínosem bohatší. V čem je pro Zeměkouli přínos asfaltu a betonu?
Odpovědět
Jde o přínos. Bez přínosu jste chudší, s přínosem bohatší. V čem je pro Zeměkouli přínos asfaltu a betonu?
Ra
Radek
27.4.2026 10:56 Reaguje na PetrSouhlas , až nemoc / chcete li po vašem zranění duše , přimělo mnoho lidí k zastavení , pochopení toho co dělají , pochopení samotného smyslu bití . Takže ano , také bez nemocí by byl lidský život chudší :-)
Pro zeměkouli je asfalt z betonem k ničemu .
Odpovědět
Pro zeměkouli je asfalt z betonem k ničemu .
Pe
Petr
27.4.2026 10:58 Reaguje na RadekAno, k ničemu. Tak prosím vysvětlit vaši větu "Bez člověka by byla země jistě jiná , chudší v mnoha směrech".
Odpovědět
Ra
Radek
27.4.2026 11:04 Reaguje na PetrBez člověka a jeho potřeb k přežití , obyčejným slovem by nebyla na zemi pestrost .
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 11:08 Reaguje na RadekVždyť jste před chvilkou psal, že potřeby člověka k přežití jsou pro Zeměkouli k ničemu, a teď zase, že bez nich by tu nebyla pestrost?
Odpovědět
Ra
Radek
27.4.2026 11:18 Reaguje na PetrA to, že jsem vám napsal, že asfalt s betonem je pro zeměkouli k ničemu, neznamená, že potřeby člověka k přežití neovlivňují výrazným způsobem biodiverzitu na Zemi.
Vy jste mistr v obratech a zneužití čehokoli k prospěchu vámi tvrzených polopravd. V tom je problém dnešního ekoterorismu na Zemi
Odpovědět
Vy jste mistr v obratech a zneužití čehokoli k prospěchu vámi tvrzených polopravd. V tom je problém dnešního ekoterorismu na Zemi
Pe
Petr
27.4.2026 11:23 Reaguje na RadekAno, ovlivňuje. Ale já se ptal proč bude bez člověka chudší, jak jste psal.
Nic nezneužívám, jen požaduji vysvětlení. Nemůžete něco napsat, a pak se tvářit že jste to neřekl, nebo že je to obráceně.
Odpovědět
Nic nezneužívám, jen požaduji vysvětlení. Nemůžete něco napsat, a pak se tvářit že jste to neřekl, nebo že je to obráceně.
Pe
Petr
27.4.2026 11:26 Reaguje na PetrBude Země nějak chudší třeba bez asfaltu, když je jí k ničemu. No nebude.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 12:27 Reaguje na PetrBude: Protože jak už jsem tady několikrát uváděl, biodiverzita současná vznikala asi před 500 tisíci lety, udržovaná velkou faunou. Tu sice postupem času vyhubil člověk, ale zároveň nahradil svou činností. Co to udělá, když zmizí a megafaunu nenahrazuje ilustruje tento článek. Odmítáte širší vědecké vysvětlení vědců-Viz Martin Konvička , Tomáš Grim nebo Martin Škorpík a další... Porád jen plácáte.
Odpovědět
Ra
Radek
27.4.2026 11:26 Reaguje na RadekA ano, jde o přínos, a ten je právě v tom, že člověk přetváří přírodu pro svoje potřeby, a tím vytváří mnohorůznorodost. Tím, že vyhubil velké šelmy, vytvořil místo pro život jejich kořisti, ta se mohla množit víc a vytvářet tím prostor pro další organismy a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Nic z toho by bez člověka nebylo. Vždyť o tom je ta studie, kterou zase zpochybňujete :-)
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 11:28 Reaguje na RadekTakže vyhubení nějakých druhů a narušené rovnováhy a potravního řetězce je přínos? A proto je Země bohatší?
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 11:34 Reaguje na PetrSilně mi to připomíná jiný zdejší názor, že oteplování přináší prosperitu a blahobyt. Ano, z určitého pohledu ano. Asi tak pro jednoho člověka z tisíce. Například pro výrobce klimatizací, nebo pro lékaře.
Odpovědět
Ra
Ra
Radek
27.4.2026 11:35 Reaguje na RadekRozumím, o co vám,grétě, a dalším ochranářům jde, jenže je to složitější a vy to víte. Čemu nerozumím, je, jak se vám s tím žije; mám na mysli, že užíváte vymoženosti lidí, ale kážete jim, aby je nevytvářeli. Jak to jde dohromady s vaším přesvědčením, to nechápu.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 12:31 Reaguje na RadekPánové, Petře a Radku, hádáte se nesmyslně. Jeden o voze, druhý o koze. Oba dva máte pravdu. Dokud zde člověk nebyl, byla (jakási) přírodní rovnováha. Člověk ji svojí činností změnil - ale musí ji udržovat neustálým vnášením energie do přírodních procesů. Pokud ten vnos přestane, opět vznikne přírodní rovnováha, ale logicky jiná, než byla před člověkem, protože už zde nejsou velká zvířata. Třebas (jistě) by sem za čas opět doputovala - a opět by se ta rovnováha měnila.
Tak proč to nedokážete pochopit a zbytečně se dohadujete?
Odpovědět
Tak proč to nedokážete pochopit a zbytečně se dohadujete?
Ra
Radek
28.4.2026 13:36 Reaguje na Jaroslav PokornýPopsal jste to přesně, jen pan Petr to vidí jinak a nechce uznat, že nevede cesta zpět, pouze dál do neznáma. Pokud chceme udržet to známé z doby ještě před pár lety, jiná cesta není než pokračovat v tom, co jsme dělali… myslím, že kdybychom seděli u jednoho stolu, společnou řeč bychom našli.
Odpovědět
JB
Karel Zvářal
27.4.2026 09:40 Reaguje na PetrBude úspěch, když se podaří zachovat to, co tu zůstalo po předcích. Rozšiřovat/introdukovat rozhodně by nemělo být cílem biologů. To dělají dělají pomýlení aktivisté.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 10:07 Reaguje na Karel ZvářalRozšiřovat by nemělo být cílem...
Moje řeč. Jenže přesně to dělali naši předci, a děláme to my. Proto nám dnes mizí vše před očima, protože je to umělé a neživotaschopné. A bez permanentního snažení to mizí. Je to jako pacient na přístrojích. Bez nich nepřežije. Máme tedy dál udržovat pacienta na přístrojích, nebo se spíš snažit o uzdravení a samostatnost?
Odpovědět
Moje řeč. Jenže přesně to dělali naši předci, a děláme to my. Proto nám dnes mizí vše před očima, protože je to umělé a neživotaschopné. A bez permanentního snažení to mizí. Je to jako pacient na přístrojích. Bez nich nepřežije. Máme tedy dál udržovat pacienta na přístrojích, nebo se spíš snažit o uzdravení a samostatnost?
Ra
Radek
27.4.2026 10:19 Reaguje na PetrJasně že je potřeba ustřihnout pacienta na přístrojích , v našem případě je to pěstování energetických plodin , výmysl ochranářů . Je dotovaný všemi jedy jen proto aby žil , nic nepřinesl jen bere .
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 12:35 Reaguje na PetrNo, ta pestrost se nám líbí a proto o ni usilujeme. Ale máte pravdu, bez vnosu energie je to života neschopné.
Ale s tím pacientem - už roky užívám léky, myslím, že i vy byste je užíval, kdybyste chtěl být zdravý a žít dlouho.
Odpovědět
Ale s tím pacientem - už roky užívám léky, myslím, že i vy byste je užíval, kdybyste chtěl být zdravý a žít dlouho.
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 12:33 Reaguje na Karel ZvářalJako třebas já. Mám na zahradě některé (okrasné) rostliny, které už jsou proklaté jako invazivní.
Odpovědět
va
vaber
27.4.2026 09:08Chybí úvahám v článku logika. Co to ta biodiverzita je? Já bych řekl,že biodiverzita je rozmanitost rostlin a všech jiných živých tvorů na planetě.
Biodiverzita vznikla dávno před člověkem ,takže k rozmanitosti druhů člověk nijak nepřispívá a nepřispíval.
Že se někde ,lokálně, objeví více některých jednotlivců, není zvýšení biodiverzity ,ty druhy tam žily a jen se víc rozmnožily.
Problém s člověkem je vymírání druhů, způsobené změnami životních podmínek pro ohrožené druhy. Tyto podmínky změnil na planetě člověk a ohrožené druhy se změnám neumí přizpůsobit. To je ohrožování biodiverzity které by nás mělo zajímat.
Člověk do přírody patří ,jen si nesmí uzurpovat vše.
Odpovědět
Biodiverzita vznikla dávno před člověkem ,takže k rozmanitosti druhů člověk nijak nepřispívá a nepřispíval.
Že se někde ,lokálně, objeví více některých jednotlivců, není zvýšení biodiverzity ,ty druhy tam žily a jen se víc rozmnožily.
Problém s člověkem je vymírání druhů, způsobené změnami životních podmínek pro ohrožené druhy. Tyto podmínky změnil na planetě člověk a ohrožené druhy se změnám neumí přizpůsobit. To je ohrožování biodiverzity které by nás mělo zajímat.
Člověk do přírody patří ,jen si nesmí uzurpovat vše.
Ra
Radek
27.4.2026 09:36 Reaguje na vaberBiodiverzita vznikla dávno před člověkem ,takže k rozmanitosti druhů člověk nijak nepřispívá a nepřispíval.“
Tak tohle nemyslíte vážně :-)))
Právě že svoji činností člověk přispívá v mnoha směrech . Pokud by tomu bylo jak píšete , život na zemi by pouze vymíral , ale opak je pravdou on se pořád rozvíjí . To které druhy jsou ohrožené určuje člověk , nebo příroda ?
Odpovědět
Tak tohle nemyslíte vážně :-)))
Právě že svoji činností člověk přispívá v mnoha směrech . Pokud by tomu bylo jak píšete , život na zemi by pouze vymíral , ale opak je pravdou on se pořád rozvíjí . To které druhy jsou ohrožené určuje člověk , nebo příroda ?
va
vaber
27.4.2026 10:11 Reaguje na RadekProč by měl život vymírat. Život na planetě se bouřlivě rozvíjel v dobách kdy na planetě člověk nebyl a nevymíral, pokud nepřišla nějaká katastrofa. Život i druhová rozmanitost se vytvořila dávno a bez člověka. To snad chápe každý. Pokud se dnes ještě nějaké nové druhy rostlin ,brouků a všeho jiného živého vytváří, ne objevují ,to je rozdíl ,určitě to není zásluhou člověka ,ale mechanizmů které zatím vůbec nechápeme.
Které druhy jsou ohrožené určuje samozřejmě člověk. V přírodě platí ,že přežije silnější, ale i přesto se vytvořilo a udrželo nesmírné množství různých druhů rostlin a živočichů.
Odpovědět
Které druhy jsou ohrožené určuje samozřejmě člověk. V přírodě platí ,že přežije silnější, ale i přesto se vytvořilo a udrželo nesmírné množství různých druhů rostlin a živočichů.
Ra
Radek
27.4.2026 10:25 Reaguje na vaberNa jedné straně tvrdíte jak člověk vše zničil a vše na světě /v přírodě ovlivňuje , Na straně druhé tvrdíte že člověk nic neovlivnil , nemá na ničem zásluhu . Pokud nic neovlivňujeme , na všem mají zásluhy mechanizmy kterým nerozumíme , potom pouze jsme , bez vlivu . Vše co se kolem děje by se dělo i bez přítomnosti člověka .
Pokud v přírodě přežije silnější , proč ho tedy člověk bezmezně chrání .
Odpovědět
Pokud v přírodě přežije silnější , proč ho tedy člověk bezmezně chrání .
va
vaber
27.4.2026 15:02 Reaguje na RadekTrocu , přesněji vůbec, si nerozumíme. Nikde jsem nepsal ,že člověk zničil vše, ano člověk neovlivnil vývoj druhové rozmanitosti ,protože když se druhová rozmanitost vytvářela, člověk ještě neexistoval.
Ani nejsilnější nepřežije když neexistují potravinové řetězce, ale nevím koho nebo co bezezně chráníme. Člověka?
Odpovědět
Ani nejsilnější nepřežije když neexistují potravinové řetězce, ale nevím koho nebo co bezezně chráníme. Člověka?
Ra
LB
Lukas B.
27.4.2026 09:43 Reaguje na vaberjistě. kruhem se vracíme k otřepané otázce, jestli a proč vůbec chránit u nás superohroženého tetřívka, kterého je na severní polokouli mnoho milionů od británie po kamčatku.
ochrana přírody je v tuzemských reáliích spíš než co ochrana mozaikové kulturní krajiny vzniklé a udržované drobným zemědělstvím s omezenými zdroji a mizernými výnosy.
kdybychom hypoteticky celou tuzemskou populaci sestěhovali do hlavního města a okresů praha západ a praha východ (hustota obyvatelstva by byla furt výrazně menší než v Gaze), na úrodných rovinách na spraších páchali zemědělství a zbylých 70% území nechali přírodě napospas, vznikl by během několika stovek let neúživný a druhově chudý pustý hvozd s nepříliš četnými ostrůvky rozmanitosti na prominentních kopcích a dočasně na místě požárů, vichřic a kůrovce.
Odpovědět
ochrana přírody je v tuzemských reáliích spíš než co ochrana mozaikové kulturní krajiny vzniklé a udržované drobným zemědělstvím s omezenými zdroji a mizernými výnosy.
kdybychom hypoteticky celou tuzemskou populaci sestěhovali do hlavního města a okresů praha západ a praha východ (hustota obyvatelstva by byla furt výrazně menší než v Gaze), na úrodných rovinách na spraších páchali zemědělství a zbylých 70% území nechali přírodě napospas, vznikl by během několika stovek let neúživný a druhově chudý pustý hvozd s nepříliš četnými ostrůvky rozmanitosti na prominentních kopcích a dočasně na místě požárů, vichřic a kůrovce.
va
vaber
27.4.2026 10:16 Reaguje na Lukas B.Myslíte si ,že v dobách kdy sem, do Čech, přišli první lidé, byla krajina neúžviný a druhově chudý pustý hvozd s nepříliš četnými ostrůvky rozmanitosti na prominentních kopcích a dočasně na místě požárů, vichřic a kůrovce.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 12:35 Reaguje na vaberHluboký omyl.
-První lidé přešli před půl milionem let neli dříve.
Biodiverzita rostlin a živočichů vznukala iž ve třetihorách a ty ostrůvky byly velmi četné udržované velkou zvěří.
Tu divokou sice člověk vyhubil, ale z velké části nahradil svou činností.
-Viz např tento článek, který je v podstatě vědeckým zhodnocením přínosu člověka biodiverzitě na základě pokusu s jeho extinkcí jako druhu (provedl mor).
Odpovědět
-První lidé přešli před půl milionem let neli dříve.
Biodiverzita rostlin a živočichů vznukala iž ve třetihorách a ty ostrůvky byly velmi četné udržované velkou zvěří.
Tu divokou sice člověk vyhubil, ale z velké části nahradil svou činností.
-Viz např tento článek, který je v podstatě vědeckým zhodnocením přínosu člověka biodiverzitě na základě pokusu s jeho extinkcí jako druhu (provedl mor).
va
vaber
27.4.2026 15:12 Reaguje na Slavomil VinklerSlávo, existuje také něco jako síla člověka k o ovlivnění přírody. Ta byla kdsi prakticky nulová i když ty tvrdíš ,že člověk pravěký vybil megafaunu, což já považuji za blbost.
Není až tak důležité kdy člověk do přírody přišel ,ale kdy ji začal podstatně měnit, kdy na to měl .
Jak jsem psal výše ,co je to biodiverzita? Je to mnoho druhů na planetě nebo hodně jednotlivců nějakého druhu na km2.
Odpovědět
Není až tak důležité kdy člověk do přírody přišel ,ale kdy ji začal podstatně měnit, kdy na to měl .
Jak jsem psal výše ,co je to biodiverzita? Je to mnoho druhů na planetě nebo hodně jednotlivců nějakého druhu na km2.
Karel Zvářal
27.4.2026 16:57 Reaguje na vaberZa Marie T. se podařilo vyhubit obtížnou polo/megafaunu (za 20 let), dnes opět velmi hojnou. A to nejen u nás, ale v celé záp.Evropě. Celkem nedávno tarpana (d.koně), pratura, zubra - těch něco naštěstí zbylo. Mnohem dříve to byl mamut, nosorožec, medvěd jeskynní, muflon aj. A byl též kanibalismus, což někdo (z času blahobytu) též může považovat za blbost.
Člověk ovlivňoval diverzitu velmi výrazně, např při vojenských taženích semínka ze sena (pro koně) vzešla v oblastech, kde tyto byliny dříve nebyly. Odlesněním, polaření a výstavbou obydlí natáhl nepůvodní (stepní) druhy ptáků: koroptev, chocholouš, čejka, vrabčáci, sýček, vlaštovka, jiřička... Člověk jako přetvořitel lesa v kulturní step (zčásti zalesněnou) zásadně ovlivnil diverzitu nově obsazených oblastí - a to jak rostlinnou, tak živočišnou.
A pokud tato dnes mizí či výrazně ubývá, je chyba ve špatném mnagementu, který ještě před stoletím vypadal úplně jinak.
Odpovědět
Člověk ovlivňoval diverzitu velmi výrazně, např při vojenských taženích semínka ze sena (pro koně) vzešla v oblastech, kde tyto byliny dříve nebyly. Odlesněním, polaření a výstavbou obydlí natáhl nepůvodní (stepní) druhy ptáků: koroptev, chocholouš, čejka, vrabčáci, sýček, vlaštovka, jiřička... Člověk jako přetvořitel lesa v kulturní step (zčásti zalesněnou) zásadně ovlivnil diverzitu nově obsazených oblastí - a to jak rostlinnou, tak živočišnou.
A pokud tato dnes mizí či výrazně ubývá, je chyba ve špatném mnagementu, který ještě před stoletím vypadal úplně jinak.
Pe
Petr
27.4.2026 17:10 Reaguje na Karel ZvářalAno, člověk přetvořil krajinu výrazně, někdy tak od středověku. V pravěku samozřejmě nijak. Ale dobrá je vaše zmínka o kanibalismu. Pročpak by lidé trpěli hlady, když bylo údajně tolik megafauny? Odpověď je prostá, megafauny bylo ve skutečnosti velmi málo. Tak málo, že to nejen nezajistilo trvalé zásobování potravinami, ani neumožnilo nijak výrazný nárůst lidské populace. K němu došlo až když lidé "vynalezli" zemědělství, což bylo z nutnosti - z hladu.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 17:25 Reaguje na Karel ZvářalA těší mě, že souhlasíte s mými myšlenkami a názory. Jak o "nadnormativním" rozšíření mnoha druhů díky lidské činnosti v krajině, tak o původně zalesněné krajině, kterou až člověk odlesnil a les přetvořil v kulturní step.
Zcela samostatně teď zůstává jen otázka co dál. Já jsem pro co největší návrat krajiny přírodě, ať už uměle, nebo přirozeně, to je jedno, protože příroda a diverzita nutně potřebují ke své existenci prostor, a jedině takto ji lze zachovat. Zdejší názory požadují opak, tedy co největší udržení oné lidské deformity krajiny a diverzity. Což mně přijde nesmyslné a ekonomicky nereálné, takže diverzita bude i nadále klesat a mizet, jako dosud.
Odpovědět
Zcela samostatně teď zůstává jen otázka co dál. Já jsem pro co největší návrat krajiny přírodě, ať už uměle, nebo přirozeně, to je jedno, protože příroda a diverzita nutně potřebují ke své existenci prostor, a jedině takto ji lze zachovat. Zdejší názory požadují opak, tedy co největší udržení oné lidské deformity krajiny a diverzity. Což mně přijde nesmyslné a ekonomicky nereálné, takže diverzita bude i nadále klesat a mizet, jako dosud.
Karel Zvářal
27.4.2026 17:31 Reaguje na PetrChtít zalesňovat pracně odlesněná území může jen rozežraný rozmazlenec, který neví, že půda je strategická komodita, podobně jako voda. Takže určitě zachovat.
Mizející diverzita jde z valné části za "mistry bezzásahu" (u přibývajících predátorů), což se projevuje poklesem misky vah na straně druhé. Žádná věda, obyč selský rozum.
Odpovědět
Mizející diverzita jde z valné části za "mistry bezzásahu" (u přibývajících predátorů), což se projevuje poklesem misky vah na straně druhé. Žádná věda, obyč selský rozum.
Pe
Petr
27.4.2026 17:39 Reaguje na Karel ZvářalK tomu postupně dospějete. Já na vás nespěchám.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2026 09:49 Reaguje na Karel ZvářalZalesněním vám ta "strategická komodita" nikam nezmizí, máte ji tam pořád. Zato vám bez lesa už brzy vyschne, takže nebudete mít nic, ani tu vodu.
No a už jsem vám tu vysvětloval, že pokud ta druhá strana vah nemá kde žít a nemá prostor ke svému rozmnožování, tak bude ubývat neustále, a nic na tom nezmění ani vaše věšení budek, jak si říkáte praktik, ani likvidace predátorů vaším "selským rozumem".
Odpovědět
No a už jsem vám tu vysvětloval, že pokud ta druhá strana vah nemá kde žít a nemá prostor ke svému rozmnožování, tak bude ubývat neustále, a nic na tom nezmění ani vaše věšení budek, jak si říkáte praktik, ani likvidace predátorů vaším "selským rozumem".
va
vaber
28.4.2026 09:35 Reaguje na Karel ZvářalBiodiverzita planety a množství žijících jednotlivců na určitém území jsou dva zcela rozdílné problémy.
Vůbec nepopírám ,že člověk dnes dokáže na některém území zlikvidovat nějakou populaci a naopak rozmnožit třeba slepice, nebo kukuřici.
To ovšem není biodiverzita . Biodiverzita je množství druhů které spolu přirozeně žijí, vytvořily potravní řetězce ,navzájem se ovlivňují a jsou relativně stabilní.
Tyto vazby ale člověk ničí, takže se snaží nějaké umělé vytvořit. Jak to dopadne ukáže budoucnost. Já jsem pesimista.
Odpovědět
Vůbec nepopírám ,že člověk dnes dokáže na některém území zlikvidovat nějakou populaci a naopak rozmnožit třeba slepice, nebo kukuřici.
To ovšem není biodiverzita . Biodiverzita je množství druhů které spolu přirozeně žijí, vytvořily potravní řetězce ,navzájem se ovlivňují a jsou relativně stabilní.
Tyto vazby ale člověk ničí, takže se snaží nějaké umělé vytvořit. Jak to dopadne ukáže budoucnost. Já jsem pesimista.
Karel Zvářal
28.4.2026 10:14 Reaguje na vaberTak určitě... Tu stabilitu člověk vědomě i nevědomě narušuje. Vědomě tím, že bezmezně chrání ikony na úkor slabších. Vědomě i nevědomě tím, že místo vysokokmenných sadů má metličkové plantáže, místo ovocnáčů v zahradách katalogové kosmopolitní okrasy - bez hmyzu, a tudíž i bez ptáků. O zhoblovaných angličácích místo motýlí louky tu byla řeč mnohokrát. Sečteno, podtrženo: Tak už máme, co jsme chtěli... Místo diverzity sterilita.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
28.4.2026 20:53 Reaguje na Karel ZvářalNo však právě, tohle jsem měl taky mimojiné na mysli.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 12:52 Reaguje na vaberTyto vazby ale člověk ničí, takže se snaží nějaké umělé vytvořit. ......
Proč se o to člověk snaží? Aby nějakého produktu vyprodukoval co nejvíce. Proto musí stabilní ekologický systém destabilizovat, a např. místo pralesa udělat pěstěný les či pole.
Četl jem, že takový prales, s neuvěřitelnou biodiversitou, je pro člověka velice málo úživný. A proto lidé v pralese snědí vše, co se jen sníst dá. A že takový kmen, fakticky velkorodina, o 20-30 členech, potřebuje plochu nějakých 50x50 km, kde neustále migruje. Nepochybně se ty plochy překrývají. Ale pokud úživnost klesne, začne mezi těmi kmeny boj o zdroje a populace se proředí.
Praktický příklad: J. Cook odhadl populaci Maorů na N. Zélandě na max. 200 000 lidí. Byli to lovci a sběrači. Nyní tvoří Maoři pouhých 15% populace, ale prakticky jich je skoro 800 000. Hle, co způsobila destabilizace prostředí Evropany, kteří stabilní pralesy změnili na pole, pastviny, vybudovali průmysl. Ale přivezli tam evropské a americké dřeviny, a také zvířata. A na NZ je vidět, jak tyto dřeviny agresivně zarůstají volné plochy a jak se zvířata stala vážnými škůdci.
Odpovědět
Proč se o to člověk snaží? Aby nějakého produktu vyprodukoval co nejvíce. Proto musí stabilní ekologický systém destabilizovat, a např. místo pralesa udělat pěstěný les či pole.
Četl jem, že takový prales, s neuvěřitelnou biodiversitou, je pro člověka velice málo úživný. A proto lidé v pralese snědí vše, co se jen sníst dá. A že takový kmen, fakticky velkorodina, o 20-30 členech, potřebuje plochu nějakých 50x50 km, kde neustále migruje. Nepochybně se ty plochy překrývají. Ale pokud úživnost klesne, začne mezi těmi kmeny boj o zdroje a populace se proředí.
Praktický příklad: J. Cook odhadl populaci Maorů na N. Zélandě na max. 200 000 lidí. Byli to lovci a sběrači. Nyní tvoří Maoři pouhých 15% populace, ale prakticky jich je skoro 800 000. Hle, co způsobila destabilizace prostředí Evropany, kteří stabilní pralesy změnili na pole, pastviny, vybudovali průmysl. Ale přivezli tam evropské a americké dřeviny, a také zvířata. A na NZ je vidět, jak tyto dřeviny agresivně zarůstají volné plochy a jak se zvířata stala vážnými škůdci.
Pe
Petr
27.4.2026 17:03 Reaguje na vaberPravěký člověk megafaunu samozřejmě nevyhubil, to je jasné, ale přispět k tomu mohl a přispěl. Ovšem nesmíme si tu tehdejší megafaunu představovat jako tady pan Vinkler, tedy nekonečná stáda kdečeho, spásající plošně celou krajinu, ale jen takové malé skupinky sem tam, udržované před nějakým větším množením masožravci. A to už člověk trochu narušit uměl, to ani nedalo moc práce, navíc s velkou pomocí měnícího se klimatu. Na to stačilo i těch pár tehdejších lidí. A o nějakém viditelném ovlivňování krajiny samozřejmě nemůže být řeč, to je ona zmíněná síla člověka. Mizivá. Pár lidí s klackem neudělá nic.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 17:52 Reaguje na PetrA ještě taková malá úvaha na téma megafauny. Domnívám se, že v ekosystému je vždy velikost živočicha v nepřímé úměře k velikosti populace. Čím je nějaký druh stavbou těla menší, tím je jeho populace větší, a naopak. Souvisí to zřejmě s úživností krajiny, a zcela určitě i s životním prostorem a prostorem k rozmnožování. Každý živočich ke svému životu a množení potřebuje klid a dostatečný prostor. Nelze žít ani se rozmnožovat někde, kde se vám neustále plete něco pod nohama a neustále něco kolem vás chodí a běhá. I z tohoto tedy vyplývá, že megafauny, jako největších živočichů své doby, bylo jen velmi málo. O něco víc bylo mediafauny, a nejvíc minifauny.
Ostatně, ani dnešní přírodě neuvidíte víc druhů zvířat pohromadě, nebo jen zcela výjimečně. Uvidíte každý druh hezky zvlášť a samostatně, a většinou ještě silně hájící své teritorium.
Odpovědět
Ostatně, ani dnešní přírodě neuvidíte víc druhů zvířat pohromadě, nebo jen zcela výjimečně. Uvidíte každý druh hezky zvlášť a samostatně, a většinou ještě silně hájící své teritorium.
Pe
Petr
27.4.2026 18:02 Reaguje na PetrDalší souvislost je i s vegetací v životním prostoru. Čím je vegetace hustší a vyšší, tím jsou menší skupiny, ve kterých živočichové žijí, a naopak, čím je vegetace nižší a řidší, tím větší skupiny mohou živočichové vytvářet. V prázdné stepní krajině tedy můžeme potkat velká stáda, zatímco v lese spíš jen jednotlivce či malé rodinné skupinky.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 18:18 Reaguje na PetrA toto vše nám může pomoct odhadovat jak asi mohla tehdejší fauna vypadat. Jestliže byla naše krajina mozaikovitá, tedy ani zalesnění, ani odlesněná (já jsem přesvědčený, že toto souviselo s nadmořskou výškou a tím daným klimatem - teplé nížiny mozaikovité, s vyššími polohami houstnoucí, od středních poloh už souvisle zalesněné), tak fauna byla mozaikovitá vlastně úplně stejně. Žádná velká stáda, ale jen malé skupinky živočichů různě po krajině, žijící si vlastním životem na vlastním teritoriu. V nížinách bylo možné zahlédnout víc megafauny, která měla na vegetaci větší vliv, od středních poloh pak bylo možné v lese spatřit nějaké větší zvíře jen občas a spíš výjimečně.
Rozhodně nemůžu souhlasit s různými obrázky, na kterých autoři popustili uzdu své fantazii a nastrkali tam k sobě vše co znali. To je čirá fikce, která neměla s realitou společného nic.
Odpovědět
Rozhodně nemůžu souhlasit s různými obrázky, na kterých autoři popustili uzdu své fantazii a nastrkali tam k sobě vše co znali. To je čirá fikce, která neměla s realitou společného nic.
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 12:55 Reaguje na PetrJeště je třeba vzít do úvahy, že travnatá step je úživnější než (zvláště jehličnatý) les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 19:16 Reaguje na vaberPřírodu napřed neměnil prací, ale lovem. Například megaželvy ,které byly po všech kontinentech a jako dospělce je nic nezdolalo tak ty vyhubil v africe a euroasii už homo erektus nebo habilis. Nevěřte, ale uteče želva člověku s kameněm? Uteče mamut tlupě s oštěpy?
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 20:35 Reaguje na Slavomil VinklerVyhubit nějaký výrazně specializovaný druh, kterého jsou v krajině asi tak tři kusy, a ještě klade chutná vejce, dá jistě hodně práce. To je ideální příklad.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 06:52 Reaguje na PetrAno lidi začínají od nejjednoduššího, co dá málo práce. A končí odživočišením a odrostliněním, např velikonoční ostrov. Nicmíně opět váš podlý úkrok stranou. Otázka byla:Tak vyhubili? Ano. Ale přesto nezahynuli.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.4.2026 07:41 Reaguje na Slavomil VinklerNic než pouťový žvanil, který sází na svůj imíč. U náctiletých to stačí, proti praktikům těžko.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.4.2026 07:49 Reaguje na Karel ZvářalA jak není v rauši, tak se dokáže i kontrolovat.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2026 08:11 Reaguje na Karel ZvářalOpravdu hezky se předvádíte. Trochu soudnosti by vám neuškodilo.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2026 08:14 Reaguje na Slavomil VinklerReagovat na to co jste napsal znamená podlý úkrok stranou?
Odpovědět
va
vaber
28.4.2026 09:16 Reaguje na Slavomil VinklerKdysi měli pravěcí lidé jen několik důležitých věcí které dělali.
Bylo to ,nažrat se, nařezat sousedovi a sex. Žádné zbytečnosti nedělali.
Odpovědět
Bylo to ,nažrat se, nařezat sousedovi a sex. Žádné zbytečnosti nedělali.
JP
Pe
Petr
27.4.2026 10:25 Reaguje na Lukas B.Množství existujících druhů jasně ukazuje, že sice vznikne hvozd, ovšem ani zdaleka ne chudý. A tak je to v naprostém pořádku. Ano, není všechno všude, jak bychom si my dnes přáli, a jak se neustále naivně snažíme udělat, ale bude to, jak jste přesně popsal s tím tetřívkem, co není tady, je jinde. A naopak. Také tu přece nemáme africké savce. A v Africe zase nejsou naše smrkové lesy. Toto je diverzita. Ne všechno na jednom místě, to je bramboračka. Mišmaš, jako když Pejsek s Kočičkou vařili dort.
Odpovědět
Ra
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 18:14 Reaguje na PetrMnožství druhů neukazuje nic. Zato pokus přírody o vyhubení lidí ukazuje, že množství druhů vyžaduje množství různých biotopů a ty (dnes) vyžadují lidskou prací. Dříve (-500 či -50 tisíc let) na to byla megafauna.
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 18:27 Reaguje na Slavomil VinklerAle to množství různých biotopů přece stále normálně existuje. Jen nejsou všechny všude, jak byste si přál, a ani být nemohou. Nejde přece udělat třeba rybník kde si zamanu. Každá krajina má svoje vlastní specifika a každé místo v krajině má svoje určité podmínky, které umožňují existenci zase jen určitých druhů. A tak se i jednotlivé druhy vyvíjely - každý v jiném prostředí, proto je každý druh trochu jiný a ke svému životu potřebuje trochu jiné podmínky. Nejde to míchat dohromady jak si kdo vzpomene. To svědčí o naprostém nepochopení přírody a zatemnění mysli vlastním egem a představou, že jsem pánem světa a poručím větru dešti. A když tady chci motýly, tak že tu motýli budou. Ne, nebudou.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.4.2026 18:30 Reaguje na PetrNa čem frčíte?-), takové bláboly scesty... Proč by tu motýli nemohli být, když donedávna byli?
Odpovědět
Pe
Petr
27.4.2026 20:28 Reaguje na Karel ZvářalTo jste jen nepochopil můj příspěvek, asi ta zatemněná mysl. Motýli tu jsou, jen je nemůžete chtít kde vás zrovna napadne. Stejně jako třeba rybník nemůžete chtít kde vás zrovna napadne. Když tam potřebné podmínky nejsou, tak tam prostě nejsou. Už tomu rozumíte?
Odpovědět
Karel Zvářal
27.4.2026 20:41 Reaguje na PetrUfff! Článek je o POKLESU biodiverzity, viditelném, spočítatelném. Během několika desetiletí (u nás), pod dohledem MŽP a agentů. Evidentně nechápete psané slovo, ale jedete si svou demagogii.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
27.4.2026 21:10 Reaguje na PetrHlupáku arogantní, motýly nechci "všude", podobně jako vrabčáky, chocholouše, sýčky, koroptve..., ale tam, kde ještě nedávno byli. Fin.
Odpovědět
Pe
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:07 Reaguje na Karel ZvářalNo jo, pane Zvářale, to bychom se asi museli vrátit do doby mého dětství, kdy louky kolem vesnice byly skutečně plné motýlů a potok plný ryb, které jsem se už jako kluk naučil: Mřenka mramorovaná, střevle potoční, hrouzek, pstruh, jelec (asi jesen), mihule potoční, občas i okoun, rak, velevrub, sem tam i škeble, a co je tam nyní? Jen malé hejnko střevlí a občas pstruzi, když je rybáři vysadí. Ale lidé žijí v moderních pohodlných domech, s vodovody a splachovacími záchody, vytápěnými převážně plynem, v bezpečí obecném i sociálním, děti zdravé, oblečené, vzdělávané.
A co chybí? Ti motýli, žáby, ryby, raci, hodně ptáků ubylo, není žádné hospod. zvířectvo, jen sem tam pár slepic .......
Tak co lépe zvolit?
Odpovědět
A co chybí? Ti motýli, žáby, ryby, raci, hodně ptáků ubylo, není žádné hospod. zvířectvo, jen sem tam pár slepic .......
Tak co lépe zvolit?
Karel Zvářal
28.4.2026 18:47 Reaguje na Jaroslav Pokorný"...lidé žijí v moderních pohodlných domech, s vodovody a splachovacími záchody, vytápěnými převážně plynem, v bezpečí obecném i sociálním, děti zdravé, oblečené, vzdělávané."
Toto jsme měli i my, nenávidění pamětníci. Ale neměli jsme mžp se spoustou odborníků ala "predátor nemůže" (vyhubit kořist). Voni ti odborníci zapomněli na moudrost předků, že "všeho s mírou".
Vědecký přístup přinesl to, že klimazměna způsobila úbytek dříve hojných druhů, zatímco predátorů všeho druhu přibylo...
Nepřipadá Vám to (vědecké) zjištění nějaké máklé?-)
Odpovědět
Toto jsme měli i my, nenávidění pamětníci. Ale neměli jsme mžp se spoustou odborníků ala "predátor nemůže" (vyhubit kořist). Voni ti odborníci zapomněli na moudrost předků, že "všeho s mírou".
Vědecký přístup přinesl to, že klimazměna způsobila úbytek dříve hojných druhů, zatímco predátorů všeho druhu přibylo...
Nepřipadá Vám to (vědecké) zjištění nějaké máklé?-)
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 22:16 Reaguje na Karel ZvářalPravdu máte, že myslivci hubili "škodnou" jako urvaní všemi možnými způsoby. Ale i přesto jsem v přírodě viděl lasičky, i hranostaje, a tchoře jsem zahlédl, i kuny byly. Ondatry byly v kdejakém "kačeňáku". Ovšem dravých ptáků bylo vidět málo a krkavce jsem poprvé v životě zahlédl nad Martinskými holemi když mně bylo 26 let. Teď mám pár v lese u chalupy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.4.2026 10:35Pojem biodiverzita je módní mantrou ekologistů a měli by si uvědomit jak
vznikla do podoby po které volají a z jaké vycházíme. Jak pestrou byla
krajina zalesněná po celé ploše s pár ostrůvky po požárech dočasně bez
stromů. Asi taková, jako v lese po vykácení paseky do opětovného nárůstu
nových stromů. Naopak člověk z lesů vytvořil pestrou krajinu s poli,
loukami, rybníky atd. Dal příležitost motýlům a jinému světlomilnému
hmyzu a rostlinám. V temném pralese určitě nebyly suchomilné traviny
a světlomilný hmyz a už vůbec ne zvířata závislá na pastvě ve volném
terénu. O pestrosti krajiny se vedou polemiky, jaká má být a zda je
to dnes reálné. Paradoxně nejpestřejší krajina je ta, kterou člověk
využívá ke své potřebě a potěše. Nejpestřejší jsou zahrady se všemi
možnými rostlinami od zeleniny, přes ovoce po ozdobné květiny a není
to tudíž ten náletový les s převažující břízou jako v NP ČŠ a nebo s
náletovým smrkem jako v NP Šumava. Nicnedělání k pestrosti přispívá
tudíž méně, než práce lidí s RŮZNÝMI zájmy a preferencemi, neboť co
jiný zájem, to jiné rostlinstvo, jiný hmyz a jiní živočichové.
Odpovědět
vznikla do podoby po které volají a z jaké vycházíme. Jak pestrou byla
krajina zalesněná po celé ploše s pár ostrůvky po požárech dočasně bez
stromů. Asi taková, jako v lese po vykácení paseky do opětovného nárůstu
nových stromů. Naopak člověk z lesů vytvořil pestrou krajinu s poli,
loukami, rybníky atd. Dal příležitost motýlům a jinému světlomilnému
hmyzu a rostlinám. V temném pralese určitě nebyly suchomilné traviny
a světlomilný hmyz a už vůbec ne zvířata závislá na pastvě ve volném
terénu. O pestrosti krajiny se vedou polemiky, jaká má být a zda je
to dnes reálné. Paradoxně nejpestřejší krajina je ta, kterou člověk
využívá ke své potřebě a potěše. Nejpestřejší jsou zahrady se všemi
možnými rostlinami od zeleniny, přes ovoce po ozdobné květiny a není
to tudíž ten náletový les s převažující břízou jako v NP ČŠ a nebo s
náletovým smrkem jako v NP Šumava. Nicnedělání k pestrosti přispívá
tudíž méně, než práce lidí s RŮZNÝMI zájmy a preferencemi, neboť co
jiný zájem, to jiné rostlinstvo, jiný hmyz a jiní živočichové.
ss
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:10 Reaguje na Břetislav MachačekNo jistě - destabilizovaný ekosystém s neustálým vnosem dodatečné energie je pestřejší. A pokud ten vnos dodatečné energie ustane, obnoví se rovnováha, která ovšem není moc příznivá pro život člověka.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
27.4.2026 11:42Prostě jezdit lesem na čtyřkolce ne, protože to člověk dělá s radostí a zadarmo. Namísto toho budeme půdu rozrývat uměle, abychom napomohli biodiverzitě a stálo nás to nějaké peníze.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 17:09 Reaguje na Richard VacekJak kde a jak kdy. Někde je to od AOPK podporovaná zábava. Třeba PP Pánov. Většinou jde o bývalá vojenská cvičiště, co zarůstají.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
27.4.2026 11:56Záleží na úhlu pohledu, hluboce souhlasím s "Petrem" a "vaberem", to se kryje s mým viděním světa;) Ano, připouštím, že člověk vytvořil spousta nových bezlesých biotopů - louky, pole, rybníky, a také města, no atd., v podstatě přetvořil celou planetu. Ale jak říkal Petr, ty ekosystémy jsou vychýlené z rovnovážného stavu a méně životaschopné a potřebují pravidelný lidský zásah, respektive nepotřebují, ale vzniklo by tam prozatímně nějaké chudé společenstvo, nejspíš by to zarostlo nějakou zavlečenou invazivní rostlinou jako je třeba lupina, která vytěsní vše kolem sebe-ale v tom zase jede jenom člověk. Vychýlil poměr karnivorů/herbivorů, a tudíž to zase musí uměle udržovat. O ostatních zcela destruktivních činnostech člověka ani nemluvě, že.
Prales, který chápu jako ideální klimaxový stav se spousty druhů bezobratlých, hub, řas a lišejníků, by žádný lidský zásah k dosažení nějakého stavu nevyžadoval.
Odpovědět
Prales, který chápu jako ideální klimaxový stav se spousty druhů bezobratlých, hub, řas a lišejníků, by žádný lidský zásah k dosažení nějakého stavu nevyžadoval.
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 12:41 Reaguje na Jakub BrennKlimax jako ideálmí mantrasvěta je docela fikce. Toto slovo pouze označuje stav, kdy se biodiverzita dostala do stavu, ve kterém se málo (pomalu) mění. Nic neříká o ekoligické kvalitě, biodiverzitě atd. Pravdu díte, že zde by při bezzásahu "vzniklo by tam prozatímně nějaké chudé společenstvo, nejspíš by to zarostlo nějakou zavlečenou invazivní rostlinou jako je třeba lupina, která vytěsní vše kolem sebe-ale v tom zase jede jenom člověk". Položte si otázku : No a to se vám líbí? Napište proč.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 12:46 Reaguje na Slavomil VinklerNavíc tak jako všechny ideály:" Prales, který chápu jako ideální klimaxový stav se spousty druhů bezobratlých, hub, řas a lišejníků, by žádný lidský zásah k dosažení nějakého stavu nevyžadoval." Druhá otázka, kde by se ty druhy vzaly, když ty dněšní vyžadují něco jiného. Proč by třeba ta lupina měla zmizet? Nožná po extinkci lidí a za miliony let. Napište, k čemu vám to bude?
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
27.4.2026 14:42 Reaguje na Slavomil VinklerTo se mi právě nelíbí;)Vždyť tím se ta biodiverzita snižuje a za to zavlečení a úbytek biodiverzity může v tomto případě člověk. Vlastně s autorem ani s ostatními nechci nějak polemizovat, jelikož autor popisuje dost citlivé a rozumné hospodaření, ale to bohužel kolem sebe málokdy vidím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2026 15:38 Reaguje na Jakub BrennAno máte pravdu, může za to člověk. Nicméně řešení jsou dvě.
Buˇd plakat nad rozlitým mlékem a nedělat nic. A je to sebemrskačství, co nic nespraví.
Nebo Pokud chceme to, co se nám líbí udržet, tak máknout. Tj. jednak prací bránit naši přírodu před invazemi (sysifovská práce) a druhak prací udržovat ty biologicky cenné biotopy v sukcesních stádiích, ktéré jsou původní a se nám líbí. (taky sysifovská
práce).
Pokud chcete blíže, nejste zapšklý Petr, a zajímá vás to, Tak např:
Martin Škorpík: O posledním mamutovi aneb osudy zvířat a lidí za posledních 50000 let (Starcon 2026)
https://www.youtube.com/watch?v=7mqZUJOkeyA
Motýli mamutí stepi
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/katedry/ekologie/lk/ppt/Bartonova_kolokvium.pdf
https://www.osel.cz/13185-evropa-v-minulem-interglacialu-nebyla-ani-omylem-cela-pokryta-lesy.html
M. Konvička: Od motýlů k mamutům - optimistický pohled na budoucnost ochrany přírody (14. 5. 2021)
Atd.
Odpovědět
Buˇd plakat nad rozlitým mlékem a nedělat nic. A je to sebemrskačství, co nic nespraví.
Nebo Pokud chceme to, co se nám líbí udržet, tak máknout. Tj. jednak prací bránit naši přírodu před invazemi (sysifovská práce) a druhak prací udržovat ty biologicky cenné biotopy v sukcesních stádiích, ktéré jsou původní a se nám líbí. (taky sysifovská
práce).
Pokud chcete blíže, nejste zapšklý Petr, a zajímá vás to, Tak např:
Martin Škorpík: O posledním mamutovi aneb osudy zvířat a lidí za posledních 50000 let (Starcon 2026)
https://www.youtube.com/watch?v=7mqZUJOkeyA
Motýli mamutí stepi
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/katedry/ekologie/lk/ppt/Bartonova_kolokvium.pdf
https://www.osel.cz/13185-evropa-v-minulem-interglacialu-nebyla-ani-omylem-cela-pokryta-lesy.html
M. Konvička: Od motýlů k mamutům - optimistický pohled na budoucnost ochrany přírody (14. 5. 2021)
Atd.
JB
Jakub Brenn
28.4.2026 12:22 Reaguje na Slavomil VinklerPřečíst si to můžu ;) Nejsou autoři také zapřísáhlí stepomilové?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 12:39 Reaguje na Jakub BrennTo si můžete poslechnout. Já stepomil nejsem. Ale jsem odpůrce bezzásahu (včetně bezzásahu ve většině lesů), co devastuje zbytky hezké přírody co nám zbyly po předcích (po megafauně).
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
28.4.2026 14:35 Reaguje na Slavomil VinklerTak o tom už tady padla slova výše, tedy že lidmi pozměněný ekosystém ten zásah pak potřebuju.
Je zvláštní, že tady většina vidí hlavního nepřítele v nějakém "pomateném ochranářovi", ale ten drtivý developerský tlak na naší už tak zoufale rozfragmentovanou přírodu zůstává nezmíněn. To nějak vůbec nedokážu pochopit.
Odpovědět
Je zvláštní, že tady většina vidí hlavního nepřítele v nějakém "pomateném ochranářovi", ale ten drtivý developerský tlak na naší už tak zoufale rozfragmentovanou přírodu zůstává nezmíněn. To nějak vůbec nedokážu pochopit.
Karel Zvářal
28.4.2026 14:42 Reaguje na Jakub BrennJak jste určitě zaznamenal, příroda vpádem do jejich domoviny reaguje pozvolným zabydlováním intravilánů. Vlaštovkám, jiřičkám, vrabců, holubům, chocholoušům to vysloveně sedí/prospělo, když mohou pošťáci, následovali je i hřivnáči a doupňáci. Kuna již běžně, prasata i v centru Prahy, lišky, jezevci... Jsem poměrně zásadně k rozlézání individuální zástavby, prosazuji výškové budovy, ale raději rozvolněné parky. To je to, co ani zvířatům a ptákům (příliš) nevadí.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 22:21 Reaguje na Karel ZvářalTi měští holubi jsou původně holubi skalní, proto jim domy vyhovují. Hřivnáči jsou v parcích a na Staromáku nežebrají. A vy jste někde ve městě viděl doupňáka? Lišky a jezevci jsou ve městě ve větším bezpečí než v lese, pak není divu. A v parku na Letné je více ježků než na mé zahradě u lesa, kde není žádný. Tady je hubí divočáci, lišky a možná i výr.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.4.2026 07:40 Reaguje na Jaroslav PokornýMám doupňáka i na fotce (žel, nejdou vložit) v r.12, kdy běhal po okně, tuze se mu líbila budka pro sýčka - kam se ale nevešel... Lítal potom každé jaro, a to až do svého konce v r.17, kdy bylo vidět, že je nemocný či nemohoucí. Kam spadl do trávy jsem nezjistil.
Zrovna včera jsem ho slyšel houkat ve městě (už několikátého), kde hnízdí, jsem nezjišťoval, ale různých komínů či rour je po střechách dostatek. Ježka loví i káně, dokonce i kuna - resp. ta je tahá (mrtvé i živé) do sovníků.
Odpovědět
Zrovna včera jsem ho slyšel houkat ve městě (už několikátého), kde hnízdí, jsem nezjišťoval, ale různých komínů či rour je po střechách dostatek. Ježka loví i káně, dokonce i kuna - resp. ta je tahá (mrtvé i živé) do sovníků.
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 14:45 Reaguje na Jakub BrennPomatený ochranář podráží nohy skutečné a nutné ochraně přírody, která už dávno nespočívá v pasivní konservaci, nýbrž v cílené údržbě správnými metodami (obvykle podobnými historickým). Pomatený ekoterorista svými akcemi hrubě poškodil kredit ochrany přírody a proto má takovou podporu motorismus.
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.
Odpovědět
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 13:13 Reaguje na Slavomil VinklerVám se Petr zdá zapšklý? Tím že má svůj názor a docela dobře podložený?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 13:38 Reaguje na Jaroslav PokornýA čímpak? Vždyť jen trolí. Jakýkoli důkaz zapře, zpochybní, nebo ihned otočí a tvrdí klidně opak, zato k urážkám nemá daleko.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2026 13:55 Reaguje na Slavomil VinklerTakhle to vnímáte?
Jestli to nebude jako s lesem. Normální les, pro vás ovšem nebezpečné a děsivé místo.
Odpovědět
Jestli to nebude jako s lesem. Normální les, pro vás ovšem nebezpečné a děsivé místo.
Karel Zvářal
28.4.2026 14:04 Reaguje na Jaroslav PokornýAbsolutní souhlas níže s p. Vinklerem. Žijeme na planetě lidí, tudíž člověk si své prostředí upravuje k ekonomickému (zčásti i estetickému) využití.
Vytváří tím nové biotopy, které jsou někdy/často druhově bohatší, než původní. Všichni se mohli přesvědčit, že přísně chráněný tetřev dokáže žít i v nechráněném/obyčejném lese.
Opakuji stále, že bezzásah je tupá modla aktivistů, za optimum považuji ChKO, kde jsou tu a tam "maloplošky". Pro houby, hmyz ap postačující, zbytek lesa slouží stejně dobře člověku i fauně.
A důvody poklesu diverzity (predace, nepůvodní/sterilní druhy dřevin s nepoživatelnými listy), které popisuji ve svých článcích, (aktivisti) okázale ignorují. Vyslovit souhlas s "nevědcem" by bylo pod jejich úroveň:-))
Odpovědět
Vytváří tím nové biotopy, které jsou někdy/často druhově bohatší, než původní. Všichni se mohli přesvědčit, že přísně chráněný tetřev dokáže žít i v nechráněném/obyčejném lese.
Opakuji stále, že bezzásah je tupá modla aktivistů, za optimum považuji ChKO, kde jsou tu a tam "maloplošky". Pro houby, hmyz ap postačující, zbytek lesa slouží stejně dobře člověku i fauně.
A důvody poklesu diverzity (predace, nepůvodní/sterilní druhy dřevin s nepoživatelnými listy), které popisuji ve svých článcích, (aktivisti) okázale ignorují. Vyslovit souhlas s "nevědcem" by bylo pod jejich úroveň:-))
Pe
Petr
28.4.2026 14:43 Reaguje na Karel ZvářalTa predace ale bude ve funkčním ekosystému také a úplně stejná, vždyť je to přirozená součást biodiverzity. Rozdíl je jen v tom, že ve funkčním ekosystému má kořist dostatek životního prostoru, potravy a tím i možností k rozmnožování, že na ni ta predace nemá fatální vliv, takže není tolik viditelná.
Predace, kterou vy vidíte, je tedy druhotná příčina mizení druhů. A spíš následek, ne příčina. Následek naší přehnané změny životního prostředí - kterou vy neustále vychvalujete a považujete za nevyhnutelnou a potřebnou. A místo změny tohoto nehostinného prostředí to navrhujete řešit další likvidací, tentokrát predátorů. Vynikající řešení. Kulháte? Zkrátíme vám i tu druhou nohu a je po problému.
Odpovědět
Predace, kterou vy vidíte, je tedy druhotná příčina mizení druhů. A spíš následek, ne příčina. Následek naší přehnané změny životního prostředí - kterou vy neustále vychvalujete a považujete za nevyhnutelnou a potřebnou. A místo změny tohoto nehostinného prostředí to navrhujete řešit další likvidací, tentokrát predátorů. Vynikající řešení. Kulháte? Zkrátíme vám i tu druhou nohu a je po problému.
Karel Zvářal
28.4.2026 14:52 Reaguje na PetrObávám se, že ani za sto let nepochopíte. Ne že byste nechtěl, ale nemáte na to.
Záchranné stanice - pro koho? - převážně pro dravce, čápy, vydry, lišky, kuny... Je to normální? - tvrdím, že ne.
Podložky pro čápy, budky pro poštolky, vakcinace proti vzteklině... - tím vším člověk přímo či nepřímo pomáhá rozevírání nůžek, tj zvýšení pred tlaku. S vakcinací početnost lišek a kun vzrostla 5-10x - a při jejich všežravosti, plus oblíbených prasátek, ten pred tlak je pro spoustu druhů fatální. To je to, co se nezohledňuje, a právě o to se vytrvale zasazuji. Regulace šelem, strak ap i ve městech (nejen potkani), bez podpory budkami pro poštolky - a potom mají jinde zmínné druhy šanci. Ale při současném (slepém) nastavení to vidím pesimisticky.
Odpovědět
Záchranné stanice - pro koho? - převážně pro dravce, čápy, vydry, lišky, kuny... Je to normální? - tvrdím, že ne.
Podložky pro čápy, budky pro poštolky, vakcinace proti vzteklině... - tím vším člověk přímo či nepřímo pomáhá rozevírání nůžek, tj zvýšení pred tlaku. S vakcinací početnost lišek a kun vzrostla 5-10x - a při jejich všežravosti, plus oblíbených prasátek, ten pred tlak je pro spoustu druhů fatální. To je to, co se nezohledňuje, a právě o to se vytrvale zasazuji. Regulace šelem, strak ap i ve městech (nejen potkani), bez podpory budkami pro poštolky - a potom mají jinde zmínné druhy šanci. Ale při současném (slepém) nastavení to vidím pesimisticky.
Pe
Petr
28.4.2026 15:07 Reaguje na Karel ZvářalA kdo tu pomáhá sovám, tedy predátorům? No vy. Sám děláte přesně to, co kritizujete a vidíte jako příčinu problému.
Obávám se, že ten kdo nemá na pochopení, jste vy. Vaše povaha vám to prostě neumožňuje. Jste agresivní typ člověka, a tak z vaší povahy pro vás existuje pouze agresivní řešení - likvidace. Řešení mizející diverzity ale nemůže být likvidační, tedy negativní, zkrácením delší nohy, tedy odstraněním další části diverzity, ale pozitivní. Nohu prodloužit, mizejícím druhům zajistit dostatečné životní prostředí. Toto je péče o přírodu, toto je podpora biodiverzity. Ne vaše likvidace.
Odpovědět
Obávám se, že ten kdo nemá na pochopení, jste vy. Vaše povaha vám to prostě neumožňuje. Jste agresivní typ člověka, a tak z vaší povahy pro vás existuje pouze agresivní řešení - likvidace. Řešení mizející diverzity ale nemůže být likvidační, tedy negativní, zkrácením delší nohy, tedy odstraněním další části diverzity, ale pozitivní. Nohu prodloužit, mizejícím druhům zajistit dostatečné životní prostředí. Toto je péče o přírodu, toto je podpora biodiverzity. Ne vaše likvidace.
Karel Zvářal
28.4.2026 15:14 Reaguje na PetrPetrollovější, než jsem doufal... Tak za prvé: budky pro puštíka, kterých jsem měl až 230, jsem až na 12 výzkumných zlikvidoval.
2) Puštík má velmi pestrou potravu, včetně ptačích predátorů (sojka, krahujec), takže představuje EKOLOGICKÉHO predátora. Což o poštolce či káni, které při nedostatku hrabošů vyloví z polí téměř vše, za pomocí krahuje a dnes i sokolů, říci nejde.
Takže vaše srovnání silně kulhá s svědčí o naprosté neznalosti problematiky. Sám jste agresivní nedouk, který se pasoval na všeználka. Přitom jste ubohý, anonymní troll. Na víc totiž nemáte! Sbohem, nulo!
Odpovědět
2) Puštík má velmi pestrou potravu, včetně ptačích predátorů (sojka, krahujec), takže představuje EKOLOGICKÉHO predátora. Což o poštolce či káni, které při nedostatku hrabošů vyloví z polí téměř vše, za pomocí krahuje a dnes i sokolů, říci nejde.
Takže vaše srovnání silně kulhá s svědčí o naprosté neznalosti problematiky. Sám jste agresivní nedouk, který se pasoval na všeználka. Přitom jste ubohý, anonymní troll. Na víc totiž nemáte! Sbohem, nulo!
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 17:58 Reaguje na Petr"Ta predace ale bude ve funkčním ekosystému také a úplně stejná, vždyť je to přirozená součást biodiverzity. Rozdíl je jen v tom, že ve funkčním ekosystému má kořist dostatek životního prostoru, potravy a tím i možností k rozmnožování, že na ni ta predace nemá fatální vliv, takže není tolik viditelná."
Toto vaše tvrzení je pravdivé jen za předpokladu : Funkčního, tedy neporušeného ekosystému. A přesně toto je jeden z úkroků stranou. Ekosystém čtvrtohor je hrubě narušen vlivem vyhubení velké části velké zvěře človekem.
Odpovědět
Toto vaše tvrzení je pravdivé jen za předpokladu : Funkčního, tedy neporušeného ekosystému. A přesně toto je jeden z úkroků stranou. Ekosystém čtvrtohor je hrubě narušen vlivem vyhubení velké části velké zvěře človekem.
Karel Zvářal
28.4.2026 18:27 Reaguje na Slavomil VinklerDále též orální vakcinací proti vzteklině, protežování ikon/predátorů v záchr stanicích, podporou budek hojným druhům, aby se staly ještě hojnějšími.
To je antisystémový přístup hodný nějaké antinobelovky!
Odpovědět
To je antisystémový přístup hodný nějaké antinobelovky!
JP
Jaroslav Pokorný
28.4.2026 22:28 Reaguje na Karel ZvářalMáte něco proti vakcinaci lišek proti vzteklině? Viděl jste nějaký snímek, jak vypadá takový nemocný člověk? Jen díky vakcinaci u nás takový případ už léta nebyl. I když poslední před několika lety. Jednu paní, prý přímo lékařku, škráblo v Maroku toulavé kotě, které pohladila. Bohužel si to riziko neuvědomila a když nemoc propukla, bylo pro ni pozdě.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.4.2026 07:08 Reaguje na Jaroslav PokornýNašel jste někde zmínku, že jsem proti orální valcinaci lišek? Těžko, že!-)
Tím nesystémovým je myšleno, že byli zvýhodněni predátoři oproti minulosti - kdy byla rovnováha. Jejich ochrana dnes byla dovedena téměř do absurdnosti, a to tím, že je stále více chráněna/omezován její lov) z pohledu myslivosti.
Děje se něco na opačné straně vah, tj u kořisti? Jsou myšovití, zajícovití ap vakcinováni plošně proti nemocem? Smích, že?-)
Už to chápete? Proto mizí drobná, neb člověk ikonizoval predátory, které chrání a podporuje na všech úrovních. A jako vrchol debilizmu je zdůvodnění úbytku ve "změně klimatu" ap. Jedno ubývá, silnější přibývá. Ale prolhaní (či hloupí - nevím, co je blíž pravdě) aktivisti mají jasno...
Odpovědět
Tím nesystémovým je myšleno, že byli zvýhodněni predátoři oproti minulosti - kdy byla rovnováha. Jejich ochrana dnes byla dovedena téměř do absurdnosti, a to tím, že je stále více chráněna/omezován její lov) z pohledu myslivosti.
Děje se něco na opačné straně vah, tj u kořisti? Jsou myšovití, zajícovití ap vakcinováni plošně proti nemocem? Smích, že?-)
Už to chápete? Proto mizí drobná, neb člověk ikonizoval predátory, které chrání a podporuje na všech úrovních. A jako vrchol debilizmu je zdůvodnění úbytku ve "změně klimatu" ap. Jedno ubývá, silnější přibývá. Ale prolhaní (či hloupí - nevím, co je blíž pravdě) aktivisti mají jasno...
JP
Jaroslav Pokorný
29.4.2026 12:00 Reaguje na Karel ZvářalZmiňujete vakcinaci proti vzteklině zcela zjevně ve smyslu negace.
Dají se zající nějak vakcinovat proti tularémii (strávil jsem s ní měsíc na infekčním a ty injekce skutečně svinsky bolí) a králíci proti myxomatóze? Co se týče predátorů, stále opakuji, že by měl být jakýsi rozumový přístup - kolik asi je optimální počet na daném území. Kterou minulost s tou rovnováhou máte na mysli?
Odpovědět
Dají se zající nějak vakcinovat proti tularémii (strávil jsem s ní měsíc na infekčním a ty injekce skutečně svinsky bolí) a králíci proti myxomatóze? Co se týče predátorů, stále opakuji, že by měl být jakýsi rozumový přístup - kolik asi je optimální počet na daném území. Kterou minulost s tou rovnováhou máte na mysli?
Karel Zvářal
29.4.2026 14:29 Reaguje na Jaroslav PokornýNechápete souvislosti. Nikoliv negace, ale upozornění na změnu (dřívějšího +- rovnovážného) stavu.
Vzteklina dříve decimovala populace vlků, lišek a kun. Pokud trvá rezistence proti ní, stavy šelem jsou až řádově vyšší, než byly v minulosti. To platí zejména pro všežravou lišku a kunu, které jsou zimu schopny přežít na rostlinné potravě, smeťácích, ale mladým už nosí masičko. Zvýšený pred tlak se zákonitě projeví na lovené kořisti, což je pozorovatelné na ubývajících až mizejících druzích. Řekl bych, že vyjmenovávat to, co bylo zmiňováno opakovaně, není třeba. Nebo ano?-)
Vymýcení vztekliny je mezi lidmi považováno za pokrok, pro přírodní rovnováhu to však byl zásadní bod obratu.
Odpovědět
Vzteklina dříve decimovala populace vlků, lišek a kun. Pokud trvá rezistence proti ní, stavy šelem jsou až řádově vyšší, než byly v minulosti. To platí zejména pro všežravou lišku a kunu, které jsou zimu schopny přežít na rostlinné potravě, smeťácích, ale mladým už nosí masičko. Zvýšený pred tlak se zákonitě projeví na lovené kořisti, což je pozorovatelné na ubývajících až mizejících druzích. Řekl bych, že vyjmenovávat to, co bylo zmiňováno opakovaně, není třeba. Nebo ano?-)
Vymýcení vztekliny je mezi lidmi považováno za pokrok, pro přírodní rovnováhu to však byl zásadní bod obratu.
Ra
Radek
29.4.2026 08:33 Reaguje na PetrToto je péče o přírodu, toto je podpora biodiverzity. Ne vaše likvidace."
Tou vámi podporovanou péčí o přírodu, myšlenou bezmeznou ochranou vyvolených druhů, jste v podstatě zlikvidovali drobnou zvěř, zpěvné ptactvo, bezobratlé... jejich potravu... Je to vidět všude a nejde to přičítat velkoplošnému zemědělství, protože je to vidět i tam, kde se v zemědělství nic nezměnilo. Rozdíl tam ale je, jsou tam všude vidět ti bezmezně chránění na nebi a na zemi, stejně tak i pod zemí. Už byste se nad tím mohl zamyslet.
Odpovědět
Tou vámi podporovanou péčí o přírodu, myšlenou bezmeznou ochranou vyvolených druhů, jste v podstatě zlikvidovali drobnou zvěř, zpěvné ptactvo, bezobratlé... jejich potravu... Je to vidět všude a nejde to přičítat velkoplošnému zemědělství, protože je to vidět i tam, kde se v zemědělství nic nezměnilo. Rozdíl tam ale je, jsou tam všude vidět ti bezmezně chránění na nebi a na zemi, stejně tak i pod zemí. Už byste se nad tím mohl zamyslet.
JB
Jakub Brenn
28.4.2026 14:46 Reaguje na Jaroslav PokornýChtěl jsem napsat to samé, ale už jsem to nechal...I je dobré si vyjasnit rovinu článku a argumentace. Autor psal o středověku. V dnešním tempu asfaltování krajiny a zabordelení planety odpadem atd. působí slova o člověku jako vnášeči biodirvezity trochu jako červený hadr.
Odpovědět
Ra
Radek
28.4.2026 15:45 Reaguje na Jakub Brennpůsobí slova o člověku jako vnášeči biodiverzity trochu jako červený hadr.
Člověk vnáší biodiverzitu svojí činností pořád a pořád ji i ničí. Z jakého důvodu to chcete popírat?
příklad je hezký s návratem vlka, ten pomohl urychlit konec pasáčků, a tím ničí biodiverzitu... zase to bylo rozhodnutím člověka......
Odpovědět
Člověk vnáší biodiverzitu svojí činností pořád a pořád ji i ničí. Z jakého důvodu to chcete popírat?
příklad je hezký s návratem vlka, ten pomohl urychlit konec pasáčků, a tím ničí biodiverzitu... zase to bylo rozhodnutím člověka......
JB
Jakub Brenn
28.4.2026 21:12 Reaguje na RadekNo že je věčný přetvářeč a bořitel, o tom žádná. No rozhlížím se kolem sebe,
lány jedné plodiny/průmyslové zemědělství, monokulturní lesy, haly, parkoviště, obchoďáky, dopravní komunikace, to je ta moje argumentační rovina, ze které vycházím.
Odpovědět
lány jedné plodiny/průmyslové zemědělství, monokulturní lesy, haly, parkoviště, obchoďáky, dopravní komunikace, to je ta moje argumentační rovina, ze které vycházím.
Ra
Radek
28.4.2026 23:10 Reaguje na Jakub BrennAno, jdou dodat letadla, rakety, války, lodě, větrníky a kolem toho všeho bordelu život. Kdo chce tvrdit, že vše vzniklo a jen se to objevuje a nic nového nevzniká, prostě nepochopil. To, že jsme ničitel, nebo tvořitel, z jakého úhlu se na to dívat. Z divočiny, do které nepatříme, je to jasná věc. A co pohled vrcholového predátora? Kolik druhů na Zemi vymřelo od doby, co to lidstvo, ten ničitel, hlídá?
Odpovědět
JB
Ra
Radek
29.4.2026 11:50 Reaguje na Jakub BrennNo jo, ochranáři se tady uvnitř Evropy v zalidněné ČR snaží ochraňovat ve světě naprosto běžné druhy a dělají z toho div ne boj o život, přežití. Toho už by mělo být dost, nemyslíte :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 17:52 Reaguje na Jakub BrennMýlíte se. Středověk není pro děj podstatný. Je to jen určení času pokusu přírody o vyhubení člověka. S dnešní dobou to taky souvisí jen tím, že současné vědecké metody a tedy vědci to zdokumentovali nyní. Platnost je nadčasová. Méně lidí (tedy o hodně) méně biodiverzity. Ale vidíme kolem sebe i opak. Přelidnění, nešetrné hospodaření méně biodiverzity. Uvádím poněkolikáte: Bezzásah i přelidnění (lunapark) je zhouba diverzity.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 18:28 Reaguje na Slavomil VinklerNo podobných pokusú dokumentovaných je několik. VVe středbní evropě takle vyhodnotili 30 bválku. Nebo je vhodné se podívat na Živu č1 letošní, kde se popisuje změna biodiverzity změnou obhopodařování Soutoku od Liechtensteinů dodnes.
Odpovědět
SV
Pe
Pe
Petr
28.4.2026 18:32 Reaguje na Slavomil VinklerBezzásah je zhouba umělé diverzity, a lunapark je zhouba původní diverzity.
Odpovědět
JB
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 10:10 Reaguje na Jakub BrennTypický úkrok. Polopravda celá lež. Co je umělé a co původní?
Původní je pro mě to, co vydrželo aspoň v hlavních rysech od třetihor.
Lunapark je to, na co se to mění buď bezzásahem nebo přetížením turismem.
Odpovědět
Původní je pro mě to, co vydrželo aspoň v hlavních rysech od třetihor.
Lunapark je to, na co se to mění buď bezzásahem nebo přetížením turismem.
SV
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 14:14Panu Pokornému.
Ale kdepak, ta původní pestrost přírody byla udržovaná odnosem energie nikoli vnosem. Pletete si pole, nebo skalku či zahradu s pestrou přirozenou přírodou. Ničení stromů a keřů, pastva luční a lesní, sekání trávy, senaření, vypalování, těžba dřeva v pařezáku, atd... to vše energii odnáší, přesto jsou to pestré biotopy...., zejména pokud jsou mozaikovité. O speciálech mimo Evropu jako jsou původní tropické pralesy se nerozepisuji.
Odpovědět
Ale kdepak, ta původní pestrost přírody byla udržovaná odnosem energie nikoli vnosem. Pletete si pole, nebo skalku či zahradu s pestrou přirozenou přírodou. Ničení stromů a keřů, pastva luční a lesní, sekání trávy, senaření, vypalování, těžba dřeva v pařezáku, atd... to vše energii odnáší, přesto jsou to pestré biotopy...., zejména pokud jsou mozaikovité. O speciálech mimo Evropu jako jsou původní tropické pralesy se nerozepisuji.
Karel Zvářal
28.4.2026 14:25 Reaguje na Slavomil VinklerTen odnos energie představuje současně vnos/aktivitu/spasení/požár..., tedy to, co vytváří mozaiku pestrých mikrobiotopů. Proto neustále připomínám člověka jako "nejklíčovější druh". Dokáže totiž často nahradit vliv klíčových druhů, o kterých (jediných) mluví zoologové.
Odpovědět
Pe
Petr
28.4.2026 14:26 Reaguje na Slavomil VinklerJá k tomu podle dodám, že tím vnosem energie je myšlena aktivita a činnost, nikoliv materiál.
Odpovědět
SV
Pe
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2026 14:50 Reaguje na PetrProti Bohlenově teorii o poznání coby postupném zpřesňování pravdy staví zde Cimrman kontrateorii o postupném zpřesňování omylu. V rámci obhajoby své teorie pak Cimrman učiní svůj slavný „krok stranou“, diskursivně těžko replikovatelný přesun z vlastní argumentace do teorie protivníka.
Odpovědět
JP
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 06:17 Reaguje na Jaroslav PokornýHoši,To je ten energetický krok stranou. Vytýčíte hranice sledovaného systému, a pak ho nesmyslně započítáte"pravdu", že na pohyb strojů a lidí a zvěře se jejich energie spotřebovává na tom místě(systému). Ale to je výdej a tdo vzduchu.. Z hlediska energetického naprosto bezvýznamné, a opačné znaménko.
Vnos energie se do sytému tím, že po něm člověk zvíře nebo stroj projede je naprosto nepatrný. Vzniká mechanické narušení a to je odnos energie (třeba rostliny uschnou a půda se obnaží. Hlavní odnos energie je organický materiál, který jde pryč. Seno, dřevo, je sežrán, spálen....
Odpovědět
Vnos energie se do sytému tím, že po něm člověk zvíře nebo stroj projede je naprosto nepatrný. Vzniká mechanické narušení a to je odnos energie (třeba rostliny uschnou a půda se obnaží. Hlavní odnos energie je organický materiál, který jde pryč. Seno, dřevo, je sežrán, spálen....
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 06:21 Reaguje na Slavomil VinklerNapříklad 1. energetický zákon je zákon o zachování energie, tedy v celém vesmíru (systém) nikde energie nevzniká ani nezaniká. Jen se přeměňuje. Což ale v malénm podsystému nemusí být pravda, a energie může proudit do nebo z něho. Například člověk jí, pracuje...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 10:04 Reaguje na Slavomil VinklerFyzikálně je největší chyba zkoumat ohraničenou soustavu a uprostřed řešení ji změnit. Nedostatečná (5) jako vrata. Například zkoumat tok energií v louce a pak započítat i traktor co tama přejede.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
29.4.2026 12:04 Reaguje na Slavomil VinklerNo tak místo "vnos energie" upřesním na "lidskou činnost". Spokojený?
Odpovědět
Karel Zvářal
29.4.2026 14:43 Reaguje na Slavomil VinklerPane Vinklere, přírodní systémy podléhají v menší (než malé) či větší míře dynamickým změnám. Nelze od sebe vnos a odnos oddělit. Odnos energie (spasené trávy) se projeví na pustém místě vnosem trusu, který je životně důležitý pro chrobáky aj hmyz. Pro lidi "nic"/h***o má obrovský význam pro spoustu druhů.
Rýha/kolej po traktoru vytvoří v měkkém místě tůň, kde se množí žáby. V minulosti tam byla kaliště megafauny, při její absenci je mimoděk vytvoří člověk/stroj. A slouží to i jako napajedlo pro spoustu druhů v době sucha.
Odpovědět
Rýha/kolej po traktoru vytvoří v měkkém místě tůň, kde se množí žáby. V minulosti tam byla kaliště megafauny, při její absenci je mimoděk vytvoří člověk/stroj. A slouží to i jako napajedlo pro spoustu druhů v době sucha.
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 15:19 Reaguje na Karel Zvářalno S tím vnosem s vámi nesouhlasím. Kolej je sice vhodný nutný biotop, nikoli vnos energie. Mate to, že traktor jede na naftu, mamut na trávu, ale ta tam (asi obvykle) nezůstane. Vysoký vnost jsou ale neviditelné depozice zejména dusíku z ovzduší..
Odpovědět
Karel Zvářal
29.4.2026 15:41 Reaguje na Slavomil VinklerNo to vidím, právě proto to vysvětluji. Depozice dusíku jsou i z vnosu býložravců, viditelné zejména kolem dříve hojných hromad v polích, i přímo kolem hosp budov. V přírodě to není tak markantní, ale kopřivy aj se spokojí s málem. Nic než váš 1.zákon:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2026 14:32Pro :Jaroslav Pokorný29.4.2026 12:04
Ale to je celé přece o něčem jiném. Proč lidská a proč činnost?
Celé to leží v :
-Evropské bohatství druhů se vy vinulo na začátku čtvrtohor jako soustava rostlin a živočichů, kteří si navzájem poskytovali prostředí, vytvářeli potravní pyramidu.
-Pak přišel člověk a tuto potravní pyramidu zboural tím, že vyhubil velké množství zejména velkých živočichů dohromady označovaných jako megafauna. Jako první to byly obří želvy a pak to pokračovalo slony, mamuty, nosorožci,..., tygry, lvy,... koni, krávami, zubry... Všichni tito přestali vytvářet si navzájem vhodné biotopy.
-Nicméně zhruba před cca 8-10 tisíci lety začal nejen lovit, ale i zemědělsky hospodařit, ochočil si zvřectvo, kácel lesy... a tím =svou činností nahrazoval megafaunu a pořád dotvářel ty mizející biotopy.
-Před asi 200-300lety s průmyslovou revolucí přestal zasahovat do přírody extenzivními způsoby a nastoupila mechanizace a v posledních 100 letech i chemizace. Biotopy vytvářené Megafaunou a později extenzivní prací lidí začaly mizet, tím pádem se snižuje biodiverzita.
Ale to dočasné mizení biotopů se projevilo už po pokusu přírody vyhubit lidi morem ve středověku. Nebyli lidi, nebyla obnova biotopů, mizely druhy na ně vázané. Původní, už od počátku čtvrtohor, ne nové. Tento pozitivní vliv lidí na biodiverzitu zde studie popisuje. A není to jediná studie, vliv na úbytek bylo možno zachytit třeba po třicetileté válce.
Člověk přírodu může ničit, ale i obnovovat a udržovat. Proč pomáhat vyhynutí, když lze údržbou, zejména chráněných území vyhynutí minimálně zpomalit? Na co by chráněná území jinak byla? Takže ne bezzásah, ale péče.
Odpovědět
Ale to je celé přece o něčem jiném. Proč lidská a proč činnost?
Celé to leží v :
-Evropské bohatství druhů se vy vinulo na začátku čtvrtohor jako soustava rostlin a živočichů, kteří si navzájem poskytovali prostředí, vytvářeli potravní pyramidu.
-Pak přišel člověk a tuto potravní pyramidu zboural tím, že vyhubil velké množství zejména velkých živočichů dohromady označovaných jako megafauna. Jako první to byly obří želvy a pak to pokračovalo slony, mamuty, nosorožci,..., tygry, lvy,... koni, krávami, zubry... Všichni tito přestali vytvářet si navzájem vhodné biotopy.
-Nicméně zhruba před cca 8-10 tisíci lety začal nejen lovit, ale i zemědělsky hospodařit, ochočil si zvřectvo, kácel lesy... a tím =svou činností nahrazoval megafaunu a pořád dotvářel ty mizející biotopy.
-Před asi 200-300lety s průmyslovou revolucí přestal zasahovat do přírody extenzivními způsoby a nastoupila mechanizace a v posledních 100 letech i chemizace. Biotopy vytvářené Megafaunou a později extenzivní prací lidí začaly mizet, tím pádem se snižuje biodiverzita.
Ale to dočasné mizení biotopů se projevilo už po pokusu přírody vyhubit lidi morem ve středověku. Nebyli lidi, nebyla obnova biotopů, mizely druhy na ně vázané. Původní, už od počátku čtvrtohor, ne nové. Tento pozitivní vliv lidí na biodiverzitu zde studie popisuje. A není to jediná studie, vliv na úbytek bylo možno zachytit třeba po třicetileté válce.
Člověk přírodu může ničit, ale i obnovovat a udržovat. Proč pomáhat vyhynutí, když lze údržbou, zejména chráněných území vyhynutí minimálně zpomalit? Na co by chráněná území jinak byla? Takže ne bezzásah, ale péče.
Karel Zvářal
29.4.2026 14:46 Reaguje na Slavomil VinklerZakonzervovat "nepůvodní=neprapůvodní" ekosystém není moudré. Absolutní souhlas s poslední větou. Člověk je součástí přírody, resp její nejklíčovější druh.
Odpovědět
