Pestrá krajina mizí a spolu s ní i sysel obecný
15.5.2026 03:25 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Ústav biologie obratlovců AV ČR
Sysel obecný byl ještě v minulém století běžnou součástí české krajiny, zejména na jižní Moravě a v nížinných oblastech s pastvinami a mozaikovitou zemědělskou krajinou. Kvůli intenzifikaci zemědělství, zarůstání travnatých ploch a fragmentaci krajiny však jeho populace dramaticky poklesly. Dnes v České republice přežívá jen na několika desítkách lokalit, často na letištích, krátce sečených loukách nebo chráněných stepních stanovištích. Sysel obecný je u nás zákonem chráněný druh a probíhají zde záchranné programy zaměřené na monitoring, management lokalit i návrat syslů do vhodných biotopů.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Ukázalo se, že sysli preferují otevřené travnaté biotopy s dobře propustnými půdami a specifickými teplotními podmínkami. Velmi důležitou roli hraje jemná mozaika prostředí, kde kolísá teplota během dne a svah je orientovaný vůči slunci. Naopak intenzivně obdělávané zemědělské plochy sysli spíše opouštějí.
Sysel obecný je malý zemní hlodavec z čeledi veverkovitých. Patří mezi typické obyvatele stepí, pastvin a krátkostébelných travnatých stanovišť střední a jihovýchodní Evropy. Dříve byl v české krajině poměrně běžný, dnes ale patří mezi silně ohrožené druhy.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Chraňte krajinu, ne jen jednotlivá území
„Výsledky ukazují, že sysel dokáže přežívat jak v nížinách, tak na horských pastvinách, pokud krajina nabízí vhodnou strukturu a dobře odvodněné půdy,“ říká první autorka studie Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která byla zodpovědná za analýzu dat.
Výzkum zároveň upozorňuje na alarmující skutečnost. Pouze asi 6 % nejvhodnějších biotopů se nachází v národně chráněných územích. Přibližně třetina spadá do soustavy Natura 2000, ani tam ale často není zajištěna potřebná péče o krajinu – například pravidelná pastva, sečení nebo omezení zarůstání travnatých ploch.
Sysel je převážně býložravec. Nejčastěji konzumuje trávy a byliny, semena, plody, květy a mladé výhonky. Příležitostně ale loví i drobné bezobratlé, zejména hmyz, larvy a pavouky. Potrava syslů se mění během roku podle dostupnosti vegetace. Před zimním spánkem sysli intenzivně přibývají na váze a ukládají tukové zásoby.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR
„Nejvhodnější lokality pro sysly se často nacházejí mimo chráněná území, zejména v tradičně obhospodařované krajině v okolí menších sídel. Právě tam dnes probíhají největší změny využití krajiny, které mohou vést k rychlému zániku vhodných biotopů,“ doplňuje Maria Kachamakova z Ústavu biodiverzity a výzkumu ekosystémů Bulharské akademie věd, která se dlouhodobě věnuje ekologii a ochraně syslích populací.
Klíčovou roli pro přežití syslů hraje tradiční hospodaření, zejména pastva a mozaikovitá zemědělská krajina. Právě zarůstání pastvin, homogenizace krajiny a přeměna travnatých ploch na intenzivně využívaná pole patří mezi hlavní příčiny úbytku tohoto ikonického druhu.
Sysel obecný se ve volné přírodě obvykle dožívá 2 až 5 let. V zajetí může přežívat déle, výjimečně kolem 8 až 10 let. Mláďata mají vysokou úmrtnost, zejména kvůli predaci a nepříznivému počasí. Samice mívá zpravidla jeden vrh ročně, nejčastěji se rodí 3 až 8 mláďat. Mláďata se rodí v podzemních norách holá a slepá a z nory začínají vycházet asi po jednom měsíci.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Studie také potvrzuje, že ochrana biodiverzity nespočívá jen v ochraně jednotlivých druhů, ale celých ekosystémů a tradičních způsobů využívání krajiny. Sysel obecný je totiž důležitou součástí stepních společenstev. Jeho nory využívají další živočichové a sám tvoří významnou část potravy řady ohrožených predátorů, například orla královského nebo raroha velkého.
„Věříme, že naše výsledky pomohou lépe plánovat ochranu stepních biotopů i obnovu vhodných lokalit pro návrat syslích populací nejen v Bulharsku, ale i České republice, kde je sysel intenzivním hospodařením rovněž ohrožen, stejně jako další druhy zemědělské krajiny,“ uzavírá Natália Martínková.
Výsledky byly publikované v časopise European Journal of Wildlife Research (High-resolution species distribution and ecological niche model of European ground squirrel in its ancestral land)
S využitím textu tiskové zprávy Akademie věd ČR.
reklama
Dále čtěte |
Mezinárodní den biologické rozmanitosti: ČSOP podpoří přes stovku projektů pomáhajících biodiverzitě v Česku
Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli
Stádo pasoucí se na svazích Děvína na Břeclavsku pomáhá udržet pestrost druhů na stepních trávnících
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2026 06:48Není co dodat, předposlední odstavec to shrnuje. Celí evropská příroda stojí na tradiční péči, nikoli bezzásahu, nikoli nicnedělání (až na malé výjimky co potvrzují pravidlo).
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
15.5.2026 10:56 Reaguje na Slavomil VinklerSamozřejmě - stepní oblasti přece vznikly v důsledku velkých stád býložravců nebo činností člověka. Ale co teď se syslem? Stáda koz a ovcí už jistě nebudou a kolik se toho bude moci posekat ručně? A pak také - TV reportáž o syslech ukázala, jak kdesi u Lipna(?), prakticky v kempu, byla malá kolonie syslů. A všichni koukali, jak je tam postupně loví jedna kočka. A že by někdo vzal vzduchovku a pácnul ji? Takže faktická ochrana se nesmí provádět a všichni jen bedákují.
A co takoví křečci? těch je dost? Ještě za mého mládí jich bylo dost. Teď jsem křečka neviděl ani nepamatuji.
No a jiná otázka - sysel je velice hodné zvíře. Snad by mohl být i chován jako domácí mazel. Škoda jen, že půl roku chce spát.
Odpovědět
A co takoví křečci? těch je dost? Ještě za mého mládí jich bylo dost. Teď jsem křečka neviděl ani nepamatuji.
No a jiná otázka - sysel je velice hodné zvíře. Snad by mohl být i chován jako domácí mazel. Škoda jen, že půl roku chce spát.
II
Imarr Imarr
15.5.2026 13:39 Reaguje na Jaroslav PokornýKočka je chráněná. Může se odchytit, najít majitele a vrátit ji, případně s jeho souhlasem za erární peníze vykastrovat a vypustit zpět. Jedině tak je to EKO/BIO.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.5.2026 18:13 Reaguje na Jaroslav Pokornýsamozrejme a tých maciek je v okolí dedín neúrekom. Ak sa lokalita neohradí elektrickým sieťovým ohradníkom, tak syslíky nemajú šancu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2026 06:56Třeba žijí na letištích jako Medlánky nabo Miroslav. Vedle letiště Miroslav je přírodní stepní rezervace. Ale tam se nešíří. Není pravidelně kosená, má vysokou trávu, zarůstá křovím.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
15.5.2026 07:09 Reaguje na Slavomil VinklerSysel chrání amaterské letiště Letňany.Dnes je to i "NPP Letiště Letňany: Syslí hřiště".Amatérští letci si sysla považují,nebýt jeho,dávno prodáno na pozemky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2026 09:25 Reaguje na Emil BernardyJo to je dost časté na amatérských letištích.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
15.5.2026 10:58 Reaguje na Slavomil VinklerAle překvapení biologové objevili sysly na jižní Moravě, mezi vinohrady, ne v koloniích, ale jen v malých rodinkách.
Odpovědět
ig
15.5.2026 15:25
Sysli se dají sehnat v půjčovně syslů. Kdo má letiště nebo jiný pozemek, kde nechce stavební činnost, ten ví.
Odpovědět
Pe
Petr
15.5.2026 23:36Klimatické podmínky u nás vytvořily krajinu vlhkou s převážně lesním ekosystémem, a takovou bychom také měli udržovat. Ne si schválně vytvářet suchou stepní, jako mají jinde, jen kvůli tomu, abychom si sem přidali stepní druhy odjinud, které tu původně nebyly a rozšířily se tu jen díky ručnímu zemědělství. Tím naši krajinu, naše klima a náš ekosystém ničíme, jak ostatně zřetelně vidíme.
Odpovědět
Pe
Petr
15.5.2026 23:42 Reaguje na PetrUdržováním krajiny v převážně stepním módu směřujeme do středomořského klimatického rázu, s vyprahlou krajinou sežehlou sluncem a vysokými letními teplotami, čímž si ničíme přijatelné podmínky k žití a likvidujeme náš ekosystém. Nechápu proč to děláme a proč po tom tolik lidí touží.
Odpovědět
Pe
Petr
15.5.2026 23:51 Reaguje na PetrPatrně tu chceme udělat Bulharsko a mít tu celé léto 35 ve stínu. Co na tom že nám tu všechno uschne a my se budeme péct, ale bude tu víc syslů, což je velice důležité.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.5.2026 12:26 Reaguje na PetrLesní ekosystémy by nás neuživily. Travní porosty mají vyšší produkční potenciál a proto naši předci mýtili lesy a zakládali pole.
Odpovědět
Pe
Petr
16.5.2026 16:29 Reaguje na Jaroslav PokornýNikdo netvrdí, že musí být všude jen les. Ale pokud si tu chceme udržet klima, na jaké jsme zvyklí a jakému je přizpůsobená i příroda, tak musíme najít takový poměr lesa a nelesa, aby to fungovalo. To, co jsme tu stvořili, nefunguje. Vysycháme, pečeme se a míříme ke středomořské vyprahlé polopoušti, s opunciemi, kapénkovou závlahou a 35 ve stínu celé léto.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.5.2026 12:26 Reaguje na PetrLesní ekosystémy by nás neuživily. Travní porosty mají vyšší produkční potenciál a proto naši předci mýtili lesy a zakládali pole.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2026 10:07Petr opět mimo realitu. Ty stepi a stepičky zde jsou snad 10 tisíc let, takže nikdo nic nového nebuduje. Jsou dávnou součástí hezké české krajiny.
A představa, že krajina zvlhne, když stepi zarostou křovím. Taky od neználka.
Odpovědět
A představa, že krajina zvlhne, když stepi zarostou křovím. Taky od neználka.
Pe
Petr
16.5.2026 16:23 Reaguje na Slavomil VinklerNeználek jste vy. Našel jste si něco, co vám osobně dává smysl, protože je to řešení pro vaše fobie z lesa, a nic jiného vidět nechcete, protože cokoliv jiného pro vás znamená problémy.
Ty původní stepi a stepičky zde opravdu jsou dlouho, ale těch je u nás jen velice málo, sotva pár procent krajiny. Česká republika leží v mírném klimatickém pásu, přičemž množství srážek zde způsobilo, že zdejším naprosto převládajícím ekosystémem, biomem, který se zde vyvinul, je les. Od listnatého až po jehličnatý. Toto zde vzniklo díky místním podmínkám. Tedy nikoliv step, nikoliv tajga, ani poušť, ale les. Toto je prostě fakt a ověřit si to může snadno každý sám. Stačí vyjít ven. Komu to nestačí a chce to oficiálně, nechť použije internet.
No a od toho se odvíjí i fauna, která tu žila a žije. Převaha lesních druhů. Nelesní byly v menšině, dokud zdejší krajinu zcela nezměnil člověk a neudělal z ní během posledního tisíciletí step, která velmi vyhovovala stepním druhům. Step ale znamená nejen jiné druhy rostlin a živočichů, ale hlavně zcela jiné klima a vodní poměry v krajině, což už pociťujeme. Co se s naší zemí stane, když v tom budeme pokračovat, píšu o kousek výš.
Odpovědět
Ty původní stepi a stepičky zde opravdu jsou dlouho, ale těch je u nás jen velice málo, sotva pár procent krajiny. Česká republika leží v mírném klimatickém pásu, přičemž množství srážek zde způsobilo, že zdejším naprosto převládajícím ekosystémem, biomem, který se zde vyvinul, je les. Od listnatého až po jehličnatý. Toto zde vzniklo díky místním podmínkám. Tedy nikoliv step, nikoliv tajga, ani poušť, ale les. Toto je prostě fakt a ověřit si to může snadno každý sám. Stačí vyjít ven. Komu to nestačí a chce to oficiálně, nechť použije internet.
No a od toho se odvíjí i fauna, která tu žila a žije. Převaha lesních druhů. Nelesní byly v menšině, dokud zdejší krajinu zcela nezměnil člověk a neudělal z ní během posledního tisíciletí step, která velmi vyhovovala stepním druhům. Step ale znamená nejen jiné druhy rostlin a živočichů, ale hlavně zcela jiné klima a vodní poměry v krajině, což už pociťujeme. Co se s naší zemí stane, když v tom budeme pokračovat, píšu o kousek výš.
VM
Vladimir Mertan
16.5.2026 19:19 Reaguje na PetrClovek je stepný druh. Vyhovuje mu parková krajina s občasnými stromami, hlboký les nie je vhodným biotopom. A keďže nemáme ako bobor v zaludku symbiotické baktérie, tak sa stromami nevieme živiť. My sa živíme stepnými plodinami ako je pšenica, kukurica, alebo masom a mliekom stepných kráv. POzrite si staré obrazy z Malej doby ľadovej, stromy a kríky boli v krajine minimálne a tá predsa nevysychala, respektívne suché obdobia sa vyskytovali podobne ako dnes, len cez časový filter sa nám zdá minulosť ružovejšia ako bola.
Odpovědět
Pe
Petr
16.5.2026 19:32 Reaguje na Vladimir MertanAno, člověk je stepní druh. Ale je velký omyl myslet si, že můžeme i jiné ekosystémy měnit na step a nic se nestane.
Ano, malá doba ledová nevysychala ani přes velké odlesnění. S metrem sněhu v zimě a chladným deštivým létem to totiž jde dost špatně.
Odpovědět
Ano, malá doba ledová nevysychala ani přes velké odlesnění. S metrem sněhu v zimě a chladným deštivým létem to totiž jde dost špatně.
VM
Vladimir Mertan
16.5.2026 20:14 Reaguje na PetrAby sme sa netočili v teoretických debatách, pozrite sa na reálne historické zápisky našich predkov.
Zakladateľ slovenskej bibliografie Ľudovít V. Rizner si 17. júla 1889 v Zemianskom Podhradí zapísal:
„Horúčosť vždy ešte náramne panuje, dažďa, o ktorý denne Boha prosíme, nič... Pasienky sú už načisto vypálené, kopaviny a strukoviny vädnú, obilie (jačmene a ovse) schne… Už mnoho rokov takej dlhotrvajúcej suchoty a takých neznesiteľných horúčostí nebolo.“
Básnik Ján Hollý v auguste 1830 z fary v Maduniciach písal svojmu mecénovi toto:
„Sucho velké, všecko je vipalené, reži na semeno nebude dost, jačmeňa malo a ten je chudi jako oves. Stromi na koreňi vischli, turecké žita (kukurica) zvadli...“
V neúrodných rokoch 1816 – 1817 pomrelo iba v piatich stoliciach Slovenska hladom 44-tisíc roľníkov.
Všetko sa to dialo hlboko v Malej dobe ľadovej alebo na jej samotnom sklonku. Žiadny automobilový priemysel, žiadny masívny betón, žiadne satelitné mestečká. A napriek tomu naši predkovia zažívali presne tie isté extrémy, ktoré dnes vnímame ako „bezprecedentné“ – vypálené lúky, stromy schnúce na koreni, vyschnuté potoky, brutálne horúčavy a katastrofálne požiare dedín. Príroda skrátka odjakživa cykluje vo veľkých makroklimatických vlnách, pred ktorými nás lokálny manažment krajiny sám o sebe nespasí.
Rozdiel je len v tom, že my dnes vďaka modernej technike a globálnemu obchodu neumierame pri suchu od hladu po desiatkach tisícov, a z čistého rozmaru a prebytku si na prechádzku do mestského lesoparku. Minulosť skrátka nebola zelená idylka, bola to tvrdá škola prežitia.
Zdroj historických citácií: https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/364571-sucho-vie-pohnut-narodmi/
Odpovědět
Zakladateľ slovenskej bibliografie Ľudovít V. Rizner si 17. júla 1889 v Zemianskom Podhradí zapísal:
„Horúčosť vždy ešte náramne panuje, dažďa, o ktorý denne Boha prosíme, nič... Pasienky sú už načisto vypálené, kopaviny a strukoviny vädnú, obilie (jačmene a ovse) schne… Už mnoho rokov takej dlhotrvajúcej suchoty a takých neznesiteľných horúčostí nebolo.“
Básnik Ján Hollý v auguste 1830 z fary v Maduniciach písal svojmu mecénovi toto:
„Sucho velké, všecko je vipalené, reži na semeno nebude dost, jačmeňa malo a ten je chudi jako oves. Stromi na koreňi vischli, turecké žita (kukurica) zvadli...“
V neúrodných rokoch 1816 – 1817 pomrelo iba v piatich stoliciach Slovenska hladom 44-tisíc roľníkov.
Všetko sa to dialo hlboko v Malej dobe ľadovej alebo na jej samotnom sklonku. Žiadny automobilový priemysel, žiadny masívny betón, žiadne satelitné mestečká. A napriek tomu naši predkovia zažívali presne tie isté extrémy, ktoré dnes vnímame ako „bezprecedentné“ – vypálené lúky, stromy schnúce na koreni, vyschnuté potoky, brutálne horúčavy a katastrofálne požiare dedín. Príroda skrátka odjakživa cykluje vo veľkých makroklimatických vlnách, pred ktorými nás lokálny manažment krajiny sám o sebe nespasí.
Rozdiel je len v tom, že my dnes vďaka modernej technike a globálnemu obchodu neumierame pri suchu od hladu po desiatkach tisícov, a z čistého rozmaru a prebytku si na prechádzku do mestského lesoparku. Minulosť skrátka nebola zelená idylka, bola to tvrdá škola prežitia.
Zdroj historických citácií: https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/364571-sucho-vie-pohnut-narodmi/
VM
Vladimir Mertan
16.5.2026 20:37 Reaguje na PetrAk si myslíte, že v minulosti počas vrcholnej Malej doby ľadovej bolo počasie stabilné a bez sucha, pozrite sa na reálne historické zápisy a klimatologické výskumy z českých zemí.
Protestantský farár Havel Žalanský opísal extrémny rok 1616 v Prahe takto:
„Po prudké zimě bylo prudké horko a sucho (…), když dešťů nejpotřebněji bylo, Bůh je zadržoval; pakli kdy ňaké deště dával, v hněvu je dával, v hřímání, v hromobití, v krupobití je dával, které někde lidi, jinde živočichy zemské a po místech i ptactvo nebeské zabilo; za deštěm jdoucí větrové vyli a všecko sušili. (...) studnice přesychají, potokové přesychávají, vody se v smrad obracejí, všecky věci vadnou a chřadnou...“
Moderné klimatologické výskumy kombinujúce prístrojové merania s analýzou letokruhov (dendrochronológiou) navyše čierne na bielom dokazujú, že po najteplejšej druhej polovici 20. storočia bol najväčší počet suchých období zaznamenaný v padesátiletí 1701–1750 a 1751–1800. Teda v časoch, kedy Malá doba ľadová u nás prebiehala v plnej sile.
Ešte hlbšie v minulosti, v roku 1540, zasiahlo strednú Európu také „megasucho“, že na mnohých miestach nepršalo celých 11 mesiacov. V Odre vtedy tiekla len zelená hniloba a na následky sucha a kontaminovanej vody pomreli desaťtisíce ľudí. A to všetko v ére, kedy bola krajina panenská, plná hlbokých lesov, bez priemyslu, betónu či regulácie tokov.
Príroda skrátka odjakživa cykluje vo veľkých makroklimatických vlnách. Keď atmosféru zablokuje obrovská anticyklóna, lokálny stav krajiny s tým neurobí absolútne nič. Extrémy tu boli vždy, len dnes máme vďaka modernej infraštruktúre ten komfort, že pri takýchto výkyvoch neumierame masovo od hladu a smädu, takže minulosť môžeme vnímať cez romantický, ružový filter.
Zdroj historických faktov a citácií: Tajemství české minulosti – Suchem spálené české země (Václav Kaška)
Odpovědět
Protestantský farár Havel Žalanský opísal extrémny rok 1616 v Prahe takto:
„Po prudké zimě bylo prudké horko a sucho (…), když dešťů nejpotřebněji bylo, Bůh je zadržoval; pakli kdy ňaké deště dával, v hněvu je dával, v hřímání, v hromobití, v krupobití je dával, které někde lidi, jinde živočichy zemské a po místech i ptactvo nebeské zabilo; za deštěm jdoucí větrové vyli a všecko sušili. (...) studnice přesychají, potokové přesychávají, vody se v smrad obracejí, všecky věci vadnou a chřadnou...“
Moderné klimatologické výskumy kombinujúce prístrojové merania s analýzou letokruhov (dendrochronológiou) navyše čierne na bielom dokazujú, že po najteplejšej druhej polovici 20. storočia bol najväčší počet suchých období zaznamenaný v padesátiletí 1701–1750 a 1751–1800. Teda v časoch, kedy Malá doba ľadová u nás prebiehala v plnej sile.
Ešte hlbšie v minulosti, v roku 1540, zasiahlo strednú Európu také „megasucho“, že na mnohých miestach nepršalo celých 11 mesiacov. V Odre vtedy tiekla len zelená hniloba a na následky sucha a kontaminovanej vody pomreli desaťtisíce ľudí. A to všetko v ére, kedy bola krajina panenská, plná hlbokých lesov, bez priemyslu, betónu či regulácie tokov.
Príroda skrátka odjakživa cykluje vo veľkých makroklimatických vlnách. Keď atmosféru zablokuje obrovská anticyklóna, lokálny stav krajiny s tým neurobí absolútne nič. Extrémy tu boli vždy, len dnes máme vďaka modernej infraštruktúre ten komfort, že pri takýchto výkyvoch neumierame masovo od hladu a smädu, takže minulosť môžeme vnímať cez romantický, ružový filter.
Zdroj historických faktov a citácií: Tajemství české minulosti – Suchem spálené české země (Václav Kaška)
Karel Zvářal
16.5.2026 21:02 Reaguje na Vladimir MertanVelké díky za citace, sám bych k tomuto tématu nezabrousil.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2026 05:07 Reaguje na Vladimir MertanJistě, děkuji. Píše se, že největší hladomory způsobovaly shluky deštivých let. Nicméně sysel nemizí kvůli suchu či mokru, ale protože se přestala sklízet tráva kovozemědělci pro králiky.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.5.2026 07:34 Reaguje na Slavomil VinklerFakticky a do určitej miery to je pravda, môj dedo sysle topil v kýbli a takto to robili všetci a predsa bolo syslov dosť. Ale teraz prakticky vidím, napríklad na lokalite u nás v Novej Bošáci, že bez elektrického oplotenia proti mačkám sysle nemajú šancu. Domáca mačka loví pre zábavu a kludne zlikviduje celú kolóniu. Aj tak je sysel v podstate iba dáždnikový druh. Verejnosti sa lepšie predkladá roztomilý syslík, ako nejaké kvetiny, či motýle alebo chrobáky.
Odpovědět
II
II
Imarr Imarr
17.5.2026 13:47 Reaguje na Vladimir MertanĎakujem. Lenže toto ekologisti chcú. Biedu zmar, zničenú prírodu, aby sa ľudia báli a boli závislí. Iba tak sa dajú ovládnuť.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.5.2026 20:23 Reaguje na Imarr ImarrMyslím, že by ste mali rozlišovať kto sú vlastne tí "ekologisti". Inak samozrejme sa najviac škody urobí v dobrom úmysle. Je to na širšiu debatu a je otázka kto vedome škodí a chce ovládať ľudí. Asi cez sysle to pôjde naozaj veľmi ťažko.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
18.5.2026 16:02 Reaguje na Vladimir MertanCesta do pekla je vždy rúbená dobrými predsavziatími.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2026 11:24 Reaguje na PetrStep nebo bažina??? https://www.stoplusjednicka.cz/hladomor-v-ceskych-zemich-si-v-18-stoleti-vyzadal-200-000-az-260-000-obeti-nejhure-byly-zasazene
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.5.2026 20:28 Reaguje na Slavomil VinklerJe známym faktom, ze vlhké roky sú pre poľnohospodárov horšie ako tie suché. To dobre poznáme aj keď sa snažíme sušiť naše seno z chránených lúk. Močiare ľudia naozaj systemticky v minulosti vysušili, napríklad vďaka vysušeniu Východoslovenskej nížiny sme získali obrovské polia s úrodnou pôdou a hlavne sme sa zbavili malárie, ktorá tu bola ešte po 2 svetovej vojne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.5.2026 09:25 Reaguje na Vladimir MertanJezdíval jsem na akce koňáků a pamatuji si nenávist k syslům a křečkům koňáků a taky chovatelů dobytka. Noha koně, či krávy v noře těchto hlodavců znamenala
zlomení a utracení zvířete. Osobně jsem
zažil akci na které si kůň pod mladou
jezdkyní zlomil v noře nohu a ona vaz.
Byla na místě mrtvá a tím skončila celá
akce. Nevím jak to udělali, ale příští
rok už na pastvinách v okolí žádné nory
nebyly. Našim předkům škodili i tím a
nebyli vítáni na loukách a pastvinách
a natož v polích.
Odpovědět
zlomení a utracení zvířete. Osobně jsem
zažil akci na které si kůň pod mladou
jezdkyní zlomil v noře nohu a ona vaz.
Byla na místě mrtvá a tím skončila celá
akce. Nevím jak to udělali, ale příští
rok už na pastvinách v okolí žádné nory
nebyly. Našim předkům škodili i tím a
nebyli vítáni na loukách a pastvinách
a natož v polích.
EB
BM
Břetislav Machaček
19.5.2026 17:34 Reaguje na Emil BernardyU nás i bobrů. Mezi koňmi už je zde prvou oběť pětiletá kobyla.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.5.2026 06:45 Reaguje na Břetislav MachačekU nás si o toto koledují kousek nad Pikovicema.
Odpovědět
