https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pestra-krajina-mizi-a-spolu-s-ni-i-sysel-obecny
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pestrá krajina mizí a spolu s ní i sysel obecný

15.5.2026 03:25 | PRAHA (Ekolist.cz) | Ústav biologie obratlovců AV ČR
Sysel obecný byl ještě v minulém století běžnou součástí české krajiny, zejména na jižní Moravě a v nížinných oblastech s pastvinami a mozaikovitou zemědělskou krajinou. Kvůli intenzifikaci zemědělství, zarůstání travnatých ploch a fragmentaci krajiny však jeho populace dramaticky poklesly. Dnes v České republice přežívá jen na několika desítkách lokalit, často na letištích, krátce sečených loukách nebo chráněných stepních stanovištích. Sysel obecný je u nás zákonem chráněný druh a probíhají zde záchranné programy zaměřené na monitoring, management lokalit i návrat syslů do vhodných biotopů.
Sysel obecný byl ještě v minulém století běžnou součástí české krajiny, zejména na jižní Moravě a v nížinných oblastech s pastvinami a mozaikovitou zemědělskou krajinou. Kvůli intenzifikaci zemědělství, zarůstání travnatých ploch a fragmentaci krajiny však jeho populace dramaticky poklesly. Dnes v České republice přežívá jen na několika desítkách lokalit, často na letištích, krátce sečených loukách nebo chráněných stepních stanovištích. Sysel obecný je u nás zákonem chráněný druh a probíhají zde záchranné programy zaměřené na monitoring, management lokalit i návrat syslů do vhodných biotopů.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podíleli na nové mezinárodní studii, která dosud nejdetailněji mapuje výskyt ohroženého sysla obecného v Bulharsku. Upozorňují, že ani chráněná území dnes často nezajišťují potřebné podmínky pro dlouhodobé přežití jeho populací. Zjištění ukazují, jak citlivě je sysel vázán na konkrétní podobu krajiny.
 
Sysel obecný (Spermophilus citellus) kdysi patřil k běžným obyvatelům evropských luk a pastvin. Dnes ale z mnoha oblastí mizí. Vědci proto analyzovali více než 3 300 ověřených lokalit výskytu z let 2004–2023 v rámci dlouhodobého monitoringu, výzkumných a ochranářských projektů v Bulharsku. Pomocí detailního modelování následně zkoumali, jaké podmínky druh skutečně potřebuje k přežití.

Ukázalo se, že sysli preferují otevřené travnaté biotopy s dobře propustnými půdami a specifickými teplotními podmínkami. Velmi důležitou roli hraje jemná mozaika prostředí, kde kolísá teplota během dne a svah je orientovaný vůči slunci. Naopak intenzivně obdělávané zemědělské plochy sysli spíše opouštějí.

Sysel obecný je malý zemní hlodavec z čeledi veverkovitých. Patří mezi typické obyvatele stepí, pastvin a krátkostébelných travnatých stanovišť střední a jihovýchodní Evropy. Dříve byl v české krajině poměrně běžný, dnes ale patří mezi silně ohrožené druhy.
Sysel obecný je malý zemní hlodavec z čeledi veverkovitých. Patří mezi typické obyvatele stepí, pastvin a krátkostébelných travnatých stanovišť střední a jihovýchodní Evropy. Dříve byl v české krajině poměrně běžný, dnes ale patří mezi silně ohrožené druhy.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR

Chraňte krajinu, ne jen jednotlivá území

„Výsledky ukazují, že sysel dokáže přežívat jak v nížinách, tak na horských pastvinách, pokud krajina nabízí vhodnou strukturu a dobře odvodněné půdy,“ říká první autorka studie Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která byla zodpovědná za analýzu dat.

Výzkum zároveň upozorňuje na alarmující skutečnost. Pouze asi 6 % nejvhodnějších biotopů se nachází v národně chráněných územích. Přibližně třetina spadá do soustavy Natura 2000, ani tam ale často není zajištěna potřebná péče o krajinu – například pravidelná pastva, sečení nebo omezení zarůstání travnatých ploch.

Sysel je převážně býložravec. Nejčastěji konzumuje trávy a byliny, semena, plody, květy a mladé výhonky. Příležitostně ale loví i drobné bezobratlé, zejména hmyz, larvy a pavouky. Potrava syslů se mění během roku podle dostupnosti vegetace. Před zimním spánkem sysli intenzivně přibývají na váze a ukládají tukové zásoby.
Sysel je převážně býložravec. Nejčastěji konzumuje trávy a byliny, semena, plody, květy a mladé výhonky. Příležitostně ale loví i drobné bezobratlé, zejména hmyz, larvy a pavouky. Potrava syslů se mění během roku podle dostupnosti vegetace. Před zimním spánkem sysli intenzivně přibývají na váze a ukládají tukové zásoby.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR

„Nejvhodnější lokality pro sysly se často nacházejí mimo chráněná území, zejména v tradičně obhospodařované krajině v okolí menších sídel. Právě tam dnes probíhají největší změny využití krajiny, které mohou vést k rychlému zániku vhodných biotopů,“ doplňuje Maria Kachamakova z Ústavu biodiverzity a výzkumu ekosystémů Bulharské akademie věd, která se dlouhodobě věnuje ekologii a ochraně syslích populací.

Klíčovou roli pro přežití syslů hraje tradiční hospodaření, zejména pastva a mozaikovitá zemědělská krajina. Právě zarůstání pastvin, homogenizace krajiny a přeměna travnatých ploch na intenzivně využívaná pole patří mezi hlavní příčiny úbytku tohoto ikonického druhu.

Sysel obecný se ve volné přírodě obvykle dožívá 2 až 5 let. V zajetí může přežívat déle, výjimečně kolem 8 až 10 let. Mláďata mají vysokou úmrtnost, zejména kvůli predaci a nepříznivému počasí. Samice mívá zpravidla jeden vrh ročně, nejčastěji se rodí 3 až 8 mláďat. Mláďata se rodí v podzemních norách holá a slepá a z nory začínají vycházet asi po jednom měsíci.
Sysel obecný se ve volné přírodě obvykle dožívá 2 až 5 let. V zajetí může přežívat déle, výjimečně kolem 8 až 10 let. Mláďata mají vysokou úmrtnost, zejména kvůli predaci a nepříznivému počasí. Samice mívá zpravidla jeden vrh ročně, nejčastěji se rodí 3 až 8 mláďat. Mláďata se rodí v podzemních norách holá a slepá a z nory začínají vycházet asi po jednom měsíci.
Foto | Ivailo Dimitrov / Ústav biologie obratlovců AV ČR

Studie také potvrzuje, že ochrana biodiverzity nespočívá jen v ochraně jednotlivých druhů, ale celých ekosystémů a tradičních způsobů využívání krajiny. Sysel obecný je totiž důležitou součástí stepních společenstev. Jeho nory využívají další živočichové a sám tvoří významnou část potravy řady ohrožených predátorů, například orla královského nebo raroha velkého.

„Věříme, že naše výsledky pomohou lépe plánovat ochranu stepních biotopů i obnovu vhodných lokalit pro návrat syslích populací nejen v Bulharsku, ale i České republice, kde je sysel intenzivním hospodařením rovněž ohrožen, stejně jako další druhy zemědělské krajiny,“ uzavírá Natália Martínková.

Výsledky byly publikované v časopise European Journal of Wildlife Research (High-resolution species distribution and ecological niche model of European ground squirrel in its ancestral land)

S využitím textu tiskové zprávy Akademie věd ČR.


reklama

 
Ústav biologie obratlovců AV ČR

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist