https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stado-pasouci-se-na-svazich-devina-na-breclavsku-pomaha-udrzet-pestrost-druhu-na-stepnich-travnicich
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stádo pasoucí se na svazích Děvína na Břeclavsku pomáhá udržet pestrost druhů na stepních trávnících

26.4.2026 03:28 | PAVLOV (ČTK)
Pohled na severní část Pálavy od Sirotčího hradu - vrch Děvín a Kotel.
Pohled na severní část Pálavy od Sirotčího hradu - vrch Děvín a Kotel.
Stádo 120 ovcí a koz začalo spásat zeleň na svazích vrchu Děvín nad Pálavou na Břeclavsku. Pastva pomáhá udržovat vysokou pestrost druhů na stepních trávnících, řekl ČTK vedoucí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava Jiří Kmet. Stádo pod dohledem profesionálních pastevců s cvičenými psy se bude na Děvíně pást do půlky června.
 
Stepním trávníkům spásání pomáhá a po staletí se na nich pásla stáda z okolních obcí. Po druhé světové válce ale pastva vymizela. Vedení CHKO Pálava ji znovu začalo využívat po roce 2020. "Stádo je smíšené, jsou v něm ovce i kozy. To je důležité, protože každý druh zvířat má při pastvě jiné preference. Zatímco ovce dávají přednost dvouděložným bylinám a travám, pro kozy jsou jedničkou dřeviny, což pomáhá s potlačováním křovin," vysvětlil Kmet.

Ve stádu je převaha ovcí, kozy tvoří asi čtvrtinu stáda. Zatímco stádo pochází z nedalekého Nového Přerova na Břeclavsku, dva pastevci přijeli na Pálavu ze Slovenska. "V takto náročném typu pastvy je třeba, aby se stádem pracoval kvalifikovaný pastevec se cvičeným psem. Kromě komplikovaného terénu se stádo setkává i s velkým množstvím turistů, velké riziko představují hlavně na volno puštění psi," dodal Kmet.

Volně pobíhající psi mohou stádo splašit, může dojít ke zranění i úhynu zvířat nebo k oddělení některých kusů od stáda, které je pak těžké dohledávat. Správa CHKO proto žádá všechny, kdo na Děvín vyrazí se psem, aby jej měli na vodítku.

Noci tráví stádo v přístřešku v soutěsce, každé ráno je pak pastevec vyhání na svahy Děvína. Přes poledne se zvířata do soutěsky vracejí za vodou a k odpočinku, odpoledne se opět vrací na svahy. "Ideální by bylo, aby se stádo pohybovalo v různých lokalitách od jara do podzimu, ale jeden den pastvy vychází na 4000 korun, takže pastva na delší dobu je mimo naše finanční možnosti," dodal Kmet.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

26.4.2026 08:09
Chápu to dobře? Za bolševika, když se tam zlikvidovalo pasení ovcí a koz, bylo toto nahrazeno vysazením kozy bezoárové, a pokud se pamatuji, byla i ve znaku ChKO. " Nová " ekologická doba nechala kozu zlikvidovat, a nahradila ji strunkama a křoviňákama. Jelikož to bylo moc EKO/BIO vracíme se pracně k ovci a koze? Ty nebudou sešlapávat a kakat?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2026 10:17 Reaguje na Michal Ukropec
Budou, ale ještě bude stát za to vypásání platit! U bezoárek měl
stát za odstřely ještě příjmy a dříve u ovcí i nájem z vypásání.
Pamatuji takzvané obecní louky a pastviny určené pro zvířata
chudých, jako formu sociální podpory, protože je živily zvířata
pasená na obecní louce a nikoliv sociální fond ze zdanění těch
bohatých. Ti často tolerovali i pastvu ve svých lesích, jen aby
nemuseli přispívat na pomoc sociálně slabým. Současný režim živí
armádu PŘEROZDĚLOVAČŮ, kteří jedny zdaňují a jiné dotují a přitom
to kdysi fungovalo i bez nich. Prostě pouze lidem umožnili živit
se prací bez flákání a čekání na podporu. Povolili jim pastvu na
státní a obecní půdě a nemuseli shánět peníze na podpory. Dnes to
nedovolíme a když tak firmě, která si za to ještě nechá zaplatit!
Povolit to ziskové firmě, tak to stát nic nestojí, ale to by už nebyla práce pro ty PŘEROZDĚLOVAČE. Je ale důležité zdůvodnit, co
vhodné je a co nikoliv a za to zaplatí vědce, aby to mělo váhu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.4.2026 10:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Joo. Solidarita je pomoc movitějších těm chudším. Socialismus je pomoc zodpovědných nezodpovědným.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.4.2026 11:29 Reaguje na Michal Ukropec
Idea socialismu bohužel pracuje s ideály, které, jak známo, nelze v lidské společnosti realizovat. Snad až podruhé přijde na Zem Ježíš Kristus a zřídí zde své Království. Ale on je Všemohoucí a tak může z lidí udělat anděly.
Komunisté ve svém nadšení jak mění dějiny, dělali stejné chyby, jako demokraté po Velké Sametové. A to hlavně, že zamítli veškeré zkušenosti z minulých společenských systémů a snažili se realizovat vlastní představy. Tedy snažili se realizovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.4.2026 13:00 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Kdo se nepoučil z chyb historie, je nucen si je zopakovat znova.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.4.2026 11:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty příjmy za odstřel byly nepatrné oproti vyčísleným škodám. Jenže ano, poplatek byl konkrétní, kdežto škody na porostech jen imaginární.
Bohatí, pokud byli rozumní, se poučili z historie,kdy zoufalí chudáci podpalovali panská sídla. A ve středověku, a vlastně až do zrušení poddanství a robody ti poddaní "patřili" svému feudálovi (vzpomeňte na seriál Božena, kdy Boženka s Pepou museli jít požádat vrchnost o povolení sňatku, a to není tak dlouho v historii) pro kterého museli pracovat zdarma, ale on se o ně musel starat - zajišťovat jim práci a v případě nouze jim sehnat jídlo.
Demokracie si ovšem do štítu vytkla několik "lidskoprávních" hesel, např. že "v demokracii (na rozdíl od socialismu) nikdo nesmí být do práce nucen, ale na sociální dávky má každý zákonný nárok", nebo, že "nejhorším trestem je zbavení osobní svobody", a proto nesmí být trest smrti a i u nejhoršího zločinu musíme zohedňovat, jak se na tom (ubohém) zločinci podepsala nespravedlivá společnost a nesmíme ho tudíž moc přísně trestat. A vězení nesmí být žádný "kriminál", dokonce s povinností pracovat, ale "nápravně-výchovné zařízení". A žáček darebáček nesmí dostat od učitele, a už ani d rodičů, po čuni, protože by to "destabilizovalo jeho auru", "rozhodilo čakry" a tudíž pokřivilo jeho charakter.
Obávám se, že ta pastva už v současné době vůbec není zisková. Ona zisková asi nikdy nebyla - také jsme měli kozy - vždy se jednalo o jeden ze způsobů přežití - "koza, kravička chudých".
A státní a obecní půda používaná všemi, vyžaduje nějaké starosti i peníze, nic nenese, kdežto prodaná developerovi, který na ní něco postaví, zábavní park, nevěstinec, nejlépe kasino, může pro obec nést miliony.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.4.2026 13:03 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jeden den pastvy stojí 4 000 Kč. A ovečky s kozičkami tam kálí stejně jak ty bezoárky...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.4.2026 18:16 Reaguje na Michal Ukropec
Doby, kdy chudí lidé byli vděčni, když své kozy mohli napást na obecním či na soukromých mezích, či po žních na polích, jsou dávno pryč. Ty stepi na Palavě vznikly právě tím vypásáním - a sklizí sena na Tabulové hoře. Takže se musíme rozhodnout - chceme tam stále ty stepi, nebo necháme vše zarůst křovinami a v konečném důsledku lesem?
O trus nejde. Je o to, aby se nehromadil jen na některých místech.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.4.2026 12:46 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Tak asi nevíte, že tam nejde jen o tu kozu bezoárovou která tam byla od roku 1953. A světe div se dlouho nevadila. Jak je to vůbec možné?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 14:38 Reaguje na Jarek Schindler
Vadila, vadila. Úplně původně ale kozy i mufloni byli v oborách. Tam, ano, vadili málo. Když ale ploty spadly, kozy se přestěhovaly na pro ně vhodnější místa a tam už skodit začaly. Navíc se moc nelovily, takže jich přibývalo.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 14:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, tohle je snad přímo pro vás:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-jihocesky-kraj-sefka-jihoceske-agrarni-komory-popsala-megaveprin-v-cine-ve-26-patrech-tam-odchovaji-pres-milion-prasat-40574266
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.4.2026 11:05 Reaguje na Michal Ukropec
Už to píšu asi potřetí, že kozy bezoárové se zdržovaly jen na několika místech, které totálně zničily. Účelem řízené pastvy je přehánění stáda z lokality na lokalitu, aby se vypásala celá plocha a přitom se pastvou nepřetěžovala a neničila se - jak je stále možno vidět leckde na Slovensku - ale hlavně ve Středomoří.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.4.2026 11:45 Reaguje na Jaroslav Pokorný
No ono opakem pravdy je pravda jiná. Podle některých pracovníků bylo lepší vymístit muflony, ale proti tomu se postavil majitel koz(orožců). Takže se zvolilo dobré zdůvodněmí. Nedokážu posoudit, zda škody kozou bezoárovou na Martince převyšují nad škodami zarůstáním strání keři.
Ale je určitě dobře, že se pase, Asi by bylo dobrý více kozy, na vhodných místech i koně.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.4.2026 17:46 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ano. Četl jsem už kdysi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2026 18:33 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Místa kde se bezoárky zdržovaly bylo možné na zimu opatřit dočasným oplocením a nebo plašiči. Kamarád plašičem chránil
úspěšně pole s bramborami před černou a bezoárky by to taky
plašilo. Prostě jde o tu nenávist ochranářů k myslivcům a
to mi nikdo nevymluví. Prostě tam nechtějí myslivce a tak
tam nechtějí ani zvěř a stejně se chovají i jinde. Pokud
nebude zvěř, nebude myslivost a budou jedinými vládci nad
přírodou. Proto zastávají názor vybíjet zvěř a podporují množení vlků, kteří zvěř ruší, ta slábne a je snazší
kořistí. Proto jim zakazují lov škodné a dokonce i těch
problematických jedinců mezi vlky a medvědy. Čím hůře
pro zvěř, tím otrávenější myslivci končící s myslivostí
a neomezená vláda ochranářů nad přírodou je nadosah.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.4.2026 23:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak černě bych to neviděl, protože Palavu jsem pravidelně navštěvoval několik desítek let a to, co ty kozy tam způsobovaly jsem viděl. No a s pracovníky CHKO jsem se osobně znal, tykal si s nimi a ty problémy jsme probírali.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.4.2026 13:01 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Důvodem likvidace kozy bezoárové na Pálavě byla její nepůvodnost a údajná škodlivost na květeně. Poslední ránu jejímu výskytu v CHKO dalo prohlášení Pálavy za biosférickou rezervací UNESCO. Koza bezoárová byla prohlášena za ničitele vzácné vegetace. Těch koz tam bylo kolem 30. Třeba kdyby jich tam bylo kolem sta tak by "nedělali škody na pár místech" a jejich vliv by se plošně rozšířil. Tak pastvou nepřetěžovat jednotlivé lokality? Třicet byť nepůvodních koz na volno znamená totální zničení, 120 domících koz a ovcí je udržbou krajiny. To co dělala dřív koza bezoárová a další spárkatá zvěř zadarmo dnes dělají ochranáři za pěníze a říkají tomu ochrana přírody.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 14:40 Reaguje na Jarek Schindler
Kolikrát jste Palavu v minulých desítkách let navštívil? A jak podrobně ji poznal?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

26.4.2026 13:46
Horolezci mohou zdolávat skaliska na Pálavě, ochranáři jim prodloužili povolení.......vždy až na podzim.Nebezpečí eroze způsobené chůzí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.4.2026 18:20 Reaguje na Emil Bernardy
Ne - hlavně kvůli hnízdění ptáků.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

27.4.2026 07:10 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Já tam před mnoha roky chodil.Padesáti.Bylo nám to řečeno takto.A jestli si dobře pamatuji tak Trůn a okolí od září.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 14:43 Reaguje na Emil Bernardy
Před padesáti a více lety se slézaly nejen skály na Martince, Trůnu a v Soutěsce, ale i Sirotčím hrádku a všechny skalky kdekoliv. A omezení bylo vyhlášeno právě kvůli hnízdění ptáků.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

26.4.2026 13:46
Horolezci mohou zdolávat skaliska na Pálavě, ochranáři jim prodloužili povolení.......vždy až na podzim.Nebezpečí eroze způsobené chůzí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 14:47 Reaguje na Emil Bernardy
Pravdu máte v tom, že horolezectví se stalo velice populární, palavské skály jsou malé, blízko u Brna, a tak když byl pěkný víkend, bylo na Palavě přehorolezcováno a skály - ovšem hlavně Martinka a Trůn - omotány lany, že už nebylo kudy lézt. Do soutěsky moc lidí nechodilo, tam skály nebyly olezené, snadno se na nich uvolňovaly kameny a bylo málo vyskobovaných cest.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.4.2026 12:51 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Já tam jezdil.Vše hodnocení je podivné.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist