Mezinárodní den biologické rozmanitosti: ČSOP podpoří přes stovku projektů pomáhajících biodiverzitě v Česku
Čtvrtstoletí záchrany tisu červeného v Lužických horách
Mezi nejúspěšnější dlouhodobé praktické projekty patří záchrana vzácného tisu červeného, kterému se základní organizace ČSOP Meles věnuje už přes 25 let. Původní záměr pěstování sazenic se rozrostl do komplexního programu. Ochranáři založili semenný sad s pestrou škálou klonů z lužickohorské populace tisu a mladé dřeviny vysazují na rozmanitá stanoviště od extrémních vrcholových bučin až po živné půdy.
„Díky dlouhodobé podpoře z programu Ochrana biodiverzity se nám podařilo populaci tisu červeného v Lužických horách nejen stabilizovat, ale značně rozšířit,“ uvádí Alexandr Hrozek z ČSOP Meles.
Ochrana hnízd motáků lužních na Podblanicku
Sběr dat v terénu je nezbytný pro správné nastavení ochrany přírody. Příkladem je monitoring hnízdění dravého motáka lužního v zemědělské krajině, který již devátým rokem realizuje Okresní sdružení ČSOP Benešov. Ochránci letos monitorují území Benešovska, Voticka a Vlašimska o rozloze 900 km².
„Monitorování probíhá od května po návratu motáků ze zimovišť. Pokud hnízda objevíme v polních nebo lučních kulturách, označíme je, abychom zabránili jejich zničení zemědělskými stroji. Zemědělce o výskytu informujeme. Každoročně se nám tak podaří vyhledat 10 až 15 hnízd a zhruba 10 až 12 z nich úspěšně ochránit až do dospělosti mláďat,“ popisuje Karel Kříž z Okresního sdružení Benešov.
Živý přenos ze soukromí kalousů ušatých
Ochrana přírody se neobejde bez zapojení veřejnosti. Velkému zájmu se těší osvětový projekt „Ze života kalousů“, který devátým rokem provozuje základní organizace ČSOP Břeclav. Na webové stránce www.budkyonline.cz může veřejnost v přímém přenosu sledovat hnízdění kalousů ušatých na jižní Moravě. Stránka zaznamenává okolo 10 000 návštěv ročně. V těchto dnech lidé sledují samice sedící na vejcích a brzy se dočkají záběrů čerstvě vylíhlých mláďat této sovy.
Co je biodiverzita a proč ji musíme chránit?
Biodiverzita představuje rozmanitost živých organismů na Zemi, která zahrnuje rozmanitost druhů, biotopů i genetickou rozmanitost. Česká krajina v současnosti nejvíce trpí ztrátou pestré mozaiky a stává se čím dál jednotvárnější. Velké lány polí či smrkové monokultury dávají prostor jen několika málo přizpůsobivým druhům, což vede k úbytku druhové bohatosti a narušení stability celého ekosystému, jehož jsme součástí.
Čím více druhů na určitém místě žije, tím je daná lokalita stabilnější a odolnější vůči rušivým faktorům. Například letní horka a sucho ublíží druhově pestré louce nebo rozrůzněnému lesu mnohem méně než krátce sečenému trávníku či stromové monokultuře. Pokud chceme žít v prostředí, které nám poskytuje čistý vzduch, vodu a vše potřebné, musíme jeho stabilitu chránit. Právě k tomu slouží národní program ČSOP Ochrana biodiverzity, který každoročně financuje stovky konkrétních projektů.
Schválené projekty pro rok 2026 se dělí do tří hlavních kategorií podle typu jejich zaměření:
• 63 projektů praktické ochrany: Péče o stanoviště a konkrétní druhy.
• 39 mapovacích projektů: Monitoring a sběr cenných dat o výskytu ohrožené fauny a flóry.
• 11 osvětových projektů: Přednášky, publikace a přímé zapojení veřejnosti do ochrany přírody.
V rámci projektů praktické ochrany se letos 25 záměrů soustředí na přímou péči o lokality formou kosení, pastvy nebo budování tůní. Dalších 12 projektů zajistí čištění a vyvěšování budek pro pěvce i dravce a úpravu hnízdních podložek pro čápy. Zbývajících 9 projektů je zacíleno na záchranu genofondu původních dřevin, péči o sady starých krajových odrůd a tvorbu regionálních lučních směsí. Specifickou a naléhavou skupinu tvoří 17 projektů zaměřených na transfery obojživelníků přes rizikové úseky silnic.
Seznam všech aktuálně podpořených projektů v rámci národního programu Ochrana biodiverzity.
Ohlédnutí za uplynulým rokem
Úspěchy programu dokládají také statistiky za loňský rok. V roce 2025 bylo v České republice úspěšně realizováno celkem 134 drobných projektů na ochranu biodiverzity. Mapovatelé v rámci monitoringu podrobně prošli území o rozloze přes 2 000 km². Do terénních prací se aktivně zapojilo 864 dobrovolníků, kteří bezplatně odpracovali více než 6 200 hodin práce pro českou přírodu.
„Děkujeme našim partnerům, bez jejichž dlouhodobé finanční podpory by realizace národního programu Ochrana biodiverzity nebyla možná – generálnímu partnerovi programu, státnímu podniku Lesy ČR, Ministerstvu životního prostředí, Nadačnímu fondu Veolia a Nadaci Ivana Dejmala. Vážíme si jejich příspěvku k ochraně české přírody a rozmanitosti našich ekosystémů,“ uzavírá Eliška Prouzová.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
vaber
23.5.2026 08:50Jel jsem včera po silnici Plzeň-České Budějovice asi 100km ,což je dost velký kus krajiny. Díval jsem se kolem sebe a viděl jsem jen pestrou mozaiku ,lesíky ,pole , kopečky údolí,se střídaly celou cestu. Žádné smrkové monokulury. Smrků je naopak hodně málo ,uschly díky klimatu,horku a suchu, ne díky špatné krajině.To co narůstá nyní je spíš javorová monokultura ,jiné druhy stromů živoří a špatně rostou. U nás je krajina rozmanitá jako málo kde v Evropě, nebo i ve světě.
O druhovou rozmanitost člověk pečuje jen u několika málo druhů tvorů ,jen o určité velikosti. Ty kterých si všimne, obrovské množství jiných druhů jej vůbec nezajímá.
Soused na zahradě pase kozy. Ty zvýšily biodiverzitu i bez člověka. Stále se drbou ,nějací paraziti je žerou,ti tam nežili. Bobkují a v bobcích žije sposta maličkých brouků, možná díky bobkům narostou i jiné druhy rostlin. Taky mouchy a jiná havěť se na kozách přiživuje a tak se na zahradě zvýšila biodiverzita o druhy, které ani nevíme že zmizely.
Jaroslav Řezáč
23.5.2026 09:18 Reaguje na vaberJe spíš škoda, že nejsou olšiny a vrbiny, habry do 350 m.n.m by klidně mohly být.
Slavomil Vinkler
23.5.2026 10:34 Reaguje na vabervaber
24.5.2026 08:46 Reaguje na Slavomil VinklerDnes roste to co přežije, ostatní mizí a žádné vyřezávání a pomoc člověkem to nezmění. Změnily se podmínky pro život a příroda se musí přizpůsobit . Co se nepřizpůsobí zmizí. Může i zmizet vše, jak na poušti, ale odborníci říkají ,že na poušti je bohatý život. Takže když tu vznikne poušť ,bude tu stále bohatý život, podle odborníků.
Slavomil Vinkler
24.5.2026 13:11 Reaguje na vabervaber
25.5.2026 09:28 Reaguje na Slavomil VinklerChyby minula nejsou žádné chyby, je to jen ,využívání ,řekl bych ždímání, přírodních zdrojů člověkem do maxima . A od toho se už nedá odstoupit. Lidí je moc.
Vy věříte ,že dnešní způsob nápravy přírody, je opravdu ten správný a zaručeně přinese výsledky. V každé době si lidé mysleli ,že to co dělají je zaručeně správné i když se z pohledu budoucích generací do minulost šíleně mýlili.
Když gůglujete, vygůgujte si něco o velkých lánech a velikých plochách pevniny na planetě,šíleně jednotvárných a potom zjistíte, jak je naše krajina různorodá a i kdyby nebyla, ale ona je, ten malý kousíček planety ,Česko,moc nezmění ani kdyby tu byla Rajská zahrada. Klima pro naši zemi, se vytváří jinde.
Jak ale by měla ta Rajská zahrada vypadat? Ta snad vyrostla sama ,když tam byl jen Adam a Eva.
Slavomil Vinkler
25.5.2026 12:44 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
25.5.2026 12:49 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba záchrana těch bělokarpatských luk.




Historické zahrady a zámecké parky chrání biodiverzitu tam, kde okolní krajina selhává
Pestrá krajina mizí a spolu s ní i sysel obecný
Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli