https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dobrovolnici-v-milovicke-rezervaci-vytrhavali-invazni-celiky-kanadske
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dobrovolníci v milovické rezervaci vytrhávali invazní celíky kanadské

16.8.2025 05:16 | PRAHA (Ekolist.cz) | Dalibor Dostál
Foto | Pavel Brodecký / Česká krajina
Se žlutou záplavou invazního celíku kanadského bojovali tento týden dobrovolníci v milovické rezervaci velkých kopytníků. Nápadná rostlina ze Severní Ameriky se šíří Českem i celou Evropou a bez lidského zásahu by postupně vytlačila z přírody vzácné druhy květin. Kromě celíku likvidují ochránci přírody v rezervaci také další invazní druhy, především lupinu mnoholistou, trnovník akát nebo javor jasanolistý.
 
Celík kanadský, neboli zlatobýl kanadský, se dostal do Evropy roku 1645 jako okrasná rostlina do zahrad a parků. Člověkem byl zavlečen také do Asie, Austrálie i na Nový Zéland. Celíky se často nacházejí v blízkosti lidských sídel a využívají prostředí proměněné lidskou činností. První záznam o jeho výskytu ve volné přírodě na území současné České republiky pochází z roku 1838.

Při odstraňování celíků se v rezervaci sešli pracovníci společnosti Deloitte se studenty Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Ti se prací zúčastnili v rámci své školní praxe.

„Na několika cenných lokalitách ve Středním Polabí, o které pečuji, zapojuji studenty do managementových opatření pro podporu rostlin, hmyzu i obratlovců. Seznámí se tak na vlastní kůži s některými problémy způsobujícími ztrátu biodiverzity, jako jsou zarůstání a fragmentace krajiny, lokální přezvěření, invazní druhy či eutrofizace. Pomáhají tak obnovovat kousky bezlesí či řídkých lesů a osahají si spoustu vzácných až kriticky ohrožených druhů,“ vysvětluje Pavel Brodecký, ochránce přírody z Radimi u Kolína.

Jedním z navštívených míst byla i milovická rezervace velkých kopytníků, kde studenti z České zemědělské univerzity pomáhali již čtvrtým rokem po sobě. „Viděli tak, že velké plochy se dají efektivně opečovávat i bez hrábí, kosení a potu, za pomoci celoroční extenzivní pastvy velkých kopytníků,“ doplnil Pavel Brodecký.

Protože velcí kopytníci řadu nepůvodních druhů z jiných kontinentů nežerou, pomáhali studenti s vyrýváním celíků, a zároveň se seznámili také s lupinou, javory jasanolistými, suchými akáty likvidovanými v loňském roce formou injektáže, a v okolí rezervace i s pajasany žláznatými.

Stejně jako v předchozích letech si studenti i letos jako odměnu prohlédli rezervaci, kde velcí kopytníci vytvářející pestré květnaté porosty se spoustou motýlů, ale i tůně, kde díky kopytníkům žijí vzácní listonozi a žábronožky.

Také pracovníci společnosti Deloitte nebyli v milovické rezervaci poprvé. Jako dobrovolníci pomáhali letos již jednou a kvůli velkému zájmu přišli znovu.

Dobrovolníkům bych chtěl za dnešní pomoc velice poděkovat. Šíření invazních druhů patří k závažným problémům ochrany přírody, proto je zapojení veřejnosti do jejich odstraňování velmi důležité.


reklama

 
foto - Dostál Dalibor
Dalibor Dostál
Autor je ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

16.8.2025 10:16
Otázkou je kdy přijde na řadu článek jak se "milovická megafauna" vypořádala s invazívními rostlinami.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

16.8.2025 12:21
Děti si hrají na "původní x nepůvodní".Do země se rve to první,někdy se to asi uchytí a rvou ze země to,čemu se daří.Když se dětem nedaří,pomohou si herbicidem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.8.2025 14:31
Prostě nejenom spásání, ale údržbou pastviny bylo vždy kosení nedopásků a
toho, co zvířatům nechutnalo. Kosení před odkvětem nedovolí množení semeny
a kořenový systém se dá kosením vysílit tak, že po pár létech se vysílí
úplně. Nicnedělání je o namnožení nežádoucích rostlin a co okolí obory?
Tam to trhá a vyrývá kdo? Ochmýřená semena zalétávají s větrem kilometry,
ale kdo si hraje, tak alespoň nezlobí. Mimochodem včely se nyní vracejí
do úlu doslova pylem zlatobýlu kanadského obaleny a vůbec mi nevadí, že
někde dočasně roste. Nicnedělání na jednom poli začalo smetánkou, jetelem
plazivým, podbělem a pokračovalo jílkem, pcháčem, zlatobýlem a křídlatkou. Pak došlo alespoň na pravidelné kosení 3x ročně a ejhle už se to bývalé
pole podobá květnaté louce. Ano vyřeší to práce, práce a ještě jednou
práce a nikoliv pouhé spásání bez kosení.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.8.2025 10:47 Reaguje na Břetislav Machaček
...ále bylo nebylo,nedopasky se přeci kosit musí....koně kopřivy nežerou,možná povadlé po pokosení.Také pastvina je kulturní člověkem tvořená krajina.
Odpovědět
PF

Petr Filippov

18.8.2025 17:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Nezapomeňte, že zde jsou zvířata po celý rok bez příkrmu. Na běžné pastvině jsou zvířata zpravidla jen od jara do podzimu. Zimní pastva je podstatná právě pro to, že pak více spasou tu stařinu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2025 11:09 Reaguje na Petr Filippov
Ano, možná ji spasou, ale už se stačila vysemenit a namnožit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.8.2025 14:51
Koně i ovce spásají zlatobýl se zřejmou nechutí, ale spásají. No jak zubři nebo skot nevím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.8.2025 00:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Králíci se po něm mohli utlouct.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.8.2025 21:07
Celík kanadský je také významnou léčivou bylinou v oblasti urogenitální.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.8.2025 00:08
Zlatobýl kanadský je významná včelařská rostlina, mimo sladiny poskytuje velké množství kvalitního pylu. Který jinak v naší krajině včelám místy až zoufale chybí. A způsobuje jejich podvýživu a tím taky dopomáhá k plošným úhynům včelstev.
Odpovědět
va

vaber

18.8.2025 08:32
Kdysi v Africe odborníci rozhodli ,že tam je moc slonů a zachránci přírody jich nechali desetitisíce vystřílet,pak toho litovali. To bylo tak před 35lety.



Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.8.2025 08:49
Se dívám na fotku, zubři, pratuři a divocí koně v té rezervaci nějak špatně pracují, vidím nedotknutou divočinu, hustý zápoj vysokých travin, kde nějaké velké zvíře prošlo tak maximálně na jaře.
Žádná volná vyšlapaná a vypasená místa s vysokou diverzitou polostepních rostlin a na to navazujícícho hmyzu a bez klíšťat. Asi s těmi zubry, pratury a koňmi uzavřeli špatnou smlouvu o dílo.
Odpovědět
PF

Petr Filippov

18.8.2025 17:01 Reaguje na Radim Polášek
Není jasné, odkud přesně ta fotka je. Ale obecně řečeno, míra vypasení se v jednotlivých letech liší (záleží jak hodně prší). Ale hlavně ta zvířata jsou tam celoročně, kdyby už teď bylo vše silně vypaseno, tak se tam ta zvířata neuživí, protože co by žrala v zimě, když nová tráva neroste. Právě tehdy se pak pustí do té stařiny, kterou teď opomíjejí. V jednotlivých částech roku oni řerou něco jiného.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist