Dobrovolníci v milovické rezervaci vytrhávali invazní celíky kanadské
Při odstraňování celíků se v rezervaci sešli pracovníci společnosti Deloitte se studenty Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Ti se prací zúčastnili v rámci své školní praxe.
„Na několika cenných lokalitách ve Středním Polabí, o které pečuji, zapojuji studenty do managementových opatření pro podporu rostlin, hmyzu i obratlovců. Seznámí se tak na vlastní kůži s některými problémy způsobujícími ztrátu biodiverzity, jako jsou zarůstání a fragmentace krajiny, lokální přezvěření, invazní druhy či eutrofizace. Pomáhají tak obnovovat kousky bezlesí či řídkých lesů a osahají si spoustu vzácných až kriticky ohrožených druhů,“ vysvětluje Pavel Brodecký, ochránce přírody z Radimi u Kolína.
Jedním z navštívených míst byla i milovická rezervace velkých kopytníků, kde studenti z České zemědělské univerzity pomáhali již čtvrtým rokem po sobě. „Viděli tak, že velké plochy se dají efektivně opečovávat i bez hrábí, kosení a potu, za pomoci celoroční extenzivní pastvy velkých kopytníků,“ doplnil Pavel Brodecký.
Protože velcí kopytníci řadu nepůvodních druhů z jiných kontinentů nežerou, pomáhali studenti s vyrýváním celíků, a zároveň se seznámili také s lupinou, javory jasanolistými, suchými akáty likvidovanými v loňském roce formou injektáže, a v okolí rezervace i s pajasany žláznatými.
Stejně jako v předchozích letech si studenti i letos jako odměnu prohlédli rezervaci, kde velcí kopytníci vytvářející pestré květnaté porosty se spoustou motýlů, ale i tůně, kde díky kopytníkům žijí vzácní listonozi a žábronožky.
Také pracovníci společnosti Deloitte nebyli v milovické rezervaci poprvé. Jako dobrovolníci pomáhali letos již jednou a kvůli velkému zájmu přišli znovu.
Dobrovolníkům bych chtěl za dnešní pomoc velice poděkovat. Šíření invazních druhů patří k závažným problémům ochrany přírody, proto je zapojení veřejnosti do jejich odstraňování velmi důležité.
reklama
Dále čtěte |
Včelaři ve Francii bojují s rostoucí populací invazivní sršně asijské
Invazní ohniví mravenci se dostali poprvé do Evropy, vědci je našli na Sicílii
Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat invazní rostliny napříč kontinenty
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jarek Schindler
16.8.2025 10:16Emil Bernardy
16.8.2025 12:21Břetislav Machaček
16.8.2025 14:31toho, co zvířatům nechutnalo. Kosení před odkvětem nedovolí množení semeny
a kořenový systém se dá kosením vysílit tak, že po pár létech se vysílí
úplně. Nicnedělání je o namnožení nežádoucích rostlin a co okolí obory?
Tam to trhá a vyrývá kdo? Ochmýřená semena zalétávají s větrem kilometry,
ale kdo si hraje, tak alespoň nezlobí. Mimochodem včely se nyní vracejí
do úlu doslova pylem zlatobýlu kanadského obaleny a vůbec mi nevadí, že
někde dočasně roste. Nicnedělání na jednom poli začalo smetánkou, jetelem
plazivým, podbělem a pokračovalo jílkem, pcháčem, zlatobýlem a křídlatkou. Pak došlo alespoň na pravidelné kosení 3x ročně a ejhle už se to bývalé
pole podobá květnaté louce. Ano vyřeší to práce, práce a ještě jednou
práce a nikoliv pouhé spásání bez kosení.
Emil Bernardy
17.8.2025 10:47 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Filippov
18.8.2025 17:04 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.8.2025 11:09 Reaguje na Petr FilippovSlavomil Vinkler
16.8.2025 14:51pavel peregrin
16.8.2025 21:07Radim Polášek
18.8.2025 00:08vaber
18.8.2025 08:32Radim Polášek
18.8.2025 08:49Žádná volná vyšlapaná a vypasená místa s vysokou diverzitou polostepních rostlin a na to navazujícícho hmyzu a bez klíšťat. Asi s těmi zubry, pratury a koňmi uzavřeli špatnou smlouvu o dílo.



Milovická rezervace divokých koní se k desátému výročí symbolicky rozšířila
Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, ukázal výzkum v milovické rezervaci
Na Slovensku se narodilo první mládě novodobého pratura. Oba jeho rodiče pocházejí z Česka